02. Toulky světem - Severní teritorium a Jižní Austrálie
Velký vandr v Austrálii I.
aneb cesta okolo půl světa za 31 dní v roce 2008 po Asii a Austrálii - Severní teritorium a Jižní Austrálie
Na cestě okolo půl světa jsme s Hankou nejprve projeli Hong Kong, Macao, Čínu, Singapore a cestou z Austrálie znovu přes Singapore ještě Malajsii a Thajsko.
Tak jak to vlastně vzniklo, ten nápad dorazit až do Austrálie? Hodiny a hodiny jsem seděl u internetu a brouzdal a nevěřil, že nelítá žádný lowcost a stále hledal. Nakonec jsem našel Tiger Airways, který létal, ale cenově přijatelné bylo pouze spojení Singapore-Darwin za 6000 našich korun za zpáteční let. Dál bylo potřeba vyřešit dopravu, abychom neuvízli jen na severu v období březnových dešťů. Chtěli jsme samozřejmě na Ayers Rock a autobusem to bylo tak drahý, že jsem mohl rovnou uvažovat o letence do Alice Springs a potom o autě. Začal jsem tedy po koupení letenky hledat autopůjčovny. Je to hrozný. 1500 Kč na den a po ujetí 200 km na den připlácení 30 centů na kilometr. Prostě nepřijatelné. Nakonec jsem v očekávání spásy prohledával půjčovnu Sixt, celosvětovou nízkonákladovku. No a jak to dopadlo? Neměli v Darwinu zastoupení, ale po nějakém čase jsem zjistil, že se přes něj dá přeci jenom půjčit auto od někoho jiného. Tak nakonec to šlo jen mírně přes 1100 Kč a s neomezenými kilometry. Nakonec vše dobře dopadlo. Ještě nezapomenout stan neb ubytování není tam, kde je vidět na obloze Jižní kříž a kde odtejká voda z umyvadla obráceně v kruhu než u nás, zrovna nejlevnější.
Tak jsme konečně přistáli a než jsme se dostali do Darwinova města, byla půlnoc. Autobus z letiště nás vyhodil u správného hostelu a po zavolání na správná místa přijela soukromá ostraha a odemkla nám pokoj. Pozor Twist na jihu nefungoval, ještě že máme kartu s paušálem, že Hani. Místní hostel byl ochozový dům obklopený velkými tropickými stromy a s bazénem. Po polonoční šichtě jsme dali snídani a vyrazili autobusem do Muzea a galerie Severního teritoria. Jediného to místa bez vstupného v Teritoriu. Muzejní část se hlavně skládá z vycpanin zvířat, kterým vévodí obrovský krokodýl, který na počkání krájel zubama menší lodě a tak se Australani naštvali a šoupli ho do muzea. Galerie obsahuje převážně malby domorodých Australáků a nesmějí se vyfotit. To bylo docela fajn. Jen hrůzostrašná agama a taky různý druhy jedovatých hadů naháněly trochu hrůzu. Jenom 8 z 10 nejjedovatějších hadů na světě žije v Austrálii. Brr.
Ještě jsme zhlédli nějaké lodě z Polynésie okolí Austrálie a potom v sousedství jali obdivovat Timorské moře a sice jeho Fanouškovu zátoku. No prostě paráda, jenom si do něj vlízt.
Jenže chyba lávky. Půl roku se v zátoce nesmí plavat, protože se tam vyskytují žahavé medůzy a hádejte, jakej půlrok to nejde. Takže období dešťů zatím nehrozilo a tak jsme vyrazili do darwinské botanické zahrady, která byla cestou k našemu přechodnému hostelovému domovu. Cesta až na strašné vedro probíhala dobře. Nějaké brodění a potom jsem dostal blbej nápad sednout si na lavičku. Ano běhali tam obrovský mravenci a nebyli vůbec rádi, že jim sedím na jejich lavičce. Zachránil jsem se kalhotama na půl žerdi a pani co šla okolo, možná ještě dneska vzpomíná na můj bílej zadek na zelené louce. Slunce nás nenápadně opéká a Hanka léčí nemoc z klimatizace.
Na druhý den nás čeká auto Hyundai na letišti a po mírném nakupovacím zmatku v ulicích ve městě se vydáváme konečně na jih.
