06. Rozhlednománie

21.06.2000 14:17

 

Rozhlednománie je v plném proudu a aktivita některých lidiček svědčí o tom, že Vás lezení po kopcích baví a to je dobře.  A jak dopadlo soupeření v první třetině roku? Nahlášené přírůstky jsou i za rok 1999 a kdo nedodal svůj seznam do 15. května, pak snad příště a tady jsou výsledky:

1.     TOM     49 rozhleden
2.     Nezbedka  - Věra     27
3.     Míňa     26
4.     Humusák     20
5.     Frenky     17
6.     Merlin     11
7.     Tetřev     4
 

MÍSTOPIS  ROZHLEDEN

58. KORÁB (773 m. n. m.)

Rozhledna stojí na nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny. První úvahy o postavení rozhledny na 773 metry vysokém Korábu  vznikly už v roce 1902. Z finančních důvodů byla stavba odsunuta do druhé poloviny třicátých let. V r. 1938 začala výstavba chaty a rozhledny. Ta měla podobu otevřené trámové konstrukce o pěti patrech a dosahovala výšky 21 metrů. Zpřístupněna byla poprvé 7. srpna 1938. Zájem návštěvníků si brzy vyžádal zvýšení chaty o další patro.  V roce 1948 byla rozhledna opláštěna a vyhlídkový ochoz zastřešen. Vydržela do poloviny  sedmdesátých let, kdy musela být z bezpečnostních důvodů odstraněna. V letech 1990 - 92 na jejím místě vyrostla nová ocelová konstrukce sloužící současně jako vysílač. Skládá se z tubusu, ve kterém vede 144 schodů až do trojboké vyhlídkové gondoly, upevněné v 30 metrové výšce. Konstrukci navrhl Projektový śtav uranového průmyslu  v Ostrově nad Ohří pod vedením architekta Jaroslava Egerta. Otevřena byla 15. srpna 1992. Za dobré viditelnosti lze spatřit Český les, Šumavu a někdy i na obzoru vrcholky Alp. Na chatě dostanete občerstvení a je zde možnost i ubytování v ceně okolo 150,- Kč na noc a na osobu.

 

5. JEDLOVÁ (774 m. n. m.)

S myšlenkou postavit rozhlednu přišel v r. 1888 učitel Josef Menzel, předseda Jiřetínské odbočky Horského spolku pro nejsevernější Čechy. Výhled do kraje z vrcholku Jedlové obdivoval už r. 1779 při své inspekční cestě sám císař Josef II. Stavební ruch na Jedlové začal v září r. 1890. Pod vedením stavitele Josefa Eigelta z Krásné Lípy začala na vrcholu vyrůstat masivní kamenná válcová věž podle projektu ing. Stogi z Varnsdorfu. Ke zdění bylo použito místního znělcového kamene, pouze na římsy a okenní obklady bylo nutné dovézt cihly. Mohutnost čtyřpatrové  stavby o výšce 23 m podtrhoval robustní kamenný podstavec s výraznými obloukovými reliéfy. Nad ochozem ozdobeným cimbuřím se pak ještě o dalších 6 m zvedala do výše dřevěná věžička, zakrývající vyústění schodiště se 125  stupni.  Rozhledna na Jedlové, která stála 5 200 zlatých, otevřeli 14. září 1891. O dva měsíce dříve byla otevřena také chata postavená na náklady knížete Ferdinanda Kirokého. Jedlová byla přezdívána podle známého alpského vrcholu jako Rigi Lužických hor. Výhoda byla také v blízkosti železnice a to hned ze tří stanic: Jedlová, Jiřetín a Chřibská. Světlo lucerny zavěšované ve věžičce rozhledny sloužilo mnoho let jako maják pro obyvatele podhůří  Lužických hor. Na konci druhé světové války však vzala za své chata  a od té doby začal i úpadek rozhledny. Díky schopnostem a nezlomné vůli podnikatele Josefa Krejčího s podporou Jiřetínské radnic povstala v r. 1993 rozhledna a chata z mrtvých.  Dnes patří k nejnavštěvovanějším cílům Lužických hor.

 

121. ŽALTMAN (740 m. n. m.)

Rozhledna je nejvyšším vrcholem Jestřebích hor, zalesněného hřbetu, který se táhne od Petříkavic na Polsko-české hranici až k Hronovu. Odbor KČT v Úpici nechal v r. 1921 zhotovit maketu svého návrhu a na voze taženém koňmi s ní objížděl okolní obec. Úspěch se dostavil (např. pan Jiráň věnoval výtěžek z vepřových hodů ve výši 331 korun), ale bohužel pro finanční nedostatek na zahájení stavby se k realizaci dospělo až šedesátých letech. Nakonec zvítězil projekt železné rozhledny. Stavbu zajistili občané Malých Svatoňovic v čele s Josefem Bernardem, který jako zámečník odvedl největší kus práce při návrhu a sestavování  konstrukce. Slavnostní předání rozhledny veřejnosti se konalo 24. září 1967. S českou vlaječkou na vrcholu slouží dodnes a za dobrého počasí je vidět: Krkonoše, Vraní hory, Adršpašsko-Teplické skály, Soví hory, Javoří hory, Broumovské stěny, Orlické hory a Úpicko. Materiál byl částečně použit z knihy "Rozhledny Čech, Moravy a Slezka" od Jana Nouzy.

 

ROZHLEDNOVÁ  MIMINKA

Teď slíbené nové rozhledny:

poř. č.

Objekt

v. n. m.

kraj

přístup

145.
146.
147.

Oslednice - Telč
Modrá - Uher. Hradiště
Bílá Hora - Nový Jičín

557

583

JM
JM
SM

možný
možný
možný

Jinak se zpřístupnila a byla opravena spousta starých rozhleden.

        Například si můžete opravit v tabulce (tabulky rozhleden uvedené v minulém čísle):
        Šibeniční vrch v Plané (č. 52) -  nyní přístup „možný"
        Slovanka v Jizerských horách (č. 138) - opravena a zrekonstruována
        Městská Hora v Berouně (č. 75) - opravena a zrekonstruována
        Čerchov  (č. 56) - s opravou kurzovy věže se začalo
        Dobrošov (č. 119) - probíhá sbírka na opravu, pro turistu otevřena jen o víkendech a to pouze věž
        Petřín v Jablonci n. N. (č. 136) - léta zanedbávaná rozhledna nyní září novými barvami.

 

147. BÍLÁ HORA (583 m. n. m.)

Novou turistickou atrakcí na cestě mezi Kopřivnicí a Štramberkem na Novojičínsku je rozhledna na Bílé hoře. Výstavbou víceúčelové věže se obě města zařadila mezi jedna z mála míst severní Moravy, která se mohou pochlubit tak významnou dominantou. Věž provozuje kabelová televize Kopřivnice. Stavbu rozhledny na Bílé hoře plánoval již na počátku století místní rodák Adolf Hrstka. Chtěl vybudovat kamennou mohylu na památku obětem první světové války a zároveň návštěvníkům Bílé hory nabídnout co nejlepší výhled do okolí. Svůj záměr však neuskutečnil. Současnou moderní věž, vybudovanou na přelomu minulého a letošního roku, navrhl architekt Milan Šmíd. U rozhledny končí naučná stezka, pojmenovaná „Sluneční cesta". Stezka vede lesoparkem ze strany Štramberku. Rozhledna se tak stala jejím logickým zakončením s možností dále pokračovat do Kopřivnice. Rozhledna na Bílé hoře je vysoká 43 metrů. Při výstupu po 161 schodů do její vyhlídkové části se návštěvník ocitne v nadmořské výšce 583 metrů. V případě pěkného počasí je vidět až do Ostravy a na nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.


Rozhledny si můžete prohlédnou i na Internetu a to na adrese: http://itakura.kes.vslib.cz/jan/rozhledny/rozhled.html  

Za tři měsíce uvidíme jak jste léto využili pro výšlap po rozhlednách a dalekých výhledech. Uzávěrka dalšího kola je 15. srpna 2000. AHOJ ... Míňa