07. Trampové na netu
Trampské osady "C/Č"
Na těchto stránkách se dozvíte něco o aktualitách v životě naší osady, budete si moci prohlédnout fotografie z našich akcí a nebo akcí, kterých jsme se zúčastnili. Někteří z Vás se na těch fotkách možná i najdou. V takovém případě Vás prosíme o omluvu, pakliže právě Váš obličej, či postava na obrázku, neodpovídají Vašim představám a nám se daný fakt nepodařilo řádně zachytit a zdokumentovat. Snad zde občas najdete i něco k přečtení, i když nerad bych sliboval nějaké velké pisatelské kousky a zápaly básnického střeva. Časem si třeba zvykneme na to, že zde můžeme uveřejnit i nějaké to zvadlo na naši akci. Popřípadě upozornění, výzvu či pozvánku jakéhokoli jiného charakteru. Chtěl bych věřit, že se Vám naše stránky, jakkoli jsou amatérské, budou líbit a budete nás alespoň čas od času navštěvovat. Budeme se těšit na Vaši návštěvu zde, stejně tak jako že se potkáme na těch našich vandráckých stezkách.
Někteří se znali ze středních škol, někteří byli noví. Sešli se z celé republiky, od východního Slovenska až po západní Čechy, každý znal svůj kraj a mohl jeho krásy přiblížit ostatním. Potkávali se na toulkách blízkou přírodou, trávili spolu mnoho volného času, volné víkendy věnovali vandrování a společným zálibám. Z trempů samotářů se pomalu stávala sešlost kamarádů. A tehdy někoho napadlo založit osadu. Tady se začíná psát historie trampské osady Čéci. Proč Čéci ? Popravdě řečeno, nebyl jsem u té myšlenky, ale zprostředkovaně jsem se dozvěděl, že z nějakého vandru se šlo VELMI dlouho pěšky, vyčerpávající pochod si krátili zúčastnění různými vtípky a průpovídkami. „Člověče, já už nemůžu, čoveče to je děsný, čéče to je ….“ A jak tak všichni „čéčovalli“ bylo to tady, budou to Čéci.
T.O.Černý delfín -1970-Vrbatův Kostelec
Krása nebývá v jednotě, ale rozmanitosti. A naopak. I nám dávno sežrali moli staré mundůry, uesky či ještě teleta, staré dobré maskáče, či vojenské blůzy a kabáty. I ten mráz, jak šel z hor, nějak oblékl nás do bačkor a zahnal od Slunce spíše blíže k Jupiteru. Moc nám nezáleží, v čem chodíme, ale jak se cítíme. Bývá nám jedno, jak nás vnímají ostatní, ale sami se chceme cítit dobře. Snad na to máme právo. Vždyť to tornádo života a mráz ze vztahů a osudů minulých většinu z nás ohnul až k zemi a vymáchal nám ústa v bahně.Většina z nás se musela pěkně ohánět, aby uživila sebe, děti, rodinu. Podřídili jsme tomu a po mnoho let, svůj vlastní život, koníčky, přání, naděje a sny. Žili jsme pro někoho jiného a nyní jsme zůstali často sami. Nebyl čas koupit novou usárnu a maskáče, oblečení a dobré bydlo dětem mělo přednost. Neodsuzujte, milý čtenáři, někoho, že se pokusil ještě zvednout a není třeba košer oblečen či nectí vše, co ctíte vy. Prožíváte si svoje jaro či léto a nám již začíná září. Také jsme byli u Slunce a jsme nyní koukáme Jupiterovi do oka :-) čest a sláva pravověrným, úcta těm, co se snaží ještě držet... Ahoj Barry!!
T.O. Colorado - 1980 - od řeky Jihlávky
Pořádají country bály, prolézají jeskyně a účastní se expedic do Podkarpatské Ukrajiny.
zdroj: www.kftp.cz/archiv/sato.asp -Vlčice-