12. Poezie z mechu

09.12.2012 20:23

Ahoj Kamarádi!

nadprodukcí básní rozhodně netrpím a taky nechci moc dávat do světa ty z osobní telecí doby vandrácké a tak vás vyzývám, pošlete na redakční mail něco použitelné. Bát se nemusíte, zaručeně budete zveřejněni. :-)

-Frenky-

Toulavá  

Než promění se kapky deště v zahalenou tvář 
ty zastavíš mně počkej ještě 
a střípky krve padnou zlehka na oltář 
pak uchopí tě rukou kleště 
až smýkneš sebou slabá v závrati 
holubi se nebe dotknoutam někde v lese za tratí............. 
  

- F. 13.12.94 -
 

    Hledání

     
    Martin na koni k spánku uléhá
    co poznáš květin na rány života
    kukačka ptákům svou bolest vylévá
    do hnízda cizího svým křídlům volnost dá.
      
    Všech lidí křídla jsou hluboko pod zemí
    a lidské skutky jsou daleko v svědomí
    nad ránem upito z kalichu hořkostí
    první byl na kuráž posledním zvyklost zní
    ( po kapkách přetékal byl cítit hořkostí ).
      
    Své čáry života hledáme na mapách
    mnohý však rukou svou na štěstí nedosáhl
    z očí si vyčteme ospalé pohledy
    nalep na ně známky a vhoď je do vody.
      
    Jak láhev se psaním s pustého ostrova
    vhodí se do moře a odliv zprávu dá.
 
- Pan Dobeš 4/94 -
 

    S výstrojí u vody 


    Roním krokodýlí slzy
    Kde jsi má lásko
    Vrať se mi brzy
    
    Opatrně našlapuju domove
    Abych neporanil tu představu
    Jak jsme ty a já v domově
    
    Ty tkáš u splavu
    A já sic gauče ještě nejsou
    Štípu dříví na věčný oheň
    Jsme oba jak slunce záře
    
    Posetí travou
    Netřeba hledat žádné lidské opraváře
    V té trávě zas vášně planou
 
    To vše domove, má Uesko
    Mé mrtvé dítě
    A já zas
    Roním krokodýlí slzy
    Kde jsi má lásko
    Vrať se brzy…

  Frenky pro Hanku        30.3.2009