Naučná stezka Zemská brána

Naučná stezka u Klášterce nad Orlicí prochází přírodní rezervací Zemská brána v CHKO Orlické hory; provede nás balvanitým údolím Divoké Orlice.

Na nenáročné trase vhodné i pro děti se dozvíme něco o zdejší přírodě, a minulosti Orlických hor spjaté s působením člověka.

Co vás na stezce čeká?

Naučná stezka seznamuje s přírodní rezervací Zemská brána v CHKO Orlické hory, ochraňující okolí toku Divoké Orlice. Řeka Divoká Orlice pramení v rašeliništích Topieliska a Czarne Bagno v Polsku. Na území České republiky vstupuje severně od Trčkova. V délce cca 30 km vytváří státní hranici s Polskem až k Zemské bráně. U Týniště nad Orlicí se stéká s Tichou Orlicí a vytváří Orlici, jeden z významných přítoků řeky Labe. Za nejkrásnější úsek Divoké Orlice je oprávněně považováno území přírodní rezervace Zemská brána. V lesnatém říčním korytu je množství balvanů a peřejí. Tok Divoké Orlice obklopují místy i rozličné, převážně rulové skalní útvary.

Téměř na začátku naučné stezky stojí kamenný most přes Divokou Orlici. Původní most byl zbudován italskými dělníky v roce 1903. V letech 2004–2005 došlo k jeho celkové opravě a rozšíření. Stal se dokonce stavbou roku 2006 Královéhradeckého kraje v kategorii dopravních a inženýrských staveb. Most vytváří v romantickém údolí pomyslný dojem vstupní brány do Čech, tzv. řečenou „zemskou bránu“.

Dalším můstkem přes Divokou Orlici, který navštívíme, je Pašerácká lávka. Ta byla pojmenována podle svého účelu, kterému sloužila v dobách dávno minulých. Ani tato lávka nemá již svou původní podobu, byla nahrazena novým dřevěným můstkem.

Dojdeme také k prostranství, kde kdysi stával lovecký empírový zámeček Lusthaus. Nechal ho zde vystavit John Parish, majitel žamberského panství. Později byl letohrádek využíván jako mlýn. V roce 1936 objekt vyhořel a již nebyl znovu vystavěn. Původní zámecký park tu dnes připomíná pouze keř tisu červeného a dva menší rybníčky, kde můžeme spatřit zástupce zdejší drobné fauny a flóry.

Cesta nás dovede také k několika stavbám pevnostního opevnění. Pocházejí z období 1937–1938. Na břehu řeky stojí ještě dnes jednopatrový pěchotní srub s názvem R-S 54 „Na potoku“. Ve své době byl vybaven kulometem, umístěným v pancéřové kopuli. Srub je součástí linie těžkého opevnění, která byla níže po proudu řeky následována linií opevnění lehkého, tvořenou tzv. řopíky. Jedno ze zastavení naučné stezky je věnováno Ledříčkově skále, vysoké až 15 metrů. Stěna skrývá malou jeskyni, ve které dle pověsti žil loupežník Ledříček.

Na co se můžete těšit?

– rozprostírá se v rozloze 88 ha v západní části CHKO Orlické hory. Zahrnuje úsek řeky Divoké Orlice, skalní útvary a okolní území lesů a luk. Z dřevin zdejších lesů zde převažuje smrk ztepilý, dále i buk lesní, javor horský, jedle bělokorá nebo olše lepkavá. Roste tu i chráněná bledule jarní, kamzičník rakouský nebo kyřník platanolistý. Z ptactva zde žije skorec vodní, konipas horský, volavka popelavá nebo i ledňáček říční. Ze zástupců hmyzí říše to jsou majka fialová, lesknáček nebo tesařík piluna.

Pašerácká lávka

– původně vystavěna pro potřebu svážení dříví z panských lesů. Za tmy sloužila jako prostředek pro pašování zboží z rozvinutého Německa do méně pokrokového Rakouska-Uherska. Tato éra trvala až do období po první světové válce, kdy s rozvojem průmyslové výroby v Rakousku-Uhersku přestalo být pašování výnosné. Nedaleko tohoto místa stával mlýn, kde se pašované zboží (cukr, cukerín, cikorka, tabák, petrolej aj.) údajně prodávalo.

loupežník Ledříček

– legendární bandita Orlických hor, byl nazýván českým Jánošíkem: stejně jako on bohatým bral a chudým dával. Žil a téměř 20 let se skrýval v malé jeskyni ve skále nad pravým břehem Divoké Orlice. Nakonec se mu jeho obydlí stalo osudným. Když se snažil uprchnout před pronásledujícími vojáky do svého úkrytu, přetrhlo se mu lano a on se zřítil z vysoké výšky a zabil se.

řopík

– malá železobetonová pevnůstka československého opevnění. Tyto vojenské stavby byly lidově nazvány řopíky, podle ŘOP – Ředitelství opevňovacích prací, které organizovalo jejich výstavbu. Byly budovány především v pohraničí, aby doplnily objekty těžkého opevnění.

Základní údaje o stezce

Naučná stezka by měla začínat na parkovišti u silnice z Bartošovic v Orlických horách do osady Čihák. Vede od kamenného mostu údolím Divoké Orlice až do osady Amerika u Klášterce nad Ohří, kde končí.

Původní verze naučné stezky měla 22 zastávek s informačními panely. Současná verze by měla mít 10 zastávek. Délka trasy je 3 km. Vede souběžně s modrou turistickou značkou.

Zastavení (původní)

Chráněná krajinná oblast Orlické hory

Přírodní rezervace Zemská brána

Most na Divoké Orlici

Geomorfologie Zemské brány

Květena Zemské brány

Pašerácká lávka

Lusthaus

Historický vývoj skladby lesa

Lesní ptactvo

Klasifikace lesních porostů

Ryby Divoké Orlice

Objekt lehkého opevnění

Obnovní prvky

Pohraniční opevnění ČSR

Pobřežní vegetace

Divoká Orlice

Ledříčkova skála

Savci lesních porostů

Zvířena Divoké Orlice

Přírodní rezervace Zemská brána

Ochrana stromové zeleně

Chráněná krajinná oblast Orlické hory

Zastavení (současná – pouze některá)

• CHKO Orlické hory

• Ledříčkova skála

• Fauna Zemské brány

• Pohraniční opevnění

• Flóra Zemské brány

• Pašerácká lávka a Lusthaus

• Lesy

Popis trasy naučné stezky

parkoviště u silnice z Bartošovic v Orlických horách do osady Čihák → kamenný most přes Divokou Orlici → Pašerácká lávka → Lusthaus → vojenská opevnění → Ledříčkova skála → osada Amerika u Klášterce nad Orlicí

Procházku naučné stezky zahájíme na parkovišti u silnice z Bartošovic v Orlických horách do osady Čihák. U kamennému mostu odbočíme ze silnice a pokračujeme údolím Divoké Orlice, k Pašerácké lávce, kterou přejdeme. Dále jdeme po lesní cestě k místu, kde se nacházel Lusthaus. Cesta následně vede stále lesem, mineme několik pevnostních objektů a Ledříčkovu skálu, až vyjdeme z lesa u roubené chaloupky a hned za ní vstupujeme do osady Amerika.

Zdroj: www.naucnoustezkou.cz