Kde ještě najdete tu pravou Šumavu. Kašperské Hory

    Jestli chcete spatřit typickou šumavskou scenérii, vydejte se do Kašperských Hor. Čeká vás malebná krajina rámovaná zlatou hornickou historií, louky poseté osamělými roubenkami a starobylými kostelíky, i romantický hrad Kašperk. Milovníky výhledů pak potěší výstup na rozhlednu na Sedle.

    Město na zlaté žíle

    Když v Čechách stojí město na kopci, je to vždycky trochu podezřelé. Výšinnou polohu Kašperských Hor předurčilo zlato, bez něj by tady žádné město nikdy nevzniklo. Žlutý kov získávali v oblasti již před 2 000 lety Keltové, rýžovalo se v řece Otavě a hornická těžba zlata vzkvétala ve 14. až 16. století. Poslední snahy o obnovení dolování jsou z konce 20. století, kvůli masivnímu odporu místních obyvatel však zůstalo jen u záměru. O hornické minulosti města svědčí i nerovný povrch rozlehlého hlavního náměstí Kašperských Hor, svého času se totiž zlato těžilo přímo ve městě a terén zůstává poddolovaný. Německý název města je také příznačný - Berg Reichenstein, v překladu Horní bohatý kámen. Uprostřed náměstí upoutá pozornost mohutný kostel sv. Markéty, půdorysem gotický ze 14. století. Při kostelní zdi můžete spařit další "hornickou památku" - zbytky mlecích kamenů, pozoruhodností je i kohoutí kříž za chrámem. Druhou dominantou náměstí je pak renesanční radnice se třemi charakteristickými barokními štíty.

    Opuštěný kostel i kus zmizelého města

    Připomínkou původního středověkého sídla a současně nejcennější památkou Kašperských Hor je kostel sv. Mikuláše. Najdete ho o samotě asi 1,5 km západně od dnešního města. Vystavěli ho před rokem 1330 snad horníci. Interiér chrámu, který je přístupný jen příležitostně, skrývá velmi cenné gotické fresky a unikátní krásně malovaný dřevěný strop z doby kolem roku 1700. Z okolní hornické osady se do dnešních dnů nedochovalo nic a osamocený kostel je tak magickým místem. Obklopuje ho starobyle působící hřbitov s mnoha zrezivělými železnými kříži a vysokou kaplí sv. Anny. Místo připomíná jak minulá staletí, tak i doby ne příliš dávné.  Letmá prohlídka starších hrobů totiž prozradí samá německá jména – Kašperské Hory a okolí až do roku 1945 obývali téměř výhradně čeští Němci. S jejich nuceným odchodem zanikla i část místních dějin, jak o tom svědčí třeba proluka v rohu kašperskohorského náměstí, kde dříve stával pivovar, i nepřirozeně velká budova školy. Ještě ve 30. letech 20. století totiž ve městě žilo dvakrát více obyvatel než dnes, kdy je to jen kolem 1 600 lidí.

    Nedobytný hrad Kašperk

    Klasickým výletním cílem v okolí je hrad Kašperk – ten, který městu dal jméno. Na Kašperk prostě musíte, už jen proto, že pohled na jeho charakteristickou siluetu se dvěma mohutnými věžemi vás v této krajině provází skoro bez přestání.  Když vyrazíte z náměstí v Kašperských Horách po zelené značce k severu, jedna z nejkrásnějších vyhlídek na hrad se vám otevře jen pár set metrů za posledním stavením. Z lučinatého návrší uvidíte přes hluboké údolí zalesněný kopec s hradem přímo před sebou. Kopec vám dá trochu zabrat, však je také největším na celé trase. Má to ale jednu výhodu, nenajdete tady davy turistů. Autem se sem totiž nedá vyjet. Nejblíže byste se vozidlem dostali na parkoviště u restaurace Na Račánku při silnici z Kašperských Hor do Nezdic, odkud je to ke hradu asi 20 minut chůze. Hrad samotný se tyčí na strmém ostrohu obklopeném hlubokými lesy. Překvapivě rozlehlý hradní areál má nezvyklou dispozici, kde podlouhlý palác svírají dvě mohutné věže. Kašperk nechal postavit roku 1356 Karel IV. k ochraně zdejších zlatých dolů. Nebyl nikdy dobyt a roku 1617 ho koupilo město. Ačkoli Kašperk sloužil v následujících staletích jako zdroj stavebního materiálu, zřícenina je dnes ve velmi dobrém stavu.

    Malebnou šumavskou krajinou až na Sedlo

    Výšlap na Kašperk můžete spojit s návštěvou nedávno otevřené rozhledny na vrchu Sedlo a pak se ze Sušice vrátit autobusem. Od hradu pokračujte po žluté k rozcestí U Nového Dvoru, kde se napojíte na červeně značenou dálkovou trasu do Sušice.  Trasa dál vede po malebném rozhraní luk a lesů s výhledy na okolní samoty a jestli existuje něco jako typická šumavská scenérie, tak ji tady budete mít kolem sebe. Na chvíli vás čeká hlubší les a pak už prudký, ale nepříliš dlouhý, kamenitý výstup na vrch Sedlo (902 m n. m.) s novou rozhlednou. Volně přístupná dřevěná stavba stojí na půdorysu sedmiúhelníku, zvenku je opláštěna prkny. Vystoupíte-li po 138 schodech nahoru, dohlédnete za dobrého počasí od vysoké Šumavy (mj. Pancíř či německý Velký Javor) přes charakteristické vrchy v Šumavském podhůří (Svatobor) až daleko do českého vnitrozemí (vidět jsou např. Brdy či hrad Radyně u Plzně). Ze Sedla pak půjdete až do Sušice hlavně z kopce. Cestou uvidíte jednu z nejcennějších staveb v Pošumaví, starobylý románsko-gotický kostelík na okraji města Albrechtice. Jeho bílá fasáda svítí do daleka a i když dostat se do interiéru je otázkou štěstí, krátká odbočka i tak stojí za to. Uvnitř svatyně se dochovaly vzácné malby z 15. století.  Na výšině Žižkův vrch (619 m) si zase prohlédnete kalich na paměť 500. výročí smrti Jana Žižky z roku 1924, ale zejména si užijete krásné výhledy. Pod sebou máte město Sušici jako na dlani, západnímu obzoru dominuje přes otavské údolí vrch Svatobor (845 m) s rozhlednou a vysílačem, na severu pak kaple Anděla Strážce.  V Sušici si nenechte ujít rozlehlé náměstí. Jeho dominantou je radnice, strany lemují krásné městské domy v čele se známým Hotelem Fialka. Čekání na autobus si můžete zkrátit i návštěvou Muzea Šumavy s expozicí sirkařství a uměleckého skla i proslulým mechanickým betlémem.

  
    Zdroj: cestovani.idnes.cz