Dlouho nejel žádnej vlak – HOP TROP

  D           Emi

1. Už dlouho nejel žádnej vlak,

       D             Emi

   já ležel v náspu jenom tak

    D              Hmi       Emi A

   pod zpola vyvrácenou tabulí,

        D            Emi

   tam nápis dávno sloupal čas,

         D             Emi

   kde jsem, to věděl jenom ďas,

      D            Hmi          E7           A7

   a já hladovej cpal se hrstí hořkejch bobulí.

2. Vtom ňákej hlas a druhej s ním

   byl slyšet divným nádražím,

   já v týle cejtil strach, co do mě vjel,

   dva muži, mladší pozdravil

   a starší žertem:"Copaks' pil

   a proč tu ležíš, zeptat jako bych se tě směl?"

    D

R: Tak rád já ruku svoji vložil

    Hmi                  E

   do dlaně, co ke mě vztáh',

    D

   čert vem, co dávno už jsem prožil,

    E7                     A

   zase stojím pevně na nohách.

3. Tak jsem jim teda všechno řek',

   jak vydal jsem se hledat flek

   a chtěl se domů vrátit jako král,

   jak na dráze jsem zprvu dřel

   a ztrhanej jel na sever

   a co kdo chtěl, tam na kytaru za pár šupů hrál.

4. Já rozmejšlel se spoustů dní:

   mám chytit si vlak nákladní,

   anebo pod něj lepší byl by skok,

   vždyť na něm čertví kam bych jel,

   ale pod ním nic nevěděl,

   co bude zejtra, za měsíc a nebo příští rok.