zzzzzzz
Dvě noty půlový – HOP TROP
D G
1. U chaty v údolí dvě noty půlový
A7 D
vandrák si na basu hrál,
G
bylo to žůžový, nikdo však nepoví,
A7 D
komu a kde basu vzal,
Emi A7 D Hmi
puchejře na rukou měl, jak celej zpocenej dřel,
Emi A7 D A7 D
do blba zíral a na lesy zpíval,že trnul,kdo vokolo šel.
D G D
R: Nebylo v chajdě hnutí, když do drátů jsem sáh',
G D
a tak svý dřevo dutý vytáh' jsem na práh,
Emi A
má chajda sotva stojí, už ňáký léta má,
D G D
a kdo se zpívat bojí, ten ať ji podpírá.
2. Bylo to náhodou, právě se za vodou
ansámbl do kupy dal,
hospoda šílela, kapela kvílela,
čert aby do toho pral,
a ten co se za celej den naučil dvě noty jen,
tu hrůzu uslyšel, vzal basu a přišel,
taky se do díla dal.
E A E
R: Nevadí, že jsme slabí, ne zrovna akorát,
A E
a že svý songy žabí chceme do svítání hrát,
Fmi H
kdo plíce má, ať zpívá, a klíďo celej den,
E A E
a kdo snad nudou zívá, [:ať přijde zpívat sem .. :]
Dvě báby – Spirituál Kvintet
Interpret/autor: Spirituál kvintet
D G D
1. Jak léta jdou, svět pro mě ztrácí glanc,
A7
všichni se rvou a duši dávaj' všanc
D G D
a za pár šestáků vás prodaj', věřte mi,
G D A7 D
už víc nechci mít domov svůj na zemi!
D G D
R: Čas žádá svý a mně se krátí dech,
A7
když před kaplí tu zpívám na schodech
D G D
svou píseň vo nebi, kde bude blaze mi,
G D A7 D
už víc nechci mít domov svůj na zemi!
2. Po jmění netoužím, jsme tu jen nakrátko,
i sláva je jak dým, jak prázdný pozlátko,
já koukám do voblak, až anděl kejvne mi,
už víc nechci mít domov svůj na zemi!
Ref..
3. Teď říkám "good-bye" světskýmu veselí,
těm, co si užívaj', nechci lízt do zelí,
jsem hříšná nádoba, však spása kyne mi,
už víc nechci mít domov svůj na zemi!
Ref..
4. V určenej čas kytara dohraje,
zmlkne můj hlas na cestě do ráje,
vo tomhle špacíru noc co noc zdá se mi,
už víc nechci mít domov svůj na zemi!
Ref..
Dvoukolák – HOP TROP
A D A E7 A E A
1. Tak už podávej, ať je nacpanej koženej cestovní vak,
D A E7 A E A
deky můžeš pak naházet jen tak na vrzavej dvoukolák,
D A D A E7 A
na vrzavej dvoukolák, co s ním bude pro nás malej svět,
A D A E7 A E A
mezek není zlej, tak ho poplácej, nasedej a můžem jet.
E E7
R: A že smrdím tabákem, jó, holka, smiř se s tím,
D A H7 E7
já ti na oplátku slíbím, že tě nikdy nezradím.
2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor
stojí před náma jak zeď, bude možná líp,
nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď,
nepovím ti zrovna teď, to ne,
ale neměj z dálky strach, beru flintu svou,
kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'.
R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou,
vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou.
3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí,
kopců, řek, na ní prozkoumej,
kde je nádhernej velikánskej bílej flek,
velikánskej bílej flek, ach jó,
kam se dostat každej bál,
kdyby mezek snad utaháním pad',
[: po svejch půjdem dál ... :]
Ej, háčku I. – HOP TROP
C Emi G C
Ej, háčku, háčku, háčku zelený,
F
ej, háčku, háčku, háčku zelený,
Dmi G C G
koukej na cestu, jsou tam kameny,
C Emi G C
koukej na cestu, jsou tam kameny.
Ej, háčku II. – Hop trop
C Emi G C
Na dně je žrádlo, voda je vzala,
F
na dně je žrádlo, voda je vzala,
Dmi G C G
háček naříká:"To jsem si dala,"
C Emi G C
háček naříká:"To jsem si dala!"
Eldorádo - W. Matuška
Ami G Ami G Ami
1. V dálných dálkách zámoří, ční prý zlaté pohoří,
C Emi Dmi F C G E7
příchozího pohostí, nádherou a hojností.
2. Dík těm svůdným pověstím, zástupy šly za štěstím,
chátra i ti bohatí s vírou, že se vyplatí...
Ami G C D G E7
R: Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí,
Ami G C D Emi
jít a hledat Eldorádo, kde je láska, mír a bezpečí.
3. Báchorce té uvěří, dávno už jen někteří,
spíš než zlatonosný štít, nám teď rozum káže jít.
R: +
Rec: Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství je moudrost a uvážlivý čin, že Eldorádo není kdesi v dálce, ale docela blízko v našich srdcích a v našem vědomí, a že jeho pravé jméno je láska mír a porozumění. Nosíme je v sobě a ptát se na něj je naše přirozená povinnost.
Ref..
Franta a pádlo – Hop Trop
C Ami
R: Jedinej můj kamarád je pádlo dřevěný,
C G C
mám to pádlo pořád rád a kašlu na ženy.
C G7
1. Když Franta ztratil Madlu a zahnal trápení,
C
a zahnal trápení, a zahnal trápení,
G7
tak slíbil svýmu pádlu, že se s ním vožení,
C
že se s ním vožení, že se s ním vožení.
2. Jak pádlu podal ruku, vtom pádlo zaječí,
[: hned pádlo zaječí, :] můj milej zlatej kluku,
mý štěstí největší, [: mý štěstí největší. :]
R:
3. To pádlo je mu věrný, však zadkem nekroutí,
[: zadkem nekroutí, :] že nemá voči černý,
se Franta kormoutí, [: se Franta kormoutí. :]
4. Že neříká mu 'líbej', to Frantu žere moc,
[: to Frantu žere moc, :] je Franta z toho divnej
a nespí celou noc, [: a nespí celou noc. :]
R:
5. Když pluli řekou divou, tak zmámil Frantu sen,
[: zmámil Frantu sen, :]
že viděl svoji milou na břehu s ešusem,
[: na břehu s ešusem. :]
6. A ze sna volá:'Madlo, pojď ke mně zpátky zas,
[: pojď ke mně zpátky zas, :]
já nechci už to pádlo, já chci tvůj zlatej vlas,
[: já chci tvůj zlatej vlas.' :]
R:
7. Tu uronilo pádlo tři slzy ze smoly,
[: tři slzy ze smoly, :]
a hned Frantovi spadlo do zelený vody,
[: do zelený vody. :]
8. Pro tvoje voči, Madlo, je Franta mrtvej muž,
[: Franta mrtvej muž, :]
teď nemá už to pádlo, a i ty fuč jsi už,
[: a i ty fuč jsi už. :]
Fajn džob – HOP TROP
Interpret/autor: Hop trop
Gmi F Gmi
1. Moje briga má jméno "Ariel",
F Gmi
řekl kapitán, když mě zval,
Bb F
[: prej abych s ním jako lodník jel
Gmi F Gmi
a džob, co mi nabíd', bral. :]
2. Von veliký prachy mi sliboval,
čertví, jestli ňáký má,
[: já nevěřil, a tak žvanil dál,
že zejtra už vyplouvá. :]
G C G
R: Celej den a celou noc
Emi D G
stožár se pode mnou kejvá,
C G
chceš to znát - klidně pojď,
Emi D G
ať víš taky, jaký to bejvá,
C G
žaludek stoupá vejš a vejš,
Emi D G
na lodi všechno skřípá,
C G
do vočí tak jako mořská sůl
Emi D G Gmi
vostrej vítr mi štípá.
3. Kdyby do vočí někdo vám tvrdil,
že by práci pro vás měl fajn,
[: dejte si říct, to by bral jenom ten,
kdo je blázen a nemá šajn, :] že:
R:
Fram - Wabi Daněk
Ami Ami6 Ami D
1. Zas mě to táhne o kus dál, zas nemám doma nikde stání,
Dmi E7 Ami
desítky důvodů si sháním, už abych na cestu se dal.
Pelikán křídly zamával,
vítr je příhodný a stálý,
za námi slunce mosty pálí,
tak proč bych ještě vyčkával.
Ami G
R: Klenotník měsíc zavřel krám,
Ami Emi
z výkladu svoje šperky sklízí,
Dmi Emi
obrysy domů v dálce mizí,
Dmi E7
tak naposled ti zamávám
Ami
z paluby lodi jménem Fram.
Dávno už vyvětral se dým
mých věčných cigaret a dýmek,
ty žiješ jenom ze vzpomínek,
a já se stále nevracím.
Námořní mapy pokryl prach,
mé knihy nikdo neutírá,
nevíš, zda právě neumírám
tam někde na ledových krách.
R: Klenotník měsíc zavřel krám,
z výkladu svoje šperky sbírá,
chlap jen tak lehce neumírá,
na modré lodi jménem Fram
tě za pár roků vyhledám.
Holubí dům
Emi D Cmaj7 Hmi7 Emi
1. Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
D Cmaj7 Hmi7 Emi
stával v údolí mém starý dům.
G D G D G
Ptáků houf zalétal ke krovům,
Emi D Cmaj7 Hmi7 Emi
měl jsem rád holubích křídel šum.
2. Vlídná dívka jim házela hrách,
mávání perutí víří prach.
Ptáci krouží a neznají strach,
měl jsem rád starý dům, jeho práh.
Emi E7 Ami D G Emi
R: Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví,
Ami D G
míval stáj vroubenou, bílý štít.
E7 Ami D G Emi
Kde je dům holubí a ta dívka kde spí,
Ami Hmi Emi
vždyť to ví, že jsem chtěl jen pro ni žít.
3. Sdílný déšť vypráví okapům,
bláhový, kdo hledá tenhle dům.
Odrůstáš chlapeckým střevícům,
neslyšíš holubích křídel šum.
4. Nabízej úplatou cokoli,
nepojíš cukrových homolí.
Můžeš mít třeba zrak sokolí,
nespatříš ztracené údolí.
R:
Zpívám ptákům a zvlášť holubům,
Hajnej Hruška – Hop Trop
Emi C7 H7 Emi H7 Emi
1. Na pařez já usednu si v lesním pološeru
C7 H7 Emi H7 Emi
a na hajnýho vzpomenu si, jenž má hezkou dceru,
D7 G D7 G
na hajnýho Hrušku a jeho dceru - samej skvost,
D7 G F H7
jenže von má pušku a s puškou střeží dcery ctnost.
2. Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku,
jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku,
na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora,
kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora.
Emi C7 Emi C7
R: A štěká přitom na srnce, na datly i žlůvy,
Emi C7 Emi C7
na ťuhýka na trnce, na vejry i sůvy,
Ami Emi Ami Emi
na chudáka vandráka von štěká ponejvíce,
Ami Emi F H7
vidí ve mně pytláka, co líčí na zajíce.
Emi C7 H7 Emi H7
Vrr haf,vrr haf,sypej si to,vrr haf,vrr haf,fujfuj fuj,
Emi C7 H7 Emi H7 Emi
vrr haf, vrr haf, sypej si to, padej pryč a upaluj!
3. Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne:"Namouvěru,
zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru,
zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka,
jenže já se do něj dám a proženu mu perka!"
4. A už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky,
pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky,
letí, letí jeko blesk ze světnice na dvorek,
ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek.
R: Ten, kterej má rád štvanice na lišky i kance,
když vypukne pranice, vždycky v ní má šance,
on si troufne na zvíře tak, jako medvěd velký,
a milýho trempíře chce kousnout do pr...avý ruky.
5. Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora:
vyštuduju na vrchního lesů revizora,
až přijedu na kontrolu se služební volhou,
postavím je do pozoru, což je mojí touhou.
R: Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli,
žes' ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý,
"smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru,"
jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno .. hej, beru!
ec: Tak teda, tatínku, do smrti dobrý, ne?
*: A to bude asi všecko, na zdi visí puška,
pod ní kolíbá mi děcko můj tchán - hajnej Hruška
Hej! Kapitáne! – HOP TROP
Dmi F
1. Moře už se vzteká, stožár modře bliká,
C Dmi
to nás právě varuje sám svatej Eliáš,
F
proto každej smeká, na palubu kleká,
C Dmi
mezi zuby drtí otčenáš.
Dmi C
R: Hej! Kapitáne!
Dmi C Dmi
Jestli přežijem, tak se nedoplatíš!
C
Hej! Kapitáne!
Dmi C Dmi C
Tenhle vrak ti rozbijem a rumu vypijem
Dmi A7 D D A7 D G D A7 D
sedm galónů, a ty to zaplatíš.
2. Vítr plachty ničí, lana s námi cvičí,
za chvíli se briga kýlem na dno posadí,
my jsme chlapi ryzí, kterejm je strach cizí,
když natáhnem brka, nevadí.
Honolulu - Kamelot
A D E D
1. Letecká linka do ráje
A D E
k ostrovům slunné Havaje
A D E
nabrala kurs vlastní osy,
D E A
tam holky plavky nenosí.
2. Na pláži Beach Boys čekají,
banány z palem padají,
na runway Boeing dosedá
a slunce pálí, to se má.
E D A
R: Honolulu, ukululu, tohle mám rád,
E D A
whisku na ex, mulatek sex si můžu přát,
E D A
reagge, reagge, reagge, Honolulu, ukululu.
3. Mulatka záda natřela,
paprsky pustím do těla,
žraloci lidi nežerou,
hlídaj' je skrytou kamerou.
4. Černoch, co dělá zmrzlinu,
zdarma ji dává každýmu,
vše už je v ceně letenky,
co neplatí pro manželky.
R:
5. Všichni tu tančí reagge styl,
ani jsem kolu nedopil,
tři holky plavky stáhly mi,
třely mě ňadry velkými.
6. Tu náhle signál budíku,
vytáh' mě z pláže rovníku,
šalinó za pětikačku
jedu vorazit štípačku.
R:
Hudsonský šífy- Wabi Daněk
Emi G
1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený
D Emi
jako já, jó, jako já,
D
kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený,
Emi D Emi D D# Emi
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,
málo zná, málo zná,
ten, kdo neměl tělo ztuhlý,
až se nočním chladem chvěl,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
C Emi
R: Ahoj, páru tam hoď,
D Emi
ať do pekla se dříve dohrabem,
D D# Emi D D# Emi
johoho, johoho.
3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků
jako já, jó, jako já,
ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,
málo zná, málo zná,
kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
R:
5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad
jako já, jó, jako já,
kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra,
komu je to všechno fuk,
kdo je sám, jó, jako já,
kdo má srdce v správným místě,
kdo je prostě príma kluk,
ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.
D D# E
R: + johoho ...
Ho ho Watanay - Žalman
D C D
1. Spinkej, můj maličký, máš v očích hvězdičky,
C G D
dám ti je do vlasů, tak usínej, tak usínej.
D C D
R: Ho ho Watanay, ho ho Watanay,
C G D
ho ho Watanay, kiokena, kiokena.
2. Sladkou vůni nese ti noční motýl z paseky,
vánek ho kolíbá, už nezpívá, už nezpívá.
R:
3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,
má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.
R:
4. V dlaních motýl usíná, hvězdička už zhasíná,
vánek, co ji k tobě nes', až do léta ti odlétá.
R: 2
Husličky – Vlasta Redl G
A D A Hmi F#mi E
1. [: Čí že ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal :]
Hmi A D Hmi E A D Hmi F#mi E Hmi F#mi E
na trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha?
2. [: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :]
[: že ste, husličky, samé :] na světě zostaly?
3. [: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát:]
[: co sa mu enem zdálo, bože(-),:]
že už vjec nechtěl hrát? :]
4. [: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :]
[: až sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla.
Holka od koní - DEVÍTKA
Emi
1. Pro vlasy rozcuchaný z naivních snů,
A C
svobodu větru na tvářích,
Ami Hmi
možná jsem zapomněla něco ti říct,
Emi
a najednou je pozdě,
pro lásku koní, krásu všedních dnů
A C
na kontě mám zase jeden hřích,
G C Hmi H7
pozdě se omlouvat, že ublížit nechci ani jednomu z nás.
Emi D C
R: A jak ty bláznivý koně chci dohonit slunce,když zapadá,
Ami D/F# G H7
písničku kolejí, který se tam někde v dálce snad setkají,
Emi D C
chci tiše zpívat a hrát jenom pro ně, než prach na ni napadá,
Hmi H7
a zapomenout, že se ještě někdy rozední,
Emi C
kolem hlavy mám svatozář holky od koní,
Ami H7 Emi
když zavírám oči a doufám,že předhoním aspoň o kousek čas
2. Ztracená v rozpacích, když o tobě sním
a do těch snů se mi připlétá
i vůně potu a zkosenejch trav,
a pak se tiše vytrácíš,
stejně po dnech krátkejch vteřin štěstí,
po nocích hlídám telefon,
a krabice na sny pro hloupý holky nezvoní.
Emi C Ami
R: + dráhy čar osudu odkloním, a příště, až se probudím,
H7 Emi E
možná to budu zase já, tak jako dřív ...
Chvíle– HOP TROP
Emi Hmi
1. Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí,
Ami Hmi Emi
chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj',
Hmi
toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí
Ami Hmi Emi
a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'.
2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí
slunce, když do korun stromů začlo se drát,
stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,
to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.
A Emi
R: Ty rána s vůní borový smůly
A Emi
měly by zůstat navždycky v nás,
C Hmi
ty rána s vůní sekaný trávy
C Hmi Emi
a ohně, co právě pomalu zhas'.
3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',
jak je to nádherný, léto před sebou mít,
spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'
a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.
4.=1.
R:
Chajda
G (C) G (C) D G
1. /:V dáli za horama stojí chajda malá, :/
C G D G G7
/:pod ní teče řeka, za ní černá skála. :/
2. /:Přišla velká voda, vzala chajdu malou, :/
/:ti dva kamarádi nemaj' si kam lehnout. :/
3. /:Smutně bloudí světem, hledaj chajdu svoji, :/
/:tam, kde chajda stála, černá skála stojí. :/
4. /:Neplač, kamaráde, pro tu chajdu malou, :/
/:dřív než jaro přijde, postavíme novou. :/
Chodím po Broadwayi
D (A)
1. [: Chodím po Broadwayi hladov sem a tam, :]
D G
chodím po Broadwayi, po Broadwayi,
D A D
po Broadwayi hladov sem a tam.
D
R: Singi jou jou jupí jupí jou,
A
singi jou jou jupí jupí jou,
D G
singi jou jou jupí, jou jou jupí,
D A D
singi jou jou jupí jupí jou.
2. [: Moje černé děti mají stále hlad, :]
moje černé děti, černé děti,
černé děti mají stále hlad.
Ref..
3. [: Práci nedostanu, černou kůži mám, :]
práci nedostanu, nedostanu,
protože já černou kůži mám.
Ref..
4. [: A já pevně věřím, že zas přijde den, :]
a já pevně věřím, pevně věřím,
že zas bude černoch svoboden.
Ref..
Imaginární hospoda
Interpret/autor: Slávek Janoušek
Emi Ami7
1. Rok uplynul, a je zase po pouti,
Hmi7 Ami7
vracíme se domů od Malinů,
Emi Ami7
čas hlídají teď k ránu už jen kohouti
Hmi7 Ami7 D
a my dvěstě metrů jdem snad hodinu, hodinu, hodinu.
Ami7 D
*: Rozhlídnu se po měsíci,
G G/F# Emi
zda mraky jeho světlo nepropustí, ale kdepak,
Ami7 D G
zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,
Emi Ami7 D Ami7
svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí a slabě mrholí,
D
všude už je zavříno.
Hmi7
X: Ten rok, kluci, hergot kruci,
Ami7
zase přines' kulový,
ale příště, fakticky už příště,
D
jen neslibuj, Olino.
Hmi7
Hele, tady tohle parkoviště,
Ami7 D
zde přeci stála hospoda, Frimlovi, Frimlovi,
Ami7 D
a zde se čuralo, a tam se pivo točilo,
Hmi7 Ami7
v téhleté kaluži, tady stál věšák na kabát,
D
sem ses posadil, tudy se chodilo.
Hmi7
Přeci, kluci, hergot kruci,
Ami7
dnes ještě nepůjdem spát,
Cmaj7
zaparkujem? Se ví, že zaparkujem!
G Hmi7
R: V imaginární hospodě hned jsme si sedli,
G Hmi7
u imaginárního stolu půllitry jsme zvedli,
Ami7 D
na imaginárních židlích imaginární řeči vedli
Ami7 D
po roce spolu, s pocitem, že jsme v pohodě,
Ami7
už dávno ne.
2. Další rok uplynul, moc o sobě nevíme,
jen to, že z mnohých plánů jsme slevili,
že je pár věcí, za které se stydíme,
každý na někoho něco ví,
jak jsme se změnili, změnili, změnili.
*: Rozhlídnu se po měsíci,
jestli ještě nám svůj koncert spustí, ale kdepak,
zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,
svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí a slabě mrholí.
R: V imaginární hospodě cítíme tu vadu,
u imaginárního stolu podepřenou bradu,
na imaginárních židlích v lokále vzadu
zpíváme spolu s pocitem, že jsme v pohodě,
píseň beze slov.
3. Na na na ...
*: Rozhlídnu se po měsíci,
jestli ještě nám svůj koncert spustí, ale kdepak,
zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,
svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí, a nebo kdekoli ...
Já jsem tak línej - Miki Ryvola
Ami F
1 Dole pod álejí, kousek od kolejí
G C
sametovej flíček mám,
Ami F
oblaka si plavou, kus drnu pod hlavou,
G C
panebože, já se mám,
Dmi Ami
támhle za smetištěm jako mraveniště
F E
šedý město rámusí,
Ami F
ať si nohou trhne ten, kdo z města zdrhne,
D7 G
poslouchat ho nemusí
C Dmi G Ami
R: Jó, já jsem tak línej, tak překrásně línej,
Dmi F D7 G
a nejhezčí na tom, že nechci být jinej,
C Dmi G Ami
jó, to se to válí, když sluníčko pálí,
Dmi F G C E
za to mě veřejnost nepochválí
2 Uspěchanej pane, co se s váma stane,
až budete v důchodu,
v pozlacený kleci bývá plno věcí
a funění do schodů,
žádná cesta rájem, jestli máte zájem,
měl bych pro vás dobrej tip:
co vám, sakra, brání válet se na stráni
a bejt na tom mnohem líp
Ref..
Já, písnička
Hudba: Pavlína Jíšová, Antonín Hlaváč Capo 3
Ami G
To já, zrozená z nemocných básníků
Emi Ami
z tichých vět po nocích utkaná
Ami G
To já, zrozená není mi do smíchu
Emi Ami
když mám být pod cenou prodaná
C G
Ref.: Kdo vás obléká do šatů svatebních
Ami Ami/G A9/F E
holky mý ztracený, ztracený
Ami G
Ženich spí na růži až někam pod kůži
Emi Ami
se můj strach do klína schovává
To já, zrozená v hospodách na tácku
raněných ospalých milenců
To já, zrozená vyrytá na placku
směju se po stěnách cizincům
Ref.: Kdo vás obléká do šatů svatebních...
To já, písnička, ležím tu před vámi
jenom tak spoutaná tolikrát
To já, písnička, provdaná za pány
kteří pro lásku smí o mě hrát
Ref.: Kdo vás obléká do šatů svatebních..
Jarní kurýr
Miki Ryvola
C F C
1. Dunění kopyt večer slýchávám,
Emi E
údolím jarní kurýr jede k nám,
Ami G F E7
v peřejích řeka zvoní a jarem vítr voní,
Ami G F E7 Ami
přijíždí jarní kurýr, dobře ho znám,
G
ví, celej kraj to ví:
F G F E7 Ami
veze nám jaro v brašně sedlový
2. Zase jdou krajem vánky voňavý,
vobouvám svoje boty toulavý,
dobře ví moje milá: i kdyby víla byla,
tyhle toulavý boty nezastaví,
mám boty toulavý,
ty ani kouzlem nezastaví
3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou,
musím jít stopou bílou toulavou,
neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím,
prošlapám cestu domů jarní travou,
víš, ty to dobře víš,
ty moje boty nezastavíš
Já ho znal– HOP TROP
C F C F
1. Byl to nekonečnej den, kdy se z letních barev jen
Emi F C
ven oknem šedý všechno zdálo,
Dmi G F C
u krajnice postával, zbytečně by nemával
Dmi F G
rukou pár že je moc málo
2. Ve dvou potom na zádech, šmír a rány na kloubech,
ten jeho vůz my spravili až k ránu,
proč bych čekal za to vděk,
usmál jsem se a pak řek':
doma nečekej slavobránu.
Dmi G F C
R: Já ho znal, vždycky stál na stejným fleku,
F C Dmi G
my měli stejnou štreku i cíle pro náklad,
Dmi G F C
záda hřál mu, když spal, motor přes deku,
F C Dmi G
svou asfaltovou řeku si chvíli nechal zdát.
3. Tahal pětadvacet tun, z proudů šesti jako strun
dva krajní vybíral si tóny,
nebyl na kámoše čas, míjeli se jen o vlas,
světlem se zdraví kamióny.
R:
4. Když pak nemoh' jet už dál a co chvíli usínal
a v polospánku přejížděl i čáru,
proč se honit jako chrt, jó, tak dát si kafe hlt,
brzda, a sáhnul po cigáru.
R:
Já kdysi v dokách– HOP TROP
Dmi Ami Dmi F
1. Já kdysi v dokách jsem potkal chlápka,
Gmi C Ami
měl pichlavý voči jak vostnatej drát,
Dmi Ami Dmi F
docela vypadal na tichošlápka,
Gmi C
dobráka hledal, co šel by s ním hrát.
G Dmi
R: Nosíval karty se značeným rohem,
G Dmi
v rukávu měl eso náhradní,
C G
že prej by vyhrál nad samotným Bohem,
Dmi C Bb
lepšího nezná kraj západní.
2. Řeknu vám, silnej to byl na mě tabák,
nevěděl, že jeho fígle už znám,
chtěl ze mě vydřít i poslední drobák,
kterej mi zbyde a do hry ho dám.
3. Vobrázky rozdal a ztuhly mu rysy,
když já vytáh' svoje a eso mu vzal,
začal se šprajcovat, povídám:"Jdi si!",
kolem pár chlapů a každej se smál.
R:
4. Dva tejdny chodil a byl z toho špatnej,
aby měl prachy, tak drobátko krad',
když ani vejprask mu nebyl moc platnej,
šoupli ho za lígr, do mlejna spad'.
R:
Jasný jak facka– HOP TROP
Emi D C
1. Tak už to vře a chlapi vostrý jsou jak meče
G D G
a že maj' vztek, tak pijou, co jen trochu teče,
D Ami H7
na lodi jak by měla přijít velká bouře,
Emi D C Emi
to, co se děje, skoro podobá se vzpouře.
2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,
za který držet by ho měli v pevný kleci,
říkal, že svět je vlastně velikánská koule,
a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.
Emi G D
R: Jasný jak facka, země je placka
Ami G
a kolem dokola jen oceán,
Emi A
do tisíc láter, tvrdil to páter,
C F D
a to je víc než kapitán,
G D
ten když si nahne, hned ho to táhne
Ami G
pořád na západ do Indie,
Emi A
po zlatě prahne, skončí na ráhně
C G
a dýl než tejden nepřežije.
3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu
přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,
že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,
dostal se zaručeně k poslednímu soudu.
Ref..
Jonatán– HOP TROP
G C G
1. Když jaro zaťukalo na dveře roku vosumnáctsetšest,
C G Ami C D
přišel vod řeky chlap,co sem jel jen sám a na svou pěst,
G C G
na sobě hrubej pytel vod kafe nosil místo kabátu,
C G Ami C G
starý osadníci hádali, co k čertu hledá tu.
Emi
R: Byl vazoun děsný síly, co sto šedesát mílí
G Emi
se proti proudu dřel, proti proudu dřel,
A7 A9 A7 A9
kam šel, ho všude chválej', že jabloňovou alej
G D G D7 G
pro všechny vysázel, pro všechny vysázel.
2. Dva měchy, který shodil v kantýně,
přivez' na dvouch kánoích,
a jak v lokálu svý jméno řek',
v tu ránu kdekdo ztich',
tam u nás bylo sice nezvyklý,
ale každej časem znal Jonatána,
co k nám jablečný jadýrka vozíval.
Ref..
3. Když léty unavenej do trávy se svez'
a na zem sed', vopřel se svejma zádama o strom,
co právě kvet', my spát pak nechali ho na místě,
kde právě přestal žít, krásnější pomník nešel
by snad vůbec postavit
Ref..
G C G
4. Až jednou nebudete na světě,lidi ať tu po vás maj'
C G Ami C G
třeba jabka nebo písničku,co si rádi zazpívaj',
C G E7 Ami C G D7 G
třeba jabka nebo písničku,co si rádi zazpívaj'.
Jaro na Aljašce - KTO
G C G
1. Až jaro na Aljašku zavítá k nám,
A D
hromadu zlata já za zimu mám,
G C G
šampaňský víno si do srubu dám,
C G
až jaro na Aljašku zavítá k nám.
2. S dívenkou krásnou budu tam žít,
čeká na jihu a chci si ji vzít,
mosaznou postel si do srubu dám,
až jaro na Aljašku zavítá k nám.
3. Z těch velkejch plánů nezbylo nic,
já dva roky čekal a moh' jsem snad víc,
teď už je vdaná a co z toho mám,
když jaro na Aljašku zavítá k nám?
4. Nač věšet hlavu: nedá se žít,
šampaňský víno tu sám budu pít,
s partnery svými tu zůstanu sám,
až jaro na Aljašku zavítá k nám.
5.=1.
Je na západ cesta dlouhá
D G Gmi
1)Měl jsem kdysi nápad abych jel na západ,
D A A7
kde vzal jsem jej nevím sám,
D G Gmi
pak jsem poznal rázem je to daleká zem
D A7 D
od těch časů zpívám.
D F#7
Ref)Je na západ cesta dlouhá,
G D
zbytečná marná je touha.
Hmi
Hola hola hou,
Emi A7 D,Hmi,Emi,A7
hola hola, hola hou.
Cesta tam zarostla travou, marně hledám dnes tu pravou.
Hola hola hou, hola hola, hola hou.
G D
Západ volá a já nemohu spát,
G D Emi A7
příliš dlouhá je cesta kterou mám rád.
D D7
Stačí jen chvíle pouhá,
G D
je na západ cesta dlouhá.
Hmi
Hola hola hou,
Emi A7 D,G,D,A7
hola hola, hola hou.
Srdce vede mne tou kdysi známou cestou, však čas tolik utíká;
dnes už cestu nezná;třeba noc je hvězdná,dnes mi rozum říká:
Ref)Je na západ cesta dlouhá....
3.V mládí je tvor lidský často romantický,kowbojem chtěl by být.Ale doba plyne, vše je časem jiné, co mu zbývá, jen snít.
Ref)Je na západ cesta dlouhá....
Cesta tam zarostla travou, marně hledám dnes tu pravou.
Hola hola hou, hola hola, hola hou.
Jez
A E7 A E7
1. Na vodu už jezdím jenom s Vendou, s Vendou,
A E7 A
do kanoe nevlezu už s Bendou, s Bendou,
Hmi E7 A F#7
Jenda Benda nemožný je zadák,
H7 E7
nemá vlohy a je laj-, laj-, lajdák,
A F#7
von ví, že šumí les, že kvete bílý bez,
H7 E7
že v dáli hárá pes, že vysouší se mez
A F#7
a že mostem cloumá rez, že říčka jde skrz ves,
H7 F7 E7 A
ale nevšimne si, že se blíží jez, jez, jez.
2. Jel jsem tuhle Ohři s Jendou Bendou, Bendou,
proč já, houska, nejel radši s Vendou, Vendou,
Jenda Benda sjel na vodu mělkou,
spáchal v lodi díru vel-, vel-, velkou,
já měl náladu zlou, von zničil keňu mou,
už nikdy, houpy hou, s ní nepopluji mhou,
tedy šetřím na novou, na laminátovou,
už ji chci mít v létě na dovolenou, -nou, -nou.
John Brown
G
1. Černý muž pod bičem otrokáře žil,
C G
černý muž pod bičem otrokáře žil,
H7 Emi
černý muž pod bičem otrokáře žil,
Ami D7 G
kapitán John Brown to zřel.
G C G
R: Glory, glory, haleluja, glory, glory, haleluja,
H7 Emi Ami D7 G
glory, glory, haleluja, kapitán John Brown to zřel.
2. [: Sebral z Virginie černých přátel šik, :] 3x
prapor svobody pak zdvih'.
Glory, glory, haleluja.... prapor svobody pak zdvih'.
3. [: V čele věrných město Harper's Ferry jal, :] 3x
právo vítězí a čest.
Glory, glory, haleluja... právo vítězí a čest.
4. [: Hrstka statečných však udolána jest, :] 3x
kapitán John Brown je jat.
Glory, glory, haleluja...kapitán John Brown je jat.
5. [: Zvony Charlestonu z dáli temně zní, :] 3x
Johnův den to poslední.
Glory, glory, haleluja...Johnův den to poslední.
6. [: John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, :] 3x
jeho duch však kráčí dál.
Glory, glory, haleluja... jeho duch však kráčí dál.
7. [: Kráčí dál a v košili se třepotá, :] 3x
je mu zima veliká.
Glory, glory, haleluja... je mu zima veliká.
8. [: Jeho kosti byste marně hledali, :] 3x
černoši je sežrali.
Glory, glory, haleluja... černoši je sežrali.
Jožin z bažin
Dmi A7 Dmi
Jedu takhle tábořit Škodou 100 na Oravu,
A7 Dmi
spěchám proto, riskuji, projíždím přes Moravu.
C7 F C7
Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin,
Dmi A7 Dmi C7
žere hlavně Pražáky a jmenuje se Jožin.
F Fdim C7
Jožin z bažin močálem se plíží,
F
Jožin z bažin k vesnici se blíží,
Fdim C7
Jožin z bažin už si zuby brousí,
F
Jožin z bažin kouše, saje, rdousí.
B F C7 F
Na Jožina z bažin, koho by to napadlo,
B F C7 F A7
platí jen a pouze práškovací letadlo.
Projížděl jsem dědinou cestou na Vizovice,
přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice:
Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,
tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!
Říkám: Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,
Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.
Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,
na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.
Jožin z bažin už je celý bílý,
Jožin z bažin z močálu ven pílí,
Jožin z bažin dostal se na kámen,
Jožin z bažin - tady je s ním amen!
Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho,
dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.
Krajina větrných mlýnů - KAMELOT
Ami Fmaj7 G Emi7 Ami Fmaj7 G Emi
1. Ahoj Pegi, jak dlouho jsem tě neviděl,
Ami Fmaj7 G Emi7 Ami Fmaj7 G Emi
tají ledy, vítr by novou trávu sel,
Dmi A+ F G
uvidím někdy úsměv tvůj
C E7
a uslyším smích, co slyším jak dřív.
2. Přichází čas, kdy struny hrají v mol,
někde je kaz, sháníš si náplast na svůj bol,
jakpak jsi dlouho neviděl
orla u zátoky, žiješ nudný roky.
F G C
R: Je opuštěná krajina větrných mlýnů
F G C C7
a nalezená je pravda, co jsem ti říkal.
F G C A7
Je zahalená do staré pavučiny slibů,
Dmi7 G F/Ami
věrných kamarádství, přísah a souhlasů.
3. Buď tedy zdráv, za čas jak víno dozrajem,
a za mořem, tam, těžko si spolu zahrajem,
dopis má končit v naději,
takže ahoj Pegi, znova tají ledy.
Kalendář - Pacifik
Dmi C
1. Všechny věci už mám od mlhy provlhlý,
Bb A
přesto držím tu stráž s podzimním dnem,
Dmi C
štěstí není mít jen pořád pohodlí,
Bb Ami Dmi
tak se toulám mezi listí se svým snem,
Gmi C
kůry stromů se letos naposled dotýkám
Ami Dmi
předtím, než kraj půjde spát,
G Bb
nejsem tu cizí, když podzim mizí,
C Ami Dmi
a skřehlejma rukama chci na struny hrát.
F
R: Kalendář tak jako strom už má jen pár listů
C A
a tma jak černá dáma nám přichází vstříc,
Dmi Dmi/C
já tu teď stojím jak zbloudilej pes
D Dmaj7 D7 Emi
a nemám už sílu, má lásko, jak dřív
Gmi A D
s tebou ty skály dál lézt.
2. Starou tornu už mám celou vodřenou,
s ní jsem prošel ten les už nastokrát,
já se vrátím s jarem, až se ledy hnou
a když sněhy na všech stráních začnou tát,
v duchu počítám roky, co jsem tu zanechal,
jak cizinec nechtěl jsem být,
jedno vím jistě, že na tomhle místě
mý kroky určitě budou dál znít.
Gmi A D
R: + [: s tebou ty skály dál lézt ... :]
Kláda– HOP TROP
Hmi
1. Celý roky prachy jsem si skládal,
D A Hmi
nikdy svýho floka nepropil,
vod lopaty měl vohnutý záda,
D A Hmi
paty od baráku jsem neodlepil,
A Hmi
nikdo neví, do čeho se někdy zamotá,
D A Hmi
tohle já už dávno pochopil.
2. Taky kdysi vydělat jsem toužil,
brácha řek' mi, že by se mnou šel,
tak jsem háky, lana, klíny koupil,
a sekyru jsme svoji každej doma měl,
a plány veliký, jak fajn budem se mít,
nikdo z nás pro holku nebrečel.
G D Emi Hmi A Hmi
R: Duní kláda korytem, bacha dej, hej, bacha dej!
G D Emi F#
S tou si, bráško, netykej, netykej !
3. Dřevo dostat k pile, kde ho koupí,
není těžký, vždyť jsme fikaný,
ten rok bylo jaro ale skoupý,
a teď jsme na dně my i vory svázaný,
a k tomu můžem říct jen, že nemáme nic,
jen kus práce nedodělaný.
R:
Kulatý obdélníky– HOP TROP
D
R: [: Kulatý obdélníky, kulatý obdélníky,
A7 D
fialovej les a žlutá voda. :]
D
1. Pojď se mnou, ty moje poupě,
A7 D
já ukážu ti opiový doupě,
tam v těžkým dýmu omamnejch jedů
A7 D
uvidíš fialovej les a žlutou vodu.
R:
2. Ležím si na břiše, na zádech bednu kytu,
v kapse hrst hašiše, žiju si v blahobytu,
dva kufry algeny dostal jsem za chatu
a potom za auťák LSD lopatu.
R:
3. Fenmetrák posvačím, čuchnu si čikuli,
mám z toho čistidla frňák jak bambuli,
konečně v kómatu rysy mi přituhly,
sako a kravatu dají mi do truhly.
R:
Koukám, jak celá země vstává
G C G
1.Ranním vlakem jezdím dlouhá léta
D7
v zimě, v létě, v každým počasí.
G C G Emi
Postávám na pátým nástupišti,
A7 D
než si to ten courák přihasí.
C
Jen rozespalý průvodčí
a pár chlápků se sny na očích,
G D7
na aktovce začnou karty hrát.
C
Za oknem kraj ujíždí
tím svým tempem hlemýždím
A7 D7
kolem polí a pasoucích se stád.
G C
R.Koukám, jak celá země vstává
G D7
a připadám si, jak ztracený syn,
C G Emi
já ten obraz dál v srdci přechovávám,
C D7 G Emi
nežli noc na celý kraj položí svůj stín.
C D7 G
To jsem já tvůj znovu nalezený syn.
2.Jedem kolem nízkých spících domků,
kolem starých aut a továrních hal.
Mávají nám květy jarních stromků,
proč jsem si jich dřív už nevšímal.
Pak na každé další zastávce,
ti co denně jezdí do práce,
už navzájem představit se nemusí.
Jen hlavou kývnou na pozdrav,
a tak jak káže dobrý mrav,
palcem první cigaretu zadusí.
R.Koukám, jak celá země vstává ...
3.Přidali nám cestou jeden vagón,
zpoždění jsou vždycky zbytečná.
Strejda mi čte přes rameno z novin,
za chvíli se blíží konečná.
Už je tlačenice, jak má být
i průvodčí se musel probudit
a chlápkové už nemají kde hrát.
Jen za oknem kraj ujíždí
tím svým tempem hlemýždím
kolem polí a pasoucích se stád.
Ref..
Karolína
Interpret/autor: Samson Capo 3
G D
1. Stanou se věci, že až v prsou zabolí,
Emi A7
tak jako mně, každýmu z vás,
G D
ten hledá lásku, ten zas prázdný údolí,
Emi A7
a všechny usmiřuje čas,
C Emi7 Ami G
tak někdo prožil spoustu pěkně hloupejch let,
C Emi7 Ami7
za nic nemohl, no prostě jen tak žil,
G D
není to dávno, co byl rozdělenej svět,
C Ami7 D
člověk nevybírá, kde se narodil.
2. Potkal ji za rohem, jó, zrovna šestnáct pryč,
nejhezčí z pouličních víl,
a láska zasáhla ho horce jako bič,
do těch dob s žádnou nechodil,
pak jenom toulání a básně jenom jí,
léto plné vlahých nocí, horkých chvil,
princezna Pampeliška, do který byl pryč,
a pak najednou s tím osud zatočil.
C G C G C Ami7 D
R: Karolína, Karolína, Jižní Karolína v dálce za mořem,
G C G Emi
snad se ještě budil u potoka ve stráních,
Ami7 D G
její Jumbo Jet už kroužil nad městem.
R:
3. Dodnes to na něm leží jak zlý znamení,
už je to dvacet let či víc,
ze srdce básníka je smutný kamení,
zda za to stála, těžko říct,
jsou ženský, co vám celej život rozsvítí,
ale taky ty, co zhasnou celej svět,
šedivej chlap, co myslí už jen na pití,
smutnej pomník z pěkně vypečenejch let.
R:
Karnolína - Kapitán Kid
G Emi C D7
1. Jsem v krinolíně lariatu oblečen,
G Emi C D7
mou košilí je tichá savana
G Emi C D7
a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen,
G D7 G
sen omšelého Dona Juana.
H7 Emi
Tisíce krásek voní šalvějí,
H7 G D7
mou lásku sosny stínem oplácí,
G Emi C D7
jen na koni se se mnou projet nechtějí,
G D7 G A7 D
dál ve větru sem-tam se kymácí.
G D
R: Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů,
A7 D
sombrero z kaktusu si vyzývavě nesu,
G Gmi D H7
je moje láhev dávno dopita
Emi A7 D D7
a v dáli tepou kopyta.
2. Že pistole už Oklamohou nezazní,
to nemrzí mě, bude aspoň klid,
a že se ráno jako jindy rozední,
je lepší, nežli zlato objevit.
Hacienda v dáli není má
a nepatří mi stáda kolem ní,
a jestli mě tu vůbec něco dojímá,
tak na dně kapsy tabák poslední.
R:
3. I Llano Estacado zná můj zpěv,
u Tennessee jsem řval do hřmění stád,
jsem zkřivený a hořký jako babí hněv,
ač mrtev, přesto žiju napořád.
V nábojích prach mám z dálných cest,
já brodil řeky, projel údolí,
žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst,
mám koně, laso, hlad a pistoli.
Kladivo
Nezmaři / Pete Seeger
G Hmi C D G Hmi C D G Hmi C D
G Hmi C D G Hmi
1. Bylo by to krásný, bejt bleskem nebo bouří,
C D G Hmi C D
bejt vodou nebo trávou, bejt větrem, co vál,
G Emi
bejt kladivem v pěsti, bejt jiskřičkou v kouři
C G C G
a kovadlinou bejt a znít a ocelově zvonit,
C G D G Hmi C D G Hmi C D
ó, to bych si tak přál.
2. Bylo by to krásný, bejt v melodii tónem,
tím tónem, kterej hladí jak hedvábnej šál,
tím tónem, co ladí a zní pod balkónem,
bejt v melodii tón a znít a ocelově zvonit,
ó, to bych si tak přál.
3. Bylo by to krásný, bejt zvonem, kterej zpívá
a do nebe se dívá, a nebo i dál,
a zvoní, že svítá, a nebo, že se stmívá,
bejt obyčejnej zvon a znít a ocelově zvonit,
ó, to bych si tak přál.
4. Bylo by to krásný, bejt větrem nebo bouří
a kladivem i tónem a bůhvíčím dál
[: a zpívat, že svítá, a nebo, že se stmívá,
bejt obyčejnej zvon a znít a zpívat dobrým lidem,
(G Ami G)
ó, to bych si tak přál. :]
Krajina srdeční
Ant.Hlaváč/Pavel Jim Drengubák Capo II
D G Emi
Hledat v žáru stín nebo vytloukat klínem klín
Hmi D
Může se zdát bláznovstvím
G Emi
Proti proudu plout křídla Pegasům odepnout
Hmi D
Nalepit snům čárový kód
Ref..
Ami Emi
Kdo hledá souvislost za sebou pálí most i lístky zpáteční
Ami
Nenajde žádnou z cest která ho může vést
Emi D
Krajinou srdeční
Na snech létat výš vůbec necítit zemskou tíž
Objevit svou tajnou skrýš
Najít správný směr cestám na jih i na sever
Proletět tmou černých děr
Ref..
mezihra,
ref..
Věřit náhodám nemít na všechno správný plán
Neumět psát jízdní řád
S lehkou závratí dám si poslední z černých jízd
Na konečné ať mám co číst
Lodníkův lament– HOP TROP
Emi G D
1. Já snad hned, když jsem se narodil,
G D G
na bludnej kámen šláp',
D Emi D Emi
a do školy moc nechodil, i tak je ze mě chlap,
G D G D G
velký dusno, který nad hlavou mi doma viselo,
D Emi D Emi D G D G C G
drsnýmu chlapu nesvědčí, já ťuk' si na čelo.
G D
R: Máma mě doma držela a táta na mě dřel,
G
já moh'jsem jít hned študovat, kdybych jen trochu chtěl,
D
voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou
G Emi
a za její lásku platit celou vejplatou, hó hou.
2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,
že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,
a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,
kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.
Ref..
3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach
a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,
všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'
a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.
Ref..
4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,
moc nikomu se nechtělo do vody ledový,
k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,
všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.
Ref..
5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv
a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',
na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,
teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.
Ref..
Louisiana– HOP TROP
Emi
1. Ten, kdo by jednou chtěl bejt vopravdickej chlap
G D Emi
a na šífu křížit svět ho neleká,
teď příležitost má a stačí, aby se jí drap',
G D Emi
ať na tu chvíli dlouho nečeká.
Emi G D G D G D A Emi
R: Louisiana, Louisiana zná už dálky modravý,
G D G D G D
bílá Louisiana, jako víra pevná loď,
Emi D Emi
podepiš a s náma pojď,taky hned si z bečky nahni na zdraví.
2. Jó, tady každej z nás má ruku k ruce blíž,
když to musí bejt, i do vohně ji dá,
proti nám je pracháč i kostelní myš,
nám stačí dejchat volně akorát.
Ref..
3. Až budem někde dál, kde není vidět zem,
dvě hnáty křížem vzhůru vyletí,
zas bude Černej Jack smát se nad mořem,
co je hrobem jeho obětí.
Ref..
Letokruhy - Wabi Ryvola
Emi Gdim C H7 Emi
Emi Gdim H7
1. Svět je plnej dobrejch kamarádů
Emi C H7
neznám zemi, kde by nebyl tramp
Emi Gdim H7
od Viktoriinejch vodopádů
Emi
přes Island do Argentinskejch pamp.
E7 Ami
Do světa když kamarádi míří
D G H7
mají v očích touhu prokletou
Emi Gdim H7
dálka jejich bolest neusmíří
E E6
nosí v sobě kletbu staletou.
E E6 E E6
R: Jak letokruhy na kanadskejch sosnách
E E6 H7
sedí kolem ohňů večerních
mají psáno na omšelejch krosnách
E E6
jedni z mála jedni z posledních.
Že svět je místo kde se lidi sejdou
to nemusí jim nikdo vyprávět
ke každýmu ohni se vždy vejdou
E Gdim C H7 Emi
pro trampa je malej celej svět.
2. Viděl jsem plát ohně pod ledovcem
z celýho světa byl kolem kruh
ať je člověk zvěří nebo lovcem
kolem ohně najde letokruh
dálka určí cenu rodnejch strání
jednou každej oheň dohoří
léta naplní čas mužnejch zrání
trampský ohně zase zahoří.
Ref..
Lovec Amorů – EPY DE MYE
Interpret/autor: Epy de Mye/Honza Přeslička
G D Emi C D
Pokud se vám u ženských dnes a denně nedaří
G D Emi C D
a v tomletom odvětví cejtíte se žabaři
C C/H Emi
budíte se v noci v bouři na voru
F B G
zavolejte lovce Amorů.
G Hmi
R: Tuny Amorů topí v lavoru
Emi D
v takovém tom oranžovém
G Hmi
jak je lynčuje jak je zmenšuje
C D G
navěsí je nad betlém.
Jestli máte na ňákou zrovna teďka spadeno
ale cítíte že příliš na srdce je kladeno
a kariera volá stoupat nahoru
je tu pro vás lovec Amorů.
R: Tuny Amorů ...
Měl sem třeba kámoše co tři roky to s jednou táh
luxoval a umejval a málokdy si na ni sáh
a pak jednou při žehlení došel k názoru
že objedná si lovce Amorů.
R: Tuny Amorů ...
A jesti si mysíš že ty máš svou ženu zvládnutou
miluje tě nežárlí na televizi zapnutou
tak to máš doma nejspíš pěknou potvoru
a vyléčí tě lovec Amorů.
R: Tuny Amorů ...
Lásky – HOP TROP
Interpret/autor: Láďa Kučera kapo II
C Dmi Emi Dmi
1.Mám tři lásky najednou, co s tím nadělám
C Dmi Emi G
První, taky nejdelší je kanoe, steřelá
F Emi Dmi G
plujem řekou po proudu a já skrz olšoví
C Dmi Emi G C
mraky hlídám nad námi, snad nejsou bouřkový.
2.Kolik ran a škrábanců podél kýlu má
kdo by si s tím práci dal, jen těžko spočítá
|: spoustu sjetejch peřejí i jezů záludnejch,
od balvanů na přídi, má vyraženej cejch :|
3.Druhý lásce pramen strun měním častokrát
tělo svůdně podbízí, že měl bych na ni hrát
|: Lakem blejská ve slunci, co padá za obzor
voní dřevem cedrovým, až z kalifornskejch hor :|
D Emi F#mi Emi
4.Třetí láska největší dávno dobře ví,
D Emi F#mi A
že sokyní zarytejch se nikdy nezbaví
G F#mi Emi A
|: Léto, kdy se potkají má tisíc vůní snad
D Emi F#mi A D
všechny tři mám stejně pak, jen trochu jinak rád :|
Mississippi blues - PACIFIK
Ami Dmi
1. Říkali mu Charlie a jako každej kluk
Ami G Ami
kalhoty si o plot potrhal,
Dmi
říkali mu Charlie a byl to Toma vnuk,
Ami G Ami
na plácku rád košíkovou hrál,
C F
křídou kreslil po ohradách plány dětskejch snů,
Dmi E
až mu jednou ze tmy řekli: konec je tvejch dnů,
Ami Dmi
někdo střelil zezadu a vrub do pažby vryl,
Ami G Ami
nikdo neplakal a nikdo neprosil.
C Ami F G C
R: Mississippi, Mississippi, černý tělo nese říční proud,
Ami F G C Ami
Mississippi, Mississippi, po ní bude jeho duše plout.
2. Říkali mu Charlie a jako každej kluk
na trubku chtěl ve smokingu hrát,
v kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk,
uměl se i policajtům smát,
odmalička dobře věděl, kam se nesmí jít,
který věci jinejm patří a co sám může mít,
že si do něj někdo střelí jak do hejna hus,
netušil, a teď mu řeka zpívá blues.
Ref..
3. Chlapec jménem Charlie, a jemu patří blues,
ve kterým mu táta sbohem dal,
chlapec jménem Charlie snad ušel cesty kus,
jako slepý na kolejích stál,
nepochopí jeho oči, jak se může stát,
jeden že má ležet v blátě, druhej klidně spát,
jeho blues se naposledy řekou rozletí,
kdo vyléčí rány, smaže prokletí.
Ref..
C Ami
R: + [: [: Mississippi, Mississippi ... :] :]
Mlýny – Spirituál Kvintet
Interpret/autor: Spirituál kvintet
G
R: [: Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí,
C G
slyším mlýnský kámen, jak se otáčí,
H7 Emi
já slyším mlýnský kámen, jak se otáčí,
C D G D C
otáčí, otáčí, otáčí. :]
G C G
1. Ty mlýny melou celou noc a melou celý den,
C7 G
melou bez výhod a melou stejně všem,
C G
melou doleva jen a melou doprava,
A D
melou pravdu i lež, když zrovna vyhrává,
G C G
melou otrokáře, melou otroky,
C G
melou na minuty, na hodiny, na roky,
H7 Emi C
melou pomalu a jistě, ale melou včas,
G D7 G
já už slyším jejich hlas.
Ref..
2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem,
pane, já bych mlel, až by se chvěla zem,
to mi věřte, uměl bych dobře mlít,
já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit,
ty mlýny čekají někde za námi,
až zdola zazní naše volání,
až zazní jeden lidský hlas:
no tak už melte, je čas!
Ref..
Mokrý duše– HOP TROP
Ami Emi Ami
1. My seděli to zamračený ráno
Emi D
u řeky, jen kousek za městem,
F C Ami G
na obrácený lodi, u grogu, jak to chodí,
Dmi G E7
se vysmívali všedním starostem.
2. Ta kytara, co dal mi s sebou brácha,
kterej říkal:"Moc ji nevomlať!",
za všechny prachy stála, hlavně, že trochu hrála,
ta překližková hrůza, laď jak laď!
F Bb F
R: Partu cvoků, co maj' duši mokrou,
Dmi C G
život jednou do cesty mi dal,
F C
[: jsem rád, že to tak bylo, to se mu podařilo,
Dmi G C C7 E7
sám bych si snad líp nevybral. :]
3. Na břehu kalný spěchající vody,
kolem který vede stará trať,
my zpívali a hráli jen vo tom, co jsme znali,
a i když trochu falešně, tak ať!
F Bb F
R: + partu cvoků, co maj' duši mokrou ...
Modlitba vodáka– HOP TROP
C Ami F G
1. Ať jsou šlajsny plný vody, ať jsou vlny mohutný,
C Ami F G
aby naše něžný lodi nedrncaly vo šutry,
C Ami F G
ať mě peřej prudce vcucne, ať tam vlítnu s kuráží,
C Ami F G C
až mý tělo v noci usne, ať ho nechaj' komáři.
Ami F G
R: Vždyť je toho, Bože, málo, vod tebe chci jen,
C F G C
aby nás tvý slunce hřálo tenhle letní den.
2. Ať je každej z naší bandy samej smích a pohoda,
ať užijem spoustu srandy, ať se kudlou nebodá,
ať se všichni kamarádi, co se sejdou na vodě,
naučí hrát na kytary, ať to frčí v hospodě.
R:
3. Ať mám holku-kamaráda, ať se liší vod husy,
ať mě má ta holka ráda, pádlovat už nemusí,
pojedu s ní, kam si přeje, až na hříšný Tahiti,
ať se na mě hezky směje a nedělá "ty-ty-ty".
F G C
R: + [: [: [: tenhle letní den ... :] :] :]
A Hmi
ty si bubláš v klíně lesů, moje láska nestárne,
E A E A
každou noc se budím v děsu, že tě někdo ukradne,
D A Hmi E
je to tím, že vodní pánbůh má pazoury lepkavý,
A Hmi A E A
[: na koho ty ruce sáhnou, ten už se jich nezbaví ..:]
Mám malý stan - W. Matuška
C7 G7 C7 F C7 F
1. Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran.
F7 Bb Bbmi
Jen mi řekněte, jak dostanu své dlouhé nohy do stanu,
F C7 Cdim C7
až chladem třást se přestanu, já ze stanu nevstanu.
2. Stan malý mám a nohy tak dlouhé, ach, kam je dám?
Tak se zmítám z rohu do rohu a hledám vhodnou polohu,
F Gmi C7 F
snad uznáte, že nemohu mít nohu v batohu.
E7 A E7
R. Ó, prochladlý jsem na kvadrát, takhle už se nedá spát,
A C7
když se vkrádá na má záda mráz, zíma a chlad.
3. Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran,
a tak snívám často o chatě, kde spal bych jako ve vatě,
F Gmi C7 F
kde neničíte jehličí a kam vítr nefičí.
Mávej- Wabi Daněk
D D7
R: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen,
G D
nic nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej den,
A7 G D G D
tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.
G
1. Jó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám,
D
když prásknu do kočáru a rukou zamávám
A7
a cesta už mě zdraví a říká mi "těpic",
D A7 D
tak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc.
Ref..
2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl
a na jazyku noty a pod pažema sůl
a cesta, která mluví a říká: jenom pluj,
a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj.
A7 G D G D
R: + tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem ..
Montgomery (Jižní eskadrona)
Rec:
Dávno utichly boje, i vítr odvál dunění kopyt někam tam, kde se vyprahlá poušť trávy snoubí s obzorem, dávno pohasl lesk v očích dívky, již osud zanechal tak samotnou, se srdcem navždy, navždy prázdným.
D G Em
1. Déšť ti, holka, smáčel vlasy,
A7 D A7
z tvých očí zbyl prázdnej kruh,
D G Em
kde je zbytek z tvojí krásy,
A7 D
to ví dneska jenom Bůh.
Ref.: Z celé jižní eskadrony, nezbyl ani jeden muž,
v Montgomery bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů rúž
2. Tam na kopci v prachu cesty, leží i tvůj generál,
v ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál.
Ref..
3. Tvář má zšedivělou strachem,zbylo v ní pár těžkých chvil.
Proužek krve stéká prachem,déšť mu slepil vlasy jak jíl.
Ref..
Rec: Nedočkáš se, holka, svý jižní eskadrony,
tý velký chlouby nás, mrtvejch všech,
dříve najdeš hroby mezi stromy
anebo šest stop hlíny tam, v těch smutnejch zdech.
4. Tam na kopci v prachu cesty leží i tvůj generál.
V ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál
Rec: Vím, že nejsem sama, které osud odepřel jedinou lásku,
a také vím, že tak jako mně,
i mnoha jiným se stále vrací ono tragické "proč?".
5. Déšť ti šeptá jeho jméno, šeptá ho i listoví,
lásku měl rád víc než život, to ti nikdy nepoví.
Ref..
Mamuti - Nezmaři
D D7
1. Přišel pravěk zas o něco dříve,
G D
a s ním vítr přines' mamuty,
Hmi F#mi
jejich dusot už je slyšet z dálky,
G D
bude žrádlo na tuty.
2. Celej měsíc kopali jsme jámu,
pak přišel očekávanej den,
bylo slyšet těžkou tupou ránu,
už je tam, nemůže ven.
Hmi F#mi G D
R: Mamuti, mamuti, na kořínky, na bobule seru ti,
G F#mi Hmi
kolem běhá hora masa, jó, to bude krása,
G D
přežerem se zase k prasknutí.
3. Mamut zmizel skoro celej v díře,
kouká mu jen špička chobotu,
chytrou lstí my přemohli jsme zvíře
časně ráno v sobotu.
4. Celej tejden ležíme a žerem,
nemáme už na nic náladu,
mastný brady tiše svítí šerem
a já toužím zase po hladu.
R:
Mokrý duše – HOP TROP
Interpret/autor: Hop trop
Ami Emi Ami
1. My seděli to zamračený ráno
Emi D
u řeky, jen kousek za městem,
F C Ami G
na obrácený lodi, u grogu, jak to chodí,
Dmi G E7
se vysmívali všedním starostem.
2. Ta kytara, co dal mi s sebou brácha,
kterej říkal:"Moc ji nevomlať!",
za všechny prachy stála, hlavně, že trochu hrála,
ta překližková hrůza, laď jak laď!
F Bb F
R: Partu cvoků, co maj' duši mokrou,
Dmi C G
život jednou do cesty mi dal,
F C
[: jsem rád, že to tak bylo, to se mu podařilo,
Dmi G C C7 E7
sám bych si snad líp nevybral. :]
3. Na břehu kalný spěchající vody,
kolem který vede stará trať,
my zpívali a hráli jen vo tom, co jsme znali,
a i když trochu falešně, tak ať!
F Bb F
R: + partu cvoků, co maj' duši mokrou ...
Nehrálo se o ceny– HOP TROP
F#mi C#mi
1. Měli jsme bundy zelený,
D A
někomu občas lezly krkem,
Hmi E7
kdekdo si o nás myslel svý,
Hmi E7
jako by nikdy nebyl klukem.
2. Vod lidí pohled kyselej
a kam jet, to nám bylo volný,
každej už hrozně dospělej,
i když to věkem bylo sporný.
D
R: Když na nádraží při pátku
A
nám čekání se kdysi zdálo dlouhý,
D
víc než milión v prasátku
A
bylo nabídnutí cigarety pouhý,
Hmi
tam vo zábradlí vopřený, dvě kytary
E7
a syrovej sbor hlasů,
Hmi
tam nehrálo se o ceny,
E7
ale pro radost a ukrácení času.
4. Jméno si každej vysloužil
a bral ho stejně jako pravý,
vždyť na tom, jakej kdo z nás byl,
stálo, jak bude přiléhavý.
R:
5. Přesto, že každej jinam šel
životem úspěchů i pádů,
[: těžko by asi zapomněl
(A)
na partu dobrejch kamarádů. :]
Na cestě - On the Road
G D G
1. Kdysi u silnice stával, deku do půl zad,
D G
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
C G/H Ami E Ami
nikdy Kerouaca nečet' a neznal třetí proud,
C G D G D G D G
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road.
2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,
měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,
životem na plný pecky a neubírat plyn,
tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.
C G C G
R: Tak mi řekni, na co vlastně mám
C G Ami
moudrosti vyčtený z knížek,
C G C G
co je dobrý, na to přijdu sám,
C G F D
co je špatný, za tím křížek udělám.
3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,
potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,
od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,
nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.
4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,
ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,
nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,
přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,
D G
on the road ...
Náhrobní kámen
D Hmi D E
1) Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,
D G D A7
kde rostou stromy bez listí,
D Hmi D E
Tak dojdeš na místo, kde tvý slzy skanou
D G D
na hrob co nikdo nečistí
2) Jen starej rozbitej náhrobní kámen
řekne ti, kdo nemoh už dál
Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen,
ať seš tulák nebo král.
Rec: Dřív chodilo děvče s kyticí růží,
rozdávat lidem štěstí a smích,
oči ji maloval sám Bůh černou tuší,
pod jejím krokem roztál sníh
3) Všem lidem dávala náručí plnou,
sázela kytky podél cest,
jednou však zmizela a jako když utne,
přestaly růže náhle kvést.
4) Pak jsem ji uviděl-ubohou vílu,
na zmodralejch rtech věčný smích
všem lidem rozdávala svou lásku a sílu,
že sama dál nemohla už žít
5) Tak jsem ji postavil náhrobní kámen
a čerstvé růže jsem tam dal
Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen
a svoji píseň jsem ji hrál.
Niagára
D A7
1.Na břehu Niagary, stojí tulák starý,
D
na svou první lásku vzpomíná.
A7
Jak tam stáli spolu, dívali se dolů,
D
až jim půlnoc spadla do klína.
A7 D
R.Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci,
D7 G D A7 D
/:komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci:/
2.Střemhlav do propasti padá proud,
na něm vidím tebe děvče plout,
/:škoda že ten přelud krásný nelze obejmout:/
Ref..
3.Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí
i ten nejkrásnější jara květ
i ten kvítek jara vzala Niagára
a nevrátí jej nikdy zpět.
Ref..
Oh Freedom – Spirituál Kvintet
Interpret/autor: Spirituál kvintet
F C F Bb C
1. Oh Freedom oh Freedom
F Dmi G7 C
oh Freedom over me.
A Dmi
R: Before I'd be a slave
Bb G7
I'd be buried in my grave
F C
and go home to my Lord
Bb F
and be free.
2. No more weeping no more weeping
no more weeping over me.
Ref..
3. There'll be singing there'll be singing
there'll be singing over me.
Ref..
4. No more crying no more crying
no more crying over me.
Ref..
5. Jménem lásky, jménem hněvu
zpívám tobě, lide můj.
R: Nejvíc svobody si važ,
a čím víc ji postrádáš,
o to blíž v dobách zlých
při ní stůj!
Obluda– HOP TROP
Ami
1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny
C E
a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny,
F G C E
a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz,
Ami C G
křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás':
C F C F
R: Já tady nebudu, já vidím vobludu,
C F C G
já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,
C F C F
chyťte tu vobludu, sežere palubu,
C F C E Ami
tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.
2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar
a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár
a rozčileně mrká svým vokem jediným,
a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.
Ref..
3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,
zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,
když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,
poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.
Ref..
4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,
zalehl u zábradlí a házel flaškama,
když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,
tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.
Ref..
5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,
však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,
pak démon alkoholu ji srazil v oceán,
my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.
Ami
Ref..
+ ach, ich, och, ach ...
Odval kámen – HOP TROP
Interpret/autor: Hop Trop
Ami D
Kdo dá ti svou vodu, když dlouho už není co pít
Ami D
A postaví most, když přes propast nedá se jít
F Emi G E
I nastaví hřbet abys dřít se nemusel sám
F D E
Je kámoš tvůj, i já jich několik mám
F C
Ref: Odval kámen
A G C
Odval , kámen
E F C E F C
Odval kámen z duše svý
Jak máš v sobě nějaký mizerný trápení
Hned bejvá ho půl, když s někým je sdílený
Když na tebe plivou, kdo jedinej otře ti líc
Je kámoš tvůj a nevím, co přál by sis víc
Kdo svědomí ctí a je pro něj zákonem
A brání tě vždy, i posledním nábojem
Když jsi v kolenou změk,
kdo ti znova zas pomáhal jít
Je kámoš tvůj a věř, je štěstí ho mít
Ovce– HOP TROP
C
1. Jsou už ovce ostříhaný a jsem s vlnou v městě sám,
D7 G
rád bych si tu ženu našel, to vám, hoši, povídám,
C F
všechno, co má nohy dvě, láká zrak můj toužící,
C G C
třeba jenom malej klokan, jen když háže zadnicí.
Ref:
C
Tak jen zabal ten svůj krám, koukej, ať jsme venku už, D7 G
já na venkov tě vezmu a ukážu ti buš,
C F
lepšího co můžeš chtít, šanci ber a jen to zkus,
C G C
pojď a začni kočírovat ten můj dobrej volskej vůz.
2.
Já mám, hoši, prachy na vůz, bude s velkým spřežením,
a já budu spokojenej hnedka, když se ožením,
už jsem vzkázal do věznice, prej si můžu vybrat kus,
nemam váhat s offsiderkou, když mám dobrej volskej vůz.
Ref..
3.
Žitnejch placek s hovězinou, jó, těch obstarám si dost,
pudink v škopku navaříme, a ten bude prostě skvost,
všichni známí můžou tančit, pěkně šlapat volskej trus,
k tomu budou zvonce zvonit, ty, co zdobí volskej vůz.
Ref..
4. Spoustu dětí naděláme, a na to my chceme dbát,
že tu bude macek Maggie a s ní dlouhonohá Pat,
že tu bude pružnej Joe, taky nezdolnej kluk Mike,
moji milí Australáci, přece máme na to cajk.
Ref..
Odjíždím
Ami Dmi G7 C
1) Zas žloutne zem a stromy svlíkaj' listí.
Dmi Ami H7 E7
Rána jsou kalný a slunce nezná stín.
Ami Dmi G7 C
Blíží se den, kdy nejste si moc jistý.
Dmi Ami E7 A
Až vlak zahouká, že neodjedete s ním.
A D
r) Odjíždím a za sebou mám babí léto.
E E7 A
Odjíždím a barvy sbírám do očí,
D
Odjíždím a vůbec nevím, k čemu je to.
E A
Odjíždím a nikdo se neotočí.
D
Odjíždím a nemám ani zdání.
E A
Co je tam, kam supí ten můj vlak.
D
Odjíždím a mám jediný přání.
E A Ami
Vrátit se zas zpátky jak na jaře pták.
2) Vlak nečeká na slunce zimomřivý,
šátek je bílej a holka nezná pláč,
pár drsnejch slov a všechno je hned jiný,
kouř z cigaret a je z tebe zase rváč.
Ref..
3) Rok chodí sám jak barvy v kalendáři,
má noci chladný a sem tam bílej den,
jak starej strom nosí počasí v tváři,
léto je pryč a jaro je za rohem.
Ref..
Okoř
G
1. Na Okoř je cesta jako žádná ze sta,
D7 G
vroubená je stromama,
když jdu po ní v létě, samoten na světě,
D7 G G7
sotva pletu nohama,
C G A7 D7
na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad,
G
tam zapadli trampi, hladoví a sešlí,
D7 G
začli sobě notovat.
G D7
R: Na hradě Okoři světla už nehoří,
G D7 G
bílá paní šla už dávno spát,
D7
ta měla ve zvyku podle svého budíku
G D7 G G7
o půlnoci chodit strašívat,
C G
od těch dob, co jsou tam trampové,
A7 D7
nesmí z hradu pryč,
G D7
a tak dole v podhradí se šerifem dovádí,
G D7 G
on jí sebral od komůrky klíč.
2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,
že byl Okoř vykraden.
nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes',
nikdo nebyl dopaden,
šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici,
místo, aby hlídal, vášnivě jí líbal,
dostal z toho zimnici.
Ref..
Otevři deštník
Hudba a text: Jiří Smrž/ interpret: P. Jíšová
G C F C
Otevři deštník nad mým srdcem
Emi C
když zavřít oči není nač
D
co včera ještě bylo deštěm
F C D
to dneska jmenuje se pláč
Otevři deštník nad mým srdcem
neříkej zítra bude líp
není zítra v tomhle dešti
F C D G
kolem jen nudí tváře ryb
C FC D Emi
Ref.: Cesty samej kámen a začíná lít
F C Emi Ami
to je ten jedinej ráj kde můžem´žít
Otevři deštník nad mým srdcem
jak noční nebe plné hvězd
když bude svítit aspoň jedna
zkusím to ještě chvíli snést
Otevři deštník nad mým srdcem
prší už takhle tolik let
tenhleten déšť nepadá z nebe
i když v něm tone celej svět
Ref.: Cesty samej kámen ...
Otevři deštník nad mým srdcem
a můžeš klidně ztišit hlas
na vztek tu dávno není místo
přísahat nezbývá už čas
Otevři srdce před mým deštěm
a spolkni se mnou ten můj pláč
není-li zítra v tomhle dešti
tak zavřít oči není nač
Ref.: Cesty samej kámen ...
Písek - Nezmaři
Ami D G E7
1. Jako písek přesíváš mě mezi prsty,
Dmi E7 Ami G C
stejně ti dlaně prázdný zůstanou,
Dmi G
[: ani vodu nepřeliješ sítem,
C C/H Ami
někdy je strašně málo chtít,
Dmi E7 Ami G(E7) C(Ami)
já nejsem z těch, co po těžký ráně nevstanou. :]
2. Pevnou vůlí taky příliš neoplýváš,
zdá se, že nemíníš mě vážně brát.
[: kolik času nám to ještě schází,
nebo je všechen dávno pryč,
(F)
a za čím se to vlastně máme stále hnát? :]
3. Jako kámen najednou mi v cestě stojíš,
vím, že se leccos těžko obchází,
[: radši zkusím někde jiný příběh,
který bude lepší konec mít,
ale už teď ti můžu říct, že mi nescházíš. :]
4. Jako písek přesíváš mě mezi prsty,
stejně ti dlaně prázdný zůstanou,
ani vodu nepřeliješ sítem,
někdy je strašně málo chtít,
já nejsem z těch co po těžký ráně nevstanou ...
Přišel jsi z dálky - Devítka
G Hm
1. Přišel jsi z dálky,
Am G
písničku v očích jak ses na mě smál,
G Hm
naše každodenní hádky
Am D
ten úsměv jako vítr vzal.
G Hm
*: Noc plížila se k ránu
Am D
a já ti tála v náručí
G Hm
tak jako písek, co se přesýpá
Am D G
tam, kam mu vítr poručí.
Hm Am G
R: Někdy se mi zdá, že tvý dlaně svítí tmou,
Hm Am D
opuštěná s půlnočním větrem nad hlavou.
2. Sedím tu a prohlížím si bílej prach,
stopy tvých kroků v našem souznění,
přinesls ho na botách,
tuláci po hvězdách se nemění.
*: Jsem pro tebe jen přístav,
ale jsem šťastná, že smím být,
jsem klidná zátoka i chladný stín,
jsem prostě všechno, co chlap musí mít.
R: Snad někdy se ti zdá, že jako maják svítím tmou,
to, když jsi sám na prašný cestě za dálkou.
1. Přišel jsi z dálky, ...
Am D G Em
[: tam, kam mu vítr poručí, :]
Am D G [g g g]
tam, kam mu vítr poručí.
Pošťák– HOP TROP
Ami G Ami G F
1. Psal jsem ti, brácho, a na ouřad psaní šel dát,
C Dmi Ami E7
psaní vo tom, že jsem černej, že z fleku bych krad',
Ami G Ami G F
z váčku jsem lovil pár centů a šéf mi vtom řek':
C Dmi Ami E7
pošťák se nevrátil, jestli bych vzal po něm flek,
Ami G Ami G F
sáně mi dal, tresky v balíku pro psy a kvér,
C Dmi Ami E7
brašnu, v ní lejstra, a po zádech plác' mi:"Buď fér!"
A D A
R: Pošťák se má, za známky neplatí,
D C E7 A
hlavně když se s pytlem prachů někam neztratí,
D A
pošťák se má, a když se neztratí,
D C E7 A
za pět roků utopený sáně zaplatí.
2. Ten rok byl divnej, i slunce si přišlo ňák dřív,
led se měl hnout, a když ne, tak to stal by se div,
místo jsem našel, kde předjíždět Kobuk měl jít,
dál předák nechtěl a já nerad musel psy bít,
zázrakem živej pak dostal se na druhej břeh
bez psů a sání, a proklínal zbytečnej spěch.
Ref..
A D A D C E7 A
La la la ...
Podběl – HOP TROP
Interpret/autor: Hop trop
D Emi
1. Podběl mi z pangejtů mává
D
šedivým ránem přikrytej,
Emi
mrholí, a z mlhy závoj
D
je na mě schválně ušitej.
2. Mizerně skrz něj se kouká,
už celou noc mám za sebou,
abych neusnul, tak si broukám,
a dýzl klepe pode mnou.
G
R: Ráno, až se slunce nad obzorem ukáže
D
a všem hospodskejm u silnice poví,
C D
že by sis chtěl u nich kafe dát,
G
tak si dodej ještě trochu kuráže,
D
jseš chlap, kterej čas neúnavně honí
C D
[: a svou káru musí taky hnát. :]
3. Den už se pomalu blíží
a tma je špatnej společník,
nejhorší ve chvíly zrádný,
na jaký dávno jsem si zvyk'.
4. Až zvednu od čáry bílý
konečně oči znavený,
pohladím tu, co na mě čeká,
a budu patřit jenom jí.
Ref..
Potvory– HOP TROP
D Emi
1. To co vyprávím, se stalo je to dlouhá šňůra let,
G A7
l nám začal zrovna podzim už do hor přicházet,
D Hmi A
já v jednom z dlouhejch večerů, kdy si chlapi lžou,
G Hmi A A7
vybalil svoji příhodu neuvěřitelnou.
2. Bylo indiánský léto, teda žádnej velkej hic,
já hřebíkama sbíjel pár pevnejch okenic,
to kdyby přišel rabovat mlsnej baribal,
taky medvědí pasti fortelný jsem kolem chajdy dal.
Hmi G D Hmi G A
R: Sper ďábel tyhle potvory, co věčně kolem slíděj,
G Hmi A D A A7
zavřete na dvě závory a psům poručte: Hlídej!
3. Strachy rozklepanej v koutě dveře nebránil můj pes,
ty vyrval medvěd z pantů a do špajzu mi vlez,
Když začal hrabat v policích a žral mý zásoby,
já flintou přímo z postele mu roztrh útroby.
Ref..
4. Dveře letí, vtom se vřítí moje žena běsnící,
"Jdem domů, konec pití!" mně strká ulicí,
a vztekem celá zelená pak fackou jako dům,
mi na nose brejle rozbila: "Tys nedal králíkům!"
Překvápko I. – HOP TROP
C Ami Dmi G7 C Ami Dmi G7
1. Zaslech' jsem, že tutově v Praze pět na Smíchově
C Ami Dmi G7 C C7
někdo střelí indiánskou loď,
F C7 F C7
hned napadlo mě bleskově, že po důkladný opravě
F C7 F G
s ní překvapím svou milovanou choť.
2. Já nezaváhal chviličku, co chtěl by za tu věcičku,
hned s majitelem vyjednávám sumu,
říkal, že díky požáru má jen tu loď a kytaru
a k ní mu chybí aspoň doušek rumu.
3. Tak do nejbližší Jednoty já začal nosit hodnoty,
byly toho dvě narvaný tašky,
už mám tě, moje kocábko, pro moji drahou překvápko
mě stálo tankrát čtyřicet dvě flašky.
G D7
R: Poplujem spolu tam dolů tou peřejí,
G
přestože vodákům v ČSD nepřejí,
C Cmi G
řeka nám píseň bude hrát,
D7 G
že lodě nechtěj' nikde brát.
4. Den nato jsem pak z moskviče, co půjčujou nám rodiče,
vyndal dva-tři nepotřebný díly, co neudělat pro lásku,
já pro tebe,můj vobrázku,se nerozmejšlím nikdy ani chvíli.
5. Šoupnul jsem do svý aktovky dvě fungl nový mlhovky,
pár součástek a taky litřík Arvy, vše vyměnil za lepidlo,
pět latí, šrouby, tužidlo a hlavně pikslu bleděmodrý barvy.
6. Už starodávná tradice říká, že právě Lužnice
vodáků je každoročně Mekkou, v den D u mostu v Suchdole
'No to je voda, tý vole!', my zírali nad rozvodněnou řekou.
7. Aby ti, co koukaj' okolo, nám neříkali 'prďolo',
my do svý lodi flegmaticky vlezli,
že přišlo velký koupání a vo šutráky drncání,
to nevadí, aspoň jsme se svezli!
R: Koukáme spolu tam dolů tou peřejí
na trosku lodě, co volně proud nese ji,
řeka nám píseň bude hrát, zbyla nám žížeň akorát.
Překvápko II. – HOP TROP
C Ami Dmi G7 C Ami Dmi G7
1. Když došlo k tomu koupání, kytaru kraulem dohání,
C Ami Dmi G7 C C7
já sebou pleskám jako ryba v parku,
F C7 F C7
to kdybych byla věděla, vyměnila bych manžela
F C7 F G
spíš, nežli pevnou zem za tuhle bárku.
2. Ani pochod Praha-Prčice mě neděsí jak Lužnice,
i když mi říkáš:"Oporu máš ve mně!"
Jak rejduješ to do roští,
já chtěla bych bejt na poušti,
a ty mě nutíš nedržet se země.
3. Prej následovat manžela by žena váhat neměla,
co dělat, když mám vodychtivou půlku,
tak za to milý překvápko ti budu říkat "potápko",
zděšením mi lezou oči z důlků.
4. Vám, děti, Jano, Robíku, přivezou mámu v truhlíku,
pro tátu začnou lepší časy rázem,
leč zázrakem jsme dojeli a všichni byli veselí
a ze všeho nejvíc ten můj starej blázen.
5. Jestli chce, tak po roce prubnem si keňu v potoce,
podmínku mám, záchrannou chci vestu,
jinak ať hledá v rubrice pod značkou
"háček - vodnice" společnici pro vražednou cestu.
Píseň smolařskejch plavců– HOP TROP
*: Tlejou, tam pod vodou tlejou a už je jich moc,
smolařskejch plavců, co ke dnu zvou,
tlejou tmou zelenou, důlky jim zejou,v očích maj' noc,
C G C C G C
zní jejich vábení nad vodou, zní jejich vábení nad vodou
C G C
zní jejich vábení nad vodou.
C G
1. Když nikdo tě nemá rád a nečeká tě máma,
C G C
volají plavci, co ke dnu zvou,
G
tak vem si tu modrou loď a pojeď kousek s náma,
C G C
zní jejich vábení nad vodou.
2. Hej, voda je dobrej kluk a
hned je plná péče,hó-hó, hó-hou,
dovede pohladit a každá někam teče, hó-hó, hó-hou.
C(D) G(A) C(D)
R: Hejbat pádlem, to je džob, volají plavci,
co ke dnu zvou,spleť ten džob, hned máš mokrej hrob,
G(A) C(D)
zní jejich vábení nad vodou.
*: Tlejou, tam pod vodou tlejou a nechte je spát,
smolařský plavce, co ke dnu zvou,
ženou se nad nima dychtivý stíny, co každej měl rád,
[: zní jejich vábení nad vodou, :]
D A D
zní jejich vábení nad vodou.
D A
3. Tam čeká nás dobrá zem za šlajsnou bez vraťáků,
D A D
volají plavci, co ke dnu zvou,
A
rudý slunce zapadá v kaňonech bez mastňáků,
D A D
zní jejich vábení nad vodou.
4. Za třetí peřejí je kemp a hezký holky,
volají plavci, co ke dnu zvou, jenom takhle kejvneš pádlem,
holky ti daj' - vdolky, zní jejich vábení nad vodou.
5. Sedmdesát tisíc je nás, už se šinem, hó-hó, hó-hou,
až zbaštíme koňský buřty, nalejem se vínem,hó-hó, hó-hou.
R: + *: Ahoj, tak dejte jim ahoj a nechte je spát,
smolařský plavce, co ke dnu zvou,
ahoj, to poslední "ahoj", co každej měl rád,
[: [: zní jejich vábení nad vodou ... :] :]
Píseň pro šedivou hlavu– HOP TROP
Emi Hmi Ami Hmi
1. Jó, zahrajte mi, plavci, jak míval jsem to rád,
Emi Hmi Ami D
mám pádlo pořád těžší a očím se chce spát,
G D G D
už do vlasů mi vítr svý stříbro nafoukal,
Emi Hmi Ami Hmi Emi
jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál.
G D G D
R1: Až vobrátím se naposled za zemí modravou,
C G C D
za pískem zlatým jako med, za slámou pod hlavou,
G D C G
tam bendža hrály samy a holek plný stany,
C G H7 Emi
tam neštípaly mouchy a ohně plály tmou.
2. Jó, zahrajte mi, plavci, vo létu dávnejch dní,
kdy tykaly nám hvězdy a louky voňavý,
kdy po houpavejch pláních na pádla vítr hrál,
jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál.
R2: Ten, kdo má hlavu šedivou, ke šlajsně musí plout,
ta šlajsna končí hladinou, co nemá vratiproud,
tam Celsius se nehne, ať v noci, nebo ve dne,
tam vlahej vítr zpívá pod šlajsnou poslední.
R1..
3. Jó, zahrajte mi, plavci, o šlajsně poslední,
že proudí krátkou nocí, a pak se rozední,
a zahrajte to nahlas, bez vás bych se jí bál,
jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál,
Ami Hmi Emi Ami Hmi Emi
a potom plujte dál, a potom plujte dál ...
Poplujem spolu– HOP TROP
E F# H E H
Až spolu jednou poplujem ve dvou,bude to takhle k večeru,
E F# H E E7
budu ti zpívat "hurá" a "vivat" uprostřed vln a kamenů,
A H E E7 A H E E7
políbit tvá ústa prahnu, jenže na ně nedosáhnu,
F#mi G#mi A H E A H
pro tuhletu závadu neztrácím však náladu.
A Ami E E7
R: Políbím pádlo na hornom koncu,natáhnu pádlo k tobě vpřed
F#mi G#mi A H
v duši mi zazní tisíc zvonců,až na ten konec dáš svůj ret
A H E E7 A H E E7
všichni lidi svoje zraky vyvalí jak tenisáky,
F#mi G#mi A H E A H
"proč ta holka," křičejí, "kousá pádlo v peřeji?"
2. Až spolu jednou poplujem ve dvou,
budu ti říkat básničky, neboj se, nesním, vím,
že tě nesmím vyklopit mezi rybičky,
kdyby se to přece stalo, řeknu, že se stalo málo,
že ti sluší velice za uchem ta bělice.
Předpověď počasí - Miki Ryvola
Emi D Emi G Emi
1. Slyším kapky v listí hrát, teplej vítr začal vát,
G C G H7
je to jako loni v létě, samotnej na celým světě
Emi D Emi A C
viděl jsem tě na perónu stát.
2. Padaj' saze na vlasy, než nám odjezd ohlásí,
na kafe se budem skládat, z lógru na dně hrnku hádat
naší nový lásky počasí.
G Dmi G Dmi
R: Tvoje oči medový lásky stav nám předpoví,
Emi A D C
moje proměnlivá ženo, nad láskou je zataženo,
H7 Emi D Emi A C Emi A
v očích máš přeháňky dešťový.
3. Do půl roku, do rána láska je už dohraná,
léto teplý dávno není, jen mrznoucí mrholení,
předpověď zas byla vylhaná.
4. Jízdní řád se nemění, lásky mají zpoždění,
jak semafor nad krajinou, jak světýlko nad bažinou
vyhlížím tě, holka, k zbláznění.
R: Tvoje oči ...
Pětset mil
G Emi Ami C
1. Plakat budeš, dívko má, že odešel jsem z domova,
Ami Hmi C D
že odešel jsem z domova snad stovky mil,
G Emi Ami C
stovky mil, stovky mil, stovky mil, stovky mil,
Ami D G D
že odešel jsem z domova snad stovky mil.
2. Čas, ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pětset mil,
srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil,
těžkých chvil,těžkých chvil,těžkých chvil,
těžkých chvil, Srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.
3. Celou noc teď přemítám, že jsem zůstal sám a sám,
lavici teď nádražní za lože mám,
za lože mám, za lože mám, za lože mám, za lože mám,
lavici teď nádražní za lože mám.
4. Cestu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám,
tak v tý dálce daleký zůstanu sám,
zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám,
[: tak v tý dálce daleký zůstanu sám ... :]
Píseň proti trudomyslnosti
D A7
Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek,
D
Němec i Brit, křesťan i Žid, každý by nejraději utek',
G D E7 A7
ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci,
D G D A7 D
jen jeden z národů neskoná, hrůzy severu slavně překoná!
A7
Tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci,
D
tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci,
G
tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli sobi,
A7 D A7 D A7 D
Čech se přizpůsobil, Čech se přizpůsobil!
Píseň listopadu - Wabi Daněk
D G D G
1. Málo jím a málo spím a málokdy tě vídám,
D F#mi Emi A7
málokdy si nechám něco zdát,
G D D/C# Hmi G
doma nemám stání už od jarního tání,
C D
cítím, že se blíží listopad.
C G D
R: Listopadový písně od léta už slýchám,
Emi G D
vítr ledový přinesl je k nám,
C G D
tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám,
Emi G D
listopadový písni naslouchám.
2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí,
k zemi padá zlatý vodopád,
pod nohama cinká to poztrácené listí,
vím, že právě zpívá listopad.
Ref..
3. Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská,
co mě nutí do zpěvu se dát,
tak si chvíli zpívám a potom radši pískám
píseň, co mě učil listopad.
Ref..
Přijela jsem v cadillacu - Žalman
G Ami D
1. Přijela jsem v cadillacu
Emi C Hmi
s mlhou v očích probdělých rán
Ami G
a s povzdechem ranních vlaků,
Hmi C G
řekla: můj cit je vyprodán.
2. Já z vesnice stál jsem jak sloup,
já z vesnice a od koní,
a toužil moc ji obejmout,
než desátá nám zazvoní.
G Ami D
R: Nad krajinou čertovskej smích,
Emi C Hmi
nad krajinou se spoustou rýh,
Ami G
vychází den pokojem mým,
Ami C G
ujíždíte na plný plyn.
3. Ten den byl náš nedělní čas,
voňavej vzduch trav na mezích,
seno v lukách a drobnej špás
jistě by stál i za ten hřích.
4. S vámi, slečno z cadillacu
s mlhou v očích probdělých dní,
však s povzdechem ranních vlaků,
odjedete, až zevšedním.
Ref..
5.=1.
Prodám boudu
G D7 G E7 Ami G D7 G Stojí cosi jako bouda na pokraji skály,jako starý
D7
opuštěný hrad
G D7 G
Tramp i člověk obyčejný pověst slyší z dáli,
E7 Ami G D7 G G7
že ji ještě nikdo nevykrad.
C Cmi G A D A7D7
Každý říká,že je třeba dát dráteníkem drátovat,
G D7 G
trampíř Johny se svým pejskem po okolí coural,
E7 Ami G D7 G
v osadě se po noclehu ptal.
G
Rec : Kde se vzal,tu se vzal,divnej trampíř před ním stál
do své chajdy Honzu se psem sladkým hlasem zval.
Ref :
G Gdim D7
Kamaráde,prodám boudu,pojd se mnou a hned ten zázrak uvidíš,
G
stojí kousek proti proudu,co kamenem dohodíš.
E7 Ami
Na mou duši,jak se sluší,budeš tam mít zábavu
C G E7 Ami G D7 G G7
((To se budeš smát až ti jedenkrát znenadání spadne na hlavu.))
Je to vinou alkoholu,že se mohl Johny,
majitelem této boudy stát.
Z večera,když na kytaru divné loudil tóny
zničeho nic komín na něj spad.
Sotva se lek,postel spadla mu,pejsánkovi na tlamu,
o půlnoci foukal vítr a kde bouda stála
hromada jen prken zůstala.
Rec : Od té doby v těchto místech straší trampíř divý,
o půlnoci smutně zpívá nad hromadou dříví.
Rev : Kamaráde,prodám boudu . . .
Rakety - Jarek Nohavica
G D
1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra,
Ami
třeba bude už pozdě,
C G
jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin
Ami7 C
a naježené rakety mi míří rovnou do slabin
G
a také na mou hlavu,
D
a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra,
Ami
a o sebe se se mnou rozděl,
C G
než přiletí nějaký mimozemšťan od novin
Ami7 C
a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin
G
a podá o tom zprávu.
G Emi D G
R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra
Emi D G
vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá,
Cmaj7 A#mi
generálské prýmky, velvyslancův žaket,
D C D
exkluzivní snímky nablýskaných raket
G Ami D Ami G Ami D
s různými emblémy, jó, to bude príma článek,
Ami G Ami D Ami G Ami D Ami G Ami D Ami
Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek.
2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali,
a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen,
a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu:
netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle,
že tohleto všechno je i moje přání,
svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí
jako v hypnóze a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu,
až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,
že tam přežije to bombardování.
Ref..
3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra,
může být už pozdě,
nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe,
jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli,
ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,
a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra
a o sebe se se mnou rozděl,
cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe
a tak najdou nás za milión roků
asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením.
Ami D Ami G Ami D
R: + mohyly, mohyly kamenů
Ami G Ami D
všechno mlčky pnikryjí,
Ami G Ami D
i miliardu Romeů,
Ami G Ami D Ami G Ami D Ami G
i miliardu Julií ...
Roční období - KTO
G D7 G
1. Všichni svorně vzpomínáme na doby,
A7 D7
kdy rok míval vždycky čtyry vobdobí,
G G7 C G
kdy se krávy ještě pásly a v každé vesnici
D7 G
byly nejméně dvě hospody.
2. Všichni svorně, každý sám, tak, jak si přál,
směl si vybrat, jestli blíž anebo dál,
potom večer klidně sedět s tím, s kým si měl co říct,
jinde než ten, s kým se pohádal.
D7 G
*: Ve jménu boje proti pivu a hádkám vo kurník
A7 D7
je místo hospod teď dům kulturní.
3. Všichni svorně teď ve světle intimním
pijou lahváče od zpráv až do hymny,
a tak není proč se divit, že ze čtyr vobdobí
zbývá roku jen to podzimní.
G D7 G
4.=3. + zbývá roku jen to podzimní,
D7 G
a jedem dál: zbývá roku jen to podzimní ...
Ráno bylo stejný – Nezmaři/ Žalman
G Hmi D
1. Stál na zastávce s vypůjčenou kytarou,
Ami D G
v druhý ruce holku, to zavazadlo svý,
Emi D
a tý holce v sáčku řek':"Dobrýtro, miláčku,
C G E7 Ami D7 G
podívej se do dáli,uvidíš dvě smutný koleje na silnici."
2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues,
ospalí a nudní byli po flámu,
kouřili partyzánku, dým foukali do vánku,
dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje
na silnici.
D C G C G
R: Ráno bylo stejný, nesváteční,
D C G C G
na tvářích počasí proměnlivý,
D C G
rádio hlásilo: na blatech svítá,
E7 Ami7 D7 G
každej byl tak trochu sám, hm.
3. Holka, zvedej kotvy, nikdo nás už nebere,
pojedeme po svejch do podnájmu žít,
koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky,
až omrzí nás dálky, budem jak dvě smutný koleje
na silnici.
Ref..
Rodné údolí
A
Cesta má přede mnou v dáli mizí,
E7
každý krok v srdci mém zabolí,
A A7 D
Zítra já budu stát v zemi cizí,
A E7 A
nespatřím své rodné údolí
D
R) Zavolám: nashledanou, nashledanou,
A E7 A
nashledanou rodné údolí
D
Zavolám: nashledanou, nashledanou,
A E7 A E A
při vzpomínce srdce zabolí.
Oči mé nevidí jak se stmívá,
nevidí co jsem měl tolik rád
jedině co mi teď ještě zbývá
rodnému údolí sbohem dát.
Ref..
Proč se den za každou nocí vrací
,proč se čas na chvíli nezastaví,
nemusel bych ti své sbohem dáti
kdyby dnešní den na věky byl.
Ref..
Rosa na kolejích
G C D G
1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,
C D G
tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,
C D Emi Gim
přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží
C D G
podivnej pták, pták nebo mrak.
C D C G
R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,
C D C G
vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,
C D C G
telegrafní dráty hrajou ti už léta
C D C G
to nekonečně dlouhý monotónní blues,
C D C G
je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.
2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',
co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,
po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí
celej svůj dům, deku a rum.
G C D C G
R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...
Rozpočítávalo – HOP TROP
A Hmi
Na mý duši leží kámen vod zimy až do jara,
E A E
že už nikdy nepoplavem po tvý vodě řeko má,
A Hmi
ty si bubláš v klíně lesů, moje láska nestárne,
E A E A
každou noc se budím v děsu, že tě někdo ukradne,
D A Hmi E
je to tím, že vodní pánbůh má pazoury lepkavý,
A Hmi A E A
: na koho ty ruce sáhnou, ten už se jich nezbaví... :
Růže z Texasu
D D7 G D
1. Jedu takhle večer stezkou dát stádu k řece pít,
Hmi E7 A7
v tom potkám holku hezkou, že jsem až z koně slít'.
D D7 G D
Má kytku žlutejch květů, snad růží co já vím.
H7
Znám plno hezkejch ženskejch k světu,
Emi A7 D
ale tahle hraje prim.
D7 G D
R. Kdo si kazíš smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou,
Hmi E7 A7
dej říct, že kromě Texasu, tyhle růže nerostou.
D D7 G D
Ať máš kolťák nízko u pasu, ať jsi třeba zloděj stád,
H7 Emi A7 D G D
svoji žlutou růži z Texasu budeš pořád mít už rád.
E E7 A E
2. Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým
Cmi F7 H7
a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.
E E7 A E
Tak já se klidně nabíd', že půjdu s ní a rád
C7 Fmi H7 E
a že se dám i zabít, když si to bude přát.
Ref..
3. Hned si se mnou dala rande a přišla přesně v půl
a dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul.
Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh'
přát, ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.
Ref..
4. Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít
a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.
Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,
tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou.
Ref..
Ryl jen, celej den ryl – Spirituál Kvintet
Interpret/autor: Spirituál kvintet
Ami
1. Já každý ráno v sedm hodin vstal
E7 Ami E7
a krumpáč s lopatou vyfasoval,
Ami
pak s partou, která makat dovede,
E
jsem došel tam, co tunel povede.
E7 Ami E7 Ami
R: A ryl jen, celej den ryl,
G Ami
já ryl jen, celej den ryl,
C E7
abych dřív, než do svý boudy pudu spát,
Ami Ami/G Ami/F E7
čaj v kantýně moh' si dát,
Ami E7 Ami
já ryl jen, celej den ryl, celej den,
E7 Ami E7 Ami
jak krtek celej den jen ryl.
2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí,
co sám dynamit někdy natropí,
když jednou náhle došlo k výbuchu,
Jim Goff vyletěl majli do vzduchu.
Ref..
3. A když z tý vejšky zas na zem si kec',
předák McCane ho popad' za límec:
"Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš,
mně ve vzduchu se flákat nebudeš!"
Ref..
4. Teď po létech, když večer sedím sám,
na starý dobrý časy vzpomínám,
zas slyším tmou, jak rány duněly,
když ve skalách jsem lámal tunely.
Ref..
Říkal mi brácho– HOP TROP
C F Ami
1. Slunce rozpálilo střechy kodrcáku,
Emi G
špinavej plech nám záda hřál,
C F Ami
kolejí spojky počítaly kola vlaku,
G D G
jelo se dál, vagón to vodkejval.
2. V kapse jenom tupej zavírák a lžíci,
nic, vo co člověk by se bál,
nikdy jsme nebyli vážení cestujícín
co znamenaj' pro dráhu kapitál.
Ami Emi
R: Říkal mi brácho, a já měl ho proto rád,
Gmi C
a naše jména byly zkrátka vedlejší,
Ami Emi
oba jsme měli víc, než moh' by si kdo přát:
Gmi G
společný nebe, dny a cesty včerejší.
3. Až zas jeho vlasy větrem rozevlátý
poznám na dálku za tratí,
přečtu si na zarostlý tváři rozesmátý,
že dobrej chlap se prostě neztratí.
Ref..
Dmi G C
4.=3. + že dobrej chlap se prostě neztratí ...
Silver Hill – HOP TROP
Interpret/autor: Hop trop/Hop trop
C F Emi C F C
Ref: Možná jinou horší práci neznám, vo kterou bych někdy
G C
zavadil.
F Emi C F C G Nejsem sám, kdo stříbro v zemi hledá tady v údolí pod
C
Silver Hill.
Dmi Emi F G
Sněhu vejš, než ruka sáhne, cesty v horách nesjízdný,
Dmi Emi F G
každej rok od půlky září počasí je prabídný.
F G C F
K jídlu pečem zmrzlou havěť, co se koupí od lovců,
Dmi Emi Dmi C
k masu pijem čistou vodu, která stejká z ledovců.
Ref..
Noci jsou tu hrozně dlouhý,
do tmy svítí jen náš srub,
za každou, co tady probdím,
do vrat ráno vříznu vrub.
Proto čekej, až zas tání
průsmyk v horách zprůchodní,
pak i já se k tobě vrátím
v době jarních povodní.
Ref.. : tady v údolí pod Silver Hill :
Samota
Wabi Ryvola
E E7 A E
1 Do tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejval,
H7 A
tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám,
H7 E
co je ti platný, že jsi kapitán
2 Do zrzavejch strun svýho banja
dávno už jsem nezahrál,
že jsem byl stále jen sam,
v srdci mám nejeden šrám,
život je tvrdej, i když jsi kapitán
E7 A H7 E C#mi
R: A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,
A H7 E
jak máš žít, abys byl milován,
E7 A H7 E C#mi
a tak vždy zůstaneš sám, a koláč medový
A H7 E
za tebe sní kapitán Korkorán
3 Na tváři mech mám z dalekejch
cest tam do hor a údolí,
z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár,
co bude dál, mi nikdo nepoví
4 V kapse mám prach vodřenej z mincí,
který jsem prodělal,
já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám,
abych měl jednou na pořádnej flám
Ref..
Sotva se narodíš– HOP TROP
D A7 D A7
1. [: Sotva se narodíš, už ti koně kovou, :]
G D A D
[: šavli ti chystají ocelovou, :]
A Hmi Emi Emi7 E7 A7
ocelovou, bez parády,
G D A7 D
[: co kmáni dostávaj' u armády. :]
2. [: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :]
[: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :]
ale z chýše pod horama,
[: těžko se vyplácet šesťákama. :]
3. [: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :]
[: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :]
nezabijou, a pak možná,
[: jakej maj' mrzáci život, pozná. :]
4. [: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :]
[: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :]
jednou-dvakrát, naposledy,
[: zelený sukno je zkrvavený. :]
E H7 E H7
5. [: Kdejakej generál, kdejakej kaprál :]
A E H E
[: s flintama lidi by do pole hnal, :]
H C#mi F#mi F#mi7 F#7 H7
do pole hnal proti sobě,
A E H7 E(C#mi)
[: komu jsou metály platný v hrobě? :]
Sbohem lásko
C F G C F G
Ať bylo mně i jí tak šestnáct let,
H Gmi C
zeleným údolím jsem si ji ved',
F H H7 E Emi
byla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct,
H F H E H
když na řasách slzu má velkou jako hrách.,
H7 E Cmi Dmi Gmi
R: Sbohem, lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid,
Cmi F7 H H7
žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,
E Cmi Dmi Gmi
já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát,
Cmi F7 H E H
nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.
A tak šel čas, a já se toulám dál,
v kolika údolích jsem takhle stál,
hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč,
bůhví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.
Ref..
Recitativ:
Já nevím, kde se to v člověku bere
ten neklid, co ho tahá z místa na místo,
co ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojený
jako většina ostatních,
aby se usadil, aby dělal jenom to,
co se má, a říkal jenom to, co se od něj čeká,
já prostě nemůžu zůstat na jednom místě,
nemůžu, opravdu, fakt.
Ref..
Sedm dostavníků - W. Matuška
Emi A G F# Emi A G F# Emi
Emi D
1. Plání se blíží sedm dostavníků,
Emi D
stačí jen mávnout, a jeden zastaví,
Emi C D Emi
sveze tě dál za pár dobrejch slov a díků
C D Emi D Emi D Emi
ten kočí, co má modrý oči laskavý.
Emi D Emi
R: Heja heja hou, dlouhá bude cesta,
D Emi
dlouhá jako píseň, co mě napadá,
D Emi
heja heja hou, sám když někdy stojím,
C D Emi
sám proti slunci, který právě zapadá.
2. Vím, že se dneska hvězdy nerozsvítí,
neklidní ptáci maj' hlasy laskavý,
vyprahlá tráva už velký deště vítá,
ty deště, co i moje stopy zahladí.
Ref..
Sedmnáct dnů - Wabi Ryvola
Emi Ami Emi
Jak zavoláš, když ti dávno v hrdle vyschnul hlas
H7
tvůj krk je připravenej na provaz,
Emi C Emi
kterej se houpá blíž a blíž.
Ami Emi
Kam zavoláš, když tvoje oči vidí pustinu,
H7
nejradši lehnul bysis do stínu
Emi C Emi
jenom kdyby tu ňákej byl.
E7 Ami
R: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly,
D7 G
noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli.
H7 C
V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít,
H7 Emi C Emi
máš asi strach, jseš ale chlap a desperát.
Jezdci jsou blíž,
pustinou jenom dusot kopyt zní,
ubal si cigaretu poslední,
než zazní obávanej hlas.
Hands up old boy,
bouchačku uchop rukou za hlaveň,
ať šerif ví,ze máš furt úroveň,
že v očích ještě ocel máš.
R:
Kdo prohrát zná,
i když měl předtím v očích temný strach,
ten právo má,
aby řek šerif o něm: Byl to chlap.
Tak naposled
pohleď na slunce smutným úsměvem,
život je boj
a tys ho předčasně prohrál.
Severní vítr
D Hmi
1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou,
G D
jsem chudý, jsem sláb, nemocen
Hmi
hlava mně pálí, tam v modravé dáli
G A7 D
se leskne a třpytí můj sen.
2. Kraj pod sněhem mlčí,
tam stopy jsou vlčí,
tam zbytečně budeš mi psát,
sám v dřevěné boudě
sen o zlaté hroudě
já nechám si tisíckrát zdát.
D D7 G D A7
R: Severní vítr je krutý, počítej, lásko má, s tím,
D D7 G D A7 D
k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím.
3. Tak zarůstám vousem
a vlci už jdou sem,
já slyším je výt blíž a blíž,
už mají mou stopu,
už větří, že kopu
si hrob a že stloukám si kříž.
4. Zde leží ten blázen,
chtěl dům a chtěl bazén
a opustil tvou krásnou tvář,
má plechovej hrnek,
v něm pár zlatej zrnek
a nad hrobem polární zář.
Ref..
Snídaně v trávě - Tučný M.
G Emi C D
1. Já nejsem zdejší, jen projíždím,
G Emi C D
jsou movitější, já ti nabízím:
G D
R: Snídani v trávě, teď právě prostřenou,
G
loukou ráno vzbuzenou, napůl v snách
C G
hledám teď po kapsách, čím zaplatím
D G
dřív, než se vytratím, snídani v trávě.
2. Dál podle pražců,
tam je můj cíl,
dám na každej nápis,
že jsem tu žil.
Ref..
C G
*: Kdybych měl plátno a zlatý rám,
C H
tak se do malování dám.
3. Jsou povolanější,
jak jsem si všim',
já nejsem zdejší,
tak jenom sním.
Ref..
Škoda 1000 MB - Slávek Janoušek
G G/F# Emi
1. Vždycky, když nasedám do svého auta,
Ami7 D G G/F# Emi
už zase trnu, co mě čeká, vžívám se do role astronauta,
Ami7 D
přinejhorším v kufru je rum a deka,
C Hmi Ami G C G C G C G C
tři, dva, jedna, vrm, napoprvé!
2. Kdyby se stalo, že by to kikslo,
na sebe dám deku, rum do sebe na ex,
káře bych vynadal: ty zhnilá pikslo,
zatím je to miláček značky Calex,vrm, vrm, vrm, vrm.
G Hmi Ami7
R: Řeknu vám to otevřeně: ve škodovce tisícovce jezdím
D G Hmi
denně a furt to jede, furt to jede, furt to jede,
Ami7 D G Hmi
furt to jede, furt (zas) to jede, holt poctivá stará
Ami7 D
česká ruční práce na koleně, na koleně,
G Hmi
a furt to jede, furt to jede, furt to jede,
Ami7 D
furt to jede, furt (zas) to jede,
C C/H Ami Ami/G
sice nebliká to, netroubí to, vaří se to, netopí to,
D/F# Ami D Ami D G C G C
to nebudu lhát, ale jede Škoda 1000 MB z roku pětašedesát.
3. Tuhle, když jsem jel na Jihlavu,
přes cestu přebíhala černá kočka,
smůla - nechtě jsem jí přejel hlavu,
za mnou hledí její smutná očka, mňau, mňau, mňau, mňau.
4. Normální kočka přece raději počká,
pokud nechce skončit nohama vzhůru,
ale obdivuji zajíce, a to úplně nejvíce,
těch přejel jsem už fůru,jau, jau, jau, jau.
Ref..
5. Mám jeden osobní silniční rekord:
u Plzně jsem předjel Ford Escort,
on sice brzdil, ale já jel stovkou
tou svou škodovkou tisícovkou, fakt, fakt, fakt, no fakt.
G Hmi
*: A na cestě k Táboru cosi ruplo v motoru,
Ami7 D
a toho oleje, co tam člověk naleje,
G Hmi
u pumpy ve Zvolenu mali dovolenú,
Ami7 D
tak mě táhli na laně jak loni z Kadaně,
G Hmi
na cestě z Brodu vyvařil jsem vodu,
Ami7 D
nedojel jsem do Kladna, hladina se dotkla dna,
G Hmi
cestou na Úpici přejel jsem slepici,
Ami7 D
cestou do Hradce přejel jsem vrabce,
G Hmi
a takhle se vám blížím k Brnu,
Ami7 D
a pak jsme asi týden jedli srnu.
G Hmi
Už budú Michalovce, cez cestu chodia ovce,
Ami7 D
a cestou z Žatce usínám sladce,
G Hmi
ve značkách vidím opilce a ti mi skáčou pod kola
Ami7 D G
a já jim lámu žebra, a pozor, přechod pro chodce,
Hmi Ami7 D
a já zahlídl buvola a s ním přechází zebra,
Ami7 D Ami7 D/F#
a nedaleko Žďáru, bum bác, nepřejel jsem multikáru,
Ami7 Cmaj7 D
a řidič vylezl a vzal železnou tyč
Ami7 Cmaj7 D
a urval blatník se slovy "Ten je pryč!",
Ami7 D Ami7 D
ale už tam mám zas novej, jen patnáct let starej.
G Hmi
R: A zas to jede, furt to jede, zas to jede, furt to jede,
Ami7 D
zas to jede,
G Hmi
a zas to jede, furt to jede, zas to jede, furt to jede,
Ami7
zas to jede, furt to jede, zas to jede, furt to jede,
z kopce jede, furt to jede, zas to jede, z kopce jede,
/:s náma jede furt to jede, zas to jede, z kopce jede:/
G
furt to jede, zas to jede, s náma jede, z kopce jede ...
Škrábej– HOP TROP
Emi
1. Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý,
G
třináctej den je to s náma nějaký nahnutý,
D Emi
smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách,
my lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty,
G
pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý,
D Emi
bocman vříská, nejradši bych po krku mu sáh'.
Emi C
R: Hej, hej! Škrábej ty prkna, ať jsou bílý!
Emi C
Hej, hej! Škrábej, ty prkna musej' bejt!
Emi C
Hej, hej! Říkej si klidně každou chvíli:
Emi D Emi D Emi D Emi
nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou!
2. Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý,
nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý,
stejně každej den jeden z nás končí na marách,
čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí,
ze kterýho máme teď ty záda vohnutý,
chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh.
Ref..
Tereza/Osamělý město - Hoboes
C D G
1. Ten den, co vítr listí z města svál,
C D Emi
můj džíp se vracel, jako by se bál,
C D G
že asfaltový moře odliv má
C D E
a stáj že svýho koně nepozná
G D
R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,
Ami Emi
řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,
G D
tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,
Ami Emi
tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš
D G
naposled, naposled
2. Já z dálky viděl město v slunci stát
a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,
proč vítr mlátí spoustou okenic,
proč jsou v ulici auta, jinak nic?
Ref..
3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut
zaznívá odněkud něžný tón flaut
a v závěji starýho papíru
válej' se černý klapky z klavíru
Ref..
4. Tak loudám se tím hrozným městem sám
a vím, že Terezu už nepotkám,
jen já tu zůstal s prázdnou ulicí
a vosamělý město mlčící
Ref..
Tři kříže – Hop Trop
Dmi C Ami
1. Dávám sbohem všem břehům proklatejm,
Dmi Ami Dmi
který v drápech má ďábel sám,
C Ami
bílou přídí šalupa "My Grave"
Dmi Ami Dmi
míří k útesům, který znám.
F C Ami
R: Jen tři kříže z bílýho kamení
Dmi Ami Dmi
někdo do písku poskládal,
F C Ami
slzy v očích měl a v ruce, znavený,
Dmi Ami Dmi
lodní deník, co sám do něj psal.
2. První kříž má pod sebou jen hřích,
samý pití a rvačky jen,
chřestot nožů, při kterým přejde smích,
srdce-kámen a jméno Stan.
Ref..
3. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený,
štěkot psa zněl, když jsem se smál,
druhej kříž mám a spím pod zemí,
že jsem falešný karty hrál.
Ref..
4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek,
Fatty Rogers těm dvoum život vzal,
svědomí měl, vedle nich si klek' ...
Rec: Snad se chtěl modlit:
"Vím, trestat je lidský,
ale odpouštět božský,
snad mi tedy Bůh odpustí ..."
R: Jen tři kříže z bílýho kamení
jsem jim do písku poskládal,
slzy v očích měl a v ruce, znavený,
lodní deník,a v něm, co jsem psal .
Tak už mi má holka mává - Hoboes
Emi D C Emi
1 Posledních pár minut zbejvá jen,
D A Emi
máš teplou dlaň, už se stmívá,
D C Emi
těžký je říct, že se končí den,
D A C E
vlak poslední vagón mívá
G F D
R: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý,
Emi C A7 D7
život jde dál, to se stává, já to vím,
G F D
tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává,
Emi
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď,
tak jeď, jeď, jeď, tak jeď
2. Koleje jsou cejchem loučení,
holkám se ve vočích střádá,
smutek je šátek osamění,
co mužskejm na cestu mává
Ref..
3. Za zády zůstal mi pláč a smích
do tmy se můj vlak teď řítí
zmizela holka jak loňskej sníh
a světla měst v dálce svítí
Ref..
Tak už se škrábu strání - HOP TROP
C F C Ami
1. Tak už se škrábu strání plnou kamenů
C Bb C G7
a je mi fajn, vždyť každej z nich tu znám,
C F C Ami
mě táta křtít dal vodou z horskejch pramenů,
C Bb C
tak mě to táhne zase domů k nám.
Bb C
R: Na horách večer se slunce v krvi utápí,
Bb C
i rána znám, jsou jako jabloň zjara bílý,
Bb C
už mě nic netrápí, a slzy na tvářích
D7 G
jsou jenom pot a kapky dešťový.
2. Tak už se škrábu strání plnou kamení,
za chvíli sad mi z dálky zavoní,
zůstanu stát u dřevěnýho stavení,
kde chladí stín těch bílejch jabloní.
R: Kolik je mejlí, kterejm záda jsem už ukázal,
kolik je cest, co vedly bůhvíkam,
kolik je písniček, co na nich jsem si zazpíval,
tohle je ta, která vedla mě zas k nám.
3.=1.
Těšínská - Jarek Nohavica
Ami Dmi F E Ami Dmi F E Ami
1. Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě,
Dmi F E Ami Dmi F E Ami
u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě,
C Dmi
moje nevěsta by byla dcera ševcova
F C
z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova,
Dmi F E Ami Dmi F E Ami
kochal bym ja i pieščil, chyba lat dwieščie.
2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,
nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,
mluvila by polsky a trochu česky,
pár slov německy, a smála by se hezky,
jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.
3. Kdybych se narodil před sto lety,
byl bych vazačem knih,
u Prohazků dělal bych od pěti do pěti
a sedm zlatek za to bral bych,
měl bych krásnou ženu a tři děti,
zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,
celý dlouhý život před sebou,
celé krásné dvacáté století.
4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,
u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko,tobě,
tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,
slunce by zvedalo hraniční závoru
a z oken voněl by sváteční oběd.
5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,
bylo by léto tisíc devět set deset,
za domem by tekla řeka,
vidím to jako dnes: šťastného sebe,
ženu a děti a těšínské nebe,
ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká,
Ami Dmi F E Ami Dmi F E Ami
na na na ...
Temný vody – HOP TROP
Ami F Ami
1. Temný vody před námi v ocelovým krunýři
G C E
nepoznaly svítání, hvězdy se v nich nezhlíží,
Ami F Ami
chraň si duši ubohou, bílá je a nevinná,
G F Ami G E Ami G
kdo ví, co se pod vodou v temných vodách ukrývá.
C D C D
R: Co se v tůni skrývá, chvátej od ní dál,
Ami C E
divnou píseň zpívá, kdo u ní stál.
2. Vítr v tůni neleží, dokola je černá noc,
ticho s černou otěží, který volá o pomoc,
kdo sem hodil trápení, už se ho bát nemusí,
ústa už jsou zavřený, bez muziky umřu si.
Ref..
3. Ráno slunce vychází, pálí trávu zmuchlanou,
temný vody pod hrází navždy chladný zůstanou,
pálí slunce do květů, temná tůň se nehýbá,
stýská se jí po létu, před kterým se zavírá.
R: Co se v tůni skrývá, smích nehybný,
smích, co uhasíná tmou dlouhých dní.
4. Až přijde na břeh večer zelenej,
skloň se k vodám potají,
na hladinu ucho dej, temný vody zpívají,
zpívaj' písně duhový tomu, kdo je poslouchá,
tomu, kdo se nebojí, tomu, kdo je pofouká.
Trh ve Scarborough
Ami C G Ami
1) Příteli, máš do Scarborough jít,
C Ami D Ami
dobře vím, že půjdeš tam rád,
C G
tam dívku najdi na Market Street,
Ami D G Ami
co chtěla dřív mou ženou se stát.
2) Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít,
za jehlu rýč však smí jenom brát
a místo příze měsíční svit,
bude-li chtít mou ženou se stát.
3) Až přijde máj a zavoní zem,
šátek v písku přikaž ji prát
a ždímat v kvítí jabloňovém,
bude-li chtít mou ženou se stát.
4) Z vrkočů svých ať uplete člun,
v něm se může na cestu dát,
s tím šátkem ať vejde v můj dům,
bude-li chtít mou ženou se stát.
5) Kde útes ční za přívaly vln,
zorej dva sáhy pro růží sad,
za pluh ať slouží šípkový trn,
budeš-li chtít mým mužem se stát.
6) Osej ten sad a slzou ho skrop,
choď těm růžím na loutnu hrát,
až začnou kvést, tak srpu se chop,
budeš-li chtít mým mužem se stát.
7) Z trní si lůžko zhotovit dej,
druhé z růží pro mě nech stkát,
jen pýchy své a boha se ptej,
proč nechci víc tvou ženou se stát.
Třináctka - Devítka
Emi Hmi C G Ami G A D Emi Hmi C G Ami Emi H7 Emi
Emi D
1. Zve válčit mě pan maršál sám,
C H7
v mládí je má síla, milá,
Emi D
víš, jak rád tě mám, a až se vrátím,
C H7 Emi
třináct růží na polštář ti dám.
G D
R: [: Už mi to i táta říkal: koukej žít,
Emi Hmi
v neštěstí i štěstí mít,
C G
chlap, a neznej klid,
Ami
a tarokovou třináctku,
H7 Emi
tu musíš v kapse mít. :]
2. Já dávno o své slávě sním,
vínem vlast mě křtila, milá,
Turka porazím, a až se vrátím,
zlatek třináct na stůl vysázím.
Instr..Emi Hmi C G Ami G A D Emi Hmi C G Ami Emi H7 Emi
Ref..
3. Už v šenku jsem se prával rád,
však jsi při tom byla, milá,
nechtěj osud znát, když nevrátím se,
dej mi z věže zvonit třináctkrát.
Instr..Emi Hmi C G Ami G A D Emi Hmi C G Ami Emi H7 Emi
Ref..
Už koně mě vítaj'
E C#mi E H7 E
E C#mi
1. Už koně mě vítaj' a voči maj' hnědý
E C#mi
a na pozdrav chtěli by z ruky mi žrát,
E C#mi
a psi řvou jak diví a já už mám pocit,
E C#mi
jak kdybych ty koně zas vopravdu krad'.
F#mi G#mi C#mi
R: Už zase jsem doma a všechno je stejný,
F#mi G#mi C#mi
jen kalhoty škrtěj', jak v base jsem ztloust',
F#mi G#mi C#mi
a vopice šklebí se ze dveří báru,
F#mi G#mi C#mi E C#mi E H7 E
jsem šťastnej a čilej jak na jaře chroust.
2. Už zase jsem doma a všechno je stejný,
jen rezatý Molly se rozsypal chlív,
a přibylo dětí a ubylo voken
a plešatej barman je holej jak dřív.
R: Moje Mary je pořád ta hubatá zmije
a pod voknem pořád jí roste ten kmín
a pod velkým stromem tam na cestě za vsí
je pořád ten samej a placatej stín.
3. Jen jedno je divný: proč počítaj' husy,
když náhodou zastavím unavenej,
dyť zvyk v našem kraji je z lapáků vodcházet
s centíkem v kapse a nasycenej.
R: Prostě vracím se domů a domov mě zdraví
a všichni mi po našem naznačujou,
že rok už je v pekle a že vo mně vědí
a že si mě proklatě pamatujou.
4.=1.
R: Už zase jsem doma a všechno je pěkný,
jen kalhoty škrtěj', jak v base jsem ztloust',
a vopice šklebí se ze dveří báru,
jsem šťastnej a čilej jak na jaře chroust.
Už to nenapravím - Samson
G Cmi F G# G Cmi G Cmi F G# G Cmi G
R: Vap tap tap
Cmi F
On: V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí,
G# G G7
ten vlak, co jsem jím měl jet, na koleji dávno nestál,
Cmi F
v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí,
G# G G7
já za hodinu na náměstí měl jsem stát,ale v jiným městě
C7
Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká,
Fmi
že stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka
Bb G
zadní otevřená, zadní otevřená,
C7
já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,
Fmi
to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet,
Bb G
že jsi unavená, ze mě unavená
Ref..
Ona: Já čekala jsem, hlavu jako střep,
a zdálo se, že dlouho,
může za to vinný sklep, že člověk často sleví,
já čekala jsem, hlavu jako střep,
s podvědomou touhou,
já čekala jsem dobu dlouhou,
víc než dost, kolik přesně, nevím
Pak jedenáctá bila a už to bylo passé,
já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,
láska nerezaví, láska nerezaví,
ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,
byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,
už to nenapravím, už to nenapravím
Ref..
Vandrovní - Samson
A
1. Svět byl krásnej, umytej,
Hmi
jak pěkná holka, co má dvacet,
D
a já sám celtou přikrytej
E7 A D A
chystal se dál,pročpak se vracet
2. Petr nás máchal celou noc
a co my jsme mu dali jmen,
uhasil oheň, zlej byl moc
daleko dřív, než přišel den
F#mi C#mi D A
R: Bylo to postý a jako prvně znovu,
F#mi C#mi D A
znám chvíle prostý, v noci slýchám sovu,
F#mi C#mi F#7 Hmi
spali jsme pod stromy v čekárnách podél dráhy,
H7 E7
promrzlí doufali, že rozední se záhy
3. Les kouřil jako ranní čaj
a slunci nechtělo se vstávat,
počasí, jak by nebyl máj,
trpěl jsem jednou ze svých nálad
4. Pak píseň napsal na papír,
kritik by šílel, dejme tomu,
nebyl v ní chýr a netopýr, slepýš, pyl,
jen smutek, že už musím domů
Velrybářská výprava - Pacifik
E A H7 E
1. Jednou plác' mě přes rameno Johny zvanej Knecht:
C#mi F#mi H7 E
"Mám pro tebe, hochu, v pácu moc fajnovej kšeft!"
A H7 E
Objednal hned litr rumu a pak něžně řval:
C#mi F#mi H7 E
"Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár."
E A H7 E
R: [: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařila se,
C#mi F#mi H7 E
protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. :]
2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce,
nakládaj' se sudy s rumem, maso, ovoce,
vypluli jsme časně zrána, směr severní pól,
dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol.
Ref..
3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz,
hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz,
na pobřeží místo ženskejch mávaj' tučňáci,
v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci.
Ref..
4. Když jsme domů připluli, už psal se příští rok,
starej rejdař povídá, že nedá ani flok:
"Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog,
tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok."
Ref..
5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví,
stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi,
z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet', chachacha,
máme velryb plný zuby, na to vezmi jed.
Ref..
Veselá bída – HOP TROP
D D7
1. My chodívali spát pod železniční most,
G Gmi D
kousek za Severní nádraží,
D7
tam každej cizí vandrák byl v naší partě host
G Gmi D
a lidi nás nazejvali pakáží,
Emi F#mi
z nás nikdo nevěděl, kdo jakou minulost
Emi F#mi
táhne za sebou jak závaží,
D D7
nač by se o to staral, i tak měl svýho dost,
G E A
a někdy i vzpomínání překáží.
G D A D
R: Pendrek, pouta, mříž, bachař, cela, hlad,
G D A D
když v Boha nevěříš, co by sis nenakrad'.
2. My žili ze dne na den a bylo fuk, co kradem,
aby bylo na guláš a kořalku,
a strach pro nás tím pádem byl věrným kamarádem,
než mi pošťák dal úřední vobálku,
to advokát mi psal: jseš děsně bohatej,
dědictví užij s rovnou páteří,
a vod tý chvíle spát, klidně i hrbatej,
můžu chodit do Hiltonu do peří.
Ref..
3. Teď snídám hemenex a piju Beaujoleaux,
celý dny jen samý válení,
víc chutnávaly kdysi jen suchý fazole
a cigarety kamarádem balený,
že kumpány jsem prodal, je zatracená škoda,
život za to ze mě cvoka udělá,
krev taky není voda, a proto ve mně hlodá,
(G) (A) (D)
[: [: [: [: že ta bída byla aspoň veselá ... :] :] :] :]
Vlci – HOP TROP
A D E
1. Když na pláních se stmívá, zní vytí smrtící,
A G D A E
krb hlídej, moje milá a láduj ručnici,
A G D A E
to v horách smečka hladová už sto let nesmí spát,
A D E
za trest, že snědla pastora, co vlky měl tak rád.
A D
R: V pustejch pláních věčný zimy
E A
bloudí sedm vzteklejch vlků,
D E A
nemaj rádi zpěv a rýmy, jsou nervózní jak pes.
2. Když zlatokop si kopne, tak vlkům stoupne tlak,
když kopne potmě do pně, tak vlky trefí šlak,
divoká zvěř, co je k jídlu, hopsá sobě po lese,
jen vlk má nervy v kýblu, nežere a třese se.
R: V pustejch pláních věčný zimy
bloudí sedm vzteklejch vlků,
nemaj rádi zpěv a rýmy
A G#
a pro toho nejmladšího
G F# E E7
rytmus jako kdyby ani nebyl, debil.
3. Ty vlky pošle k Pánu prej čistá panna jen,
když nevrátím se k ránu, tak s flintou vyjdi ven,
Mejch kostí spatříš hromádku a sedm vlků kol,
ty kosti seber do šátku, však dřív ty vlky skol.
A D E A
R: Uposlechla nočních plků, vyšla spasit sedm vlků,
D E A
střelila a za pět vteřin, sežrali ji včetně peřin,
C# G F# E
jak mohla bejt čistá panna, když mě tolik milovala,
A
v pustejch pláních
D E A
na Klondajku, v zatracený zimě.
Vodácká holka – HOP TROP
D Emi G A
1. Když vlny se valí a peřeje řvou
D Emi G A
a šutry z nich civí jak sůvy,
D Emi G A
loď praská a umrlčí zvon bije tmou,
D Emi A D
tak řekni, kdo pomoct ti umí.
Hmi F#mi G D
*: Kdo pádlem jen kmitne a převrátí loď,
Hmi F#mi A D
pak ječí jak staženej z kůže,
Hmi F#mi G D
že ty jseš ta atrapa, ty jseš ten cvok,
E A
co za každý cvaknutí může.
Je pěkná jak ráno a voní jak les,
když na dřevo u ohně hrává,
je zrádná jak kočka a věrná jak pes,
ta holka,co při tobě spává.
G Hmi A D
R: Tu vodáckou holku si navěky nech,
G Hmi A D
netop ji, nezaháněj,
Emi Hmi F#mi Hmi
svou víru, svou sílu, svý štěstí i pech,
Emi D E A
svý strachy, svý prachy, svůj poslední dech
D Emi A D Emi G A D
jí poctivě odevzdávej a lásku za lásku dávej.
2. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,
kdo sůl nechá v posledním kempu,
kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,
kdo zná všechny písničky trempů.
3. Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,
kdo sladce hned šeptá, hned vříská,
a koho bys roztrh' a praštil a kop
a po kom se celej den stýská.
4. Až vlasy nám odbarví nebeskeej král
a vrásky nám počmáraj' kůži,
svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"
a na pádlo polož jí růži.
Ref..
Vodácká odborná – HOP TROP
C
*: Mezi proudy, mezi proudy, naše dlouhý lodi bloudí,
v loubí poutník roubí vor,
v poutech touhy oči poulí, jak ty dlouhý lodi bloudí,
G7
poslouchá náš rozhovor:
C Ami
1. Loďák, zabalák, vracák, hák, bevarex, bagáž, líh,
C D7 G
zavírák, votvírák, táborák, epoxyd, laminát, klíh,
Ami E Ami C G C
kontra, porcelán, traverz, bort, ve šlajsně nesraz vaz,
G C G7
spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo nezabral včas.
2. Koňadra,kolejda,komínky,špricky,kanystr,flastr,šprajc,
sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc,
citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas,
kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas.
3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les,
singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez,
zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací,
oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!"
D G
*: Kdo tu píseň nedovede, tomu to holt nepojede,
E A
ať se stydí v hospodě a zdálky mává na lodě,
F H
kdo se vyzná v tomto hitu, ten bude mít autoritu,
C F G C G C
tomu věnec budiž dán, ten je vody pán!
Vichřice - Nezmaři
G
1. Tady mě máš, taková jsem,
D C G
tak se s tím smiř a zahoď ranec iluzí,
tady mě máš, tak si mě vem,
D C G
a dej si pozor, možná tě to zamrzí.
D Emi
R1: Já nejsem pláž, ale ani skála,
D Ami G
rodokmen můj začíná vichřicí,
D Emi
tys ještě snil, já už tu stála,
F C G
vítr ve vlasech a oči dychtící.
2. Málo mě znáš, jsem jak zlej sen,
a možná bude líp, když půjdeš o dům dál,
tak proč se ptáš, jakej byl den,
když teď je noc a já už rozepínám šál.
R2: Už tisíc let trofeje sbírám
a zbírku mou mi bouře rozmetá,
svý tělo zničím, to nepopírám,
a svobodná duše s větrem odlétá.
R1..
R1..
3. Tak to jsem já, ty už máš strach,
tohle já poznám - koukni se mi do očí,
ale je pozdě, zvedá se prach,
obejmi mě a svět se s náma roztočí.
R3: Ztrácíme dech v labyrintu tónů
a smysly proplétaj' se hořkou závratí,
opadá rez na srdcích zvonů,
tahle noc už se ti nikdy nevrátí.
F C G
R1.. + vítr ve vlasech a oči dychtící ...
Večer křupavých srdíček
Vlasta Redl/Zdeněk Hrachový
D D9 H7
1. Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky,
Emi Gmi A4sus A
musel jsem se zasmát tomu, co má být dál,
D D9 H7
ta křupavá srdíčka a zapálená svíčka
Emi A4sus A D
mi prozradily,že zas nejde o víc než o zaběhaný rituál.
G C D
R1: Tak to má být, a sklenku vína na dobrou noc,
G C D
k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host,
G Cmaj7 Cmi
tak to má být, když tma nad městem převezme moc
Hmi Emi7 Ami D G
a chce se žít, žít víc než jen dost.
2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,
dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,
a tys' mi sáhla dlaní na čelo,
v tu chvíli moc ti to slušelo,
a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.
R2: To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,
to není fér, hrát podle vlastních pravidel,
to není fér, chtít jít, když je čas spát
a chce se létat, létat i bez křídel.
3. Pak jsem si skládal na stůl srdíčka,
až mi z nich vyšla osmička,
hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,
a ty jsi bez váhání sáhla jen
a špičku dovnitř otočila ven
a vzniklo srdce z malých srdíček,
a já ho rychle propíchnul.
R1:
Vlajka
Ami E
1. Vše tone v snách a život kolem ztich',
E7 Ami
jen dole v tmách kol ohně slyšet smích,
Dmi
tam srdce všem jen spokojeně zabuší,
Ami E7 A
z písniček známých vše jistě vytuší.
A D E7 A
R: Vlajka vzhůru letí k radosti svých dětí,
C D
hned se s mráčky snoubí,
A E7 A
vlád bude zas, až mládí čas opustí nás
Po létech sám až zabloudíš v ten kraj
a staneš tam, kde býval kdys' tvůj ráj,
vzpomeneš chvil těch,kterés'míval tolik rád,
tak jako kdysi ozvěnou slyšíš hrát.
Whisky, to je moje gusto
C G C G
Whisky,to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto,
Dmi G C Ami Dmi G
kdyby ji můj táta pil, byl by tu byl mnohem dýl,
C G C F
když se ve skle leskne whisky,tak má barman dobrý zisky,
Fmi C Ami C Ami
život se dá zkrátka žít, jen když je co, jen když je co,
C G C
jen když je co pít.
Cmi Fmi
*: Tu láhev baculatou, tu pestrou vinětu,
Cmi G
tu whisky temně zlatou pije i Manitou,
Cmi Fmi
kdo chce se státi mužem, ten whisky pije rád,
G C
a proto všichni můžem společně zazpívat: whisky…
Vyjedem si taky – HOP TROP
Interpret/autor: Hop trop
A7 D7
1. Zavalenej mlhou ze suchýho ledu,
A7 D7
užírám se nudou občas na dýze,
A7 D7
tancovat že stejně ještě nedovedu,
E A7
usadím se v koutě a poslouchám hipíze, jó jó.
2. Bavili se jednou, že má jeden bráchu,
kterej jezdí každej tejden na trampy,
tuhle že byl zrovna někde na potláchu,
zakopal se mezi ty zelený vodřampy, jó jó.
D7
R: Berem saky-paky, vyjedem si taky,
A7
najednou se rozhod' Johny Komárek,
D7
něco na tom bude, ptal se, kdo s ním pude,
E A7
já se zved', že nejsem heřmánkovej vodvárek, jó jó.
3. V pátek na mě čekej a měj zabalíno
všechno, co je dobrý v lese k vegetu,
hlavně ať máš prachy, cigára a víno,
pokud vím, tak byla tuhle řeč i vo fetu, jó jó.
R: Berem saky-paky, vyjedem si taky,
vychrupneme sem-tam ňákej pohárek,
všude tam, kam pudem, kamarádi budem
za malýho ruma nebo aspoň za párek, jó jó.
4. Sebrali nás v Praze na nádraží Středu,
to když jsme se rafli s Johnym vo pivo,
ne, že ještě někdy někam takhle jedu,
když slyším vo trampu, tak jsem celej nakřivo, jó jó.
Z konce světa – HOP TROP
Interpret/autor: Hop trop
E C#mi F#mi7 E
1. Leželi jsme dlouho v trávě, když se v dálce objevil
C#mi F# A
vlak, co jezdí tudy líně rychlostí snad jen pět mil,
E C#mi F#mi7 E
z toulek se nám kámoš vracel, jak to slíbil dopisem,
G#mi F#mi7 G#mi H
každej z nás už léta myslel, že se po něm slehla zem.
2. Zamával a hodil pingl, za ním potom skočil sám,
já v tu chvíli strach měl za něj, ač ho jinak nemívám,
jen se ohlíd' za vagónem, z čela vlasy odhodil:
"Vezu jednu dobrou zprávu z konce světa, kde jsem byl!"
G#mi F#mi7 H
R: Kousek štěstí já tolik jsem si přál,
E G#mi A H
že je ve zlatě, já si, proklatě, donedávna myslíval,
G#mi F#mi7 H
mít kousek štěstí, který, když se unaví,
E G#mi A H E
třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví.
3. Jako blázen můžeš kopat, hory hlíny převrátit,
třeba stovky tisíc lopat, ale zlato nenajít,
že mě čeká teď a tady, mohlo mě dřív napadnout,
jsou to dobří kamarádi, no, a tenhle známej kout.
E G#mi A H E
R: + třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví ...
Zafúkané - Fleret
Ami Aadd9 Ami Aadd9
1. Větr sněh zanésl z hor do polí,
Ami C G Ami
já idu přes kopce, přes údolí,
C G C
idu k tvej dědině zatúlanej,
F C E Ami Fmaj7 Ami E4sus
cestičky sněhem sú zafúkané.
Ami C G C
R: [: Zafúkané, zafúkané,
F C(Dmi) Dmi(E) E(Ami)
kolem mňa všecko je zafúkané. :]
2. Už vašu chalupu z dálky vidím,
srdce sa ozvalo,bit ho slyším,
snáď enom pár kroků mi zostává,
a budu u tvého okénka stát.
R: [: Ale(-) zafúkané, zafúkané,
okénko k tobě je zafúkané. :]
3. Od tvého okna sa smutný vracám,
v závějoch zpátky dom cestu hledám,
spadl sněh na srdce zatúlané,
aj na mé stopy-sú zafúkané.
R: [: Zafúkané, zafúkané,
mé stopy k tobě sú zafúkané. :]
Zrádný banjo – KTO
1. Slunce pálí jak ďas a za krátkej čas
D7
vzdáš hold suchej švestce,
sem, do žáru skal, psa bys nevyhnal,
G
a tím spíš žádný jezdce,
ptáci ani "píp", i čtvernohej můj džíp
C
trávu nechce žrát,
G
než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
D7 G
tak mně nezbejvá, než polku hrát.
C G7
R: Zas to zrádný banjo ve svejch rukách mám,
C
zas to zrádný banjo šátkem utírám,
F
do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám,
C
radši bych ho vzal a do bazaru dal,
G7 C D7 G
jenže pak bych tu zůstal sám.
2. Slunce pálí si dál jako horkej tál,
v prstech praskaj' klouby,
je-li pondělí nebo snad úterý,
jó, po tom je mně houby,
kojot hledá tůň, i vestoje můj kůň
klidně zůstal spát,
než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,
tak mně nezbejvá, než polku hrát.
Ref..
Ze všech chlapů nejšťastnější chlap - Hoboes
Dmi Ami
*: To znám, to dobře znám, znám, znám,
E7 Ami
na kolejích nejsem nikdy sám
Ami
1 Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi,
Dmi
veksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání,
E7
v boudě dobrej mašinfíra nejni žádnej srab,
Ami Dmi E7 Ami
i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,
E E7 Ami
jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap
2. Když z komína vod mašiny letí černej dým,
na tom světě jenom jednu věc na tuty vím,
na tom světě širokým věc jednu jistou mám,
na kolejích chudej hobo není nikdy sám,
jó, chudej hobo není nikdy sám
Dmi Ami
R: To znám, to dobře znám, znám, znám,
E7 Ami
na kolejích nejsem nikdy sám, sám, sám,
Dmi Ami
to znám, to dobře znám, znám, znám,
E7 Ami
na kolejích nejsem nikdy sám
3. Za zádama Frisco, semafor je zelenej,
vlak to žene do tmy jako bejček splašenej,
radujte se, občánkové, hoboes jedou k vám,
na kolejích chudej hobo není nikdy sám,
jó, chudej hobo není nikdy sám.
4. Pod zádama uhlí mám a deku děravou,
místo lampy večerní jen hvězdy nad hlavou,
navečer jsem do vagónu zalez' jako krab,
i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,
jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap
Ref..
5 Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy stát,
usmála se, zamávala, z vagónu jsem spad',
jářku: hallo! Sklopí voči, udělá to "klap",
i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,
jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap
6=2
Ref..
Zvláštní znamení touha – Wabi Ryvola
Ami Dmi7
1 Zase vidím za soumraku na pozadí šedejch mraků
E7 Ami
mlčenlivej zástup kamarádů,
Dmi7
siluety hor a stromů, starejch opuštěnejch lomů
G C
blíží se s duněním vodopádů
A Dmi G Táhnou krajinou strží a tůní, muži z Shakespearových
C
sonetů,
Ami Dmi6 Ami E7 Ami postavy divnejch tvarů a vůní, přízraky červenejch baretů
C Emi Ami E
R: Zvláštní znamení touha, loukám prostřenej stůl,
F Dmi A
dálka ruku ti podá, chleba a sůl,
C Emi Ami E
zvláštní znamení touha, v nohách tisíce mil,
F Dmi A
obzor kdo v očích nemá, nic nepochopil
2. Do šedivejch dnů a roků duní rytmus těžkejch kroků,
vichřice a snih je doprovází,
maskovaný kombinézy po všech armádách, co lezly
úbočíma našich hor a strání
Táhnou krajinou podivný stíny,
muži z Shakespearových sonetů,
za nechtama smutek rodný hlíny,
přízraky červenejch baretů
Ref..
Zatím co se koupeš - Jaromír Nohavica
Hmi D
1. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,
G A7 D
na největší loupež ve mně se střádá,
Gdim Hmi
tak, jako se dáváš vodě,
Fdim A7
vezmu si tě já, já - zloděj.
2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu
piju druhou kávu a kouřím třetí spartu
a za velmi tenkou stěnou
slyším, jak se mydlíš pěnou.
D G D
R: Nechej vodu vodou, jen ať si klidně teče,
Emi G D
chápej, že touha je touha a čas se pomalu vleče,
Emi G D
cigareta hasne, káva stydne, krev se pění,
Emi G D
bylo by to krásné,kdyby srdce bylo klidné,ale ono není.
3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,
svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá,
a až budeš stát na prahu,
všechny peníze dal bych za odvahu.
Emi A7 D Emi
R: + zatímco se koupeš, zatímco se koupeš ...
Zachraňte koně - Kamelot
Emi Ami7
1. Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,
C D G C H7
věř mi, koně pláčou, povídám,
Emi Ami7
to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly
C H7 Emi
hejna kohoutů, a bůhví kam.
G Hmi C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G Hmi C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
Ami C
než přišla chvíle, kdy hřívy bílé
Ami H7 (D7)
pročesal plamen, spálil na troud.
2. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal,
já viděl, jak to hříbě umírá,
klisna u něj a smuteční děj se odbývá,
jak tiše pláče, oči přivírá.
Ref..
G Hmi C
R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
G Hmi C
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,
G Hmi C
zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
Emi
zachraňte koně ...
Zpátky o pár let - Kamelot
G G/F#
1. Je to zpátky pár let, sedm, šest nebo pět,
Emi
kdy ruku mou vzal,
G G/F#
kluk s harmonikou, co voněl arnikou,
Emi
mi košili dal,
C C/H Ami
když promočená, v dešti ubrečená, jsem čekala dýl
D C G
na vlak, co odjel, a poslední podběl se v mokru zavil.
2. Řekl:"Chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít
a milovat zem,
z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám
jak dítě do plen,"
já řekla:"Tak pojď, svět je veliká loď,
co přístavy má,"
pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál?
3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout
jak kapitán Cook,
slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech
a džíny na dluh,
noc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl den,
on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.
G G/F#
*: Jenže život je trysk, prachy, risk nebo zisk
C Ami
a honička slávy,
G G/F#
co kůži nám dře a do očí lže
C Ami
a motá nám hlavy,
C Ami
tak utíkám zpět, třeba obejdu svět
C Ami7 G
a najdu tě zas jako dřív, už mi jede vlak. 4.=1.
Zlato - Pacifik
D G D
R: Není zlato jako zlato, co se třpytí,
E A
v každým koutku světa svoje zlato máš,
D G
stačí chatrč a v ní Mary pro tvý žití,
D A D
který sneseš všechno, co na světě máš.
D G D
1. V roce šedesátým jeden kovkop kopal,
E A
až únavou přitom na kolena kles',
D G
díru hlubokou, že nevěděl, kde začal,
D A D
napsal závěť a pak do tý díry vlez'.
Ref..
2. Jednou u Bílýho potoka měl štěstí
jeden, co se v písku hrabal dvacet let,
našel pod balvanem nugget jak půl pěsti,
jinej zastřelil ho nato minut pět.
Ref..
3. Každej přijde na to, že je to jen ve snu,
v kterým velký zlatý pole vídáváš,
proto do kredence ukliď karabinu,
střelnej prach, a buď rád, že svůj domov máš.
Ref..
Zlatý údolí - Pacifik
Ami G Ami
1. Mokro v botách, píseň v notách nikdy nepsanou,
G Ami
slunce pálí, že i skály úpal dostanou,
G F
jen osamělý balvany, až uslyší tvé přiznání,
Dmi E
ti řeknou, že jsi dávno ztratil směr
Ami G
a že patříš mezi pohany
F Emi Ami
a místo na jih táhneš na sever.
C Emi
R: Zlatý údolí, touha vzdálená,
F G
je chimérou všech dálek modravejch,
C Emi
zlatý údolí, co jen vítr zná,
F G
ti v horkým srdci vypaluje cejch,
Ami Emi
jak je vzdálený každý mámení
F G
a druhá strana řeky nemá břeh,
C Emi
zlatý údolí, zlatý údolí
F G C
je celej život s rancem na zádech.
2. Snad tě k cíli dobrý víly jednou dovedou,
slunce hoří, zlatí oři z dálky přijedou,
když zmizí fata morgana, je zpověď dávno napsaná
do kamene mlčenlivejch skal,
než se někdo cestou zastaví,
pak bude psáno, že jsi tady stál.
Ref..
Ref..
Zvadlo – HOP TROP
Interpret/autor: Hop trop
D Emi A7 D Emi A7
1. Ze schránky vypadlo běloskvoucí zvadlo,
D Hmi E7 A7
div, že jsem si nesed', tyhle fóry nemám rád,
D Emi A7 D Emi A7
nějakýho šlejšku, co študuje vejšku,
D Hmi E7 A7 D
u vorloje v deset budeš prý si dneska brát.
F# Hmi
Kouknu po budíku, vlítnu do šatníku,
E7 A E A A7
před léty mi v Krasu spíchli senza baloňák,
D Emi A7 D Emi A7
ozdobím se šlajfkou a mou parádní fajfkou,
D Hmi E7 A7 D
už voní po Tarasu historickej Staromák.
F# Hmi
R: K snídani mi v krámku párek do rohlíku zapečou
F# Hmi F# Hmi
a s ním pak protlačím se houfem cizích čumilů,
E7 A
povzdechnu si, až tě ze žigulíku vyvlečou,
E A E A A7
že tohle je tvůj konec, Brdská Mary Lou.
2. Abys měla fotky, jak tě tlačej' botky,
jak tě bílej mantl škrtí, cvakne aparát,
kouli, chomout, kytku, gratulantů bitku,
chodníkovej rantl, na kterým se budou cpát.
Nikdo při tý slávě zvědav není právě
na jednoho cvoka s pochybenou pověstí,
tak jdu na dvě deci, já neskočím přeci
kvůli tobě do kašny na Malým náměstí.
D Emi A7 D Emi A7
*: Brzy, až tvůj pan Dr. zarazí ti vandr,
D Hmi E7 A7 D
nebude to pro mě zas tak velký neštěstí ...
Zrození hvězd - Kamelot
Capo 2
G C
1. Zrození hvězd čas vykřesá kvapem
Emi Hmi
a můžou mě vézt, až vyryju drápem
C Emi D
staré medvědice do skály větrů tvůj obličej.
2. Kraj otěhotněl jak prvnička v máji
tou padlou tmou a někde ve stáji
se splaší koně a přiklušou blíž, ke mně blíž.
C Emi D
R: A březí klisna má oči jako ty a sedlo z něhy,
C Emi D
možná se jí stýská, možná je zraněná a možná je ty,
C G
všechno možná, všechno možná bude lepší než dřív.
3. Let létavice mi do uší zpívá
píseň panice, co z tváře ti slíbá
tvůj vodopád slz a měsíční prach, co ty víš.
4. Kraj Indiánů mě úsvitem vítá
a ranní déšť mou rytinu smývá,
jsi vzdálená víc, co můžu ti říct, můžu říct, jen to.
R: Že březí klisna...
Ref..
Žárlím - Nezmaři
G E7
1. Žárlím, já si žárlím,
Ami7 D7 G Emi Ami7 D7
vím, že se to nemá, mně to nedá, nedá spát,
G E7
žárlím, já si žárlím,
Ami7 D7 G G7
řekni, proč, řekni, na všechno pěkný, i na to tvý.
Ami7 D7
R: Žárlím si jen tak
Ami7 D7
třeba na bouřkovej mrak,
Hmi G7 F#7 F7
žárlím na chvíli
E7 Ami7 D7
na křídla motýlí,
Ami7 D7
žárlím na déšť, i když studí,
Ami7 D7
žárlím na slunce, jak se nudí,
Hmi G7 F#7
žárlím na svěžest letních vánků,
F7 E7 Ami7 D7
žárlím na dopis pro cizí schránku.
2. Žárlím, já si žárlím,
je mi to líto, vždyť zabolí to akorát,
žárlím, já si žárlím,
řekni, proč, řekni, na všechno pěkný, i na to tvý.
Ref..
R2: Žárlím na světlo i tmu tmoucí,
žárlím na smích kolemjdoucích,
žárlím na nekonečno světů,
žárlím na každou milou větu,
já žárlím, i když se to nemá,
žárlím zkrátka, mně to neva,
žárlím, řekni, proč, řekni,
Ami7 D7 G
na všechno pěkný, na všechno pěkný, i to tvý ...
Ženy mužů - Epy de Mye
Honza Přeslička kapo V
C F C G
Svěřit se křídlům falešným a silou nečistou se vznést
C F C G C
a najít pole božích vín to stojí někdy trest.
F C Ami G
Čekají na šťastné přistání umět tak směry bouří vést
Ami Emi F Emi F G C
co ještě všechno musí snést ženy mužů létavých.
Ke skále denně přikován a na barevných nitkách svět
těžký vrchol je překonán do sbírky další květ.
Čekající dole na zemi umět tak pevná lana plést
co ještě všechno musí snést ženy mužů lezoucích.
Oporu svou mít ve zbrani a domů dálka celý svět
jenom se zítra ubránit a pak se vrátit zpět.
Čekající denně na návrat umět tak zahnat černou zvěst
co ještě všechno musí snést ženy mužů statečných.
Svůj svět mít doma v komoře a ze snů z dětství stavět hrad
točí se vláčky v oboře až večer cítit hlad.
Čekající doma v kuchyni umět tak nudu prostě smést
co ještě všechno musí snést ženy mužů domácích.
Domů se po schodech potácet a nadávat už i na sebe
před zraky ženy se vytrácet zamčené postele.
Čekající s pláčem v předsíni umět tak znovu chlapa svést
co ještě všechno musí snést ...
... ženy mužů létavých ženy mužů lezoucích
ženy mužů statečných ženy mužů domácích.
Čekající s pláčem v předsíni umět tak znovu chlapa svést
co ještě všechno musí snést ženy mužů ztracených
Žízeň – Spirituál Kvintet
C F Ami G C
1. Když kapky deště buší na rozpálenou zem,
F C
já toužím celou duší dát živou vodu všem,
F Ami G C
už v knize knih je psáno: bez vody nelze žít,
F C
však ne každému je dáno z řeky pravdy pít.
G C
R: Já mám žízeň, věčnou žízeň,
F C
stačí říct, kde najdu vláhu
F C G
a zchladím žáhu pálivou,
C
ó, já mám žízeň, věčnou žízeň,
F F C
stačí říct, kde najdu vláhu,
F C F C F C
a zmizí žízeň, žízeň, žízeň.
2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,
však musíš zadní vrátka nechat zavřená,
mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,
vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.
Ref..
3. Jak vytékají říčky zpod úbočí hor,
tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor,
ten pramen vody živé má v sobě každý z nás
a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas.
Ref..
Ref..