Brodění

    Jedu s Merlinem na Dračák, fachčíme na dřevu a večer žerem a zpíváme. Ráno přichází Prcek a vyrážíme kolem Dvojáku, Kříže, J.Totemu na Tajemství. Vidím jej prvně, docela fajn. Našel jsem tam tohle...

   
    Tajemství 

    Dej mi svítání až k obzoru
    rosy po kotníky
    poslední stín borovic
    a já ti zašeptám díky
     
    dej mi střípky hvězd
    řezavé uhlíky, písničky kytara
    já ti řeknu díky
     
    dej mi krásu
    všechno co jen tušíš
    a já ti dám svou duši........

   
    autora neznám

    Naše spojené cesty míří stále níž a níž, blíž k hranici. Už jsou tu hraniční kameny NDR a ČSSR, jdeme hraniční stezkou kol bažin až do Zadních Jetřichovic. Tam trošku brodíme a Merlin práská bičem. No, je čas zase vyrazit. Cesta vede podél Křinice na české straně, dostáváme se pryč od turismu.     A je tu první kemp, trošku zničenej, jak už to bývá. Jméno Janova Zátoka. Cesta vede dál až k podivné skále, jsou na ní všelijaké útvary z kamenů. Přikládám též šutr. Pořád dál podél řeky, až se musí po pravý straně vyšplhat nějaká skála, jde to, musíme si pomoct. A je tu Ztracená Rokle. Docela krásný místo u hranic. Nikdo tu není a tak nás Prcek štve, už bez věcí, pořád dál na jakousi přehradu u "němců".  No jsem rád, jsa přežil. Na kempu musíme pobrat nějaký klády na oheň, porubat. Merlin vaří polívku a Prcek do toho krofá, no prostě idyla. To však přicházejí bídní členové z T.O. Bonanzy. Jsou tři a to už je k večeru. Hážeme řeč a dozvídám se o jejich soutěži. Ale to už skoro spíme.
    Po ránu, jdeme už zas sami na Vysokou Lípu. Tam člověk potkává Šavličku, Šmejda, Macka a Pedra. Škoda, že je neděle.  Ahoj Frenky

         Ještě musím připojit k vandru dobové zápisky, jež mi do cancu v canc, vcancli mí spolu trempíři:
     
      Ahoj Frenky,

       V zelených hadrech zpocený chlapi
       ve smradu houštin špinavý tlapy.

    Přeji ti ke tvým narozeninám vše nejlepší, hlavně hodně zdraví, štěstí a nadevropský standart.  Ahoj Merlin  (já žádný narozeniny neměl!)
     
       Ahoj Frenky Dlouháne!
       Tak jsou to 4 měsíce a 16 dní, co jsem ti naposled psal do cancu a trávil s tebou (a ještě dalšími) pár dní - tehdá ještě - zimní oblohou. Doufám, že mne a Merlina nebudeš moc proklínat za tu pěknou trasu k přehradě, jakou jsme ti vybrali. Když to ale vezmeš z druhý strany, tak ti zase tolik nesmrděly nohy. Aspoň ne tolik, jako tamtěm kamarádům, co přišli večír.....Hlavu vzhůru, i když je krk špinavý.  Ahoj Prcek