Masopust 2001

autor: Merlin

    Jednoho lednového dne mi Fox povídá "Masopust bude poslední víkend v únoru" a já začal plánovat, co si vezmu za kostým. Štěstí se na mne usmálo v podobě kamaráda Pepči, který je členem vojenského klubu zabývajícího se obdobím napoleonských válek, a který mě vybavil mě uniformou rakouského vojáka z doby okolo roku 1750. A to i s křesadlovou puškou, bajonetem a brašnou s náboji. A také nádherným třírohým kloboukem.
    V sobotu ráno jsem nemohl dospat a radši jsem vstal o něco dříve. Venku totiž ležel sníh a já měl strach, že se k Foxovi a Vlčici do těch jejich Kotěhůlkek (já ti dám Kotěhůlky, ty plantážníku - pozn. webmastera) ani nedostanu. Ale silnice byla vcelku sjízdná a já v osm hodin už bušil na dveře domku. Samozřejmě všichni ještě spali. A tak jsem házel sníh na okno (marně), klepal a volal (marně) a později už jen odevzdaně čekal, až se milostivé panstvo uráčí probudit.
    Po budíčku a vydatné párkové snídani jsme se začali převlékat do kostýmů. Frenky šel za ruského a Fox za amerického kosmonauta. Měli montérkové kombinézy a přilby přikrášleny o vlaječky a nápisy, nechyběly ani vlajky. Luďa měl nádherný kostým kardinála. Cihlově červený plášť a kříž. Veri měla jakousi variaci na téma Peru (peruánská indiánka - pozn. redakce). Vlčice mě vyděsila kostýmem Lucifera v ženské podobě: černý plášť a na hlavě luciferské rohy. Hombré šokoval maskou umrlce v posledním stádiu rozkladu a Indy okouzlila jelenicovými indiánskými šaty. No a nesmím zapomenout na naši intelektuálku Hanku (ona sice tvrdila, že je to kostým čarodějnice, ale nepřesvědčila mě. Já viděl studentku z Ameriky 60-tých let ).
    Byli jsme hotovi a mohlo se vyrazit. Sraz byl v Homoli pod Pannou a dlužno dodat, že naše skupinka byla docela výjimečná a nápadná. Došlo i na focení do novin.
    
    Po slavnostním zahájení jsme se začali přesunovat autobusem po okolních obcích. Muzika vyhrávala (Fox se statečně činil s vozembouchem), průvod se veselil a pohoštění nabývalo dům od domu na kvalitě a množství. Němci nezklamali s ostrými párečky a některá hospodářství ....hmm (uzené, klobásky, koláčky, koblížky, pitíčko...ach). Ke konci už jsem nemohl pozřít ni sousta, ale Frenky mě pořád přemlouval "Pojď, támhle se protlačíme a vezmeme si to masíčko a hele, támhle jsou ještě dvě koblížky" atd.
    Jen projíždějící motoristé nebyli moc nadšeni, když museli platit masopustní daň. Ale namířený bodák na pneumatiku a Foxovo (nadmíru diplomatické - pozn. webmastera) "Nechcete si to ještě rozmyslet" je vždy přesvědčilo.
    Ukončení masopustního reje se odehrávalo opět v Homoli, kde byly rozdány dětem sladkosti a ceny. Poté jsme se odebrali zpět na chatu a odpočívali. Slabší jedinci usnuli (kromě mě všichni) a oběd se posunul na večeři. Po vydatném „půlnočním guláši" (půlnoční proto, že byl Vlčicí uvařen o čtvrtkové půlnoci) se vyrazilo na Country bál do Homole. Vraceli jsme se s Luďou zaparkovat auto a na odloženou Foxovu videokameru jsme natočili vlastní verzi pořadu Na vlastní oči.
    Zábava na country bále se rozjížděla, dorazili i Štěně s Cvrčkem a tančilo se a juchalo. Při písničce Jede, jede mašinka se pro délku hada nedalo na parketě hnout. A taky se pilo víno, laciné a stolní, až jsem ztratil přehled o vypitém množství. Však mě taky druhý den pořádně bolela hlava. Spát se šlo tak kolem čtvrté hodiny ranní.
    V neděli jsem odjížděl s Cvrčkem a Štěnětem jako první a bylo mi těžko. Moc rychle to uteklo a další masopust bude až za rok. Snad se dočkám.

    - MERLIN -