HORA ŘÍP

„Podejděme pod tuto horu, tam dětem, skotu odpočineme.“

Slovo „Říp“ prý v jazyce předslovanských obyvatel české kotliny znamenal „hora.“ Podle historiků to dokazuje význam, který Řípu přičítali už lidé doby bronzové. Snad je to tím, že tento 456 metrů vysoký kopec neobvyklého tvaru se tyčí uprostřed roviny. Snad je to tím, že v sobě obsahuje magnetovec, který mu dodává určité fyzikální vlastnosti.  V obecném povědomí je ale Říp v první řadě spjatý s legendárním příchodem praotce Čecha a jeho kmene do našich zemí. Vždyť kdo by neznal rozhovor Čecha a jeho družiny po té, co vystoupili na Říp: „..... ,rozvažte, jaké by bylo vhodné jméno pro tu zemi.´ Ti hned, jako z božího vnuknutí, zvolali: Poněvadž ty, otče, sloveš Čech, kde najdeme lepší nebo vhodnější jméno, než aby i země slula Čechy?´“

Touto pověstí, kterou jako první písemně zachytil Kosmas, si Říp navždy vydobyl místo mezi symboly českého státu.

K hoře neodmyslitelně patří také románská rotunda svatého Jiří a svatého Vojtěcha. Nechal ji vystavět kníže Soběslav v roce 1126, když u Chlumce porazil německého panovníka Lothara. Ovšem nebyla to první svatyně na Řípu, podle historiků navázala na mnohem starší stavbu. Nejprve byla rotunda zasvěcena jen svatému Vojtěchovi, až v 16. století byla svěřena také pod ochranu svatého Jiří. Právě u příležitosti jeho svátku se v dubnu koná pod Řípem tradiční pouť. Jako magické místo vnímali Říp i naši mladší předkové. V revolučním roce 1848 se vrchol Řípu stal místem táborů lidu a hádejte, odkud byl o dvacet let později byl do Prahy slavnostně přivezen jeden ze základních kamenů Národního divadla? Díky svému významu v českých dějinách byla hora Říp spolu s rotundou prohlášena národní kulturní památkou. Co se majitelů týče, ve středověku hora patřila  strahovského klášteru, s výjimkou období po husitských válkách, kdy ji krátce držel rod Ctinských. Na konci 16. století prodali strahovští premonstráti Říp Vilémovi z Rožumberka, po jeho smrti přešel na Lobkowicze, v jejichž majetku je i v současné době. A pro zajímavost, v rotundě na Řípu  jsou pravidelné bohoslužby každou první neděli v měsíci  od 15. hod.

Více informací na webu obce Krabčice pod Řípem.

O projektu

Projekt Po stopách praotce Čecha je součástí nové Strategie rozvoje cestovního ruchu Ústeckého kraje na roky 2010-2015. Tato strategie využívá národních legend a pověstí o založení české státnosti v oblasti cestovního ruchu v Ústeckém kraji. Jeho realizace byla podpořena v rámci Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad. Hlavním cílem tohoto projektu je využít pamětihodnosti  a místa celostátního významu vztahující se k počátkům české státnosti jako základ rozvoje cestovního ruchu v celém regionu. Žádný z krajů České republiky se nemůže pochlubit tolika významnými body nebo momenty české historie na svém území. Ať už se jedná o horu Říp svázanou s pověstí o příchodu praotce Čecha se svou družinou, nebo Stadice s Přemyslem Oráčem či památný milostný příběh Oldřicha a Boženy odehrávající se v Peruci. Na tyto tři základní místa navazují další,  které rozhodně stojí za to navštívit. V našem kraji, ale nejsou pouze místa spojená s historií.  Za návštěvu stojí například celá oblast Českého Švýcarska a jeho národním parkem, projížďka s některou z lodí po Labi, vinice v Českém středohoří, Krušné hory, královská města na Ohři včetně návštěvy Žatecka a množství dalších míst. Chceme tímto projektem oslovit širokou veřejnost v celé České republice a prezentovat náš kraj jako vhodnou turistickou destinaci. Zvláštní skupinu, na kterou se zaměřujeme především jsou rodiny s dětmi a děti ve školách. Proto jsme zvolili formu komiksů a kreslených postaviček. V běhu je také speciální hra, která na historická místa mladé lidi nebo přímo školy „vytáhne“.  Další pokračování projektu je vedle prezentace a propagace úzká spolupráce s Národním Muzeem, které připravuje na podzim letošního roku velkou výstavu na téma „Staré pověsti české“.   Samozřejmostí je také propojení s nabídkou Rodinných pasů Ústeckého kraje

www.praoteccech.cz