Bez černý

„Před heřmánkem smekni – před bezinkou klekni“

Pozor: Bezinky nejezte za syrova, neboť mohou vyvolávat příznaky otrav!

Latinský název: SAMBUCUS NIGRA
Hlavní složky:  Květy obsahují silice, slizy, třísloviny, glykosidy (sambunigrin a rutin), organické kyseliny (jablečnou, octovou, valerovou) a vitamin C. Plody obsahují cukry, kyselinu jablečnou, třísloviny, pektin, v čerstvém stavu vitamín C, ve slupce a v semenech vitamin A a skupinu vitamínů B: B1, B2, B6, B12 a kyselinu panthotenovou. Listy obsahují pryskyřici, glykosidy, sambunigrin, sambucin a dosti velké množství vápníku.

Vlastnosti: zahřívající a vysušující

Kuchyňské použití:

Tato bylina je vynikající nejen pro zdraví, ale rovněž v gastronomii.

Bezinkové portské víno:

5 l bezinkové šťávy, 2,5 - 3 kg cukru, 3 hřebíčky, 2 zrna nového koření. Vše se krátce povaří a dolije do 10 litrů převařenou vodou. Potom přidáme jeden balíček živné soli a 2 balíčky vinných kvasinek značky Portské. Necháme 48 hodin předtím zakvašené ve šťávě či v moštu. Víno necháme pod kvasnou zátkou zkvasit. Po bouřlivém kvašení přetočíme, necháme znovu kvasit a ještě několikrát přetočíme. Pravidelně doléváme.

Vermutové bezinkové víno

Do 10 litrů bezinkového portského vína stočeného po prvním bouřlivém kvašení přidáme kůru z jednoho pomeranče, 5g pelyňku, 2g hořcového kořene, 1g koře-ní anděliky, 3 hřebíčky, 2 zrna nového koření, 1g listu máty peprné, 1g listu meduňky, 1g celé skořice, 3g puškvorce, 1g fenyklu nebo jiné vermutové aromatické koření. Přidáme ještě 1000g cukru a jedny kvasinky Portské. Po skončení kvašení přetočíme a můžeme přisladit podle chuti.

Drobné kvítky na maso

opečené a posléze 30 min v troubě pečené vepřové maso.

Květy v těstíčku

Vynikající jsou květenství ( i se stopkou) máčená v těstíčku a smažená.Na těstíčko: 2 vejce, špetka kypřícího prášku, 2 lžíce mléka, 3 lžíce hladké mouky,50 g strouhaného sýru.

Řízky z bezinek - kosmatice

3 vejce, trochu soli, trochu vegety, 2-3 lžíce mléka nebo smetany, hladká mouka podle potřeby.Z vajec, mléka, soli a mouky vyšleháme husté jemné těstíčko. Na smažení vybíráme polorozvinuté květy bezu. Nejprve je dobře opereme, necháme okapat, namočíme do hladké mouky a potom ponoříme do těstíčka. Smažíme ve vysoké vrstvě, nejlépe rostlinného tuku. Ke kosmaticím se podává bramborová kaše a zeleninový salát. Pro děti můžeme udělat i ze sladkého těsta podobně jako omelety. V tom případě posypáváme kosmatice skořicovým cukrem.

Med z květů černého bezu

25 květů z černého bezu, 1 velký citrón, 1 litr vody, 1 kg krystalového cukru.Citrón dobře oloupeme a nakrájíme na plátky. Květy opereme a odstřiháme velké stonky. Květy spolu s oloupaným citrónem povaříme 20 minut v litru vody, potom směs odstavíme a necháme vyluhovat 24 hodiny. Druhý den vše přecedíme přes plátno a vymačkáme. Do vzniklé šťávy přidáme cukr a vaříme tak dlouho, až se hmota začne táhnout. Med ochutnáme a podle chuti ještě můžeme přidat citrón. Horký med plníme do sklenic.

Polévka z květů černého bezu

Očištěný, opláchnutý květ vaříme v mléce, přidáme cukr, špetku soli a potom zašleháme žloutky. Jako vložka se podávají sněhové noky.

Bezinky jako borůvky - džem

2 kg jablek, 1 kg bezinkových bobulek, 0,8 kg kryst. cukru, 30 g kyseliny citrónové, případně šťáva ze dvou citrónů, 1 - 2 dl rumu.Jablka dobře opereme, rozvaříme, prolisujeme a ještě povaříme. Přidáme bezinkové bobulky a dále vaříme. Do rozvařeného džemu vmícháme krystalový cukr, vaříme asi 10 minut a zkoušíme, zda džem již želíruje. Těsně před dokončením vmícháme kyselinu citrónovou nebo šťávu z citrónu. Tento džem je výborný na omelety.

Babiččin bezinkový likér

Natrháme dostatečné množství bezinek, obereme od stopek a povaříme. Předem přidáme kyselinu citrónovou podle chuti. Šťávu prolisujeme, procedíme přes plátýnko, aby se zadržely všechny vločky. Okyselením šťávy dosáhneme krásnou červenou barvu. Na 1 litr šťávy přidáme 10g hřebíčku a svaříme jej s 500g cukru. Po vychladnutí přidáme 1 litr 40% lihoviny (rumu). Výsledný likér má mít asi 20% alkoholu.

Šťáva a likér z bezinek

2 litry černých kuliček bezinek, 1 litr vody, 1 kg cukru, 2 sáčky vanilkového cukru, 4 lžíce odvaru černé kávy, 1 dl rumu. Kuličky bezinek vybíráme je hodně dozrálé. Uvaříme je v 1 litru vody a dobře procedíme. Pak do šťávy přidáme cukr, vaříme 5 minut, přidáme vanilku a nakonec 4 lžíce odvaru černé kávy. Velmi dobře se osvědčuje káva instantní. Do vychladlé šťávy přidáme rum. Pro labužníky získanou šťávu smícháme s hanáckou vodkou v poměru 1:1. 

Tento likér prý chutná velice ženám. 

Bezinkové víno:

Do 1 l bílého vína dáme 100g vylisované šťávy nebo džemu, popřípadě 50g sušených bezinek. Uzavřeme a uložíme na 3 dny do chladna. Užíváme každé 2 hodiny polévkovou lžíci při neuralgii. V Itálii se bezinkovou šťávou falšovalo portské víno, které bylo vlivem toho velmi léčivé, a tím se prý přišlo na účinky bezových drog.

Domácí bezinkové víno:

Celé bezinkové plody otrháme, necháme očištěné asi 2 dny odležet, pak obereme ze stopek, dáme do 4 litrové láhve od okurek, ovážeme papírem, ten propícháme a necháme asi 4 dny stát. Pak propasírujeme a přidáme 900g cukru. Šťáva se svaří a víno je hotové.

Bezinkové víno z povařených bezinek

Bezinky na vodní lázni povaříme a vylisujeme šťávu. Na litr šťávy dáme litr vody, 500g cukru a 10g kvasnic. Vylisované zbytky bezinek můžeme ještě jednou vyluhovat jedním litrem vody, do které dáme ještě 250g cukru a přidáme do moštu. Kvašení trvá asi 14 dnů a potom lze víno stočit. Je-li bezinkové víno dobře prokvašené a všechen cukr je zkvašený na líh, je takové víno vhodné i pro nemocné cukrovkou.

Bezinková povidla

Užíváme 3-4 lžíce denně po dobu 1-2 týdnů při všech neuralgiích, ischiasu, zánětu trojklaného nervu, zánětu mezižeberního nervu, zácpě,  neuralgických bolestech hlavy , revmatizmu. Očištěné vyzrálé plody dobře rozvaříme s vodou na kaši. Necháme vychladnout, prolisujeme, přidáme cukr (1/2 kg na litr šťávy), trochu pektogelu a svaříme za stálého míchání do zhoustnutí. Pozor aby se povidla nepřipálila - zhořknou a nedají se jíst! Ukládáme do malých skleniček, převážeme dvojitým celofánem nebo je normálně zavaříme a uložíme. Po otevření brzy spotřebujeme, neboť snadno plesnivějí, hlavně ve vlhkém prostředí.

Kosmetické použití:

18. stol. byl květ vysoce ceněn pro bělící účinky pro pleť a pro odstraňování pih.

Jiné názvy:

Bezinky, kobzinky, kozičky, bezoví, smradinky, bzina a psí bez.

Výskyt:

Černý bez je rozšířený v Evropě a v Přední Asii, u nás hojný u plotů, na rumištích, v lesích, hájích a křovinách. Kvete v červnu, nové výhony někdy i v září. Plody dozrávají koncem srpna a brzy na ně slétá ptactvo.

Popis:

Černý bez je keř, někdy i stromovitého vzrůstu, s bohatými složenými vrcholíky silně páchnoucích krémově bílých květů. Plody jsou černé šťavnaté peckovice, obsahující velké množství černofialově zbarvené šťávy. Zprávy o existenci bezu černého nacházíme v pramenech starých tisíce let. Údajně právě z jeho dřeva byl zhotoven kříž, na kterém zemřel Ježíš z Nazareta.

Sběr:

Květy (Flos sambuci), plody (Fructus sambuci) a listy (Folium sambuci). Sbíráme: Květy můžeme trhat v červnu a v červenci, plody ve tvaru kuliček dozrávají od srpna do září a listy od května do července. Sběr: Na jaře se sbírají květenství. Odstříhávají se a ukládají do košíků, aby se nezapařily. Sušíme celá květenství, nejlépe zavěšená na šňůrách, popřípadě v malé slabé vrstvě, vždy ve stínu max. do 45 ° C. Dbáme na to, aby droga nezahnědla, neboť tím se stává bezcennou. Na podzim se sbírají a vykupují plody - bezinky. Sušení musíme začít na slunci, ale dosoušet umělým teplem tak, aby se daly sdrhnout stopky. Dobře usušené plody mají černofialovou barvu, lesknou se, mají nakysle sladkou chuť. Čerstvé květy mají nepříjemný pronikavý zápach, který po usušení zmizí. Droga si zachovává silný, ale celkem příjemný charakteristický pach. Sesychací poměr: je u květů 6 : 1, u plodů 8 : 1 a u listů 4(5) : 1.

Pověry:

Od středověku byl opředen celou řadou pověr. Sídlili v něm duchové, kteří se mstili za zlo, které bylo spácháno v okolí jejich keře. Proto se bez černý často vysazoval kolem chalup a stodol. Ve středověku mu byla u různých národů připisována kouzelná moc. Říká se, že uvnitř keře žijí duchové i čarodějnice, proto poraněné dřevo krvácí rudou mízou. Před kácením se v kleče na kolenou říkají tajemné formule pro odpuštění. Nošení bezinek chrání před zlem a negativními silami všeho druhu. Žvýkáním bezové větvičky se zmenší bolest zubů, dále bezinka zahání horečku, léčí revmatismus i bradavice. Při svatbách přináší dvojici štěstí. Těhotné ženy mají líbat bezový keř, aby zajistily děťátku šťastnou budoucnost. Bezinka položená vedle polštáře přináší klidný spánek. Do bezového keře prý nikdy neuhodí blesk a křížek z bezového dřeva se dává do rakve zemřelým. Bez se používal při pohřbívání do mohyl ve staré Británii. Podle křesťanské legendy se Jidáš oběsil na bezu - od té doby prý šíří kvetoucí keř bezu nasládlou vůni, upomínající na rozklad mrtvoly. Podle jiné legendy byl Kristus bičován bezovými metlami, odsud má bez své léčivé vlastnosti. Bezovou hůlkou se bere míra na rakev. V Čechách je to keř věštecký - dívky třesou keřem a říkají: Třesu, třesu bez, pověz ty mi pes, kde můj milý dnes. Odkud zaštěká pes, na té straně je milý. Černý bez má chránit před ohněm,nemocemi a zlými kouzly.Pokud někdo porazí černý bez, aniž by zasadil nový, čeká ho velká smůla. Gerhard Buzzi v knize Léčivá tajemství amerických indiánů popisuje zajímavou kapitolu - Léčivé dýchání se stromy.

Často byl bez  pro své četné terapeutické a profylaktické vlastnosti popisován, jako „úplná lékárnička“. Bez černý patří mezi nejoblíbenější a také nejznámější léčivé rostliny. Ačkoli nevyniká krásou či vůní, požíval vždy mezi lidmi veliké vážnosti, o čemž nejlépe vypovídá přísloví: "Před heřmánkem smekni, před bezem klekni." Byl dokonce nazýván selskou lékárnou. Devadesát pět procent všech Evropanů dýchá příliš povrchně. Proto tělo trpí nedostatkem kyslíku a tím pádem i kladných energií. Pouze ten, kdo správně dýchá, se neustále nabíjí. Kdo vědomě dýchá, je méně nemocný. Žijeme v symbióze se světem rostlin. Vydáváme kysličník uhličitý a rostliny ho přeměňují v kyslík. Kdyby přestaly existovat stromy a keře, zemřeli bychom zanedlouho.Černý bez - KDO DÝCHÁ SE STROMY, TEN VE SVÉM TĚLE AKTIVUJE SAMOLÉČIVÉ SÍLY.ČERNÝ BEZ: Jedná se o mnohostrannou léčivou rostlinu. Bobule černého bezu posilují imunitní systém a jsou močopudné. Bolavé jizvy se ztiší při dýchání s bezem, také je dobré se často dotýkat jeho kmene. Jizvy zmizí stejně jako hnisavé vředy. Černý bez posiluje životní optimizmus, působí jako studna mládí. Ráno stačí dýchací cvičení s bezem, abyste se cítili svěží celý den.

Černý bez je samozřejmě hodně využíván také v homeopatii, gemmoterapii, fytoterapii v lidovém léčitelství.Výborný prostředek na zmírnění neuralgetických problémů při revmatizmu, bolestech z prochladnutí, ischiasu, pro osoby z lokalit zatížených nepříznivým stavem ovzduší, zejména ve velkých aglomeracích, při vodnatelnosti, jako prostředek močopudný i potopudný na uvolnění dýchacích cest od zahlenění, jako prevence angíny, chřipky, kašle, pro předcházení žaludečních potíží a arteriosklerózy, který svým obsahem přírodních anthokyanových barviv velmi dobře působí jako antioxidant proti nebezpečným volným radikálům v organizmu.

Je znám pro podpůrnou účinnost při předcházení angín, úporných kašlů, chřipce, zácpě, vodnatelnosti, revmatizmu a bolestech z prochladnutí vůbec. Velmi dobrý zklidňující prostředek. Působí též jako účinný neutralizátor volných radikálů jako možných zdrojů karcinogenních onemocnění.

Objev antineuralgetických účinků u látek pocházejících z černého bezu je připisován Italům v nedávné době. Působí antiskleroticky, regeneruje jaterní buňky a preventivně působí proti rakovinám všeho druhu.

Slazený a horký čaj má větší projímací účinek. Květu černého bezu se používá jako podpůrného prostředku buď samostatného nebo ve směsi s lipovým květem.

KŮRA: Je povahy zahřívající, silně projímavá, vyvolává zvracení ve větších dávkách nesmí se užívat v těhotenství. V minulosti se používala při úporné zácpě a artritidě. Je účinná jako jaterní stimulans.

KVĚTY: stimulují krevní oběh, působí antikatarálně a potopudně. Hodí se proto ideálně při horečnatých nachlazeních a chřipce. Pomáhají při senné rýmě, ale je potřeba začít je užívat jako horký nálev již na začátku roku, dříve, než se zvýší pylový spad. Působí též protizánětlivě, proto se používají do krémů k ošetření kůže.

LISTY: kdysi se připravovala oblíbená zelená mast, která se používala na pohmožděniny, výrony, rány a hemeroidy.

PLODY: Jsou potopudné, diuretické, projímavé. Zralé plody jsou bohaté na vitamíny A a C. V dřívějších dobách se z nich připravovala vína. Někteří vinaři ve Francii šťávu z plodů do vína kvůli barvě. Zjisilo se , že tato šťáva v kombinaci s alkoholem ulevuje lidem s kloubními problémy. Ovšem toto „vylepšování“ vína bylo samozřejmě zakázáno. To ale  neznamená, že si tento lék  nemůžete připravit sami. Plody povaříme, odšťavníme nejlépe v odšťavňovacím hrnci, přidáme cukr asi 1:1 a stáčíme do lahví. A při problémech si můžeme dát „štamprličku“ s kávovou lžičkou např. rumu či whisky…Je to vynikající a ještě velmi zdravé!

Čaj z usušených květů (nálev)pijeme jako prostředek potopudný při nachlazení, začínající chřipce, rýmě, kašli a při horečce. Sladíme jej cukrem, medem, jitrocelovým sirupem (jitrocel svaříme s cukrem). Chladný neslazený čaj popíjíme při žaludečních nevolnostech, žaludeční a střevní kolice, žaludeč-ních křečích, k uvolnění plynatosti, při žlučníkových obtížích, menstruačních bolestech, neuralgických bolestech, migréně. Vlažný neslazený čaj pijeme po šálcích proti zácpě, vysokému krevnímu tlaku, jako močopudný prostředek, při ledvinových chorobách nemocech močového měchýře, ledvinových a močových kamenech, prostatě, vodnatelnosti. Neslazený vychlazený čaj pijeme po šálcích pravidelně jednu hodinu po jídle k upravení zažívacích poruch a jako mírně projímací prostředek. Kloktáme při bolestech v krku. Vlažným čajem vyplachujeme ústní dutinu při bolestivých a krvácejících dásních, teplý odvar držíme po douškách v ústech při chrapotu, začínajícím kašli, bolení v krku, obtížném odkašlávání, zánětu dásní, otoku dásní a při aftech v ústech. Žvýkání při bolení zubů bezové větvičky. Obklady z teplého odvaru přikládáme též na vnější otoky (např. po vytržení zubu – ve směsi s heřmánkem). Čaj z listů (nálev) čistí krev, je močopudný a projímavý. Může se užívat jen dva měsíce!  užívá 3x denně 8 kapek při svalovém a kloubovém revmatizmu, nadměrném pocení, při suchých sliznicích v nose (zejména po probuzení), akutní rýmě, křečích v oblasti hrtanu, při nadměrném vylučování moče, bolestech kloubů a svalů, zánětech a zahlenění horních cest dýchacích, ho-rečnatých onemocněních z nachlazení a astmatu bronchiale. Obklady z listí (černý bez) mladé listy rozemeleme nebo rozválcujeme válečkem na nudle a přikládáme na bolestivé záněty kloubů, znehybněné klouby, na končetiny postižené revmatizmem. Bezinkový ocet používáme k obkladům a k masírování únavou namožených údů a bolestivých údů. Jedno až dvě květenství naložíme do 1 litru octa a necháme stát 14 dní na slunci. Potom slijeme a procedíme.

Emocionální užití:

Černý bez posiluje životní optimizmus, působí jako studna mládí.

Magické užití:

Černý bez a jeho kouzelná moc

VDECHUJTE VĚDOMĚ ENERGIE STROMU, PŘIJÍMEJTE CELÝM TĚLEM JEHO LÉČIVÉ SÍLY.

Chcete-li navštívit nějaký strom a požádat ho o pomoc, přistupujte k němu s čistým srdcem a rozumem. Vyvarujte se podobných myšlenek: "Takový nesmysl, co tady vůbec dělám. Jak jsem vůbec přišel na tak ztřeštěný nápad, stejně to nefunguje. A kdyby mě přitom někdo viděl, tak se jen zesměšním." Pozor, strom totiž umí číst myšlenky. Musíte k němu přijít s upřímností a otevřeností. Klidně mu řekněte, že jste ještě nikdy nemluvili se stromem, a proto si připadáte poněkud komicky. Přineste stromu nějaký dáreček, třeba mu vpleťte do větví řemínek s pírkem nebo nějakou pěknou pentličku. Také můžete kolem kmene nasypat trochu tabáku. Dárky udržují přátelství - to neplatí jen ve vztahu mezi lidmi. Opřete se o kmen, pohlaďte jeho kůru a navažte se stromem něžný vztah - bude vám za to vděčný. Potom se posaďte před kmen na zem nebo na přinesenou podušku. Váš obličej by měl být vzdálený od kmene asi padesát až šedesát centimetrů. Zavřete oči a představujte si strom před svým vnitřním zrakem. Řekněte mu, proč jste přišli a že ho prosíte o pomoc. Vdechujte nosem do břicha a pomalu, uvolněně vydechujte. Trpíte-li nějakou nemocí, soustřeďte se v duchu právě na ni. Máte-li nějaké starosti, vylijte si své srdce, strom je rád přijme a promění v kladnou životní energii, stejně jako proměňuje oxid uhličitý v kyslík. Žádný strom ani keř vám nepřeje nic zlého, jen nezapomeňte: Stromy a rostliny jsou živé bytosti, které mají city a umí je projevovat. Zacházejte s nimi dobře a budete za to bohatě odměněni. Tolik citace z uvedené knihy.

SIRUP Z BEZINKOVÝCH KVĚTŮ :

20 omytých velkých květenství, 1 dobře omytý citrón nakájený na plátky, 2 lžičky kyseliny citrónové, 1,5 kg krupicového cukru a 1,2 l vody. Svařte vodu, všechny ingredience dejte do velké mísy a zalijte horkou vodou. Promíchejte a pěnu seberte děrovanou naběračkou, překryjte utěrkou. Nechte na chladném místě 5 dnů stát , ale 2x denně promíchejte. Pak sceďte přes plátýnko. Nalijte do láhví vysterilizovaných horkou vodou a uložte do chladničky. Hodí se do osvěžujících šťáv, do různých koktejlů ( výborně si rozumí s ginem ). S úspěchem ho můžeme použít do nákypů, pudingů, zapékaných dezertů, krémů – pár kapek do omáčky k masu z ní učiní originál.

Bezinkový diabetický rosol

Vyzrálé plody rozvaříme, vylisujeme, do šťávy přidáme umělé sladidlo, pektogel a 0,5 hodiny vaříme. Uzavřeme do malých skleniček a sterilujeme. Ukládáme do studené místnosti.

KRÉM:

Nanášejte na popraskanou pokožku a boláky na rukou nebo omrzliny.
60 ml vazelíny a 2 plné hrsti květů černého bezu vazelínu roztavte, přidejte květy a nechte 45 min macerovat za přihřívání vazelíny( pokud tuhne ). Zahřejte do tekutého stavu, sceďte přes síto či plátno, nalejte do láhve se šroubovacím uzávěrem a ochlaďte.

Bezinková nesvařená šťáva:

Tento přírodní lék vhodný při pomocné léčbě při bolestivých zánětech trojklanného nervu a sedacího nervu (ischias). Hojný vitamín C2 chrání proti

zápalu plic V bezinkách byla nalezena i látka snižující krevní cukr.

Z košíku natrhaných plodů vytlačíme přes plátýnko (šťáva nesmí přijít do styku s kovovými předměty) šťávu, které mají dozrálé plody velké množství. Do půllitrové láhve vlijeme 100 ml rumu nebo brandy, na hrot nože Petolu (benzoanu sodného nebo kyseliny benzoové) a ostatek dolijeme čistou (možno-li přefiltrovanou šťávou). Takto připravená tekutina vydrží v chladu uložena až do příští úrody plodů. Benzoan a líh (v jakékoliv výše jmenované podobě) zesiluje účinek a činí šťávu stravitelnější. Při potížích (speciálně bolestivý zánět trojklanného nervu a ischias) se užívá po jídle 3x denně 1 lžíce, je-li připraveno s lihem nebo 4 lžíce s ostatními destiláty. Je dobré zajíst kouskem suchého chleba. Je-li šťáva užita nalačno nebo ve větším množství, může vyvolat žaludeční odpor, nechutenství, vyjímečně i zvracení či průjem. Podle potřeby se užívá 5 až 14 dní.

NÁLEV:

Horký se pije při katarech, horečkách, katarech plic nebo horních cest dýchacích včetně senné rýmy.

OČNÍ LÁZEŇ:

Na zanícené či bolavé oči se užívá studený, přecezený nálev.

Zdroj: Kniha Světla, autor: Morticie Danešová, r.v. 1999