11. Oprášeno z půdy
Dnes jsem pro Vás oprášila příběh Chvála bohu z Trampa č. 5 - květen 1969. Přeji pěkné počteníčko :-)
- Vlčice -
Chvála bohu
Lišák T.O. Černý Had, březen l.p. 1969
Jednou jsme dostali pozvánku na potlach na Brdy. Hned jsme s Tomem nabalili teletiny. A před odjezdem jsme si dal na nádraží fazolovou polévku, pořádně se nadlábli a pak honem zabrat ve voze nějaké to místo. V kupé proti nám seděli dva starší, slušně vyhlížející pánové a docela dobře se bavili.
Ten pán vlevo povídá tomu druhému: "Vidíte, to jsou ti čundráci, co chodí do lesa, nosí sebou chlupaté tašky a říkají tomu cancáky. Kradou taky v lese jehličí a šišky, házejí to do ohně a říkají, že mají táborák. Taky jsem slyšel, že večer po sobě házejí chrupnou a všichni se vejdou v noci pod jeden širák..."
Tom do mě kopl a říkal, že už to nevydrží. Myslel jsem, že už nevydrží tiše poslouchat tu kritiku. Červenal se, koulel očima a usilovně se vrtěl. Poslouchal jsem ještě chvíli ty pány, když Tom čmáral po okně prstem a dělal, že v kupé vůbec není.
Potom se začalo něco pod ním párat a zároveň z něj vyšel ven strašlivý puch. Ti dva pánové naproti si přestali povídat. Jenom ten první řekl, že touhle tratí jezdí už dva roky pravidelně, ale něco takového se mu ještě nestalo. Tom zase dostal barvu, šťastně se usmíval a povídal tomu pánovi: "Á ták, to se stalo Vám! Á to je dobře, já už myslel, že se to potkalo mne..."
Ale hned sahal po teletině a koukal zmizet. Já jsem ještě slyšel jak ten pán povídá: " Chvála bohu, že jsou venku" a otevíral okno.
Dál jsme potom šli pěšky.
- Lišák -