17. Initi podruhé

Přečetl jsem si Tvoje vyprávění o české a -jak říkáš- indiánské sauně. Jsem rád, že jsou u nás lidé, kteří se dovedou vypořádat i s potřebou tepla v čisté přírodě. Oceňuji to, protože to skutečně připomíná teplo-vzdušné lázně prérijních Indiánů, ale i u obyvatel iránské vysočina a našich slovanských předchůdců Skytů. Nic jiného ti lidé neměli, ale dovedli se ohřát a účinku tepla z rozžhavených kamenů využít mystickým obřadům. Jinak si nedovedli vysvětlit, asi jako Ty, proč jim je po intenzivním prohřátí a ochlazení ve vodě či na vzduchu tak dobře. Inu jsou to neurohumorální děje organizmu jako reakce na vliv tepla a jejich součástí je účinek např. produkce adrenalinu, endorfinu apod. Já si cením nejvíce onoho kontaktu s tajemnem, který člověka i v sauně směřuje k jiným hodnotám. To bylo u Indiánů běžné, dnes pořádají pro turisty ve svých rezervacích i mystérium indiánské horkovzdušné lázně.
    Malá terminologická poznámka: sauna je finský výraz pro horkovzdušnou lázeň v typické srubové či panelové stavbě ze dřeva, nic jiného. Není „indiánská sauna“, je teplo-vzdušná lázeň v indiánském ini-típí, wigwam apod. Estonci této lázni říkají saun, Rusové baňa a Američané u svých Indiánů popisně „hot stone sweat lodge“. Ukazuje se, že právě tato chýše z proutěných konstrukcí je východiskem teplo-vzdušných lázní všech nomádů, kteří osidlovali svět, tedy i předchůdců Ugrofinů a Slovanů z oblastí kdesi za Uralem. Právě Indiáni však zachovali tento pravěký relikt až do dnešní doby. Jak víme, Indiáni přešli před koncem doby ledové (10.000 let př. n.l.) do Ameriky a nálezy jejich ohnišť jsou zatím z 14. tisíciletí př. n.l. Jak je ten svět malý a jak je polapené teplo v jednoduché chýši veliké!
    A ještě jednu poznámku: píšeš-li, žes „prskal na kameny“, domnívám se, žes jen kropil žhavé kameny. Plivání a sprosté mluvení je i v indiánské ini-típí zcela tabu!

Keep sauning Ti přeje Antonín Mikolášek, nestor saunování v Česku a saunolog amateur.