Casey Jones – Greenhorns

1. Pojďte ke mně vy, co máte po práci,

   strojvůdci, výhybkáři, nádražáci,

   poslechněte si o srdci jako bronz,

   který nosil ve svý hrudi Casey Jones.

2. Bylo to zrovna po těch velkejch deštích,

   Casey vylez' na mašinu samej smích,

   a jako vždy, i dnes pro něj hlavní je,

   ve vlaku že poštu veze do Virginie.

R: Casey Jones na lokálce svojí,

   Casey Jones - mašinfírů král,

   Casey Jones smrti se nebojí,

   do poslední chvíle na mašině stál.

3. Poslouchejte, brzdaři a tuláci,

   ty deště v trati udělaly zlou práci,

   marný bylo Casey Jonese snažení,

   vlak nabíral čím dál větší zpoždění.

4. Ale můžete vzít na to všichni jed,

   jet vopatrně Casey dlouho nedoved',

   náhle řekl:"Ať nás třeba vezme ďas,

   poštovní vagon, ten já dovezu včas!"

R:

5. Někdy je život strašnější než v černejch snech,

   někdy má člověk počkat, nebejt samej spěch,

   Casey kouká a voči ho bolejí,

   proti sobě vidí vlak v tý samý koleji.

6. A tak se teda řítí proti vlaku vlak,

   lidi už se zachraňujou všelijak,

   jenom Casey stojí jako kapitán,

   když pod ním jeho loď jde vstříc hlubinám.

R:

7. Až pojedeš tam k Virginskejm horám blíž,

   uvidíš tam vedle trati z pražců kříž,

   koleje tam v noci svítěj' jako bronz,

   tam umřel král mašinfírů Casey Jones.