Hotel Hillary – Druhá Tráva

1. Tvař se trochu nostalgicky, už tě nikdy nepotkám,

   máš to jistý provždycky, nastav uši vzpomínkám,

   jak tě znám, i v tuhle chvíli měl bys řeči peprný,

   jak tenkrát, když nám tvrdili, že je vítr stříbrný.

R: A tváře měli kožený, my jim zdrhli z průvodu,

   zahodili lampióny a našli hospodu,

   ale taky Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin

   a žádostivost těla a pak radost z volovin,

   a ta nám zbejvá.

2. Po večerech pro diváky dělali jsme kašpary,

   pak na zemi dva spacáky - náš Hotel Hillary,

   slavný sliby jsme už znali, i to, jak se neplní,

   a cenzoři nám kázali vo správným umění.

R:

3. A tak válčím s nostalgií, bují ve mně jako mech,

   a pořád všechno slibují starý hesla na domech,

   ty jsi splatil všechny dluhy, i za Hotel Hillary,

   a já vyhážu ty černý stuhy funebrákům navzdory.

R: Vždyť mají tváře kožený, my jim zdrhnem z průvodu,

   zahodíme lampióny a najdem hospodu,

   a tam tvýho Jacquese Brela a s ním smutek z cizích vin

   a žádostivost těla a pak radost z volovin,

   [: a ta nám zbejvá. :]