Letní romance

1. Je ráno, pěknej den jako nejeden,

   a brána k štěstí otevřená,

   a v světle přikrytá vedle leží ta,

   která je a není moje žena,

   ať žije lidskej tvor, je osmej termidor

   a lid za oknem volá "sláva!",

   |: a ona po chvíli v moji košili

      vstává, tiše vstává. :|

2. Pod blůzou z Marseille však má dvě kameje

   hezčí, než má senešálka,

   a já je propíjím s jednou bestií,

   která je a není moje válka,

   jó, v malým pokoji ve tmě a ve zbroji

   se rázem kroků nedostává,

   |: když země kdekoli je v letní řeholi

      plavá, tolik plavá. :|

3. Léto uzraje a tahle holka je

   moc bílá na to, aby žila

   jen ze svých kamejí a s mojí nadějí,

   v který je a není moje síla,

   |: jó, je mi do tance, tahle romance

      je možná ženská nebezpečná,

      možná krvavá, možná nepravá,

      ale věčná, bože, věčná. :|