06. Rozhlednománie

21.03.2000 16:02

V minulém čísle jsme Vám slíbili naší malou "rozhlednománii". Tady je.
    V příloze tištěné verze časopisu najdete mapu, na které jsou zakresleny veškeré rozhledny stojící ke konci roku 1999. Na dalších stránkách naleznete seznam, který Vám pak usnadní orientaci jak v mapě tak na Vašich cestách za rozhlednami. Číslo značí umístění na mapě. Také je zde uveden skutečný název rozhledny a město či ves u které se rozhledna nachází. Dále je v tabulce uvedena nadmořská výška a kraj, ve kterém rozhlednu naleznete (jedná se o staré rozdělení krajů). V tabulce je též uvedena dostupnost. Poslední kolonky slouží pro Vaši potřebu, zde můžete doplnit datum výstupu. Tento seznam budeme průběžně aktualizovat. V každém čísle tohoto časopisu Vás budeme seznamovat se třemi rozhlednami.


1. DĚČÍNSKÝ SNĚŽNÍK

    Děčínský Sněžník (na naší mapě pod číslem 13) byl postaven v roce 1864 a řadí se mezi nejstarší u nás.  Původně nebyla vybudována jako rozhledna, nýbrž jako věž pro přesná geografická měření. Odborná komise se obrátila na majitele děčínského panství, hraběte Františka Thuna. Ten se rozhodl pro kamennou stavbu a požádal známého drážďanského architekta Hënela. Nakonec se v roce 1863 začala stavět 33 metrů vysoká věž ve stylu alžbětínské módy.  Náklady na stavbu činily téměř 20.000 zlatých. Roku 1865 zde správa lesu zřídila malý hostinec. První organizované turisty na vrcholu přivítali v roce 1879. O čtyři roky později se středem pozornosti stali cyklisté, kteří na toto místo dorazili na velkých kolech až z Drážďan. Děčínský Sněžník navštívili i členové saské královské rodiny.   V roce 1936 se prof. Färberovi podařilo na Sněžníku poprvé na našem území zachytit televizní signál z Berlínského vysílače - Olympijské hry.  Po roce 1945 si Sněžník dlouho vedl jako nejnavštěvovanější místo Českého Švýcarska. Natáčel se zde film "Větrná hora".
    V osmdesátých letech byla chata zbourána a rozhledně hrozilo uzavření. V roce 1992 se podařilo dát dohromady potřebné 2 milióny Kč a věž zachránit.


2. KOMÁŘÍ VÍŽKA

    Již od poloviny 16. století stávala na vrcholu čtyřhranná věží se zvonem, který pro hornický cech z nedaleké Krupky odlil známý brněnský zvonař Tomáš Jaroš  (na naší mapě pod číslem 23).   Zvon svým daleko slyšitelným hlasem svolával horníky z okolních obcí do práce a večer oznamoval konec šichty.
    Mnohé potom vyprovázel i na poslední cestě.   roce 1857 nechal majitel panství, kníže Clary Aldvingen postavit na stejném místě horský hostinec.  
   Stavitel Raimund Zechel z Krupky se rozhodl památku staré zvonice zvěčnit tím, že její kamennou podobu včlenil do stavby jako vyhlídkovou věž.
    Na jejím vrcholu se našlo místo i pro historický zvon. Hostinec patřil mezi nejstarší na hřebenu Krušných hor.  V turistických průvodcích na přelomu století bylo doporučováno navštěvovat Komáří Vížku pouze o nedělích a o svátcích, kdy se dole ve fabrikách nepracuje a tudíž se nekouří z komínů.
    V nedávné době byl objekt nově zrekonstruován a přeměněn na horský hotel.  Bohužel při adaptaci byla vyhlídková okna zaslepena a věž tak fakticky ztratila funkci rozhledny.


3. DYMNÍK

    Nachází se ve Šluknovském výběžku v blízkosti Rumburku  (na naší mapě pod číslem 3).  O výstavbě vyhlídkové věže na Dymníku uvažovali členové rumburské sekce GVNB už od doby založení spolku v roce 1887.  Vzhledem k finančním těžkostem se stavba neustále odkládala.  Až se na scéně objevil městský radní August Werschuh, který se rozhodl, že věž postaví na vlastní náklady, čímž důstojně oslaví své šedesátiny.  Sám oslovil stavitele Josefa Hampala, který postavil například věž na Vlčí hoře.  V roce 1896 se začala stavět patnáctimetrová válcová věž z cihel na pískovcovém podstavci.   Slavnostní otevření se uskutečnilo v neděli 27. září 1896, kdy se na vrchol Dymníku dostavili  delegáti města, představitelé horského spolku a další občané.  Byla také slavnostně odhalena pamětní deska oznamující, že se rozhledna nazývá "Augustova věž". V roce 1995 zde proběhly opravy a věž slouží turistům dodnes.

    Materiál použit z knihy "Rozhledny Čech, Moravy a Slezka" od Jana Nouzy.


 POZNÁMKA NA ZÁVĚR:
    Na rozjezd naší soutěže máme pro Vás prima zprávu. Můžete si přiznat dobytí rozhleden z následujícího seznamu za celý uplynulý rok 1999 a samozřejmě i ty, které navštívíte do uzávěrky třetího čísla t.j. do 15. května 2000. Ve čísle 2 / 2000 už budete nalézat první výsledky této soutěže a proto Vás žádáme o dodržení termínu nahlášení přírůstků (dobyté rozhledny) redakci (Míňa, Vlčice, Frenky).  A když budete mít náhodou na svých toulkách fotoaparát, tak nám rozhlednu zvěčněte pro redakční potřeby. Rozhledny si můžete prohlédnout:
https://itakura.kes.vslib.cz/jan/rozhledny/rozhled.html

    Díky a vzhůru na rozhledny. Miňa