Tajný přání - COP

Sedívám tak s kytarou, je nad ránem

a každej šel už spát,

kolem sebe příběhy a tváře lidí, který bych měl znát.

Každej z nich má svý a já si malej

kousek jen pro sebe vzal,

kolem jen ty pravý, co jsem s nima

za ty dlouhý roky hrál.

Ten jeden mířil k oblakům

a druhej pro svou skromnost nešel dál

a ten co znal jen problémy a další,

co se pořád všemu smál.

Jsou ve mě, jejich domovem

je jiný město nebo jinej stát.

A třeba druhá strana světa,

jistý je, že mám je pořád rád.

R: Tak mám velký přání a čas nezabrání

   mít tu jak dřív tváře důvěrně známý.

   To jsou tajný touhy a roky tak dlouhý,

   ten obraz mám před sebou, velkou sílu mi dává.