Telegraf Road - Poutníci

1. Jedenkrát dávno šel pustinou muž

   a na pravým místě tam vykácel buš,

   z klád postavil dům, že měl sílu jak býk,

   rozoral zem jako válečník.

2. Jenže za ním jdou další, a ti umí víc,

   vázaný krovy a zdi z vepřovic,

   a do zlatejch polí a bučení krav

   po nějaký době zní telegraf.

3. A už je tu kostel, a konečně most,

   a železná ruda a zločinnost

   a okresní město má okresní soud

   a ta stará trať jméno Telegraf Road.

4. Těžký jdou časy teď znova a znova,

   skončila válka a chystá se nová,

   a rozmoklou stezkou, co prošel ten skaut,

   v deseti proudech jdou provazy aut jak dravá řeka.

*: A rádio hlásí, že v noci byl mráz,

   lidi jdou z práce a nemají čas,

   jenže vlak domů má velký zpoždění.

5. Už nemůžu dělat, co kde bych kdy chtěl,

   třeba v pralesích kácet, to bohužel,

   můžu jen sklízet, co zasil jsem sám,

   a zaplatit všechno, co komu kde mám.

6. Ti šedaví ptáci na drátech z mědi

   vo tomhletom kódu už ledacos vědí,

   ti můžou letět a zapomenout

    Bb                          Dmi

   na celej řád týhle Telegraf Road.

7. Víš, že bývaly časy, kdy bylo to zlý,

   že spali jsme v dešti a promrzlí,

   teď, když mi říkáš: tak vem si, co chceš,

   moc dobře cítím, že už je to lež.

8. Tak důvěřuj ve mě, dej kočímu bič,

   já vezmu tě s sebou a odvedu pryč

   ode všech temnot a vysokejch zdí,

   od všeho strachu, co v ulicích spí,

   já prošel jsem pamětí kdekterej kout

   a viděl jen smutek jak pýcha se dmout,

   a chtěl bych zapomenout

   na všechny ty zákazy vjezdu, který jsou

   rozsetý po celý Telegraf Road