zzzzzzz

25.02.2013 21:06

Dvě noty půlový – HOP TROP

 

   D             G

1. U chaty v údolí dvě noty půlový

    A7                  D

   vandrák si na basu hrál,

                    G

   bylo to žůžový, nikdo však nepoví,

    A7               D

   komu a kde basu vzal,

    Emi               A7   D                   Hmi

   puchejře na rukou měl, jak celej zpocenej dřel,

 Emi             A7                 D        A7     D

do blba zíral a na lesy zpíval,že trnul,kdo vokolo šel.

 

    D                           G             D

R: Nebylo v chajdě hnutí, když do drátů jsem sáh',

                         G               D

   a tak svý dřevo dutý vytáh' jsem na práh,

        Emi                   A

   má chajda sotva stojí, už ňáký léta má,

       D                     G           D

   a kdo se zpívat bojí, ten ať ji podpírá.

 

2. Bylo to náhodou, právě se za vodou

   ansámbl do kupy dal,

   hospoda šílela, kapela kvílela,

   čert aby do toho pral,

   a ten co se za celej den naučil dvě noty jen,

   tu hrůzu uslyšel, vzal basu a přišel,

   taky se do díla dal.

 

    E                          A        E

R: Nevadí, že jsme slabí, ne zrovna akorát,

                               A           E

   a že svý songy žabí chceme do svítání hrát,

         Fmi                  H

   kdo plíce má, ať zpívá, a klíďo celej den,

       E                          A            E

   a kdo snad nudou zívá, [:ať přijde zpívat sem .. :]

 

 

 

 

 

Dvě báby – Spirituál Kvintet

Interpret/autor: Spirituál kvintet 

    D                    G             D

1. Jak léta jdou, svět pro mě ztrácí glanc,

                      A7

   všichni se rvou a duši dávaj' všanc

      D                   G             D

   a za pár šestáků vás prodaj', věřte mi,

                      G      D   A7   D

   už víc nechci mít domov svůj na zemi!

    D               G           D

R: Čas žádá svý a mně se krátí dech,

                        A7

   když před kaplí tu zpívám na schodech

         D                  G          D

   svou píseň vo nebi, kde bude blaze mi,

                      G      D   A7   D

   už víc nechci mít domov svůj na zemi!

 

2. Po jmění netoužím, jsme tu jen nakrátko,

   i sláva je jak dým, jak prázdný pozlátko,

   já koukám do voblak, až anděl kejvne mi,

   už víc nechci mít domov svůj na zemi!

 

Ref..

 

3. Teď říkám "good-bye" světskýmu veselí,

   těm, co si užívaj', nechci lízt do zelí,

   jsem hříšná nádoba, však spása kyne mi,

   už víc nechci mít domov svůj na zemi!

 

Ref..

 

4. V určenej čas kytara dohraje,

   zmlkne můj hlas na cestě do ráje,

   vo tomhle špacíru noc co noc zdá se mi,

   už víc nechci mít domov svůj na zemi!

 

Ref..

 

 

 

Dvoukolák – HOP TROP

 

    A   D          A    E7      A      E     A

1. Tak už podávej, ať je nacpanej koženej cestovní vak,

               D       A       E7       A      E    A

   deky můžeš pak naházet jen tak na vrzavej dvoukolák,

             D    A         D         A      E7     A

na vrzavej dvoukolák, co s ním bude pro nás malej svět,

          A     D           A    E7       A     E     A

 mezek není zlej, tak ho poplácej, nasedej a můžem jet.

 

          E                  E7

R: A že smrdím tabákem, jó, holka, smiř se s tím,

          D           A            H7         E7

   já ti na oplátku slíbím, že tě nikdy nezradím.

 

2. Za tím pásem hor, kterej nad obzor

   stojí před náma jak zeď, bude možná líp,

   nebo pes tam chcíp', nepovím ti zrovna teď,

   nepovím ti zrovna teď, to ne,

   ale neměj z dálky strach, beru flintu svou,

   kdyby náhodou na tebe snad někdo sáh'.

 

R: A že patřím jenom k těm, co krev maj' harcovnou,

   vrzavýho dvoukoláku udělám tě královnou.

 

3. Mapu dobrou vem, ať se neleknem ani roklí,

   kopců, řek, na ní prozkoumej,

   kde je nádhernej velikánskej bílej flek,

   velikánskej bílej flek, ach jó,

   kam se dostat každej bál,

   kdyby mezek snad utaháním pad',

[: po svejch půjdem dál ... :]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ej, háčku I.  – HOP TROP

 

    C                  Emi     G C

   Ej, háčku, háčku, háčku zelený,

                      F

   ej, háčku, háčku, háčku zelený,

    Dmi          G    C           G

   koukej na cestu, jsou tam kameny,

    C                 Emi       G C

   koukej na cestu, jsou tam kameny.

Ej, háčku II. – Hop trop

      C                 Emi      G C

   Na dně je žrádlo, voda je vzala,

                      F

   na dně je žrádlo, voda je vzala,

    Dmi       G   C            G

   háček naříká:"To jsem si dala,"

    C             Emi        G C

   háček naříká:"To jsem si dala!"

Eldorádo - W. Matuška

    Ami        G       Ami            G        Ami

1. V dálných dálkách zámoří, ční prý zlaté pohoří,

   C             Emi  Dmi   F       C       G   E7

   příchozího pohostí,  nádherou a hojností.

2. Dík těm svůdným pověstím, zástupy šly za štěstím,

   chátra i ti bohatí s vírou, že se vyplatí...

   Ami              G          C      D         G   E7

R: Jít a hledat Eldorádo, zbavené vší bídy člověčí,

   Ami              G             C      D        Emi

   jít a hledat Eldorádo, kde je láska, mír a bezpečí.

3. Báchorce té uvěří, dávno už jen někteří,

   spíš než zlatonosný štít, nám teď rozum káže jít.

R: + 

Rec: Protože my už dávno víme, že nad zlato a bohatství je moudrost a uvážlivý čin, že Eldorádo není kdesi v dálce, ale docela blízko v našich srdcích a v našem vědomí, a že jeho pravé jméno je láska mír a porozumění. Nosíme je v sobě a ptát se na něj je naše přirozená povinnost.    

Ref..

Franta a pádlo – Hop Trop

 

   C                      Ami

R: Jedinej můj kamarád je pádlo dřevěný,

    C                        G          C

   mám to pádlo pořád rád a kašlu na ženy.

          C                     G7

1. Když Franta ztratil Madlu a zahnal trápení,

                        C

   a zahnal trápení, a zahnal trápení,

                               G7

   tak slíbil svýmu pádlu, že se s ním vožení,

                           C

   že se s ním vožení, že se s ním vožení.

2. Jak pádlu podal ruku, vtom pádlo zaječí,

   [: hned pádlo zaječí, :]  můj milej zlatej kluku,

   mý štěstí největší,   [: mý štěstí největší. :]

R:

3. To pádlo je mu věrný, však zadkem nekroutí,

   [: zadkem nekroutí, :] že nemá voči černý,

   se Franta kormoutí,  [: se Franta kormoutí. :]

4. Že neříká mu 'líbej', to Frantu žere moc,

   [: to Frantu žere moc, :] je Franta z toho divnej

   a nespí celou noc,  [: a nespí celou noc. :]

R:

5. Když pluli řekou divou, tak zmámil Frantu sen,

   [: zmámil Frantu sen, :]

   že viděl svoji milou na břehu s ešusem,

   [: na břehu s ešusem. :]

6. A ze sna volá:'Madlo, pojď ke mně zpátky zas,

   [: pojď ke mně zpátky zas, :]

   já nechci už to pádlo, já chci tvůj zlatej vlas,

   [: já chci tvůj zlatej vlas.' :]

R:

7. Tu uronilo pádlo tři slzy ze smoly,

   [: tři slzy ze smoly, :]

   a hned Frantovi spadlo do zelený vody,

   [: do zelený vody. :]

8. Pro tvoje voči, Madlo, je Franta mrtvej muž,

   [: Franta mrtvej muž, :]

   teď nemá už to pádlo, a i ty fuč jsi už,

   [: a i ty fuč jsi už. :]

 

 

Fajn džob – HOP TROP

Interpret/autor: Hop trop

          Gmi      F    Gmi

1. Moje briga má jméno "Ariel",

                   F       Gmi

   řekl kapitán, když mě zval,

        Bb                   F

   [: prej abych s ním jako lodník jel

          Gmi        F        Gmi

      a džob, co mi nabíd', bral. :]

 

2. Von veliký prachy mi sliboval,

   čertví, jestli ňáký má,

   [: já nevěřil, a tak žvanil dál,

      že zejtra už vyplouvá. :]

 

     G          C     G

R: Celej den a celou noc

     Emi                D  G

   stožár se pode mnou kejvá,

                     C     G

   chceš to znát - klidně pojď,

       Emi               D  G

   ať víš taky, jaký to bejvá,

                   C      G

   žaludek stoupá vejš a vejš,

    Emi               D G

   na lodi všechno skřípá,

                     C      G

   do vočí tak jako mořská sůl

    Emi              D G Gmi

   vostrej vítr mi štípá.

 

3. Kdyby do vočí někdo vám tvrdil,

   že by práci pro vás měl fajn,

   [: dejte si říct, to by bral jenom ten,

      kdo je blázen a nemá šajn, :] že:

 

R:

 

 

 

 

 

Fram - Wabi Daněk

 

    Ami                   Ami6 Ami                   D

1. Zas mě to táhne o kus dál, zas nemám doma nikde stání,

                       Dmi   E7                   Ami

   desítky důvodů si sháním, už abych na cestu se dal.

 

Pelikán křídly zamával,

vítr je příhodný a stálý,

za námi slunce mosty pálí,

tak proč bych ještě vyčkával.

     Ami                    G  

R: Klenotník měsíc zavřel krám,

         Ami              Emi

   z výkladu svoje šperky sklízí,

   Dmi                  Emi  

   obrysy domů v dálce mizí,

   Dmi                 E7

   tak naposled ti zamávám

                          Ami

   z paluby lodi jménem Fram.

 

Dávno už vyvětral se dým

mých věčných cigaret a dýmek,

ty žiješ jenom ze vzpomínek,

a já se stále nevracím.

 

Námořní mapy pokryl prach,

mé knihy nikdo neutírá,

nevíš, zda právě neumírám

tam někde na ledových krách.

 

R: Klenotník měsíc zavřel krám,

   z výkladu svoje šperky sbírá,

   chlap jen tak lehce neumírá,

   na modré lodi jménem Fram

   tě za pár roků vyhledám.

 

 

 

 

 

 

 

 

Holubí dům

 

   Emi D    Cmaj7     Hmi7     Emi

1. Zpívám ptákům a zvlášť holubům,

       D    Cmaj7  Hmi7      Emi

   stával v údolí mém starý dům.

     G D  G        D         G

   Ptáků houf zalétal ke krovům,

    Emi  D   Cmaj7   Hmi7        Emi

   měl jsem rád holubích křídel šum.

 

2. Vlídná dívka jim házela hrách,

   mávání perutí víří prach.

   Ptáci krouží a neznají strach,

   měl jsem rád starý dům, jeho práh.

 

   Emi E7  Ami     D            G         Emi

R: Hledám dům holubí, kdopak z vás cestu ví,

           Ami       D          G

   míval stáj vroubenou, bílý štít.

        E7 Ami     D       G          Emi

   Kde je dům holubí a ta dívka kde spí,

             Ami           Hmi            Emi

   vždyť to ví, že jsem chtěl jen pro ni žít.

 

3. Sdílný déšť vypráví okapům,

   bláhový, kdo hledá tenhle dům.

   Odrůstáš chlapeckým střevícům,

   neslyšíš holubích křídel šum.

 

4. Nabízej úplatou cokoli,

   nepojíš cukrových homolí.

   Můžeš mít třeba zrak sokolí,

   nespatříš ztracené údolí.

R:

  Zpívám ptákům a zvlášť holubům,

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Hajnej Hruška – Hop Trop

 

   Emi        C7   H7      Emi        H7 Emi

1. Na pařez já usednu si v lesním pološeru

                   C7  H7     Emi             H7 Emi

   a na hajnýho vzpomenu si, jenž má hezkou dceru,

    D7          G       D7           G

   na hajnýho Hrušku a jeho dceru - samej skvost,

    D7           G         F             H7

   jenže von má pušku a s puškou střeží dcery ctnost.

 

2. Na pařezu přemejšlím, a dá to velkou fušku,

   jak bych vyzrál na hajnýho, na hajnýho Hrušku,

   na Hrušku a jeho zbraň a křepeláka Azora,

   kterej hlídá jako saň vchod do hájovny ze dvora.

       Emi         C7        Emi         C7

R: A štěká přitom na srnce, na datly i žlůvy,

    Emi       C7        Emi        C7

   na ťuhýka na trnce, na vejry i sůvy,

    Ami        Emi           Ami       Emi

   na chudáka vandráka von štěká ponejvíce,

    Ami         Emi         F        H7

   vidí ve mně pytláka, co líčí na zajíce.

    Emi               C7    H7     Emi            H7

Vrr haf,vrr haf,sypej si to,vrr haf,vrr haf,fujfuj fuj,

    Emi               C7    H7     Emi         H7  Emi

   vrr haf, vrr haf, sypej si to, padej pryč a upaluj!

 

3. Hruška zbystří sluch i zrak a vzkřikne:"Namouvěru,

   zas je tu ten darebák, co zprznit mi chce dceru,

   zas je tu ten chuligán, co slídí, kde je dcerka,

   jenže já se do něj dám a proženu mu perka!"

 

4. A už běží, v hubě pěnu, dělá dlouhý kroky,

   pušku k palbě připravenu, má v ní srnčí broky,

   letí, letí jeko blesk ze světnice na dvorek,

   ve vočích má divnej lesk i jeho pejsek Azorek.

 

R: Ten, kterej má rád štvanice na lišky i kance,

   když vypukne pranice, vždycky v ní má šance,

   on si troufne na zvíře tak, jako medvěd velký,

   a milýho trempíře chce kousnout do pr...avý ruky.

 

 

 

 

5. Vím, jak vyzrát na hajnýho, ba i na Azora:

   vyštuduju na vrchního lesů revizora,

   až přijedu na kontrolu se služební volhou,

   postavím je do pozoru, což je mojí touhou.

 

R: Počkej, hajnej, povím na tě, že jsi prodal jedli,

   žes' ji střelil nastojatě, a on bude zbledlý,

   "smilujou se, revizore, vždyť mám doma dceru,"

   jenže, Hruško, na tvou dceru já už dávno .. hej, beru!

 

ec: Tak teda, tatínku, do smrti dobrý, ne?

*: A to bude asi všecko, na zdi visí puška,

   pod ní kolíbá mi děcko můj tchán - hajnej Hruška

 

Hej! Kapitáne! – HOP TROP

 

 

  Dmi                 F

1. Moře už se vzteká, stožár modře bliká,

    C                        Dmi

   to nás právě varuje sám svatej Eliáš,

                        F

   proto každej smeká, na palubu kleká,

    C                  Dmi

   mezi zuby drtí otčenáš.

    Dmi      C

R: Hej! Kapitáne!

            Dmi          C         Dmi

   Jestli přežijem, tak se nedoplatíš!

             C

   Hej! Kapitáne!

            Dmi         C     Dmi      C

   Tenhle vrak ti rozbijem a rumu vypijem

         Dmi       A7         D    D A7 D G D A7 D

   sedm galónů, a ty to zaplatíš.

 

2. Vítr plachty ničí, lana s námi cvičí,

   za chvíli se briga kýlem na dno posadí,

   my jsme chlapi ryzí, kterejm je strach cizí,

   když natáhnem brka, nevadí.

 

 

 

Honolulu - Kamelot

 

    A       D          E D

1. Letecká linka do ráje

     A          D         E

   k ostrovům slunné Havaje

    A       D           E

   nabrala kurs vlastní osy,

    D          E         A

   tam holky plavky nenosí.

2. Na pláži Beach Boys čekají,

   banány z palem padají,

   na runway Boeing dosedá

   a slunce pálí, to se má.

 

    E        D         A

R: Honolulu, ukululu, tohle mám rád,

     E            D              A

   whisku na ex, mulatek sex si můžu přát,

                            E        D      A

   reagge, reagge, reagge, Honolulu, ukululu.

 

3. Mulatka záda natřela,

   paprsky pustím do těla,

   žraloci lidi nežerou,

   hlídaj' je skrytou kamerou.

 

4. Černoch, co dělá zmrzlinu,

   zdarma ji dává každýmu,

   vše už je v ceně letenky,

   co neplatí pro manželky.

R:

 

5. Všichni tu tančí reagge styl,

   ani jsem kolu nedopil,

   tři holky plavky stáhly mi,

   třely mě ňadry velkými.

 

6. Tu náhle signál budíku,

   vytáh' mě z pláže rovníku,

   šalinó za pětikačku

   jedu vorazit štípačku.

R:

 

Hudsonský šífy- Wabi Daněk

 

             Emi                   G

1. Ten, kdo nezná hukot vody lopatkama vířený

         D            Emi

   jako já, jó, jako já,

                                    D

   kdo hudsonský slapy nezná sírou pekla sířený,

          Emi          D            Emi D D# Emi

   ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

2. Ten, kdo nepřekládál uhlí, šíf když na mělčinu vjel,

   málo zná, málo zná,

   ten, kdo neměl tělo ztuhlý,

   až se nočním chladem chvěl,

   ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

     C             Emi

R: Ahoj, páru tam hoď,

       D                      Emi

   ať do pekla se dříve dohrabem,

    D D# Emi D D# Emi

   johoho,  johoho.

3. Ten, kdo nezná noční zpěvy zarostenejch lodníků

   jako já, jó, jako já,

   ten, kdo cejtí se bejt chlapem, umí dělat rotyku,

   ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

4. Ten, kdo má na bradě mlíko, kdo se rumem neopil,

   málo zná, málo zná,

   kdo necejtil hrůzu z vody, kde se málem utopil,

   ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

R:

5. Kdo má roztrhaný boty, kdo má pořád jenom hlad

   jako já, jó, jako já,

   kdo chce celý noci čuchat pekelnýho vohně smrad,

   ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

6. Kdo chce zhebnout třeba zejtra,

   komu je to všechno fuk,

   kdo je sám, jó, jako já,

   kdo má srdce v správným místě,

   kdo je prostě príma kluk,

   ať se na hudsonský šífy najmout dá, johoho.

      D D# E

R: + johoho ...

 

 

Ho ho Watanay - Žalman

 

     D                    C            D

1. Spinkej, můj maličký, máš v očích hvězdičky,

              C            G           D

   dám ti je do vlasů, tak usínej, tak usínej.

    D              C     D

R: Ho ho Watanay, ho ho Watanay,

          C         G        D

   ho ho Watanay, kiokena, kiokena.

2. Sladkou vůni nese ti noční motýl z paseky,

   vánek ho kolíbá, už nezpívá, už nezpívá.

R:

3. V lukách to zavoní, rád jezdíš na koni,

   má barvu havraní, jak uhání, jak uhání.

R:

4. V dlaních motýl usíná, hvězdička už zhasíná,

   vánek, co ji k tobě nes', až do léta ti odlétá.

R: 2

 

Husličky – Vlasta Redl   G

      A                    D A  Hmi        F#mi E

1. [: Čí že ste, husličky, čie, kdo vás tu zanechal :]

Hmi        A   D Hmi    E A D    Hmi   F#mi E  Hmi F#mi E

na trávě poválané, na trávě poválané u paty ořecha?

 

2. [: A kdože tu trávu tak zválal, aj modré fialy, :]

   [: že ste, husličky, samé :] na světě zostaly?

 

3. [: A který tu muzikant usnul a co sa mu přišlo zdát:]

   [: co sa mu enem zdálo, bože(-),:]

       že už vjec nechtěl hrát? :]

 

4. [: Zahrajte, husličky, samy, zahrajte zvesela, :]

   [: až sa tá bude trápit, :] která ho nechtěla.

 

 

 

 

 

 

 

Holka od koní - DEVÍTKA

 

             Emi

1. Pro vlasy rozcuchaný z naivních snů,

            A           C

   svobodu větru na tvářích,

               Ami               Hmi

   možná jsem zapomněla něco ti říct,

                  Emi

   a najednou je pozdě,

   pro lásku koní, krásu všedních dnů

             A               C

   na kontě mám zase jeden hřích,

      G                     C                    Hmi H7

 pozdě se omlouvat, že ublížit nechci ani jednomu z nás.

              Emi               D                    C

R: A jak ty bláznivý koně chci dohonit slunce,když zapadá,

     Ami                  D/F#                    G H7

písničku kolejí, který se tam někde v dálce snad setkají,

        Emi                 D                      C

chci tiše zpívat a hrát jenom pro ně, než prach na ni napadá,

      Hmi                                H7

   a zapomenout, že se ještě někdy rozední,

                Emi          C

   kolem hlavy mám svatozář holky od koní,

     Ami       H7                                  Emi

když zavírám oči a doufám,že předhoním aspoň o kousek čas

 

2. Ztracená v rozpacích, když o tobě sním

   a do těch snů se mi připlétá

   i vůně potu a zkosenejch trav,

   a pak se tiše vytrácíš,

   stejně po dnech krátkejch vteřin štěstí,

   po nocích hlídám telefon,

   a krabice na sny pro hloupý holky nezvoní.

 

  Emi          C                                 Ami

R: + dráhy čar osudu odkloním, a příště, až se probudím,

               H7                        Emi E

     možná to budu zase já, tak jako dřív ...

 

 

 

Chvíle– HOP TROP

 

   Emi                                  Hmi

1. Mám rád ty chvíle, kdy noc už pomalu končí,

      Ami                  Hmi          Emi

   chvíle, co patřej' jen těm, co neusínaj',

                                             Hmi

   toulavejm bláznům, když právě s jarem se loučí

      Ami               Hmi                Emi

   a za dobrý slovo ti srdce svý na dlani daj'.

2. Mám rád ty chvíle, kdy holkám ve vočích svítí

   slunce, když do korun stromů začlo se drát,

   stejně jak v kapičkách rosy na pavoučích sítích,

   to najednou chce se mi brečet a zároveň smát.

              A            Emi

R: Ty rána s vůní borový smůly

            A                  Emi

   měly by zůstat navždycky v nás,

              C            Hmi

   ty rána s vůní sekaný trávy

                C    Hmi     Emi

   a ohně, co právě pomalu zhas'.

3. Mám rád ty chvíle, kdy kluci v duchu si říkaj',

   jak je to nádherný, léto před sebou mít,

   spolu si přejou, ať moc rychle dny neutíkaj'

   a trápení jsou někde v dálce, a kolem je klid.

4.=1.

R:

Chajda

     G     (C) G      (C)   D        G

1. /:V dáli za horama stojí chajda malá, :/

     C           G           D       G  G7

   /:pod ní teče řeka, za ní černá skála. :/

 

2. /:Přišla velká voda, vzala chajdu malou, :/

   /:ti dva kamarádi nemaj' si kam lehnout. :/

 

3. /:Smutně bloudí světem, hledaj chajdu svoji, :/

   /:tam, kde chajda stála, černá skála stojí. :/

 

4. /:Neplač, kamaráde, pro tu chajdu malou, :/

   /:dřív než jaro přijde, postavíme novou. :/

Chodím po Broadwayi

 

              D                         (A)

1. [: Chodím po Broadwayi hladov sem a tam, :]

           D             G

   chodím po Broadwayi, po Broadwayi,

    D             A           D

   po Broadwayi hladov sem a tam.

 

    D

R: Singi jou jou jupí jupí jou,

                            A

   singi jou jou jupí jupí jou,

          D             G

   singi jou jou jupí, jou jou jupí,

    D             A         D

   singi jou jou jupí jupí jou.

 

2. [: Moje černé děti mají stále hlad, :]

   moje černé děti, černé děti,

   černé děti mají stále hlad.

 

Ref..

 

3. [: Práci nedostanu, černou kůži mám, :]

   práci nedostanu, nedostanu,

   protože já černou kůži mám.

 

Ref..

 

4. [: A já pevně věřím, že zas přijde den, :]

   a já pevně věřím, pevně věřím,

   že zas bude černoch svoboden.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Imaginární hospoda

Interpret/autor: Slávek Janoušek 

    Emi                    Ami7

1. Rok uplynul, a je zase po pouti,

     Hmi7          Ami7

   vracíme se domů od Malinů,

    Emi                           Ami7

   čas hlídají teď k ránu už jen kohouti

   Hmi7                         Ami7                D

   a my dvěstě metrů jdem snad hodinu, hodinu, hodinu.

 

    Ami7                D

*: Rozhlídnu se po měsíci,

                    G          G/F# Emi

   zda mraky jeho světlo nepropustí, ale kdepak,

    Ami7                 D                   G

   zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,

           Emi           Ami7     D    Ami7

   svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí a slabě mrholí,

                D

   všude už je zavříno.

 

    Hmi7

X: Ten rok, kluci, hergot kruci,

                     Ami7

   zase přines' kulový,

   ale příště, fakticky už příště,

    D

   jen neslibuj, Olino.

          Hmi7

   Hele, tady tohle parkoviště,

                         Ami7                D

   zde přeci stála hospoda, Frimlovi, Frimlovi,

       Ami7                        D

   a zde se čuralo, a tam se pivo točilo,

      Hmi7                                 Ami7

   v téhleté kaluži, tady stál věšák na kabát,

                              D

   sem ses posadil, tudy se chodilo.

     Hmi7

   Přeci, kluci, hergot kruci,

                         Ami7

   dnes ještě nepůjdem spát,

    Cmaj7

   zaparkujem? Se ví, že zaparkujem!

 

     G           Hmi7

R: V imaginární hospodě hned jsme si sedli,

     G              Hmi7

   u imaginárního stolu půllitry jsme zvedli,

                    Ami7         D

   na imaginárních židlích imaginární řeči vedli

    Ami7                                    D

   po roce spolu, s pocitem, že jsme v pohodě,

       Ami7

   už dávno ne.

 

2. Další rok uplynul, moc o sobě nevíme,

   jen to, že z mnohých plánů jsme slevili,

   že je pár věcí, za které se stydíme,

   každý na někoho něco ví,

   jak jsme se změnili, změnili, změnili.

 

*: Rozhlídnu se po měsíci,

   jestli ještě nám svůj koncert spustí, ale kdepak,

   zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,

   svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí a slabě mrholí.

 

R: V imaginární hospodě cítíme tu vadu,

   u imaginárního stolu podepřenou bradu,

   na imaginárních židlích v lokále vzadu

   zpíváme spolu s pocitem, že jsme v pohodě,

   píseň beze slov.

 

3. Na na na ...

 

*: Rozhlídnu se po měsíci,

   jestli ještě nám svůj koncert spustí, ale kdepak,

   zamračeno, zataženo, jen lampa na ulici svítí,

   svítí v Ústí, v Ústí nad Orlicí, a nebo kdekoli ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Já jsem tak línej - Miki Ryvola

   

   Ami             F

1 Dole pod álejí, kousek od kolejí

    G                C

   sametovej flíček mám,

   Ami                F

   oblaka si plavou, kus drnu pod hlavou,

    G               C

   panebože, já se mám,

    Dmi                 Ami

   támhle za smetištěm jako mraveniště

    F              E

   šedý město rámusí,

   Ami                F

   ať si nohou trhne ten, kdo z města zdrhne,

    D7                G

   poslouchat ho nemusí

        C           Dmi         G        Ami

R: Jó, já jsem tak línej, tak překrásně línej,

      Dmi      F          D7         G

   a nejhezčí na tom, že nechci být jinej,

        C        Dmi         G       Ami

   jó, to se to válí, když sluníčko pálí,

   Dmi       F         G       C E

   za to mě veřejnost nepochválí

 

2 Uspěchanej pane, co se s váma stane,

   až budete v důchodu,

   v pozlacený kleci bývá plno věcí

   a funění do schodů,

   žádná cesta rájem, jestli máte zájem,

   měl bych pro vás dobrej tip:

   co vám, sakra, brání válet se na stráni

   a bejt na tom mnohem líp

 

Ref..


Já, písnička

 

Hudba: Pavlína Jíšová, Antonín Hlaváč   Capo 3

Ami                              G

To já, zrozená z nemocných básníků

Emi                      Ami

z tichých vět po nocích utkaná

Ami                    G

To já, zrozená není mi do smíchu

Emi                           Ami

když mám být pod cenou prodaná

           C                       G 

Ref.: Kdo vás obléká do šatů svatebních

          Ami         Ami/G      A9/F  E

         holky mý ztracený, ztracený

                  Ami                   G

         Ženich spí na růži až někam pod kůži

         Emi                             Ami

         se můj strach do klína schovává

 

To já, zrozená v hospodách na tácku

raněných ospalých milenců

To já, zrozená vyrytá na placku

směju se po stěnách cizincům

 

Ref.: Kdo vás obléká do šatů svatebních...

 

To já, písnička, ležím tu před vámi

jenom tak spoutaná tolikrát

To já, písnička, provdaná za pány

kteří pro lásku smí o mě hrát

 

Ref.: Kdo vás obléká do šatů svatebních..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Jarní kurýr

Miki Ryvola

           C     F           C

1. Dunění kopyt večer slýchávám,

                 Emi          E

   údolím jarní kurýr jede k nám,

          Ami        G      F          E7

   v peřejích řeka zvoní a jarem vítr voní,

          Ami      G      F  E7     Ami

   přijíždí jarní kurýr, dobře ho znám,

               G

   ví, celej kraj to ví:

    F        G       F     E7   Ami

   veze nám jaro v brašně sedlový

 

2. Zase jdou krajem vánky voňavý,

   vobouvám svoje boty toulavý,

   dobře ví moje milá: i kdyby víla byla,

   tyhle toulavý boty nezastaví,

   mám boty toulavý,

   ty ani kouzlem nezastaví

 

3. Musím jít, mraky táhnou nad hlavou,

   musím jít stopou bílou toulavou,

   neplakej, že se ztratím, já do roka se vrátím,

   prošlapám cestu domů jarní travou,

   víš, ty to dobře víš,

   ty moje boty nezastavíš

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Já ho znal– HOP TROP

 

        C          F             C             F

1. Byl to nekonečnej den, kdy se z letních barev jen

    Emi       F             C

   ven oknem šedý všechno zdálo,

          Dmi       G          F         C

   u krajnice postával, zbytečně by nemával

    Dmi   F             G

   rukou pár že je moc málo

 

2. Ve dvou potom na zádech, šmír a rány na kloubech,

   ten jeho vůz my spravili až k ránu,

   proč bych čekal za to vděk,

   usmál jsem se a pak řek':

   doma nečekej slavobránu.

 

           Dmi           G   F           C

R: Já ho znal, vždycky stál na stejným fleku,

       F              C      Dmi         G

   my měli stejnou štreku i cíle pro náklad,

          Dmi           G    F          C

   záda hřál mu, když spal, motor přes deku,

        F           C         Dmi          G

   svou asfaltovou řeku si chvíli nechal zdát.

 

3. Tahal pětadvacet tun, z proudů šesti jako strun

   dva krajní vybíral si tóny,

   nebyl na kámoše čas, míjeli se jen o vlas,

   světlem se zdraví kamióny.

 

R:

 

4. Když pak nemoh' jet už dál a co chvíli usínal

   a v polospánku přejížděl i čáru,

   proč se honit jako chrt, jó, tak dát si kafe hlt,

   brzda, a sáhnul po cigáru.

R:

 

 

 

 

 

 

 

Já kdysi v dokách– HOP TROP

 

   Dmi        Ami         Dmi      F

1. Já kdysi v dokách jsem potkal chlápka,

        Gmi               C          Ami

   měl pichlavý voči jak vostnatej drát,

    Dmi    Ami     Dmi      F

   docela vypadal na tichošlápka,

    Gmi                C

   dobráka hledal, co šel by s ním hrát.

 

    G                 Dmi

R: Nosíval karty se značeným rohem,

      G              Dmi

   v rukávu měl eso náhradní,

    C                     G

   že prej by vyhrál nad samotným Bohem,

    Dmi     C          Bb

   lepšího nezná kraj západní.

 

2. Řeknu vám, silnej to byl na mě tabák,

   nevěděl, že jeho fígle už znám,

   chtěl ze mě vydřít i poslední drobák,

   kterej mi zbyde a do hry ho dám.

 

3. Vobrázky rozdal a ztuhly mu rysy,

   když já vytáh' svoje a eso mu vzal,

   začal se šprajcovat, povídám:"Jdi si!",

   kolem pár chlapů a každej se smál.

 

R:

 

4. Dva tejdny chodil a byl z toho špatnej,

   aby měl prachy, tak drobátko krad',

   když ani vejprask mu nebyl moc platnej,

   šoupli ho za lígr, do mlejna spad'.

 

R:

 

 

 

 

 

 

Jasný jak facka– HOP TROP

 

   Emi         D               C

1. Tak už to vře a chlapi vostrý jsou jak meče

                G               D             G

   a že maj' vztek, tak pijou, co jen trochu teče,

            D            Ami         H7

   na lodi jak by měla přijít velká bouře,

              Emi         D           C    Emi

   to, co se děje, skoro podobá se vzpouře.

 

2. Začal si kapitán, co hrozný tvrdil věci,

   za který držet by ho měli v pevný kleci,

   říkal, že svět je vlastně velikánská koule,

   a nikdo nevěřil mu ani na půl coule.

 

    Emi       G               D

R: Jasný jak facka, země je placka

            Ami          G

   a kolem dokola jen oceán,

             Emi              A

   do tisíc láter, tvrdil to páter,

            C           F  D

   a to je víc než kapitán,

                G                 D

   ten když si nahne, hned ho to táhne

             Ami         G

   pořád na západ do Indie,

              Emi              A

   po zlatě prahne, skončí na ráhně

              C             G

   a dýl než tejden nepřežije.

 

3. Bylo by snadnější než jeho tvrdou hlavu

   přesvědčit vorvaně anebo mořskou krávu,

   že kdo se jednou vydal do neznámejch proudů,

   dostal se zaručeně k poslednímu soudu.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

Jonatán– HOP TROP

 

   G                           C           G

1. Když jaro zaťukalo na dveře roku vosumnáctsetšest,

     C               G              Ami   C       D

přišel vod řeky chlap,co sem jel jen sám a na svou pěst,

       G                                C         G

   na sobě hrubej pytel vod kafe nosil místo kabátu,

         C         G            Ami    C    G

   starý osadníci hádali, co k čertu hledá tu.

        Emi

R: Byl vazoun děsný síly, co sto šedesát mílí

        G                  Emi

   se proti proudu dřel, proti proudu dřel,

        A7              A9         A7        A9

   kam šel, ho všude chválej', že jabloňovou alej

         G                    D             G D7 G

   pro všechny vysázel, pro všechny vysázel.

2. Dva měchy, který shodil v kantýně,

   přivez' na dvouch kánoích,

   a jak v lokálu svý jméno řek',

   v tu ránu kdekdo ztich',

   tam u nás bylo sice nezvyklý,

  ale každej časem znal Jonatána,

  co k nám jablečný jadýrka vozíval.

 

Ref..

 

3. Když léty unavenej do trávy se svez'

   a na zem sed', vopřel se svejma zádama o strom,

   co právě kvet', my spát pak nechali ho na místě,

   kde právě přestal žít, krásnější pomník nešel

   by snad vůbec postavit

 

Ref..

       G                            C             G

4. Až jednou nebudete na světě,lidi ať tu po vás maj'

          C          G              Ami  C    G

   třeba jabka nebo písničku,co si rádi zazpívaj',

          C          G     E7      Ami  C    G  D7 G

   třeba jabka nebo písničku,co si rádi zazpívaj'.

 

 

 

 

Jaro na Aljašce - KTO

 

      G               C        G

1. Až jaro na Aljašku zavítá k nám,

                     A       D

   hromadu zlata já za zimu mám,

    G                 C        G

   šampaňský víno si do srubu dám,

                       C        G

   až jaro na Aljašku zavítá k nám.

 

2. S dívenkou krásnou budu tam žít,

   čeká na jihu a chci si ji vzít,

   mosaznou postel si do srubu dám,

   až jaro na Aljašku zavítá k nám.

 

3. Z těch velkejch plánů nezbylo nic,

   já dva roky čekal a moh' jsem snad víc,

   teď už je vdaná a co z toho mám,

   když jaro na Aljašku zavítá k nám?

 

4. Nač věšet hlavu: nedá se žít,

   šampaňský víno tu sám budu pít,

   s partnery svými tu zůstanu sám,

   až jaro na Aljašku zavítá k nám.

 

5.=1.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Je na západ cesta dlouhá

 

          D                 G          Gmi

1)Měl jsem kdysi nápad abych jel na západ,

   D                   A    A7

kde vzal jsem jej nevím sám,

        D                  G       Gmi

pak jsem poznal rázem je to daleká zem

       D    A7 D

od těch časů zpívám.

         D              F#7

Ref)Je na západ cesta dlouhá,

      G          D

zbytečná marná je touha.

         Hmi

Hola hola hou,

    Emi   A7        D,Hmi,Emi,A7

hola hola, hola hou.

Cesta tam zarostla travou, marně hledám dnes tu pravou.

Hola hola hou, hola hola, hola hou.

G            D

Západ volá a já nemohu spát,

G               D     Emi        A7

příliš dlouhá je cesta kterou mám rád.

D                D7

Stačí jen chvíle pouhá,

     G           D

je na západ cesta dlouhá.

      Hmi

Hola hola hou,

    Emi   A7       D,G,D,A7

hola hola, hola hou.

 

Srdce vede mne tou kdysi známou cestou, však čas tolik utíká;

dnes už cestu nezná;třeba noc je hvězdná,dnes mi rozum říká:

Ref)Je na západ cesta dlouhá....

 

3.V mládí je tvor lidský často romantický,kowbojem chtěl by být.Ale doba plyne, vše je časem jiné, co mu zbývá, jen snít.

 

Ref)Je na západ cesta dlouhá....

Cesta tam zarostla travou, marně hledám dnes tu pravou.

Hola hola hou, hola hola, hola hou.

 

 

 

Jez

 

A          E7             A         E7

1. Na vodu už jezdím jenom s Vendou, s Vendou,

 A        E7           A

   do kanoe nevlezu už s Bendou, s Bendou,

   Hmi   E7    A          F#7

   Jenda Benda nemožný je zadák,

    H7              E7

   nemá vlohy a je laj-, laj-, lajdák,

        A                    F#7

   von ví, že šumí les, že kvete bílý bez,

         H7                E7

   že v dáli hárá pes, že vysouší se mez

         A                     F#7

   a že mostem cloumá rez, že říčka jde skrz ves,

        H7                       F7   E7   A

   ale nevšimne si, že se blíží jez, jez, jez.

 

2. Jel jsem tuhle Ohři s Jendou Bendou, Bendou,

   proč já, houska, nejel radši s Vendou, Vendou,

   Jenda Benda sjel na vodu mělkou,

   spáchal v lodi díru vel-, vel-, velkou,

   já měl náladu zlou, von zničil keňu mou,

   už nikdy, houpy hou, s ní nepopluji mhou,

   tedy šetřím na novou, na laminátovou,

   už ji chci mít v létě na dovolenou, -nou, -nou.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

John Brown

 

    G

1. Černý muž pod bičem otrokáře žil,

    C                  G

   černý muž pod bičem otrokáře žil,

                       H7        Emi

   černý muž pod bičem otrokáře žil,

        Ami       D7       G

   kapitán John Brown to zřel.

     G                     C                G

R: Glory, glory, haleluja, glory, glory, haleluja,

           H7        Emi          Ami       D7       G

   glory, glory, haleluja, kapitán John Brown to zřel.

 

2. [: Sebral z Virginie černých přátel šik, :] 3x

      prapor svobody pak zdvih'.

   Glory, glory, haleluja.... prapor svobody pak zdvih'.

 

3. [: V čele věrných město Harper's Ferry jal, :] 3x

      právo vítězí a čest.

   Glory, glory, haleluja... právo vítězí a čest.

 

4. [: Hrstka statečných však udolána jest, :] 3x

      kapitán John Brown je jat.

   Glory, glory, haleluja...kapitán John Brown je jat.

 

5. [: Zvony Charlestonu z dáli temně zní, :] 3x

      Johnův den to poslední.

   Glory, glory, haleluja...Johnův den to poslední.

 

6. [: John Brown mrtev jest a jeho tělo tlí, :] 3x

      jeho duch však kráčí dál.

   Glory, glory, haleluja... jeho duch však kráčí dál.

 

7. [: Kráčí dál a v košili se třepotá, :] 3x

      je mu zima veliká.

    Glory, glory, haleluja... je mu zima veliká.

 

8. [: Jeho kosti byste marně hledali, :] 3x

      černoši je sežrali.

    Glory, glory, haleluja...   černoši je sežrali.

 

Jožin z bažin

 

Dmi        A7            Dmi

Jedu takhle tábořit Škodou 100 na Oravu,

        A7             Dmi

spěchám proto, riskuji, projíždím přes Moravu.

C7         F         C7       

Řádí tam to strašidlo, vystupuje z bažin,

Dmi                   A7         Dmi C7

žere hlavně Pražáky a jmenuje se Jožin.

F                 Fdim   C7

Jožin z bažin močálem se plíží,

                           F

Jožin z bažin k vesnici se blíží,

                    Fdim C7

Jožin z bažin už si zuby brousí,

                           F

Jožin z bažin kouše, saje, rdousí.

B         F        C7              F

Na Jožina z bažin, koho by to napadlo,

B          F     C7             F   A7

platí jen a pouze práškovací letadlo.

 

Projížděl jsem dědinou cestou na Vizovice,

přivítal mě předseda, řek' mi u slivovice:

Živého či mrtvého Jožina kdo přivede,

tomu já dám za ženu dceru a půl JZD!

Říkám: Dej mi, předsedo, letadlo a prášek,

Jožina ti přivedu, nevidím v tom háček.

Předseda mi vyhověl, ráno jsem se vznesl,

na Jožina z letadla prášek pěkně klesl.

Jožin z bažin už je celý bílý,

Jožin z bažin z močálu ven pílí,

Jožin z bažin dostal se na kámen,

Jožin z bažin - tady je s ním amen!

Jožina jsem dostal, už ho držím, johoho,

dobré každé lóve, prodám já ho do ZOO.

 

 

 

 

 

 

 

Krajina větrných mlýnů - KAMELOT

 

   Ami  Fmaj7  G         Emi7        Ami Fmaj7 G Emi

1. Ahoj Pegi, jak dlouho jsem tě neviděl,

   Ami  Fmaj7  G         Emi7        Ami Fmaj7 G Emi

   tají ledy, vítr by novou trávu sel,

   Dmi    A+            F  G

   uvidím někdy úsměv tvůj

     C                 E7

   a uslyším smích, co slyším jak dřív.

 

2. Přichází čas, kdy struny hrají v mol,

   někde je kaz, sháníš si náplast na svůj bol,

   jakpak jsi dlouho neviděl

   orla u zátoky, žiješ nudný roky.

 

      F                G         C

R: Je opuštěná krajina větrných mlýnů

     F            G                 C     C7

   a nalezená je pravda, co jsem ti říkal.

      F                 G         C    A7

   Je zahalená do staré pavučiny slibů,

           Dmi7          G             F/Ami

   věrných kamarádství, přísah a souhlasů.

 

3. Buď tedy zdráv, za čas jak víno dozrajem,

   a za mořem, tam, těžko si spolu zahrajem,

   dopis má končit v naději,

   takže ahoj Pegi, znova tají ledy.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kalendář - Pacifik

 

     Dmi                         C

1. Všechny věci už mám od mlhy provlhlý,

           Bb                          A

   přesto držím tu stráž s podzimním dnem,

           Dmi                C

   štěstí není mít jen pořád pohodlí,

           Bb          Ami            Dmi

   tak se toulám mezi listí se svým snem,

           Gmi           C

   kůry stromů se letos naposled dotýkám

     Ami                     Dmi

   předtím, než kraj půjde spát,

    G                Bb

   nejsem tu cizí, když podzim mizí,

        C                    Ami        Dmi

   a skřehlejma rukama chci na struny hrát.

 

    F

R: Kalendář tak jako strom už má jen pár listů

                              C          A

   a tma jak černá dáma nám přichází vstříc,

    Dmi                    Dmi/C

   já tu teď stojím jak zbloudilej pes

      D        Dmaj7    D7          Emi

   a nemám už sílu, má lásko, jak dřív

      Gmi       A        D

   s tebou ty skály dál lézt.

 

2. Starou tornu už mám celou vodřenou,

   s ní jsem prošel ten les už nastokrát,

   já se vrátím s jarem, až se ledy hnou

   a když sněhy na všech stráních začnou tát,

   v duchu počítám roky, co jsem tu zanechal,

   jak cizinec nechtěl jsem být,

   jedno vím jistě, že na tomhle místě

   mý kroky určitě budou dál znít.

 

           Gmi       A        D

R: + [: s tebou ty skály dál lézt ... :]


Kláda– HOP TROP

 

 

   Hmi

1. Celý roky prachy jsem si skládal,

    D            A         Hmi

   nikdy svýho floka nepropil,

   vod lopaty měl vohnutý záda,

    D               A         Hmi

   paty od baráku jsem neodlepil,

    A                      Hmi

   nikdo neví, do čeho se někdy zamotá,

          D     A          Hmi

   tohle já už dávno pochopil.

 

2. Taky kdysi vydělat jsem toužil,

   brácha řek' mi, že by se mnou šel,

   tak jsem háky, lana, klíny koupil,

   a sekyru jsme svoji každej doma měl,

   a plány veliký, jak fajn budem se mít,

   nikdo z nás pro holku nebrečel.

 

    G     D        Emi        Hmi  A          Hmi

R: Duní kláda korytem, bacha dej, hej, bacha dej!

      G        D          Emi      F#

   S tou si, bráško, netykej, netykej !

 

3. Dřevo dostat k pile, kde ho koupí,

   není těžký, vždyť jsme fikaný,

   ten rok bylo jaro ale skoupý,

   a teď jsme na dně my i vory svázaný,

   a k tomu můžem říct jen, že nemáme nic,

   jen kus práce nedodělaný.

 

R:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kulatý obdélníky– HOP TROP

 

       D

R: [: Kulatý obdélníky, kulatý obdélníky,

                A7          D

      fialovej les a žlutá voda. :]

 

    D

1. Pojď se mnou, ty moje poupě,

      A7               D

   já ukážu ti opiový doupě,

   tam v těžkým dýmu omamnejch jedů

           A7                    D

   uvidíš fialovej les a žlutou vodu.

 

R:

 

2. Ležím si na břiše, na zádech bednu kytu,

   v kapse hrst hašiše, žiju si v blahobytu,

   dva kufry algeny dostal jsem za chatu

   a potom za auťák LSD lopatu.

 

R:

 

3. Fenmetrák posvačím, čuchnu si čikuli,

   mám z toho čistidla frňák jak bambuli,

   konečně v kómatu rysy mi přituhly,

   sako a kravatu dají mi do truhly.

 

R:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Koukám, jak celá země vstává

 

  G             C             G

1.Ranním vlakem jezdím dlouhá léta

                               D7

  v zimě, v létě, v každým počasí.

  G           C          G      Emi

  Postávám na pátým nástupišti,

  A7                        D

  než si to ten courák přihasí.

      C

  Jen rozespalý průvodčí

  a pár chlápků se sny na očích,

  G                       D7

  na aktovce začnou karty hrát.

  C

  Za oknem kraj ujíždí

  tím svým tempem hlemýždím

        A7                  D7

  kolem polí a pasoucích se stád.

  G                     C

R.Koukám, jak celá země vstává

    G                         D7

  a připadám si, jak ztracený syn,

         C                       G      Emi

  já ten obraz dál v srdci přechovávám,

        C           D7               G      Emi

  nežli noc na celý kraj položí svůj stín.

          C             D7       G

  To jsem já tvůj znovu nalezený syn.

 

2.Jedem kolem nízkých spících domků,

  kolem starých aut a továrních hal.

  Mávají nám květy jarních stromků,

  proč jsem si jich dřív už nevšímal.

  Pak na každé další zastávce,

  ti co denně jezdí do práce,

  už navzájem představit se nemusí.

  Jen hlavou kývnou na pozdrav,

  a tak jak káže dobrý mrav,

  palcem první cigaretu zadusí.

 

R.Koukám, jak celá země vstává ...

 

 

 

 

3.Přidali nám cestou jeden vagón,

  zpoždění jsou vždycky zbytečná.

  Strejda mi čte přes rameno z novin,

  za chvíli se blíží konečná.

  Už je tlačenice, jak má být

  i průvodčí se musel probudit

  a chlápkové už nemají kde hrát.

  Jen za oknem kraj ujíždí

  tím svým tempem hlemýždím

  kolem polí a pasoucích se stád.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Karolína

Interpret/autor: Samson                         Capo 3

     G                      D

1. Stanou se věci, že až v prsou zabolí,

    Emi                     A7

   tak jako mně, každýmu z vás,

    G                         D

   ten hledá lásku, ten zas prázdný údolí,

   Emi                 A7

   a všechny usmiřuje čas,

    C          Emi7          Ami             G

   tak někdo prožil spoustu pěkně hloupejch let,

           C           Emi7          Ami7

   za nic nemohl, no prostě jen tak žil,

    G                     D

   není to dávno, co byl rozdělenej svět,

           C          Ami7      D

   člověk nevybírá, kde se narodil.

 

2. Potkal ji za rohem, jó, zrovna šestnáct pryč,

   nejhezčí z pouličních víl,

   a láska zasáhla ho horce jako bič,

   do těch dob s žádnou nechodil,

   pak jenom toulání a básně jenom jí,

   léto plné vlahých nocí, horkých chvil,

   princezna Pampeliška, do který byl pryč,

   a pak najednou s tím osud zatočil.

        C G       C G         C          Ami7       D

R: Karolína, Karolína, Jižní Karolína v dálce za mořem,

            G          C         G      Emi

   snad se ještě budil u potoka ve stráních,

         Ami7          D             G

   její Jumbo Jet už kroužil nad městem.

R:

3. Dodnes to na něm leží jak zlý znamení,

   už je to dvacet let či víc,

   ze srdce básníka je smutný kamení,

   zda za to stála, těžko říct,

   jsou ženský, co vám celej život rozsvítí,

   ale taky ty, co zhasnou celej svět,

   šedivej chlap, co myslí už jen na pití,

   smutnej pomník z pěkně vypečenejch let.

R:

 

 

Karnolína - Kapitán Kid

 

            G        Emi    C    D7

1. Jsem v krinolíně lariatu oblečen,

        G         Emi       C D7

   mou košilí je tichá savana

        G               Emi        C     D7

   a v sedle sním svůj kostkovaný táhlý sen,

       G         D7      G

   sen omšelého Dona Juana.

            H7         Emi

   Tisíce krásek voní šalvějí,

        H7                G    D7

   mou lásku sosny stínem oplácí,

        G          Emi            C     D7

   jen na koni se se mnou projet nechtějí,

        G            D7         G A7 D

   dál ve větru sem-tam se kymácí.

            G                        D

R: Měsíc mě označkoval cejchovadlem lesů,

               A7                  D

   sombrero z kaktusu si vyzývavě nesu,

            G     Gmi   D   H7

   je moje láhev dávno dopita

             Emi   A7  D D7

   a v dáli tepou kopyta.

2. Že pistole už Oklamohou nezazní,

   to nemrzí mě, bude aspoň klid,

   a že se ráno jako jindy rozední,

   je lepší, nežli zlato objevit.

   Hacienda v dáli není má

   a nepatří mi stáda kolem ní,

   a jestli mě tu vůbec něco dojímá,

   tak na dně kapsy tabák poslední.

R:

3. I Llano Estacado zná můj zpěv,

   u Tennessee jsem řval do hřmění stád,

   jsem zkřivený a hořký jako babí hněv,

   ač mrtev, přesto žiju napořád.

   V nábojích prach mám z dálných cest,

   já brodil řeky, projel údolí,

   žíznil jsem v poušti, viděl tisíc měst,

   mám koně, laso, hlad a pistoli.

 

Kladivo

Nezmaři / Pete Seeger

   G Hmi C D G Hmi C D G Hmi C D

                G  Hmi C     D           G  Hmi

1. Bylo by to krásný, bejt bleskem nebo bouří,

    C    D           G Hmi  C               D

   bejt vodou nebo trávou, bejt větrem, co vál,

                    G                        Emi

   bejt kladivem v pěsti, bejt jiskřičkou v kouři

                 C       G    C         G

   a kovadlinou bejt a znít a ocelově zvonit,

   C G D                G Hmi C D G Hmi C D

   ó,  to bych si tak přál.

 

2. Bylo by to krásný, bejt v melodii tónem,

   tím tónem, kterej hladí jak hedvábnej šál,

   tím tónem, co ladí a zní pod balkónem,

   bejt v melodii tón a znít a ocelově zvonit,

   ó, to bych si tak přál.

 

3. Bylo by to krásný, bejt zvonem, kterej zpívá

   a do nebe se dívá, a nebo i dál,

   a zvoní, že svítá, a nebo, že se stmívá,

   bejt obyčejnej zvon a znít a ocelově zvonit,   

   ó, to bych si tak přál.

 

4. Bylo by to krásný, bejt větrem nebo bouří

   a kladivem i tónem a bůhvíčím dál

   [: a zpívat, že svítá, a nebo, že se stmívá,

   bejt obyčejnej zvon a znít a zpívat dobrým lidem,                           

             (G Ami G)

       ó, to bych si tak přál. :]


Krajina srdeční

                                                                                             Ant.Hlaváč/Pavel Jim Drengubák             Capo II

D              G                            Emi    

Hledat v žáru stín nebo vytloukat klínem klín

                   Hmi                 D

Může se zdát bláznovstvím

  G                                  Emi

Proti proudu plout křídla Pegasům odepnout

Hmi                     D

Nalepit snům   čárový kód

 

Ref..

 

Ami                                             Emi 

Kdo hledá souvislost za sebou pálí most i lístky zpáteční

    Ami

Nenajde žádnou z cest která ho může vést

 Emi        D

Krajinou srdeční

 

Na snech létat výš vůbec necítit zemskou tíž

Objevit svou tajnou skrýš

Najít správný směr cestám na jih i na sever

Proletět tmou černých děr

 

Ref..

 

 mezihra,

 

ref..

 

Věřit náhodám nemít na všechno správný plán

Neumět  psát jízdní řád

S lehkou závratí dám si poslední z černých jízd

Na konečné ať mám co číst

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Lodníkův lament– HOP TROP

 

   Emi      G                 D           

1. Já snad hned, když jsem se narodil,

   G      D      G

   na bludnej kámen šláp',

                   D           Emi    D       Emi

   a do školy moc nechodil, i tak je ze mě chlap,

          G            D             G    D   G

   velký dusno, který nad hlavou mi doma viselo,

           D            Emi     D    Emi D G D G C G

   drsnýmu chlapu nesvědčí, já ťuk' si na čelo.

      G                   D

R: Máma mě doma držela a táta na mě dřel,

                                       G

já moh'jsem jít hned študovat, kdybych jen trochu chtěl,

                               D

   voženit se, vzít si ňákou trajdu copatou

                           G                   Emi

   a za její lásku platit celou vejplatou, hó hou.

 

2. Potom do knajpy jsem zašel a tam uslyšel ten žvást,

   že na lodích je veselo a fasujou tam chlast,

   a tak honem jsem se nalodil na starej vratkej křáp,

   kde kapitán byl kořala a řval na nás jak dráb.

Ref..

 

3. Vlny s kocábkou si házely a každej dostal strach

   a my lodníci se vsázeli, kdo přežije ten krach,

   všechny krysy z lodi zmizely a v dálce maják zhas'

   a první byl hned kapitán, kdo měl korkovej pás.

Ref..

 

4. Kolem zubama už cvakali žraloci hladoví,

   moc nikomu se nechtělo do vody ledový,

   k ránu bouře trochu ustala, já mořskou nemoc měl,

   všem, co můžou chodit po zemi, jsem tolik záviděl.

Ref..

 

5. Jako zázrakem jsme dojeli, byl každý živ a zdráv

   a všichni byli veselí, jen já jsem rukou máv',

   na loď nikdy víc už nevlezu, to nesmí nikdo chtít,

   teď lituju a vzpomínám, jak jen jsem se moh' mít.

Ref..

 

Louisiana– HOP TROP

 

   Emi

1. Ten, kdo by jednou chtěl bejt vopravdickej chlap

         G            D          Emi

   a na šífu křížit svět ho neleká,

   teď příležitost má a stačí, aby se jí drap',

       G             D         Emi

   ať na tu chvíli dlouho nečeká.

 

 

    Emi  G D        G D   G     D          A Emi

R: Louisiana, Louisiana zná už dálky modravý,

    G D       G D        G          D

   bílá Louisiana, jako víra pevná loď,

       Emi                        D            Emi

podepiš a s náma pojď,taky hned si z bečky nahni na zdraví.

 

2. Jó, tady každej z nás má ruku k ruce blíž,

   když to musí bejt, i do vohně ji dá,

   proti nám je pracháč i kostelní myš,

   nám stačí dejchat volně akorát.

 

Ref..

 

3. Až budem někde dál, kde není vidět zem,

   dvě hnáty křížem vzhůru vyletí,

   zas bude Černej Jack smát se nad mořem,

   co je hrobem jeho obětí.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Letokruhy - Wabi Ryvola

 

   Emi Gdim C H7 Emi

   Emi           Gdim          H7

1. Svět je plnej dobrejch kamarádů

                             Emi  C H7

   neznám zemi, kde by nebyl tramp

   Emi       Gdim       H7

   od Viktoriinejch vodopádů

                                 Emi

   přes Island do Argentinskejch pamp.

      E7                  Ami

   Do světa když kamarádi míří

   D                        G H7

   mají v očích touhu prokletou

   Emi          Gdim      H7

   dálka jejich bolest neusmíří

                           E   E6

   nosí v sobě kletbu staletou.

 

   E         E6             E       E6

R: Jak letokruhy na kanadskejch sosnách

   E          E6        H7

   sedí kolem ohňů večerních

   mají psáno na omšelejch krosnách

                              E    E6

   jedni z mála jedni z posledních.

   Že svět je místo kde se lidi sejdou

   to nemusí jim nikdo vyprávět

   ke každýmu ohni se vždy vejdou

                             E   Gdim C H7 Emi

   pro trampa je malej celej svět.

 

2. Viděl jsem plát ohně pod ledovcem

   z celýho světa byl kolem kruh

   ať je člověk zvěří nebo lovcem

   kolem ohně najde letokruh

   dálka určí cenu rodnejch strání

   jednou každej oheň dohoří

   léta naplní čas mužnejch zrání

   trampský ohně zase zahoří.

 

Ref..

 

 

Lovec Amorů – EPY DE MYE

Interpret/autor: Epy de Mye/Honza Přeslička 

G                        D                Emi C D

Pokud se vám u ženských dnes a denně nedaří

G                    D               Emi C D

a v tomletom odvětví cejtíte se žabaři

C                  C/H       Emi

budíte se v noci v bouři na voru

F         B        G

zavolejte lovce Amorů.

 

   G                 Hmi

R: Tuny Amorů topí v lavoru

   Emi                  D

   v takovém tom oranžovém

          G               Hmi

   jak je lynčuje jak je zmenšuje

        C     D      G

   navěsí je nad betlém.

 

Jestli máte na ňákou zrovna teďka spadeno

ale cítíte že příliš na srdce je kladeno

a kariera volá stoupat nahoru

je tu pro vás lovec Amorů.

 

R: Tuny Amorů ...

 

Měl sem třeba kámoše co tři roky to s jednou táh

luxoval a umejval a málokdy si na ni sáh

a pak jednou při žehlení došel k názoru

že objedná si lovce Amorů.

 

R: Tuny Amorů ...

 

A jesti si mysíš že ty máš svou ženu zvládnutou

miluje tě nežárlí na televizi zapnutou

tak to máš doma nejspíš pěknou potvoru

a vyléčí tě lovec Amorů.

 

R: Tuny Amorů ...

 

 

 

 

Lásky – HOP TROP

Interpret/autor: Láďa Kučera  kapo II

  C             Dmi       Emi          Dmi

1.Mám tři lásky najednou, co s tím nadělám

  C           Dmi         Emi         G

  První, taky nejdelší je kanoe, steřelá

  F            Emi         Dmi         G

  plujem řekou po proudu a já skrz olšoví

  C            Dmi            Emi    G     C

  mraky hlídám nad námi, snad nejsou bouřkový.

 

 

2.Kolik ran a škrábanců podél kýlu má

  kdo by si s tím práci dal, jen těžko spočítá

  |: spoustu sjetejch peřejí i jezů záludnejch,

  od balvanů na přídi, má vyraženej cejch :|

 

3.Druhý lásce pramen strun měním častokrát

  tělo svůdně podbízí, že měl bych na ni hrát

  |: Lakem blejská ve slunci, co padá za obzor

  voní dřevem cedrovým, až z kalifornskejch hor :|

 

  D           Emi      F#mi       Emi

4.Třetí láska největší dávno dobře ví,

  D         Emi          F#mi      A

  že sokyní zarytejch se nikdy nezbaví

      G            F#mi       Emi        A

  |: Léto, kdy se potkají má tisíc vůní snad

  D               Emi             F#mi    A     D

  všechny tři mám stejně pak, jen trochu jinak rád  :|

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mississippi blues - PACIFIK

 

    Ami                 Dmi

1. Říkali mu Charlie a jako každej kluk

    Ami       G           Ami

   kalhoty si o plot potrhal,

                        Dmi

   říkali mu Charlie a byl to Toma vnuk,

    Ami           G          Ami

   na plácku rád košíkovou hrál,

     C                          F

   křídou kreslil po ohradách plány dětskejch snů,

   Dmi                         E

   až mu jednou ze tmy řekli: konec je tvejch dnů,

    Ami                     Dmi

   někdo střelil zezadu a vrub do pažby vryl,

          Ami        G          Ami

   nikdo neplakal a nikdo neprosil.

          C            Ami    F          G           C

R: Mississippi, Mississippi, černý tělo nese říční proud,

                      Ami    F          G          C  Ami

   Mississippi, Mississippi, po ní bude jeho duše plout.

2. Říkali mu Charlie a jako každej kluk

   na trubku chtěl ve smokingu hrát,

   v kapse nosil kudlu a knoflíkovej pluk,

   uměl se i policajtům smát,

   odmalička dobře věděl, kam se nesmí jít,

   který věci jinejm patří a co sám může mít,

   že si do něj někdo střelí jak do hejna hus,

   netušil, a teď mu řeka zpívá blues.

Ref..

 

3. Chlapec jménem Charlie, a jemu patří blues,

   ve kterým mu táta sbohem dal,

   chlapec jménem Charlie snad ušel cesty kus,

   jako slepý na kolejích stál,

   nepochopí jeho oči, jak se může stát,

   jeden že má ležet v blátě, druhej klidně spát,

   jeho blues se naposledy řekou rozletí,

   kdo vyléčí rány, smaže prokletí.

Ref..

                  C            Ami

R: + [: [: Mississippi, Mississippi ... :] :]

 

 

Mlýny – Spirituál Kvintet

Interpret/autor: Spirituál kvintet 

        G

R: [: Slyším mlýnský kámen, jak se otáčí,

        C                            G

      slyším mlýnský kámen, jak se otáčí,

                                H7        Emi

      já slyším mlýnský kámen, jak se otáčí,

      C D G      D      C

      otáčí, otáčí, otáčí. :]

             G           C           G

1. Ty mlýny melou celou noc a melou celý den,

          C7                 G

   melou bez výhod a melou stejně všem,

                 C           G

   melou doleva jen a melou doprava,

           A                        D

   melou pravdu i lež, když zrovna vyhrává,

         G    C          G

   melou otrokáře, melou otroky,

          C                     G

   melou na minuty, na hodiny, na roky,

          H7                  Emi    C

   melou pomalu a jistě, ale melou včas,

           G     D7      G

   já už slyším jejich hlas.

 

Ref..

 

2. Ó, já, chtěl bych aspoň na chvíli být mlynářem,

   pane, já bych mlel, až by se chvěla zem,

   to mi věřte, uměl bych dobře mlít,

   já bych věděl komu ubrat, komu přitlačit,

   ty mlýny čekají někde za námi,

   až zdola zazní naše volání,

   až zazní jeden lidský hlas:

   no tak už melte, je čas!

 

Ref..

 

 

 

 

Mokrý duše– HOP TROP

 

 

   Ami       Emi       Ami

1. My seděli to zamračený ráno

                Emi          D

   u řeky, jen kousek za městem,

      F         C        Ami           G

   na obrácený lodi, u grogu, jak to chodí,

       Dmi        G            E7

   se vysmívali všedním starostem.

 

2. Ta kytara, co dal mi s sebou brácha,

   kterej říkal:"Moc ji nevomlať!",

   za všechny prachy stála, hlavně, že trochu hrála,

   ta překližková hrůza, laď jak laď!

 

    F            Bb           F

R: Partu cvoků, co maj' duši mokrou,

    Dmi          C           G

   život jednou do cesty mi dal,

        F                        C

   [: jsem rád, že to tak bylo, to se mu podařilo,

       Dmi              G        C     C7 E7

      sám bych si snad líp nevybral. :]

 

3. Na břehu kalný spěchající vody,

   kolem který vede stará trať,

   my zpívali a hráli jen vo tom, co jsme znali,

   a i když trochu falešně, tak ať!

 

      F            Bb           F

R: + partu cvoků, co maj' duši mokrou ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Modlitba vodáka– HOP TROP

 

             C           Ami           F         G

1. Ať jsou šlajsny plný vody, ať jsou vlny mohutný,

        C          Ami       F          G

   aby naše něžný lodi nedrncaly vo šutry,

          C             Ami            F           G

   ať mě peřej prudce vcucne, ať tam vlítnu s kuráží,

          C          Ami          F       G   C

   až mý tělo v noci usne, ať ho nechaj' komáři.

 

             Ami               F             G

R: Vždyť je toho, Bože, málo, vod tebe chci jen,

        C               F           G     C

   aby nás tvý slunce hřálo tenhle letní den.

 

2. Ať je každej z naší bandy samej smích a pohoda,

   ať užijem spoustu srandy, ať se kudlou nebodá,

   ať se všichni kamarádi, co se sejdou na vodě,

   naučí hrát na kytary, ať to frčí v hospodě.

R:

 

3. Ať mám holku-kamaráda, ať se liší vod husy,

   ať mě má ta holka ráda, pádlovat už nemusí,

   pojedu s ní, kam si přeje, až na hříšný Tahiti,

   ať se na mě hezky směje a nedělá "ty-ty-ty".

                      F  G  C

R: + [: [: [: tenhle letní den ... :] :] :]

          A                         Hmi

   ty si bubláš v klíně lesů, moje láska nestárne,

           E                          A    E     A

   každou noc se budím v děsu, že tě někdo ukradne,

          D             A           Hmi        E

   je to tím, že vodní pánbůh má pazoury lepkavý,

            A     Hmi  A                      E    A

   [: na koho ty ruce sáhnou, ten už se jich nezbaví ..:]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mám malý stan - W. Matuška

 

   C7  G7  C7  F              C7                   F

1. Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran.

   F7     Bb                       Bbmi

   Jen mi řekněte, jak dostanu své dlouhé nohy do stanu,

      F                             C7      Cdim    C7

   až chladem třást se přestanu, já ze stanu nevstanu.

2. Stan malý mám a nohy tak dlouhé, ach, kam je dám?

   Tak se zmítám z rohu do rohu a hledám vhodnou polohu,

         F                    Gmi   C7   F

   snad uznáte, že nemohu mít nohu v batohu.

   E7   A                          E7

R. Ó, prochladlý jsem na kvadrát, takhle už se nedá spát,

                                   A       C7

   když se vkrádá na má záda mráz, zíma a chlad.

3. Mám malý stan, mně na nohy táhne snad ze všech stran,

  a tak snívám často o chatě, kde spal bych jako ve vatě,

        F                     Gmi  C7   F

   kde neničíte jehličí a kam vítr nefičí.

Mávej- Wabi Daněk

    D                                        D7

R: Mávej, mávej, mávej, mávej, mávej, mávej jen,

        G                                       D

   nic nepomůže, že tu stojíš sama skoro celej den,

               A7            G              D      G D

   tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem.

        G

1. Jó, nemáš, holka, páru, jakej pocit mám,

          D

   když prásknu do kočáru a rukou zamávám

      A7

   a cesta už mě zdraví a říká mi "těpic",

        D                      A7           D

   tak tohle je to pravý, jó, já už nechci víc.

Ref..

 2. Jó, prošlapaný boty, pingl, tulácká hůl

   a na jazyku noty a pod pažema sůl

   a cesta, která mluví a říká: jenom pluj,

   a žlutý pero žlůví, jó, to je život můj.

                 A7            G              D      G D

R: + tak jen si mávej, mávej, mávej, mávej a dávej sbohem ..

Montgomery (Jižní eskadrona)

 

Rec:

Dávno utichly boje, i vítr odvál dunění kopyt někam tam, kde se vyprahlá poušť trávy snoubí s obzorem, dávno pohasl lesk v očích dívky, již osud zanechal tak samotnou, se srdcem navždy, navždy prázdným.

    D                       G     Em

1. Déšť ti, holka, smáčel vlasy,

       A7                        D   A7

   z tvých očí zbyl prázdnej kruh,

   D                       G     Em

   kde je zbytek z tvojí krásy,

    A7                 D

   to ví dneska jenom Bůh.

 

Ref.: Z celé jižní eskadrony, nezbyl ani jeden muž,

      v Montgomery bijou zvony, déšť ti smejvá ze rtů rúž

 

2. Tam na kopci v prachu cesty, leží i tvůj generál,

   v ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál.

 

Ref..

 

3. Tvář má zšedivělou strachem,zbylo v ní pár těžkých chvil.

   Proužek krve stéká prachem,déšť mu slepil vlasy jak jíl.

 

Ref..

 

Rec: Nedočkáš se, holka, svý jižní eskadrony,

     tý velký chlouby nás, mrtvejch všech,

     dříve najdeš hroby mezi stromy

     anebo šest stop hlíny tam, v těch smutnejch zdech.

 

4. Tam na kopci v prachu cesty leží i tvůj generál.

   V ruce šátek od nevěsty, ale ruka leží dál

 

Rec: Vím, že nejsem sama, které osud odepřel jedinou lásku,

     a také vím, že tak jako mně,

     i mnoha jiným se stále vrací ono  tragické "proč?".

 

5. Déšť ti šeptá jeho jméno, šeptá ho i listoví,

   lásku měl rád víc než život, to ti nikdy nepoví.

 

Ref..

 

 

Mamuti - Nezmaři

 

     D                        D7

1. Přišel pravěk zas o něco dříve,

            G                D

   a s ním vítr přines' mamuty,

           Hmi                  F#mi

   jejich dusot už je slyšet z dálky,

          G          D

   bude žrádlo na tuty.

 

2. Celej měsíc kopali jsme jámu,

   pak přišel očekávanej den,

   bylo slyšet těžkou tupou ránu,

   už je tam, nemůže ven.

 

        Hmi     F#mi     G                     D

R: Mamuti, mamuti, na kořínky, na bobule seru ti,

          G               F#mi         Hmi

   kolem běhá hora masa, jó, to bude krása,

     G                        D

   přežerem se zase k prasknutí.

 

3. Mamut zmizel skoro celej v díře,

   kouká mu jen špička chobotu,

   chytrou lstí my přemohli jsme zvíře

   časně ráno v sobotu.

 

4. Celej tejden ležíme a žerem,

   nemáme už na nic náladu,

   mastný brady tiše svítí šerem

   a já toužím zase po hladu.

 

R:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mokrý duše – HOP TROP

Interpret/autor: Hop trop

       Ami       Emi       Ami

1. My seděli to zamračený ráno

                Emi          D

   u řeky, jen kousek za městem,

      F         C        Ami           G

   na obrácený lodi, u grogu, jak to chodí,

       Dmi        G            E7

   se vysmívali všedním starostem.

 

2. Ta kytara, co dal mi s sebou brácha,

   kterej říkal:"Moc ji nevomlať!",

   za všechny prachy stála, hlavně, že trochu hrála,

   ta překližková hrůza, laď jak laď!

 

    F            Bb           F

R: Partu cvoků, co maj' duši mokrou,

    Dmi          C           G

   život jednou do cesty mi dal,

        F                        C

   [: jsem rád, že to tak bylo, to se mu podařilo,

       Dmi              G        C     C7 E7

      sám bych si snad líp nevybral. :]

 

3. Na břehu kalný spěchající vody,

   kolem který vede stará trať,

   my zpívali a hráli jen vo tom, co jsme znali,

   a i když trochu falešně, tak ať!

 

      F            Bb           F

R: + partu cvoků, co maj' duši mokrou ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nehrálo se o ceny– HOP TROP

 

   F#mi                C#mi

1. Měli jsme bundy zelený,

    D                  A

   někomu občas lezly krkem,

     Hmi                    E7

   kdekdo si o nás myslel svý,

    Hmi                  E7

   jako by nikdy nebyl klukem.

 

2. Vod lidí pohled kyselej

   a kam jet, to nám bylo volný,

   každej už hrozně dospělej,

   i když to věkem bylo sporný.

         D

R: Když na nádraží při pátku

                               A

   nám čekání se kdysi zdálo dlouhý,

        D

   víc než milión v prasátku

                            A

   bylo nabídnutí cigarety pouhý,

        Hmi

   tam vo zábradlí vopřený, dvě kytary

                    E7

   a syrovej sbor hlasů,

        Hmi

   tam nehrálo se o ceny,

                                E7

   ale pro radost a ukrácení času.

 

4. Jméno si každej vysloužil

   a bral ho stejně jako pravý,

   vždyť na tom, jakej kdo z nás byl,

   stálo, jak bude přiléhavý.

 

R:

 

5. Přesto, že každej jinam šel

   životem úspěchů i pádů,

   [: těžko by asi zapomněl

                            (A)

      na partu dobrejch kamarádů. :]

 

Na cestě - On the Road

 

     G               D                  G

1. Kdysi u silnice stával, deku do půl zad,

                        D                   G

   ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,

    C     G/H      Ami      E             Ami

   nikdy Kerouaca nečet' a neznal třetí proud,

     C     G      D      G      D      G     D       G

   přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road.

 

2. Nikdy neměl ani zdání, jak se hrával bop,

   měl jen slinu na toulání a překážel mu strop,

   životem na plný pecky a neubírat plyn,

   tuhle víru na svý pouti vždycky vzýval Sal i Dean.

 

    C      G      C             G

R: Tak mi řekni, na co vlastně mám

    C      G             Ami

   moudrosti vyčtený z knížek,

    C     G      C            G

   co je dobrý, na to přijdu sám,

    C      G              F        D

   co je špatný, za tím křížek udělám.

 

3. Tohle na cestě mi říkal, já ho jednou vzal,

   potom zavolal jen "díky" a já frčel dál,

   od těch dob jsem vždycky hlídal, ať kamkoliv jsem jel,

   nestojí-li u patníku se svou vírou Dean a Sal.

 

4. Vždycky u silnice stával, vlasy do půl zad,

   ať si mával, jak si mával, nechtěli ho brát,

   nikdy tuhle knížku nečet' a neznal třetí proud,

   přesto býval spolu s Deanem každej víkend on the road,

   D       G

   on the road ...

 

 

 

 

 

 

 

 

Náhrobní kámen

 

   D           Hmi       D        E

1) Když půjdeš po cestě, kde růže vadnou,

          D      G      D   A7           

   kde rostou stromy bez listí,

   D          Hmi      D             E                

   Tak dojdeš na místo, kde tvý slzy skanou  

   D       G        D        

   na hrob co nikdo nečistí

                        

2) Jen starej rozbitej náhrobní kámen

   řekne ti, kdo nemoh už dál

   Tak sepni ruce svý a zašeptej ámen,

   ať seš tulák nebo král.

  

Rec: Dřív chodilo děvče s kyticí růží,

     rozdávat lidem štěstí a smích,

     oči ji maloval sám Bůh černou tuší,

     pod jejím krokem roztál sníh

 

3) Všem lidem dávala náručí plnou,

   sázela kytky podél cest,

   jednou však zmizela a jako když utne,

   přestaly růže náhle kvést.

 

4) Pak jsem ji uviděl-ubohou vílu,

   na zmodralejch rtech věčný smích  

   všem lidem rozdávala svou lásku a sílu,

   že sama dál nemohla už žít

 

5) Tak jsem ji postavil náhrobní kámen

   a čerstvé růže jsem tam dal

   Pak jsem se pomodlil a zašeptal ámen

   a svoji píseň jsem ji hrál.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Niagára

 

           D             A7

1.Na břehu Niagary, stojí tulák starý,

                            D

  na svou první lásku vzpomíná.

                           A7

  Jak tam stáli spolu, dívali se dolů,

                             D

  až jim půlnoc spadla do klína.

                  A7                     D

R.Teskně hučí Niagara, teskně hučí do noci,

         D7            G          D    A7  D

  /:komu vášeň v srdci hárá, tomu není pomoci:/

 

2.Střemhlav do propasti padá proud,

  na něm vidím tebe děvče plout,

  /:škoda že ten přelud krásný nelze obejmout:/

 

Ref..

 

3.Osud tvrdou pěstí, zničil lidské štěstí

  i ten nejkrásnější jara květ

  i ten kvítek jara vzala Niagára

  a nevrátí jej nikdy zpět.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Oh Freedom – Spirituál Kvintet

Interpret/autor: Spirituál kvintet 

   F          C    F    Bb C

1. Oh Freedom oh Freedom

   F    Dmi         G7 C

   oh Freedom over me.

 

      A              Dmi

R: Before I'd be a slave

           Bb            G7

   I'd be buried in my grave

           F          C

   and go home to my Lord

            Bb F

   and be free.

 

2. No more weeping no more weeping

   no more weeping over me.

 

Ref..

 

3. There'll be singing there'll be singing

   there'll be singing over me.

 

Ref..

 

4. No more crying no more crying

   no more crying over me.

 

Ref..

 

5. Jménem lásky, jménem hněvu

   zpívám tobě, lide můj.

 

R: Nejvíc svobody si važ,

   a čím víc ji postrádáš,

   o to blíž v dobách zlých

   při ní stůj!

 

 

 

 

Obluda– HOP TROP

 

         Ami

1. Jó, dvěstě nás tam bylo na brize do Číny

      C                                 E

   a furt se jenom pilo, až tuhly ledviny,

       F             G       C             E

   a když už bylo k ránu a všichni pod vobraz,

           Ami                   C            G

   křik' plavčík na stožáru, a hlásek se mu třás':

 

    C       F       C        F

R: Já tady nebudu, já vidím vobludu,

    C         F         C         G

   já vocaď pryč pudu, jímá mě strach,

     C        F        C      F

   chyťte tu vobludu, sežere palubu,

    C        F       C    E         Ami

   tohle je vo hubu, ach, ich, och, ach.

 

2. Má vocas dvěstě sáhů a ploutev přes hektar

   a zubů plnou hubu, a rozcvičuje spár

   a rozčileně mrká svým vokem jediným,

   a páchne, řve a krká a z tlamy pouští dým.

Ref..

3. Rum kapitánem hází, chce pálit z kanónu,

   zapomněl, že ho v září prochlastal v Kantonu,

   když uviděl tu bídu, hned zpotil se jak myš,

   poklekl k komínu, pěl: K tobě, Bože, blíž.

Ref..

4. Náš kormidelník chrabrý je drsná povaha,

   zalehl u zábradlí a házel flaškama,

   když na vobludě bouchl kanystr vod ginu,

   tu přízrak vztekle houkl a vlítl na brigu.

Ref..

5. Tři stěžně rozlámala na naší kocábce,

   však ztuhla jako skála, když čuchla k posádce,

   pak démon alkoholu ji srazil v oceán,

   my slezli zase dolů a chlastali jsme dál.

     Ami

Ref..

        + ach, ich, och, ach ...

 

 

 

Odval kámen – HOP TROP

Interpret/autor: Hop Trop

    Ami                                     D

Kdo dá ti svou vodu, když dlouho už není co pít

  Ami                                    D

A postaví most, když přes propast nedá se jít

  F                   Emi            G  E

I nastaví hřbet abys dřít se nemusel sám

  F             D               E

Je kámoš tvůj, i já jich několik mám

        F  C

Ref: Odval kámen

         A  G C

     Odval , kámen

 

     E     F  C    E    F C

     Odval kámen z duše svý

 

Jak máš v sobě nějaký mizerný trápení

Hned bejvá ho půl, když s někým je sdílený

Když na tebe plivou, kdo jedinej otře ti líc

Je kámoš tvůj a nevím, co přál by sis víc

 

Kdo svědomí ctí a je pro něj zákonem

A brání tě vždy, i posledním nábojem

Když jsi v kolenou změk,

kdo ti znova zas pomáhal jít

Je kámoš tvůj a věř, je štěstí ho mít

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ovce– HOP TROP

 

  C

1. Jsou už ovce ostříhaný a jsem s vlnou v městě sám,

                                       D7        G

   rád bych si tu ženu našel, to vám, hoši, povídám,

             C                                  F

   všechno, co má nohy dvě, láká zrak můj toužící,

          C                            G         C

   třeba jenom malej klokan, jen když háže zadnicí.

Ref: 

               C

Tak jen zabal ten svůj krám, koukej, ať jsme venku už,                            D7        G

já na venkov tě vezmu a ukážu ti buš,

      C                                      F

lepšího co můžeš chtít, šanci ber a jen to zkus,

      C                       G              C

pojď a začni kočírovat ten můj dobrej volskej vůz.

 

2.

Já mám, hoši, prachy na vůz, bude s velkým spřežením,

a já budu spokojenej hnedka, když se ožením,

už jsem vzkázal do věznice, prej si můžu vybrat kus,

nemam váhat s offsiderkou, když mám dobrej volskej vůz.

 

Ref..

 

3.

Žitnejch placek s hovězinou, jó, těch obstarám si dost,

pudink v škopku navaříme, a ten bude prostě skvost,

všichni známí můžou tančit, pěkně šlapat volskej trus,

k tomu budou zvonce zvonit, ty, co zdobí volskej vůz.

 

Ref..

 

4. Spoustu dětí naděláme, a na to my chceme dbát,

   že tu bude macek Maggie a s ní dlouhonohá Pat,

   že tu bude pružnej Joe, taky nezdolnej kluk Mike,

   moji milí Australáci, přece máme na to cajk.

 

Ref..

 

 

 

Odjíždím

 

   Ami         Dmi   G7              C

1) Zas žloutne zem a stromy svlíkaj' listí.

   Dmi       Ami     H7           E7         

   Rána jsou kalný a slunce nezná stín.

   Ami      Dmi  G7                C              

   Blíží se den, kdy nejste si moc jistý.

      Dmi       Ami    E7         A               

   Až vlak zahouká, že neodjedete s ním.

   A                            D    

r) Odjíždím a za sebou mám babí léto.

   E                E7        A              

   Odjíždím a barvy sbírám do očí,

                           D             

   Odjíždím a vůbec nevím, k čemu je to.

   E                   A         

   Odjíždím a nikdo se neotočí.  

                         D               

   Odjíždím a nemám ani  zdání.  

         E                     A             

   Co je tam, kam supí ten můj vlak.

                         D

   Odjíždím a mám jediný přání.

       E             A           Ami             

   Vrátit se zas zpátky jak na jaře pták.

                

2) Vlak nečeká na slunce zimomřivý,

   šátek je bílej a holka nezná pláč,

   pár drsnejch slov a všechno je hned jiný,

   kouř z cigaret a je z tebe zase rváč.

 

Ref..

 

3) Rok chodí sám jak barvy v kalendáři,

   má noci chladný a sem tam bílej den,

   jak starej strom nosí počasí v tváři,

   léto je pryč a jaro je za rohem.

 

Ref..

  

 

 

 

Okoř

 

    G

1. Na Okoř je cesta jako žádná ze sta,

     D7               G

   vroubená je stromama,

   když jdu po ní v létě, samoten na světě,

    D7              G G7

   sotva pletu nohama,

    C                 G       A7               D7

   na konci té cesty trnité stojí krčma jako hrad,

    G

   tam zapadli trampi, hladoví a sešlí,

    D7             G

   začli sobě notovat.

 

    G               D7

R: Na hradě Okoři světla už nehoří,

    G          D7           G

   bílá paní šla už dávno spát,

                     D7

   ta měla ve zvyku podle svého budíku

   G           D7          G G7

   o půlnoci chodit strašívat,

   C                          G

   od těch dob, co jsou tam trampové,

    A7             D7

   nesmí z hradu pryč,

   G                      D7

   a tak dole v podhradí se šerifem dovádí,

   G            D7           G

   on jí sebral od komůrky klíč.

 

2. Jednoho dne z rána roznesla se zpráva,

   že byl Okoř vykraden.

   nikdo neví dodnes, kdo to tenkrát vodnes',

   nikdo nebyl dopaden,

   šerif hrál celou noc mariáš s bílou paní v kostnici,

   místo, aby hlídal, vášnivě jí líbal,

   dostal z toho zimnici.

 

Ref..

 

 

 

Otevři deštník

Hudba a text: Jiří Smrž/ interpret: P. Jíšová

G              C         F  C

Otevři deštník nad mým srdcem

                Emi  C

když zavřít oči není nač

                               D

co včera ještě bylo deštěm

F              C               D

to dneska jmenuje se pláč

 

Otevři deštník nad mým srdcem

neříkej zítra bude líp

není zítra v tomhle dešti

F               C     D      G

kolem jen nudí tváře ryb

           C        FC          D  Emi 

Ref.: Cesty samej kámen      a začíná lít

          F         C          Emi      Ami

     to je ten jedinej ráj kde můžem´žít

 

Otevři deštník nad mým srdcem

jak noční nebe plné hvězd

když bude svítit aspoň jedna

zkusím to ještě chvíli snést

 

Otevři deštník nad mým srdcem

prší už takhle tolik let

tenhleten déšť nepadá z nebe

i když v něm tone celej svět

 

Ref.: Cesty samej kámen ...

 

Otevři deštník nad mým srdcem

a můžeš klidně ztišit hlas

na vztek tu dávno není místo

přísahat nezbývá už čas

 

Otevři srdce před mým deštěm

a spolkni se mnou ten můj pláč

není-li zítra v tomhle dešti

tak zavřít oči není nač

 

Ref.: Cesty samej kámen ...

Písek - Nezmaři

 

         Ami D  G          E7

1. Jako písek přesíváš mě mezi prsty,

     Dmi       E7           Ami G C

   stejně ti dlaně prázdný zůstanou,

           Dmi             G

   [: ani vodu nepřeliješ sítem,

                  C     C/H    Ami

      někdy je strašně málo chtít,

     Dmi                     E7         Ami G(E7) C(Ami)

      já nejsem z těch, co po těžký ráně nevstanou. :]

 

2. Pevnou vůlí taky příliš neoplýváš,

   zdá se, že nemíníš mě vážně brát.

   [: kolik času nám to ještě schází,

      nebo je všechen dávno pryč,

                                         (F)

      a za čím se to vlastně máme stále hnát? :]

 

3. Jako kámen najednou mi v cestě stojíš,

   vím, že se leccos těžko obchází,

   [: radši zkusím někde jiný příběh,

      který bude lepší konec mít,

      ale už teď ti můžu říct, že mi nescházíš. :]

 

4. Jako písek přesíváš mě mezi prsty,

   stejně ti dlaně prázdný zůstanou,

   ani vodu nepřeliješ sítem,

   někdy je strašně málo chtít,

   já nejsem z těch co po těžký ráně nevstanou ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přišel jsi z dálky - Devítka

 

    G                 Hm

 1. Přišel jsi z dálky,

               Am                    G

    písničku v očích jak ses na mě smál,

          G             Hm

    naše každodenní hádky

             Am           D

    ten úsměv jako vítr vzal.

                       G Hm

 *: Noc plížila se k ránu

             Am         D

    a já ti tála v náručí

              G                 Hm

    tak jako písek, co se přesýpá

                 Am   D   G

    tam, kam mu vítr poručí.

 

                  Hm       Am             G

 R: Někdy se mi zdá, že tvý dlaně svítí tmou,

        Hm           Am              D 

    opuštěná s půlnočním větrem nad hlavou.

 

 2. Sedím tu a prohlížím si bílej prach,

    stopy tvých kroků v našem souznění,

    přinesls ho na botách,

    tuláci po hvězdách se nemění.

 

 *: Jsem pro tebe jen přístav,

    ale jsem šťastná, že smím být,

    jsem klidná zátoka i chladný stín,

    jsem prostě všechno, co chlap musí mít.

 

 R: Snad někdy se ti zdá, že jako maják svítím tmou,

    to, když jsi sám na prašný cestě za dálkou.

 

 1. Přišel jsi z dálky, ...

                    Am D     G Em

    [: tam, kam mu vítr poručí, :]

                 Am D     G [g g g]

    tam, kam mu vítr poručí.

 

 

Pošťák– HOP TROP

 

   Ami           G        Ami       G        F

1. Psal jsem ti, brácho, a na ouřad psaní šel dát,

             C            Dmi           Ami        E7

   psaní vo tom, že jsem černej, že z fleku bych krad',

      Ami        G         Ami     G           F

   z váčku jsem lovil pár centů a šéf mi vtom řek':

              C         Dmi          Ami         E7

   pošťák se nevrátil, jestli bych vzal po něm flek,

    Ami     G             Ami     G         F

   sáně mi dal, tresky v balíku pro psy a kvér,

                 C          Dmi        Ami          E7

   brašnu, v ní lejstra, a po zádech plác' mi:"Buď fér!"

 

    A                 D          A

R: Pošťák se má, za známky neplatí,

     D               C             E7          A

   hlavně když se s pytlem prachů někam neztratí,

                     D            A

   pošťák se má, a když se neztratí,

    D          C        E7        A

   za pět roků utopený sáně zaplatí.

 

2. Ten rok byl divnej, i slunce si přišlo ňák dřív,

   led se měl hnout, a když ne, tak to stal by se div,

   místo jsem našel, kde předjíždět Kobuk měl jít,

   dál předák nechtěl a já nerad musel psy bít,

   zázrakem živej pak dostal se na druhej břeh

   bez psů a sání, a proklínal zbytečnej spěch.

 

Ref..

    A       D A D C E7 A

   La la la ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Podběl – HOP TROP

Interpret/autor: Hop trop

    D                    Emi

1. Podběl mi z pangejtů mává

                        D

   šedivým ránem přikrytej,

                     Emi

   mrholí, a z mlhy závoj

                         D

   je na mě schválně ušitej.

 

2. Mizerně skrz něj se kouká,

   už celou noc mám za sebou,

   abych neusnul, tak si broukám,

   a dýzl klepe pode mnou.

 

         G

R: Ráno, až se slunce nad obzorem ukáže

       D

   a všem hospodskejm u silnice poví,

    C                           D

   že by sis chtěl u nich kafe dát,

    G

   tak si dodej ještě trochu kuráže,

           D

   jseš chlap, kterej čas neúnavně honí

      C                       D

   [: a svou káru musí taky hnát. :]

 

3. Den už se pomalu blíží

   a tma je špatnej společník,

   nejhorší ve chvíly zrádný,

   na jaký dávno jsem si zvyk'.

 

4. Až zvednu od čáry bílý

   konečně oči znavený,

   pohladím tu, co na mě čeká,

   a budu patřit jenom jí.

 

Ref..

 

 

 

 

Potvory– HOP TROP

 

   D                         Emi

1. To co vyprávím, se stalo je to dlouhá šňůra let,

                       G         A7

   l nám začal zrovna podzim už do hor přicházet,

         D                  Hmi                    A

   já v jednom z dlouhejch večerů, kdy si chlapi lžou,

    G              Hmi     A        A7

   vybalil svoji příhodu neuvěřitelnou.

 

2. Bylo indiánský léto, teda žádnej velkej hic,

   já hřebíkama sbíjel pár pevnejch okenic,

   to kdyby přišel rabovat mlsnej baribal,

   taky medvědí pasti fortelný jsem kolem chajdy dal.

 

         Hmi         G    D      Hmi          G A

R: Sper ďábel tyhle potvory, co věčně kolem slíděj,

    G              Hmi       A             D A  A7

   zavřete na dvě závory a psům poručte: Hlídej!

 

3. Strachy rozklepanej v koutě dveře nebránil můj pes,

   ty vyrval medvěd z pantů a do špajzu mi vlez,

   Když začal hrabat v policích a žral mý zásoby,

   já flintou přímo z postele mu roztrh útroby.

 

Ref..

 

4. Dveře letí, vtom se vřítí moje žena běsnící,

   "Jdem domů, konec pití!" mně strká ulicí,

   a vztekem celá zelená pak fackou jako dům,

   mi na nose brejle rozbila: "Tys nedal králíkům!"

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Překvápko I. – HOP TROP

 

   C         Ami     Dmi G7    C    Ami     Dmi  G7

1. Zaslech' jsem, že tutově v Praze pět na Smíchově

    C       Ami Dmi G7      C C7

   někdo střelí indiánskou loď,

         F           C7          F          C7

   hned napadlo mě bleskově, že po důkladný opravě

          F             C7         F G

   s ní překvapím svou milovanou choť.

2. Já nezaváhal chviličku, co chtěl by za tu věcičku,

   hned s majitelem vyjednávám sumu,

   říkal, že díky požáru má jen tu loď a kytaru

   a k ní mu chybí aspoň doušek rumu.

3. Tak do nejbližší Jednoty já začal nosit hodnoty,

   byly toho dvě narvaný tašky,

   už mám tě, moje kocábko, pro moji drahou překvápko

   mě stálo tankrát čtyřicet dvě flašky.

    G         D7

R: Poplujem spolu tam dolů tou peřejí,

             G

   přestože vodákům v ČSD nepřejí,

             C     Cmi   G

   řeka nám píseň bude hrát,

            D7              G

   že lodě nechtěj' nikde brát.

 

4. Den nato jsem pak z moskviče, co půjčujou nám rodiče,

   vyndal dva-tři nepotřebný díly, co neudělat pro lásku,

   já pro tebe,můj vobrázku,se nerozmejšlím nikdy ani chvíli.

 

5. Šoupnul jsem do svý aktovky dvě fungl nový mlhovky,

   pár součástek a taky litřík Arvy, vše vyměnil za lepidlo,

   pět latí, šrouby, tužidlo a hlavně pikslu bleděmodrý barvy.

 

6. Už starodávná tradice říká, že právě Lužnice

   vodáků je každoročně Mekkou, v den D u mostu v Suchdole

  'No to je voda, tý vole!', my zírali nad rozvodněnou řekou.

 

7. Aby ti, co koukaj' okolo, nám neříkali 'prďolo',

   my do svý lodi flegmaticky vlezli,

   že přišlo velký koupání a vo šutráky drncání,

   to nevadí, aspoň jsme se svezli!

 

R: Koukáme spolu tam dolů tou peřejí

   na trosku lodě, co volně proud nese ji,

   řeka nám píseň bude hrát, zbyla nám žížeň akorát.

 

Překvápko II. – HOP TROP

 

   C       Ami  Dmi  G7  C       Ami    Dmi G7

1. Když došlo k tomu koupání, kytaru kraulem dohání,

       C      Ami    Dmi  G7     C   C7

   já sebou pleskám jako ryba v parku,

        F           C7        F           C7

   to kdybych byla věděla, vyměnila bych manžela

          F            C7           F   G

   spíš, nežli pevnou zem za tuhle bárku.

 

2. Ani pochod Praha-Prčice mě neděsí jak Lužnice,

   i když mi říkáš:"Oporu máš ve mně!"

   Jak rejduješ to do roští,

   já chtěla bych bejt na poušti,

   a ty mě nutíš nedržet se země.

 

3. Prej následovat manžela by žena váhat neměla,

   co dělat, když mám vodychtivou půlku,

   tak za to milý překvápko ti budu říkat "potápko",

   zděšením mi lezou oči z důlků.

 

4. Vám, děti, Jano, Robíku, přivezou mámu v truhlíku,

   pro tátu začnou lepší časy rázem,

   leč zázrakem jsme dojeli a všichni byli veselí

   a ze všeho nejvíc ten můj starej blázen.

 

5. Jestli chce, tak po roce prubnem si keňu v potoce,

   podmínku mám, záchrannou chci vestu,

   jinak ať hledá v rubrice pod značkou

  "háček - vodnice" společnici pro vražednou cestu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Píseň smolařskejch plavců– HOP TROP

 

*: Tlejou, tam pod vodou tlejou a už je jich moc,

   smolařskejch plavců, co ke dnu zvou,

   tlejou tmou zelenou, důlky jim zejou,v očích maj' noc,

    C                G     C     C                G     C

   zní jejich vábení nad vodou, zní jejich vábení nad vodou

     C                G     C

   zní jejich vábení nad vodou.

         C                   G

1. Když nikdo tě nemá rád a nečeká tě máma,

    C                 G       C

   volají plavci, co ke dnu zvou,

                               G

   tak vem si tu modrou loď a pojeď kousek s náma,

     C                G     C

   zní jejich vábení nad vodou.

2. Hej, voda je dobrej kluk a

   hned je plná péče,hó-hó, hó-hou, 

   dovede pohladit a každá někam teče, hó-hó, hó-hou.

    C(D)                      G(A)    C(D)

R: Hejbat pádlem, to je džob, volají plavci,

   co ke dnu zvou,spleť ten džob, hned máš mokrej hrob,

                      G(A)  C(D)

   zní jejich vábení nad vodou.

*: Tlejou, tam pod vodou tlejou a nechte je spát,

   smolařský plavce, co ke dnu zvou,

   ženou se nad nima dychtivý stíny, co každej měl rád,

   [: zní jejich vábení nad vodou, :]

     D                A     D

   zní jejich vábení nad vodou.

        D                      A

3. Tam čeká nás dobrá zem za šlajsnou bez vraťáků,

    D                 A       D

   volají plavci, co ke dnu zvou,

                           A

   rudý slunce zapadá v kaňonech bez mastňáků,

     D                A     D

   zní jejich vábení nad vodou.

4. Za třetí peřejí je kemp a hezký holky,

   volají plavci, co ke dnu zvou, jenom takhle kejvneš pádlem,  

   holky ti daj' - vdolky, zní jejich vábení nad vodou.

5. Sedmdesát tisíc je nás, už se šinem, hó-hó, hó-hou,

   až zbaštíme koňský buřty, nalejem se vínem,hó-hó, hó-hou.

R: + *: Ahoj, tak dejte jim ahoj a nechte je spát,

   smolařský plavce, co ke dnu zvou,

   ahoj, to poslední "ahoj", co každej měl rád,

   [: [: zní jejich vábení nad vodou ... :] :]

Píseň pro šedivou hlavu– HOP TROP

        Emi           Hmi        Ami           Hmi

1. Jó, zahrajte mi, plavci, jak míval jsem to rád,

        Emi         Hmi    Ami            D

   mám pádlo pořád těžší a očím se chce spát,

       G           D          G          D

   už do vlasů mi vítr svý stříbro nafoukal,

        Emi           Hmi      Ami    Hmi   Emi

   jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál.

 

        G           D           G         D

R1: Až vobrátím se naposled za zemí modravou,

        C             G             C            D

    za pískem zlatým jako med, za slámou pod hlavou,

         G            D      C           G

    tam bendža hrály samy a holek plný stany,

         C         G       H7           Emi

    tam neštípaly mouchy a ohně plály tmou.

 

2. Jó, zahrajte mi, plavci, vo létu dávnejch dní,

   kdy tykaly nám hvězdy a louky voňavý,

   kdy po houpavejch pláních na pádla vítr hrál,

   jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál.

 

R2: Ten, kdo má hlavu šedivou, ke šlajsně musí plout,

    ta šlajsna končí hladinou, co nemá vratiproud,

    tam Celsius se nehne, ať v noci, nebo ve dne,

    tam vlahej vítr zpívá pod šlajsnou poslední.

 

R1..

 

3. Jó, zahrajte mi, plavci, o šlajsně poslední,

   že proudí krátkou nocí, a pak se rozední,

   a zahrajte to nahlas, bez vás bych se jí bál,

   jó, zahrajte mi, plavci, a potom plujte dál,

      Ami    Hmi   Emi    Ami    Hmi   Emi

   a potom plujte dál, a potom plujte dál ...

 

 

 

 

 

 

Poplujem spolu– HOP TROP

 

        E               F#       H                E   H

Až spolu jednou poplujem ve dvou,bude to takhle k večeru,

        E               F#    H                    E E7

  budu ti zpívat "hurá" a "vivat" uprostřed vln a kamenů,

    A   H      E      E7     A     H     E   E7

   políbit tvá ústa prahnu, jenže na ně nedosáhnu,

     F#mi       G#mi         A        H   E A H

   pro tuhletu závadu neztrácím však náladu.

    A                Ami           E               E7

R: Políbím pádlo na hornom koncu,natáhnu pádlo k tobě vpřed

 F#mi          G#mi         A                         H

v duši mi zazní tisíc zvonců,až na ten konec dáš svůj ret

     A      H     E     E7   A   H      E   E7

   všichni lidi svoje zraky vyvalí jak tenisáky,

      F#mi            G#mi           A       H   E A H

   "proč ta holka," křičejí, "kousá pádlo v peřeji?"

2. Až spolu jednou poplujem ve dvou,

   budu ti říkat básničky, neboj se, nesním, vím,

   že tě nesmím vyklopit mezi rybičky,

   kdyby se to přece stalo, řeknu, že se stalo málo,

   že ti sluší velice za uchem ta bělice.

Předpověď počasí - Miki Ryvola

   Emi    D             Emi          G          Emi

1. Slyším kapky v listí hrát, teplej vítr začal vát,

         G           C         G             H7

   je to jako loni v létě, samotnej na celým světě

         Emi     D         Emi A C

   viděl jsem tě na perónu stát.

2. Padaj' saze na vlasy, než nám odjezd ohlásí,

   na kafe se budem skládat, z lógru na dně hrnku hádat

   naší nový lásky počasí.

   G             Dmi G                    Dmi

R: Tvoje oči medový  lásky stav nám předpoví,

        Emi        A           D           C

   moje proměnlivá ženo, nad láskou je zataženo,

   H7      Emi    D          Emi A C Emi A

   v očích máš přeháňky dešťový.

3. Do půl roku, do rána láska je už dohraná,

   léto teplý dávno není, jen mrznoucí mrholení,

   předpověď zas byla vylhaná.

4. Jízdní řád se nemění, lásky mají zpoždění,

   jak semafor nad krajinou, jak světýlko nad bažinou

   vyhlížím tě, holka, k zbláznění.

R: Tvoje oči ...

Pětset mil

 

          G            Emi       Ami            C

1. Plakat budeš, dívko má, že odešel jsem z domova,

          Ami            Hmi           C D

   že odešel jsem z domova snad stovky mil,

           G           Emi         Ami         C

   stovky mil, stovky mil, stovky mil, stovky mil,

          Ami            D              G D

   že odešel jsem z domova snad stovky mil.

 

2. Čas, ten lásce ublížil, vzdáleni jsme pětset mil,

   srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil,

   těžkých chvil,těžkých chvil,těžkých chvil,

   těžkých chvil, Srdce mý teď prožívá moc těžkých chvil.

3. Celou noc teď přemítám, že jsem zůstal sám a sám,

   lavici teď nádražní za lože mám,

   za lože mám, za lože mám, za lože mám, za lože mám,

   lavici teď nádražní za lože mám.

4. Cestu zpátky dobře znám, ale kapsu prázdnou mám,

   tak v tý dálce daleký zůstanu sám,

   zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám, zůstanu sám,

   [: tak v tý dálce daleký zůstanu sám ... :]

 

Píseň proti trudomyslnosti

D                                                A7

Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek,

                                                  D

Němec i Brit, křesťan i Žid, každý by nejraději utek',

         G            D         E7            A7

ba i ti šikovní Žaponci se silami jsou na konci,

           D           G           D            A7  D

jen jeden z národů neskoná, hrůzy severu slavně překoná!

                                             A7

   Tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci,

                                             D

   tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli vlci,

                                             G

   tam, kde hy-, tam, kde hy-, kde hynuli sobi,

    A7              D    A7              D A7 D

   Čech se přizpůsobil, Čech se přizpůsobil!

Píseň listopadu - Wabi Daněk

 

    D          G           D          G

1. Málo jím a málo spím a málokdy tě vídám,

    D          F#mi          Emi A7

   málokdy si nechám něco zdát,

    G           D D/C# Hmi         G

   doma nemám stání už od jarního tání,

    C                       D

   cítím, že se blíží listopad.

 

             C       G            D

R: Listopadový písně od léta už slýchám,

             Emi G           D

   vítr ledový přinesl je k nám,

               C           G          D

   tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám,

             Emi G           D

   listopadový písni naslouchám.

 

2. Chvíli stát a poslouchat, jak vítr větve čistí,

   k zemi padá zlatý vodopád,

   pod nohama cinká to poztrácené listí,

   vím, že právě zpívá listopad.

 

Ref..

 

3. Dál a dál tou záplavou, co pod nohou se blýská,

   co mě nutí do zpěvu se dát,

   tak si chvíli zpívám a potom radši pískám

   píseň, co mě učil listopad.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přijela jsem v cadillacu - Žalman

 

            G            Ami D

1. Přijela jsem v cadillacu

               Emi   C         Hmi

   s mlhou v očích probdělých rán

               Ami          G

   a s povzdechem ranních vlaků,

               Hmi         C G

   řekla: můj cit je vyprodán.

 

2. Já z vesnice stál jsem jak sloup,

   já z vesnice a od koní,

   a toužil moc ji obejmout,

   než desátá nám zazvoní.

 

             G               Ami D

R: Nad krajinou čertovskej smích,

             Emi C           Hmi

   nad krajinou se spoustou rýh,

            Ami         G

   vychází den pokojem mým,

          Ami C        G

   ujíždíte  na plný plyn.

 

3. Ten den byl náš nedělní čas,

   voňavej vzduch trav na mezích,

   seno v lukách a drobnej špás

   jistě by stál i za ten hřích.

 

4. S vámi, slečno z cadillacu

   s mlhou v očích probdělých dní,

   však s povzdechem ranních vlaků,

   odjedete, až zevšedním.

 

Ref..

 

5.=1.

 

 

 

 

 

 

 

Prodám boudu

 

G                D7         G     E7   Ami   G   D7 G   Stojí cosi jako bouda na pokraji skály,jako starý

           D7

opuštěný  hrad

G                       D7             G

Tramp i člověk obyčejný pověst slyší z dáli,

E7    Ami   G     D7  G   G7

že ji ještě nikdo nevykrad.

C          Cmi         G   A          D  A7D7

Každý říká,že je třeba dát dráteníkem drátovat,

G                             D7        G

trampíř Johny se svým pejskem po okolí coural,

E7   Ami   G     D7   G

v osadě se po noclehu ptal.

      G

Rec : Kde se vzal,tu se vzal,divnej trampíř před ním stál

      do své chajdy Honzu se psem sladkým hlasem zval.

Ref :

G                            Gdim    D7

Kamaráde,prodám boudu,pojd se mnou a hned ten zázrak uvidíš,

                            G

stojí kousek proti proudu,co kamenem dohodíš.

                     E7  Ami

Na mou duši,jak se sluší,budeš tam mít zábavu

C            G               E7   Ami  G      D7    G  G7

((To se budeš smát až ti jedenkrát znenadání spadne na hlavu.))

 

Je to vinou alkoholu,že se mohl Johny,

majitelem této boudy stát.

Z večera,když na kytaru divné loudil tóny

zničeho nic komín na něj spad.

Sotva se lek,postel spadla mu,pejsánkovi na tlamu,

o půlnoci foukal vítr a kde bouda stála

hromada jen prken zůstala.

 

Rec : Od té doby v těchto místech straší trampíř divý,

      o půlnoci smutně zpívá nad hromadou dříví.

 

Rev : Kamaráde,prodám boudu . . .

 

 

Rakety - Jarek Nohavica 

 

               G                        D

1. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou až zítra,

                  Ami

   třeba bude už pozdě,

              C                     G

   jsem jen hromádka kostí a shluk bílkovin

      Ami7               C

   a naježené rakety mi míří rovnou do slabin

                   G

   a také na mou hlavu,

                                                   D

   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra,

                        Ami

   a o sebe se se mnou rozděl,

         C                        G

   než přiletí nějaký mimozemšťan od novin

      Ami7                        C

   a začne spočítávat kapky krve jako plody jeřabin

                   G

   a podá o tom zprávu.

          G            Emi  D          G

R: A pak na titulní stránce Vesmírného kurýra

                Emi   D           G

   vyjdou reportáže o tom, jak Zem umírá,

                Cmaj7               A#mi

   generálské prýmky, velvyslancův žaket,

   D            C                  D

   exkluzivní snímky nablýskaných raket

             G      Ami D           Ami   G   Ami D

   s různými emblémy, jó, to bude príma článek,

   Ami     G    Ami  D    Ami       G   Ami D Ami G Ami D Ami

   Země srovnaná se zemí, plus přiložený plánek.

 

2. Byl jsem vhozen do života bez toho, že by se mě ptali,

   a bez toho, že by se mě někdo zeptal, budu zase vyhozen,

   a tak prosím jenom o jedinou malou úsluhu:

   netvrďte mi do očí, že jednáte z mé vůle,

   že tohleto všechno je i moje přání,

   svět je brouk hovnivál, který svou kuličku válí

   jako v hypnóze a pěkně dokolečka dokola a pěkně po kruhu,

   až se mu hlava zatoří, tak vyhrabe si v zemi důlek,

   že tam přežije to bombardování.

 

Ref..

 

 

 

 

3. Hodláš-li, lásko, přijít za mnou už zítra,

   může být už pozdě,

   nikdo nás neposlouchá, poslouchejme sebe,

   jak se naše srdce hlásí: ještě chvíli,

   ještě moment, ještě vteřinu, ach, tady na zemi,

   a tak přijď už radši dnes, ať spolu dočkáme se jitra

   a o sebe se se mnou rozděl,

   cítím, že nebudu mít strach, když budu ležet vedle tebe

   a tak najdou nás za milión roků

   asi návštěvníci z vesmíru a přikryjí nás kamením.

 

  Ami D       Ami    G    Ami D

R: +  mohyly, mohyly kamenů

        Ami    G           Ami D

      všechno mlčky pnikryjí,

         Ami      G   Ami D

      i miliardu Romeů,

         Ami      G   Ami D Ami G Ami D Ami G

      i miliardu Julií ...

Roční období - KTO

             G           D7        G

1. Všichni svorně vzpomínáme na doby,

                           A7        D7

   kdy rok míval vždycky čtyry vobdobí,

            G          G7        C          G

   kdy se krávy ještě pásly a v každé vesnici

              D7          G

   byly nejméně dvě hospody.

2. Všichni svorně, každý sám, tak, jak si přál,

   směl si vybrat, jestli blíž anebo dál,

   potom večer klidně sedět s tím, s kým si měl co říct,   

   jinde než ten, s kým se pohádal.

             D7                G

*: Ve jménu boje proti pivu a hádkám vo kurník

       A7                         D7

   je místo hospod teď dům kulturní.

3. Všichni svorně teď ve světle intimním

   pijou lahváče od zpráv až do hymny,

   a tak není proč se divit, že ze čtyr vobdobí

   zbývá roku jen to podzimní.

          G         D7           G

4.=3. + zbývá roku jen to podzimní,

                                 D7           G

        a jedem dál: zbývá roku jen to podzimní ...

Ráno bylo stejný – Nezmaři/ Žalman

 

     G                      Hmi       D

1. Stál na zastávce s vypůjčenou kytarou,

       Ami              D             G

   v druhý ruce holku, to zavazadlo svý,

   Emi                       D

   a tý holce v sáčku řek':"Dobrýtro, miláčku,

  C          G       E7                     Ami D7      G

podívej se do dáli,uvidíš dvě smutný koleje na silnici."

 

2. Ráno bylo stejný, stejný pivo, stejný blues,

   ospalí a nudní byli po flámu,

   kouřili partyzánku, dým foukali do vánku,

   dívali se do dáli, viděli dvě smutný koleje

   na silnici.

 

    D                 C       G C G

R: Ráno bylo stejný, nesváteční,

    D                  C      G C G

   na tvářích počasí proměnlivý,

    D              C           G

   rádio hlásilo: na blatech svítá,

    E7                    Ami7 D7 G

   každej byl tak trochu sám, hm.

 

3. Holka, zvedej kotvy, nikdo nás už nebere,

   pojedeme po svejch do podnájmu žít,

   koupíme na splátky jízdenku tam a zpátky,

   až omrzí nás dálky, budem jak dvě smutný koleje

   na silnici.

 

Ref..

 

 

 

 

Rodné údolí 

 

        A                                

Cesta má přede mnou v dáli mizí,

                            E7

každý krok  v srdci mém zabolí,  

    A      A7        D

Zítra já budu stát v zemi cizí,      

 A      E7         A

nespatřím své rodné údolí    

 

                    D

R) Zavolám: nashledanou, nashledanou,        

    A          E7       A

   nashledanou rodné údolí

                         D       

   Zavolám: nashledanou, nashledanou,    

    A            E7        A   E A

   při vzpomínce srdce zabolí.       

            

 

Oči mé nevidí jak se stmívá,

nevidí co jsem měl tolik rád

jedině co mi teď ještě zbývá

rodnému údolí sbohem dát.

 

Ref..

 

Proč se den za každou nocí vrací

,proč se čas na chvíli nezastaví,

nemusel bych ti své sbohem dáti

kdyby dnešní den na věky byl.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Rosa na kolejích

 

    G                C         D             G

1. Tak, jako jazyk stále naráží na vylomený zub,

                     C           D               G

   tak se vracím k svýmu nádraží, abych šel zas dál,

                C        D       Emi           Gim

   přede mnou stíny se dlouží a nad krajinou krouží

              C      D        G

   podivnej pták, pták nebo mrak.

                 C         D        C    G

R: Tak do toho šlápni, ať vidíš kousek světa,

                  C     D       C    G

   vzít do dlaně dálku zase jednou zkus,

                C     D       C   G

   telegrafní dráty hrajou ti už léta

                  C      D      C  G

   to nekonečně dlouhý monotónní blues,

                              C      D      C      G

   je ráno, je ráno, nohama stíráš rosu na kolejích.

2. Pajda dobře hlídá pocestný, co se nocí toulaj',

   co si radši počkaj', až se stmí, a pak šlapou dál,

   po kolejích táhnou bosí a na špagátě nosí

   celej svůj dům, deku a rum.

      G       C      D      C      G

R: + nohama stíráš rosu na kolejích ...

 

Rozpočítávalo – HOP TROP

       A                     Hmi

Na mý duši leží kámen vod zimy až do jara,

       E                       A         E

že už nikdy nepoplavem po tvý vodě řeko má,

       A                         Hmi

ty si bubláš v klíně lesů, moje láska nestárne,

        E                          A    E     A

každou noc se budím v děsu, že tě někdo ukradne,

       D             A           Hmi        E

je to tím, že vodní pánbůh má pazoury lepkavý,

         A     Hmi  A                      E    A

: na koho ty ruce sáhnou, ten už se jich nezbaví... :

 

 

Růže z Texasu

 

        D            D7          G            D

1. Jedu takhle večer stezkou dát stádu k řece pít,

                      Hmi        E7             A7

   v tom potkám holku hezkou, že jsem až z koně slít'.

      D              D7          G          D

   Má kytku žlutejch květů, snad růží co já vím.

                      H7

   Znám plno hezkejch ženskejch k světu,

       Emi   A7    D

   ale tahle hraje prim.

   D7           G                          D        

R. Kdo si  kazíš smysl pro krásu, ať s tou a nebo s tou,

                     Hmi             E7          A7        

   dej říct, že kromě Texasu, tyhle růže nerostou.

   D             D7                G             D        

   Ať máš kolťák nízko u pasu, ať  jsi třeba zloděj stád,

   H7       Emi          A7          D         G     D

  svoji žlutou růži z Texasu budeš pořád mít už rád.

 

          E            E7        A            E

2. Řekla, že tu žije v ranči jen sama s tátou svým

                 Cmi        F7            H7

   a hrozně ráda tančí, teď zrovna nemá s kým.

       E            E7         A            E

   Tak já se klidně nabíd', že půjdu s ní a rád

                   C7        Fmi   H7   E

   a že se dám i zabít, když si to bude přát.

 

Ref..

  

3. Hned si se mnou dala rande a přišla přesně v půl

   a dole teklo Rio Grande a po něm měsíc plul.

   Když si to tak v hlavě srovnám, co víc jsem si moh'

   přát, ona byla milá, štíhlá, rovná, zkrátka akorát.

 

Ref..

 

4. Od těch dob svý stádo koní sem vodím k řece pít

   a žiju jenom pro ni a chtěl bych si ji vzít.

   Když večer banjo ladím a zpívám si tu svou,

   tak pořád v duchu hladím, tu růži voňavou.

 

Ref..

Ryl jen, celej den ryl – Spirituál Kvintet

Interpret/autor: Spirituál kvintet 

       Ami

1. Já každý ráno v sedm hodin vstal

       E7       Ami E7

   a krumpáč s lopatou vyfasoval,

          Ami

   pak s partou, která makat dovede,

         E

   jsem došel tam, co tunel povede.

 

   E7 Ami      E7        Ami

R: A ryl jen, celej den ryl,

                G         Ami

   já ryl jen, celej den ryl,

                           C           E7

   abych dřív, než do svý boudy pudu spát,

    Ami      Ami/G Ami/F   E7

   čaj v kantýně  moh' si dát,

       Ami      E7        Ami

   já ryl jen, celej den ryl, celej den,

    E7  Ami             E7  Ami

   jak krtek celej den jen ryl.

 

2. Kdo netrhal skálu, těžko pochopí,

   co sám dynamit někdy natropí,

   když jednou náhle došlo k výbuchu,

   Jim Goff vyletěl majli do vzduchu.

 

Ref..

 

3. A když z tý vejšky zas na zem si kec',

   předák McCane ho popad' za límec:

   "Tak se mi zdá, že línej jsi jak veš,

   mně ve vzduchu se flákat nebudeš!"

 

Ref..

 

4. Teď po létech, když večer sedím sám,

   na starý dobrý časy vzpomínám,

   zas slyším tmou, jak rány duněly,

   když ve skalách jsem lámal tunely.

 

Ref..

Říkal mi brácho– HOP TROP

 

   C           F         Ami

1. Slunce rozpálilo střechy kodrcáku,

     Emi                     G

   špinavej plech nám záda hřál,

            C         F          Ami

   kolejí spojky počítaly kola vlaku,

            G      D            G

   jelo se dál, vagón to vodkejval.

 

2. V kapse jenom tupej zavírák a lžíci,

   nic, vo co člověk by se bál,

   nikdy jsme nebyli vážení cestujícín

   co znamenaj' pro dráhu kapitál.

 

              Ami                      Emi

R: Říkal mi brácho, a já měl ho proto rád,

            Gmi                     C

   a naše jména byly zkrátka vedlejší,

             Ami                           Emi

   oba jsme měli víc, než moh' by si kdo přát:

             Gmi                     G

   společný nebe, dny a cesty včerejší.

 

3. Až zas jeho vlasy větrem rozevlátý

   poznám na dálku za tratí,

   přečtu si na zarostlý tváři rozesmátý,

   že dobrej chlap se prostě neztratí.

 

Ref..

                     Dmi     G           C

4.=3. + že dobrej chlap se prostě neztratí ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Silver Hill – HOP TROP

Interpret/autor: Hop trop/Hop trop

       C       F                Emi          C   F    C    

Ref: Možná jinou horší práci neznám, vo kterou bych někdy

G   C

zavadil.

        F                      Emi        C   F C     G           Nejsem sám, kdo stříbro v zemi hledá tady v údolí pod

     C

Silver Hill.

 

Dmi                  Emi    F                    G

Sněhu vejš, než ruka sáhne, cesty v horách nesjízdný,

Dmi                 Emi  F              G

každej rok od půlky září počasí je prabídný.

F                     G            C           F

K jídlu pečem zmrzlou havěť, co se koupí od lovců,

Dmi                 Emi         Dmi           C

k masu pijem čistou vodu, která stejká z ledovců.

 

Ref..

 

Noci jsou tu hrozně dlouhý,

do tmy svítí jen náš srub,

za každou, co tady probdím,

do vrat ráno vříznu vrub.

Proto čekej, až zas tání

průsmyk v horách zprůchodní,

pak i já se k tobě vrátím

v době jarních povodní.

 

Ref..          : tady v údolí pod Silver Hill :

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Samota

Wabi Ryvola

    E                E7             A            E

1  Do tváře čas mi hlubokou brázdu samotou vyrejval,

            H7                            A

   tělo je rozeschlej prám, když pluješ stále jen sám,

              H7                E

   co je ti platný, že jsi kapitán

 

2  Do zrzavejch strun svýho banja

   dávno už jsem nezahrál,

   že jsem byl stále jen sam,

   v srdci mám nejeden šrám,

   život je tvrdej, i když jsi kapitán

 

   E7          A        H7      E         C#mi

R: A tak vždy zůstaneš sám, nikdo ti nepoví,

            A         H7      E

   jak máš žít, abys byl milován,

   E7          A        H7     E         C#mi

   a tak vždy zůstaneš sám, a koláč medový

             A    H7         E

   za tebe sní kapitán Korkorán

 

3  Na tváři mech mám z dalekejch

   cest tam do hor a údolí,

   z košile mám jenom cár, ze smečky zbylo psů pár,

   co bude dál, mi nikdo nepoví

 

4  V kapse mám prach vodřenej z mincí,

   který jsem prodělal,

   já jenom samotu znám, tak, sakra, co dělat mám,

   abych měl jednou na pořádnej flám

 

Ref..

 

 

 

 

Sotva se narodíš– HOP TROP

 

   D        A7      D           A7

1. [: Sotva se narodíš, už ti koně kovou, :]

       G         D      A     D

   [: šavli ti chystají ocelovou, :]

   A     Hmi  Emi Emi7 E7 A7

   ocelovou, bez parády,

       G        D        A7     D

   [: co kmáni dostávaj' u armády. :]

 

2. [: Sotva se narodíš, už si verbíř píše, :]

   [: že nejsi ze zámku, ale z chýše, :]

      ale z chýše pod horama,

   [: těžko se vyplácet šesťákama. :]

 

3. [: Sotva se narodíš, už ti kulku lijou, :]

   [: kdo střelí dřív, toho nezabijou, :]

      nezabijou, a pak možná,

   [: jakej maj' mrzáci život, pozná. :]

 

4. [: Sotva se narodíš, už ti šijou kabát, :]

   [: kterej si voblíkneš jednou-dvakrát, :]

      jednou-dvakrát, naposledy,

   [: zelený sukno je zkrvavený. :]

 

        E       H7        E       H7

5. [: Kdejakej generál, kdejakej kaprál :]

          A       E       H        E

   [: s flintama lidi by do pole hnal, :]

    H        C#mi F#mi F#mi7 F#7 H7

   do pole hnal proti sobě,

       A         E       H7         E(C#mi)

   [: komu jsou metály platný v hrobě? :]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sbohem lásko

 

        C     F      G        C   F G

Ať bylo mně i jí tak šestnáct let,

        H      Gmi        C

zeleným údolím jsem si ji ved',

F     H          H7              E         Emi

byla krásná, to vím, a já měl strach, jak říct,

          H         F                H    E H

když na řasách slzu má velkou jako hrách.,

 

   H7      E              Cmi          Dmi       Gmi

R: Sbohem, lásko, nech mě jít, nech mě jít, bude klid,

          Cmi           F7        H         H7

   žádnej pláč už nespraví ty mý nohy toulavý,

         E             Cmi        Dmi      Gmi

   já tě vážně měl moc rád, co ti víc můžu dát,

          Cmi       F7          H       E     H

   nejsem žádnej ideál, nech mě jít zas o dům dál.

 

A tak šel čas, a já se toulám dál,

v kolika údolích jsem takhle stál,

hledal slůvka, co jsou jak hojivej fáč,

bůhví, co jsem to zač, že přináším všem jenom pláč.

 

Ref..

 

Recitativ:

Já nevím, kde se to v člověku bere

ten neklid, co ho tahá z místa na místo,

co ho nenechá, aby byl sám se sebou spokojený

jako většina ostatních,

aby se usadil, aby dělal jenom to,

co se má, a říkal jenom to, co se od něj čeká,

já prostě nemůžu zůstat na jednom místě,

nemůžu, opravdu, fakt.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

Sedm dostavníků - W. Matuška

  

Emi A G F# Emi A G F# Emi

     Emi                      D

1. Plání se blíží sedm dostavníků,

     Emi                            D

   stačí jen mávnout, a jeden zastaví,

     Emi     C      D          Emi

   sveze tě dál za pár dobrejch slov a díků

              C          D         Emi D Emi D Emi

   ten kočí, co má modrý oči laskavý.

 

    Emi       D                Emi

R: Heja heja hou, dlouhá bude cesta,

                D                Emi

   dlouhá jako píseň, co mě napadá,

              D                    Emi

   heja heja hou, sám když někdy stojím,

               C             D        Emi

   sám proti slunci, který právě zapadá.

 

2. Vím, že se dneska hvězdy nerozsvítí,

   neklidní ptáci maj' hlasy laskavý,

   vyprahlá tráva už velký deště vítá,

   ty deště, co i moje stopy zahladí.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sedmnáct dnů - Wabi Ryvola

Emi     Ami                      Emi

Jak zavoláš, když ti dávno v hrdle vyschnul hlas

                        H7

tvůj krk je připravenej na provaz,

                       Emi  C Emi

kterej se houpá blíž a blíž.

        Ami                    Emi

Kam zavoláš, když tvoje oči vidí pustinu,

                      H7

nejradši lehnul bysis do stínu

                     Emi C Emi

jenom kdyby tu ňákej byl.

 

            E7                           Ami

R: Sedmnáct dnů máš v patách ostrý hochy z patroly,

            D7                        G

   noc beze snů a pravou ruku furt na pistoli.

                H7                          C

   V hrdle máš prach a tvůj kůň teď už neví kam má jít,

           H7                            Emi C Emi

   máš asi strach, jseš ale chlap a desperát.

 

Jezdci jsou blíž,

pustinou jenom dusot kopyt zní,

ubal si cigaretu poslední,

než zazní obávanej hlas.

Hands up old boy,

bouchačku uchop rukou za hlaveň,

ať šerif ví,ze máš furt úroveň,

že v očích ještě ocel máš.

 

R:

Kdo prohrát zná,

i když měl předtím v očích temný strach,

ten právo má,

aby řek šerif o něm: Byl to chlap.

Tak naposled

pohleď na slunce smutným úsměvem,

život je boj

a tys ho předčasně prohrál.

 

 

Severní vítr

          D                  Hmi

1. Jdu s děravou patou, mám horečku zlatou,

          G                   D

   jsem chudý, jsem sláb, nemocen

                          Hmi

   hlava mně pálí, tam v modravé dáli

       G          A7       D

   se leskne a třpytí můj sen.

 

2. Kraj pod sněhem mlčí,

   tam stopy jsou vlčí,

   tam zbytečně budeš mi psát,

   sám v dřevěné boudě

   sen o zlaté hroudě

   já nechám si tisíckrát zdát.

 

    D       D7       G     D                    A7

R: Severní vítr je krutý, počítej, lásko má, s tím,

      D        D7         G             D     A7   D

   k nohám ti dám zlaté pruty, nebo se vůbec nevrátím.

 

3. Tak zarůstám vousem

   a vlci už jdou sem,

   já slyším je výt blíž a blíž,

   už mají mou stopu,

   už větří, že kopu

   si hrob a že stloukám si kříž.

 

4. Zde leží ten blázen,

   chtěl dům a chtěl bazén

   a opustil tvou krásnou tvář,

   má plechovej hrnek,

   v něm pár zlatej zrnek

   a nad hrobem polární zář.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

Snídaně v trávě - Tučný M.

    G          Emi    C         D

1. Já nejsem zdejší, jen projíždím,

     G       Emi    C         D

   jsou movitější, já ti nabízím:

 

               G                D

R: Snídani v trávě, teď právě prostřenou,

                  G

   loukou ráno vzbuzenou, napůl v snách

     C                         G

   hledám teď po kapsách, čím zaplatím

                 D                    G

   dřív, než se vytratím, snídani v trávě.

 

2. Dál podle pražců,

   tam je můj cíl,

   dám na každej nápis,

   že jsem tu žil.

 

Ref..

     C                G

*: Kdybych měl plátno a zlatý rám,

    C                  H

   tak se do malování dám.

 

3. Jsou povolanější,

   jak jsem si všim',

   já nejsem zdejší,

   tak jenom sním.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Škoda 1000 MB - Slávek Janoušek

      G           G/F#    Emi

1. Vždycky, když nasedám do svého auta,

   Ami7                 D     G        G/F#   Emi

   už zase trnu, co mě čeká, vžívám se do role astronauta,

     Ami7                         D

   přinejhorším v kufru je rum a deka,

     C    Hmi Ami    G C  G      C G C G C

   tři, dva, jedna, vrm, napoprvé!

2. Kdyby se stalo, že by to kikslo,

   na sebe dám deku, rum do sebe na ex,

   káře bych vynadal: ty zhnilá pikslo,

   zatím je to miláček značky Calex,vrm, vrm, vrm, vrm.

    G                      Hmi                   Ami7      

R: Řeknu vám to otevřeně: ve škodovce tisícovce jezdím

    D         G                           Hmi

   denně  a furt to jede, furt to jede, furt to jede,

                Ami7             D   G                Hmi

   furt to jede, furt (zas) to jede, holt poctivá stará

                      Ami7    D

   česká ruční práce na koleně, na koleně,

      G                           Hmi

   a furt to jede, furt to jede, furt to jede,

                  Ami7             D

   furt to jede, furt (zas) to jede,

         C           C/H          Ami         Ami/G

   sice nebliká to, netroubí to, vaří se to, netopí to,

    D/F#           Ami       D          Ami  D       G C G C

   to nebudu lhát, ale jede Škoda 1000 MB z roku pětašedesát.

 

3. Tuhle, když jsem jel na Jihlavu,

   přes cestu přebíhala černá kočka,

   smůla - nechtě jsem jí přejel hlavu,

   za mnou hledí její smutná očka, mňau, mňau, mňau, mňau.

 

4. Normální kočka přece raději počká,

   pokud nechce skončit nohama vzhůru,

   ale obdivuji zajíce, a to úplně nejvíce,

   těch přejel jsem už fůru,jau, jau, jau, jau.

 

Ref..

 

5. Mám jeden osobní silniční rekord:

   u Plzně jsem předjel Ford Escort,

   on sice brzdil, ale já jel stovkou

   tou svou škodovkou tisícovkou, fakt, fakt, fakt, no fakt.

 

 

    G                    Hmi

*: A na cestě k Táboru cosi ruplo v motoru,

   Ami7                         D

   a toho oleje, co tam člověk naleje,

   G                   Hmi

   u pumpy ve Zvolenu mali dovolenú,

   Ami7                            D

   tak mě táhli na laně jak loni z Kadaně,

    G                Hmi

   na cestě z Brodu vyvařil jsem vodu,

    Ami7                               D

   nedojel jsem do Kladna, hladina se dotkla dna,

    G                Hmi

   cestou na Úpici přejel jsem slepici,

    Ami7                          D

   cestou do Hradce přejel jsem vrabce,

   G                 Hmi

   a takhle se vám blížím k Brnu,

   Ami7                  D

   a pak jsme asi týden jedli srnu.

   G                    Hmi

   Už budú Michalovce, cez cestu chodia ovce,

   Ami7                      D

   a cestou z Žatce usínám sladce,

    G                          Hmi

   ve značkách vidím opilce a ti mi skáčou pod kola

      Ami7            D      G                      

   a já jim lámu žebra, a pozor, přechod pro chodce,

     Hmi                    Ami7             D

   a já zahlídl buvola a s ním přechází zebra,

      Ami7                D    Ami7               D/F#

   a nedaleko Žďáru, bum bác, nepřejel jsem multikáru,

            Ami7      Cmaj7        D

   a řidič vylezl a vzal železnou tyč

             Ami7       Cmaj7         D

   a urval blatník se slovy "Ten je pryč!",

       Ami7            D      Ami7             D

   ale už tam mám zas novej, jen patnáct let starej.

      G                          Hmi

R: A zas to jede, furt to jede, zas to jede, furt to jede,

    Ami7      D

   zas to jede,

      G                          Hmi

   a zas to jede, furt to jede, zas to jede, furt to jede,

    Ami7

   zas to jede, furt to jede, zas to jede, furt to jede,

   z kopce jede, furt to jede, zas to jede, z kopce jede,

   /:s náma jede furt to jede, zas to jede, z kopce jede:/

                                                       G

   furt to jede, zas to jede, s náma jede, z kopce jede ...

Škrábej– HOP TROP

 

   Emi

1. Trojstěžníku plachty k rozervání napnutý,

     G

   třináctej den je to s náma nějaký nahnutý,

     D                                     Emi

   smůlu táhnem za kormidlem s sebou po vlnách,

   my lodníci jsme na tom nejhůř, vím to na tuty,

    G

   pískovcovou cihlu v ruce, záda vohnutý,

    D                                       Emi

   bocman vříská, nejradši bych po krku mu sáh'.

 

         Emi                            C

R: Hej, hej! Škrábej ty prkna, ať jsou bílý!

         Emi                           C

   Hej, hej! Škrábej, ty prkna musej' bejt!

         Emi                           C

   Hej, hej! Říkej si klidně každou chvíli:

    Emi      D      Emi   D      Emi    D      Emi

   nebudem spílat, ruce spínat, žalmy zpívat, hou!

 

2. Bez vody jsme všichni skoro žízní leknutý,

   nikomu z nás nevadí, že spíme vobutý,

   stejně každej den jeden z nás končí na marách,

   čert aby vzal bocmana a s ním i drhnutí,

   ze kterýho máme teď ty záda vohnutý,

   chcem bejt rovný, až do pekla překročíme práh.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

Tereza/Osamělý město - Hoboes

 

        C            D              G

1. Ten den, co vítr listí z města svál,

         C              D          Emi

   můj džíp se vracel, jako by se bál,

      C          D          G

   že asfaltový moře odliv má

       C            D         E

   a stáj že svýho koně nepozná

           G                                     D

R: Řekni, kolik je na světě, kolik je takovejch měst,

            Ami                              Emi

   řekni, kdo by se vracel, všude je tisíce cest,

              G                                     D

   tenkrát, když jsi mi, Terezo, řekla, že ráda mě máš,

             Ami                                   Emi

   tenkrát ptal jsem se, Terezo, kolik mi polibků dáš

         D         G

   naposled, naposled

 

2. Já z dálky viděl město v slunci stát

   a dál jsem se jen s hrůzou mohl ptát,

   proč vítr mlátí spoustou okenic,

   proč jsou v ulici auta, jinak nic?

 

Ref..

 

3. Do prázdnejch beden zotvíranejch aut

   zaznívá odněkud něžný tón flaut

   a v závěji starýho papíru

   válej' se černý klapky z klavíru

 

Ref..

 

4. Tak loudám se tím hrozným městem sám

   a vím, že Terezu už nepotkám,

   jen já tu zůstal s prázdnou ulicí

   a vosamělý město mlčící

 

Ref..

 

 

 

 

Tři kříže – Hop Trop

 

   Dmi               C           Ami

1. Dávám sbohem všem břehům proklatejm,

             Dmi       Ami   Dmi

   který v drápech má ďábel sám,

                C           Ami

   bílou přídí šalupa "My Grave"

          Dmi       Ami   Dmi

   míří k útesům, který znám.

             F        C        Ami

R: Jen tři kříže z bílýho kamení

          Dmi      Ami   Dmi

   někdo do písku poskládal,

          F              C          Ami

   slzy v očích měl a v ruce, znavený,

          Dmi       Ami         Dmi

   lodní deník, co sám do něj psal.

 

2. První kříž má pod sebou jen hřích,

   samý pití a rvačky jen,

   chřestot nožů, při kterým přejde smích,

   srdce-kámen a jméno Stan.

Ref..

 

3. Já, Bob Green, mám tváře zjizvený,

   štěkot psa zněl, když jsem se smál,

   druhej kříž mám a spím pod zemí,

   že jsem falešný karty hrál.

Ref..

 

4. Třetí kříž snad vyvolá jen vztek,

   Fatty Rogers těm dvoum život vzal,

   svědomí měl, vedle nich si klek' ...

 

Rec: Snad se chtěl modlit:

     "Vím, trestat je lidský,

     ale odpouštět božský,

     snad mi tedy Bůh odpustí ..."

 

R: Jen tři kříže z bílýho kamení

   jsem jim do písku poskládal,

   slzy v očích měl a v ruce, znavený,

   lodní deník,a v něm, co jsem psal .

 

Tak už mi má holka mává - Hoboes

 

    Emi        D          C     Emi

1 Posledních pár minut zbejvá jen,

                D            A Emi

   máš teplou dlaň, už se stmívá,

             D           C     Emi

   těžký je říct, že se končí den,

               D        A C E

   vlak poslední vagón mívá

    G                                          F   D

R: Tak už mi má holka mává, ve vočích má slzy pálivý,

    Emi                   C     A7    D7

   život jde dál, to se stává, já to vím,

    G                                         F D

   tak už mi má holka mává, výpravčí zelenou dává,

        Emi

   tak jeď, jeď, jeď, tak jeď, jeď, jeď,

   tak jeď, jeď, jeď, tak jeď

 

2. Koleje jsou cejchem loučení,

   holkám se ve vočích střádá,

   smutek je šátek osamění,

   co mužskejm na cestu mává

 

Ref..

 

3. Za zády zůstal mi pláč a smích

   do tmy se můj vlak teď řítí

   zmizela holka jak loňskej sníh

   a světla měst v dálce svítí

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Tak už se škrábu strání  - HOP TROP

         

     C      F          C   Ami

1. Tak už se škrábu strání plnou kamenů

            C           Bb                C G7

   a je mi fajn, vždyť každej z nich tu znám,

              C       F                  C   Ami

   mě táta křtít dal vodou z horskejch pramenů,

              C     Bb          C

   tak mě to táhne zase domů k nám.

 

              Bb                    C

R: Na horách večer se slunce v krvi utápí,

            Bb                          C

   i rána znám, jsou jako jabloň zjara bílý,

              Bb              C

   už mě nic netrápí, a slzy na tvářích

               D7               G

   jsou jenom pot a kapky dešťový.

 

2. Tak už se škrábu strání plnou kamení,

   za chvíli sad mi z dálky zavoní,

   zůstanu stát u dřevěnýho stavení,

   kde chladí stín těch bílejch jabloní.

 

R: Kolik je mejlí, kterejm záda jsem už ukázal,

   kolik je cest, co vedly bůhvíkam,

   kolik je písniček, co na nich jsem si zazpíval,

   tohle je ta, která vedla mě zas k nám.

 

3.=1.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Těšínská - Jarek Nohavica 

 

 Ami                Dmi          F E      Ami Dmi F E Ami

1. Kdybych se narodil před sto lety v tomhle městě,

                   Dmi            F  E    Ami Dmi F E Ami

   u Larischů na zahradě trhal bych květy své nevěstě,

    C               Dmi

   moje nevěsta by byla dcera ševcova

      F              C

   z domu Kamiňskich odněkud ze Lvova,

                    Dmi       F E       Ami   Dmi F E Ami

   kochal bym ja i pieščil, chyba lat dwieščie.

 

2. Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna,

   nejhezčí ze všech těšínských šperků byla by ona,

   mluvila by polsky a trochu česky,

   pár slov německy, a smála by se hezky,

   jednou za sto let zázrak se koná, zázrak se koná.

 

3. Kdybych se narodil před sto lety,

   byl bych vazačem knih,

   u Prohazků dělal bych od pěti do pěti

   a sedm zlatek za to bral bych,

   měl bych krásnou ženu a tři děti,

   zdraví bych měl a bylo by mi kolem třiceti,

   celý dlouhý život před sebou,

   celé krásné dvacáté století.

 

4. Kdybych se narodil před sto lety v jinačí době,

   u Larischů na zahradě trhal bych květy, má lásko,tobě,

   tramvaj by jezdila přes řeku nahoru,

   slunce by zvedalo hraniční závoru

   a z oken voněl by sváteční oběd.

 

5. Večer by zněla od Mojzese melodie dávnověká,

   bylo by léto tisíc devět set deset,

   za domem by tekla řeka,

   vidím to jako dnes: šťastného sebe,

   ženu a děti a těšínské nebe,

   ještě že člověk nikdy neví, co ho čeká,

    Ami    Dmi F E Ami Dmi F E Ami

   na na na ...

 

 

 

Temný vody – HOP TROP

 

    Ami                   F              Ami

1. Temný vody před námi v ocelovým krunýři

                        G                     C E

   nepoznaly svítání, hvězdy se v nich nezhlíží,

      Ami                 F              Ami

   chraň si duši ubohou, bílá je a nevinná,

     G      F     Ami   G     E                  Ami G

   kdo ví, co se pod vodou v temných vodách ukrývá.

 

    C              D       C           D

R: Co se v tůni skrývá, chvátej od ní dál,

    Ami           C               E

   divnou píseň zpívá, kdo u ní stál.

 

2. Vítr v tůni neleží, dokola je černá noc,

   ticho s černou otěží, který volá o pomoc,

   kdo sem hodil trápení, už se ho bát nemusí,

   ústa už jsou zavřený, bez muziky umřu si.

 

Ref..

 

3. Ráno slunce vychází, pálí trávu zmuchlanou,

   temný vody pod hrází navždy chladný zůstanou,

   pálí slunce do květů, temná tůň se nehýbá,

   stýská se jí po létu, před kterým se zavírá.

 

R: Co se v tůni skrývá, smích nehybný,

   smích, co uhasíná tmou dlouhých dní.

 

4. Až přijde na břeh večer zelenej,

   skloň se k vodám potají,

   na hladinu ucho dej, temný vody zpívají,

   zpívaj' písně duhový tomu, kdo je poslouchá,

   tomu, kdo se nebojí, tomu, kdo je pofouká.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Trh ve Scarborough 

 

   Ami      C      G          Ami

1) Příteli, máš do Scarborough jít,  

   C      Ami    D          Ami          

   dobře vím, že půjdeš tam rád,

             C                G  

   tam dívku najdi na Market Street,

  Ami       D        G        Ami

  co chtěla dřív mou ženou se stát.  

            

2) Vzkaž ji, ať šátek začne mi šít,

   za jehlu rýč však smí jenom brát

   a místo příze měsíční svit,

   bude-li chtít mou ženou se stát.

 

3) Až přijde máj a zavoní zem,

   šátek v písku přikaž ji prát

   a ždímat v kvítí jabloňovém,

   bude-li chtít mou ženou se stát.

 

4) Z vrkočů svých ať uplete člun,

   v něm se může na cestu dát,

   s tím šátkem ať vejde v můj dům,

   bude-li chtít mou ženou se stát.

 

5) Kde útes ční za přívaly vln,

   zorej dva sáhy pro růží sad,

   za pluh ať slouží šípkový trn,

   budeš-li chtít mým mužem se stát.

 

6) Osej ten sad a slzou ho skrop,

   choď těm růžím na loutnu hrát,

   až začnou kvést, tak srpu se chop,

   budeš-li chtít mým mužem se stát.

 

7) Z trní si lůžko zhotovit dej,

   druhé z růží pro mě nech stkát,

   jen pýchy své a boha se ptej,

   proč nechci víc tvou ženou se stát.

 

  

 

 

 

Třináctka - Devítka

 

   Emi Hmi C G Ami G A D Emi Hmi C G Ami Emi H7 Emi

         Emi           D

1. Zve válčit mě pan maršál sám,

       C          H7

   v mládí je má síla, milá,

    Emi             D

   víš, jak rád tě mám, a až se vrátím,

     C           H7            Emi

   třináct růží na polštář ti dám.

                  G           D

R: [: Už mi to i táta říkal: koukej žít,

         Emi         Hmi

      v neštěstí i štěstí mít,

         C              G

      chlap, a neznej klid,

                    Ami

      a tarokovou třináctku,

          H7            Emi

      tu musíš v kapse mít. :]

 

2. Já dávno o své slávě sním,

   vínem vlast mě křtila, milá,

   Turka porazím, a až se vrátím,

   zlatek třináct na stůl vysázím.

 

Instr..Emi Hmi C G Ami G A D Emi Hmi C G Ami Emi H7 Emi

Ref..

 

3. Už v šenku jsem se prával rád,

   však jsi při tom byla, milá,

   nechtěj osud znát, když nevrátím se,

   dej mi z věže zvonit třináctkrát.

 

Instr..Emi Hmi C G Ami G A D Emi Hmi C G Ami Emi H7 Emi

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

Už koně mě vítaj'

 

E C#mi E H7 E

       E                C#mi

1. Už koně mě vítaj' a voči maj' hnědý

      E                      C#mi

   a na pozdrav chtěli by z ruky mi žrát,

       E                  C#mi

   a psi řvou jak diví a já už mám pocit,

         E                  C#mi

   jak kdybych ty koně zas vopravdu krad'.

       F#mi              G#mi       C#mi

R: Už zase jsem doma a všechno je stejný,

        F#mi                   G#mi        C#mi

   jen kalhoty škrtěj', jak v base jsem ztloust',

      F#mi             G#mi     C#mi

   a vopice šklebí se ze dveří báru,

     F#mi                G#mi      C#mi E C#mi E H7 E

   jsem šťastnej a čilej jak na jaře chroust.

 

2. Už zase jsem doma a všechno je stejný,

   jen rezatý Molly se rozsypal chlív,

   a přibylo dětí a ubylo voken

   a plešatej barman je holej jak dřív.

 

R: Moje Mary je pořád ta hubatá zmije

   a pod voknem pořád jí roste ten kmín

   a pod velkým stromem tam na cestě za vsí

   je pořád ten samej a placatej stín.

 

3. Jen jedno je divný: proč počítaj' husy,

   když náhodou zastavím unavenej,

   dyť zvyk v našem kraji je z lapáků vodcházet

   s centíkem v kapse a nasycenej.

 

R: Prostě vracím se domů a domov mě zdraví

   a všichni mi po našem naznačujou,

   že rok už je v pekle a že vo mně vědí

   a že si mě proklatě pamatujou.

4.=1.

 

R: Už zase jsem doma a všechno je pěkný,

   jen kalhoty škrtěj', jak v base jsem ztloust',

   a vopice šklebí se ze dveří báru,

   jsem šťastnej a čilej jak na jaře chroust.

Už to nenapravím - Samson

 

    G         Cmi F G# G Cmi G Cmi F G# G Cmi G

R: Vap tap tap

      Cmi                    F

On: V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí,

         G#                                  G     G7

   ten vlak, co jsem jím měl jet, na koleji dávno nestál,

      Cmi                    F

   v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí,

       G#                             G          G7

  já za hodinu na náměstí měl jsem stát,ale v jiným městě

          C7

   Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká,

        Fmi

   že stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka

    Bb              G

   zadní otevřená, zadní otevřená,

       C7

   já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet,

    Fmi

   to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet,

    Bb              G

   že jsi unavená, ze mě unavená

 

Ref..

 

Ona: Já čekala jsem, hlavu jako střep,

     a zdálo se, že dlouho,

     může za to vinný sklep, že člověk často sleví,

     já čekala jsem, hlavu jako střep,

     s podvědomou touhou,

     já čekala jsem dobu dlouhou,

     víc než dost, kolik přesně, nevím

     Pak jedenáctá bila a už to bylo passé,

     já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase,

     láska nerezaví, láska nerezaví,

     ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý,

     byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý,

     už to nenapravím, už to nenapravím

 

Ref..

 

 

 

Vandrovní - Samson

 

     A

1. Svět byl krásnej, umytej,

                            Hmi

   jak pěkná holka, co má dvacet,

                          D

   a já sám celtou přikrytej

     E7                        A   D A

   chystal se dál,pročpak se vracet

 

2. Petr nás máchal celou noc

   a co my jsme mu dali jmen,

   uhasil oheň, zlej byl moc

   daleko dřív, než přišel den

 

    F#mi    C#mi    D           A

R: Bylo to postý a jako prvně znovu,

     F#mi        C#mi     D            A

   znám chvíle prostý, v noci slýchám sovu,

    F#mi       C#mi         F#7                Hmi

   spali jsme pod stromy v čekárnách podél dráhy,

     H7                             E7

   promrzlí doufali, že rozední se záhy

 

3. Les kouřil jako ranní čaj

   a slunci nechtělo se vstávat,

   počasí, jak by nebyl máj,

   trpěl jsem jednou ze svých nálad

 

4. Pak píseň napsal na papír,

   kritik by šílel, dejme tomu,

   nebyl v ní chýr a netopýr, slepýš, pyl,

   jen smutek, že už musím domů

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Velrybářská výprava - Pacifik

 

    E                A          H7            E

1. Jednou plác' mě přes rameno Johny zvanej Knecht:

     C#mi          F#mi          H7            E

   "Mám pro tebe, hochu, v pácu moc fajnovej kšeft!"

                  A        H7            E

   Objednal hned litr rumu a pak něžně řval:

      C#mi          F#mi         H7          E

   "Sbal se, jedem na velryby, prej až za polár."

 

               E           A             H7        E

R: [: Výprava velrybářská kolem Grónska nezdařila se,

               C#mi        F#mi       H7         E

      protože nejeli jsme na velryby, ale na mrože. :]

 

2. Briga zvaná Malá Kitty kotví v zátoce,

   nakládaj' se sudy s rumem, maso, ovoce,

   vypluli jsme časně zrána, směr severní pól,

   dřív, než přístav zmizel z očí, každej byl namol.

 

Ref..

 

3. Na loď padla jinovatka, s ní třeskutej mráz,

   hoň velryby v kupách ledu, to ti zlomí vaz,

   na pobřeží místo ženskejch mávaj' tučňáci,

   v tomhle kraji beztak nemáš jinou legraci.

 

Ref..

 

4. Když jsme domů připluli, už psal se příští rok,

   starej rejdař povídá, že nedá ani flok:

   "Místo velryb v Grónským moři zajímal vás grog,

   tuhle práci zaplatil by asi jenom cvok."

 

Ref..

 

5. Tohleto nám neměl říkat, teď to dobře ví,

   stáhli jsme mu kůži z těla, tomu hadovi,

   z paluby pak slanej vítr jeho tělo smet', chachacha,

   máme velryb plný zuby, na to vezmi jed.

 

Ref..

 

 

Veselá bída – HOP TROP

   D                 D7

1. My chodívali spát pod železniční most,

    G      Gmi        D

   kousek za Severní nádraží,

                                  D7

   tam každej cizí vandrák byl v naší partě host

      G        Gmi       D

   a lidi nás nazejvali pakáží,

          Emi                F#mi

   z nás nikdo nevěděl, kdo jakou minulost

    Emi                F#mi

   táhne za sebou jak závaží,

        D                    D7

   nač by se o to staral, i tak měl svýho dost,

      G         E         A

   a někdy i vzpomínání překáží.

 

    G                D    A              D

R: Pendrek, pouta, mříž, bachař, cela, hlad,

                    G       D      A    D

   když v Boha nevěříš, co by sis nenakrad'.

 

2. My žili ze dne na den a bylo fuk, co kradem,

   aby bylo na guláš a kořalku,

   a strach pro nás tím pádem byl věrným kamarádem,

   než mi pošťák dal úřední vobálku,

   to advokát mi psal: jseš děsně bohatej,

   dědictví užij s rovnou páteří,

   a vod tý chvíle spát, klidně i hrbatej,

   můžu chodit do Hiltonu do peří.

 

Ref..

 

3. Teď snídám hemenex a piju Beaujoleaux,

   celý dny jen samý válení,

   víc chutnávaly kdysi jen suchý fazole

   a cigarety kamarádem balený,

   že kumpány jsem prodal, je zatracená škoda,

   život za to ze mě cvoka udělá,

   krev taky není voda, a proto ve mně hlodá,

                (G)        (A)        (D)

 [: [: [: [: že ta bída byla aspoň veselá ... :] :] :] :]

 

 

Vlci – HOP TROP

 

   A                         D         E

1. Když na pláních se stmívá, zní vytí smrtící,

         A      G    D      A          E

   krb hlídej, moje milá a láduj ručnici,

         A       G       D         A             E

   to v horách smečka hladová už sto let nesmí spát,

        A                           D            E

   za trest, že snědla pastora, co vlky měl tak rád.

                 A            D

R: V pustejch pláních věčný zimy

     E                     A

   bloudí sedm vzteklejch vlků,

                      D E                   A

   nemaj rádi zpěv a rýmy, jsou nervózní jak pes.

 

 2. Když zlatokop si kopne, tak vlkům stoupne tlak,

   když kopne potmě do pně, tak vlky trefí šlak,

   divoká zvěř, co je k jídlu, hopsá sobě po lese,

   jen vlk má nervy v kýblu, nežere a třese se.

 

 R: V pustejch pláních věčný zimy

    bloudí sedm vzteklejch vlků,

    nemaj rádi zpěv a rýmy

    A           G#

    a pro toho nejmladšího

     G            F#       E      E7

    rytmus jako kdyby ani nebyl, debil.

 

 3. Ty vlky pošle k Pánu prej čistá panna jen,

    když nevrátím se k ránu, tak s flintou vyjdi ven,

    Mejch kostí spatříš hromádku a sedm vlků kol,

    ty kosti seber do šátku, však dřív ty vlky skol.

         A              D     E                 A

R: Uposlechla nočních plků, vyšla spasit sedm vlků,

                     D E                        A

   střelila a za pět vteřin, sežrali ji včetně peřin,

                   C#               G          F# E

   jak mohla bejt čistá panna, když mě tolik  milovala,

                A

   v pustejch pláních

           D  E               A

   na Klondajku, v zatracený zimě.

 

Vodácká holka – HOP TROP

 

         D       Emi    G       A

1. Když vlny se valí a peřeje řvou

      D            Emi      G A

   a šutry z nich civí jak sůvy,

         D      Emi      G         A

   loď praská a umrlčí zvon bije tmou,

        D          Emi      A D

   tak řekni, kdo pomoct ti umí.

        Hmi         F#mi     G       D

*: Kdo pádlem jen kmitne a převrátí loď,

        Hmi       F#mi      A D

   pak ječí jak staženej z kůže,

       Hmi       F#mi     G            D

   že ty jseš ta atrapa, ty jseš ten cvok,

       E                   A

   co za každý cvaknutí může.

Je pěkná jak ráno a voní jak les,

když na dřevo u ohně hrává,

je zrádná jak kočka a věrná jak pes,

ta holka,co při tobě spává.

       G        Hmi      A      D

R: Tu vodáckou holku si navěky nech,

    G         Hmi A D

   netop ji, nezaháněj,

         Emi        Hmi        F#mi    Hmi

   svou víru, svou sílu, svý štěstí i pech,

          Emi         D           E        A

   svý strachy, svý prachy, svůj poslední dech

       D      Emi     A   D        Emi      G A D

   jí poctivě odevzdávej  a lásku za lásku dávej.

2. Kdo připálí rejži a přesolí čaj,

   kdo sůl nechá v posledním kempu,

   kdo ráj změní v peklo a peklo zas v ráj,

   kdo zná všechny písničky trempů.

3. Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob,

   kdo sladce hned šeptá, hned vříská,

   a koho bys roztrh' a praštil a kop

   a po kom se celej den stýská.

4. Až vlasy nám odbarví nebeskeej král

   a vrásky nám počmáraj' kůži,

   svý holce dej pusu a řekni "jdem dál"

   a na pádlo polož jí růži.

Ref..

Vodácká odborná – HOP TROP

 

          C

*: Mezi proudy, mezi proudy, naše dlouhý lodi bloudí,

   v loubí poutník roubí vor,

   v poutech touhy oči poulí, jak ty dlouhý lodi bloudí,

                         G7

   poslouchá náš rozhovor:

    C                            Ami

1. Loďák, zabalák, vracák, hák, bevarex, bagáž, líh,

    C                          D7                 G

   zavírák, votvírák, táborák, epoxyd, laminát, klíh,

    Ami     E          Ami           C          G      C

  kontra, porcelán, traverz, bort, ve šlajsně nesraz vaz,

                                           G         C G7

   spáchá zabalák mokrej mord na tom, kdo nezabral včas.

 

2. Koňadra,kolejda,komínky,špricky,kanystr,flastr,šprajc,

   sekera, pilka, sirky, třísky, na břehu kouká zajc,

   citera, niněra, bendžo, bum, basa a kytary hlas,

   kofola, rokola, budvar, rum, západ a zrzavej vlas.

 

3. Peřeje, kurděje, leje, zle je, koleje, voleje, les,

   singl, debl, triangl, bágl, mělčina, svačina, jez,

   zátoky, potoky, slapy, chlapi, léto se nevrací,

   oheň, povodeň, mraky, prachy, "vemte mě, vodáci!"

     D                     G

*: Kdo tu píseň nedovede, tomu to holt nepojede,

   E                         A

   ať se stydí v hospodě a zdálky mává na lodě,

     F                         H

   kdo se vyzná v tomto hitu, ten bude mít autoritu,

    C          F     G    C      G    C

   tomu věnec budiž dán, ten je vody pán!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vichřice - Nezmaři

 

            G

1. Tady mě máš, taková jsem,

                  D           C        G

   tak se s tím smiř a zahoď ranec iluzí,

   tady mě máš, tak si mě vem,

             D            C         G

   a dej si pozor, možná tě to zamrzí.

                D             Emi

R1: Já nejsem pláž, ale ani skála,

              D     Ami        G

    rodokmen můj začíná vichřicí,

                D              Emi

    tys ještě snil, já už tu stála,

          F           C          G

    vítr ve vlasech a oči dychtící.

 

2. Málo mě znáš, jsem jak zlej sen,

   a možná bude líp, když půjdeš o dům dál,

   tak proč se ptáš, jakej byl den,

   když teď je noc a já už rozepínám šál.

 

R2: Už tisíc let trofeje sbírám

    a zbírku mou mi bouře rozmetá,

    svý tělo zničím, to nepopírám,

    a svobodná duše s větrem odlétá.

 

R1..

R1..

 

3. Tak to jsem já, ty už máš strach,

   tohle já poznám - koukni se mi do očí,

   ale je pozdě, zvedá se prach,

   obejmi mě a svět se s náma roztočí.

 

R3: Ztrácíme dech v labyrintu tónů

    a smysly proplétaj' se hořkou závratí,

    opadá rez na srdcích zvonů,

    tahle noc už se ti nikdy nevrátí.

            F           C          G

R1..  + vítr ve vlasech a oči dychtící ...

 

Večer křupavých srdíček

Vlasta Redl/Zdeněk Hrachový

   D                       D9         H7

1. Když jsi tehdy přinesla na talířku křupky,

   Emi                        Gmi       A4sus A

   musel jsem se zasmát tomu, co má být dál,

   D                    D9       H7

   ta křupavá srdíčka a zapálená svíčka

     Emi                                  A4sus    A  D

  mi prozradily,že zas nejde o víc než o zaběhaný rituál.

 

              G              C              D

R1: Tak to má být, a sklenku vína na dobrou noc,

               G              C           D

    k tomu pár vět o tom, jak vzácný jsem host,

              G             Cmaj7               Cmi

    tak to má být, když tma nad městem převezme moc

              Hmi  Emi7 Ami D       G

    a chce se žít, žít  víc než jen dost.

 

2. Posbíral jsem sirky a pytlík na tabák,

   dopil jsem a vstal, že bude líp to dnes vzdát,

   a tys' mi sáhla dlaní na čelo,

   v tu chvíli moc ti to slušelo,

   a navíc venku trochu pršelo, a tak jsem zůstal, a rád.

 

R2: To se přece nedělá, chtít víc, než dá se dát,

    to není fér, hrát podle vlastních pravidel,

    to není fér, chtít jít, když je čas spát

    a chce se létat, létat i bez křídel.

 

3. Pak jsem si skládal na stůl srdíčka,

   až mi z nich vyšla osmička,

   hle, nekonečno ze dvou malých vypečených nul,

   a ty jsi bez váhání sáhla jen

   a špičku dovnitř otočila ven

   a vzniklo srdce z malých srdíček,

   a já ho rychle propíchnul.

 

R1:

Vlajka

 

           Ami                   E

1. Vše tone v snách a život kolem ztich',

            E7                         Ami

   jen dole v tmách kol ohně slyšet smích,

                                Dmi

   tam srdce všem jen spokojeně zabuší,

   Ami                E7            A

   z písniček známých vše jistě vytuší.

   A      D      E7                   A

R: Vlajka vzhůru letí k radosti svých dětí,

   C               D

   hned se s mráčky snoubí,

             A             E7      A

   vlád bude zas, až mládí čas opustí nás

 

Po létech sám až zabloudíš v ten kraj

a staneš tam, kde býval kdys' tvůj ráj,

vzpomeneš chvil těch,kterés'míval tolik rád,

tak jako kdysi ozvěnou slyšíš hrát.

Whisky, to je moje gusto

   C                 G  C                             G

Whisky,to je moje gusto, bez whisky mám v srdci pusto,

     Dmi         G         C      Ami     Dmi   G

   kdyby ji můj táta pil, byl by tu byl mnohem dýl,

    C                      G  C                       F

když se ve skle leskne whisky,tak má barman dobrý zisky,

              Fmi             C      Ami      C      Ami

život se dá zkrátka žít, jen když je co, jen když je co,

         C   G     C

   jen když je co pít.

    Cmi                 Fmi

*: Tu láhev baculatou, tu pestrou vinětu,

                           Cmi    G

   tu whisky temně zlatou pije i Manitou,

     Cmi                     Fmi

   kdo chce se státi mužem, ten whisky pije rád,

   G                                    C

   a proto všichni můžem společně zazpívat: whisky…

 

 

Vyjedem si taky – HOP TROP

Interpret/autor: Hop trop

    A7              D7

1. Zavalenej mlhou ze suchýho ledu,

   A7                     D7

   užírám se nudou občas na dýze,

    A7                 D7

   tancovat že stejně ještě nedovedu,

   E                                          A7

   usadím se v koutě a poslouchám hipíze, jó jó.

 

2. Bavili se jednou, že má jeden bráchu,

   kterej jezdí každej tejden na trampy,

   tuhle že byl zrovna někde na potláchu,

   zakopal se mezi ty zelený vodřampy, jó jó.

 

    D7

R: Berem saky-paky, vyjedem si taky,

    A7

   najednou se rozhod' Johny Komárek,

    D7

   něco na tom bude, ptal se, kdo s ním pude,

    E                                               A7

   já se zved', že nejsem heřmánkovej vodvárek, jó jó.

 

3. V pátek na mě čekej a měj zabalíno

   všechno, co je dobrý v lese k vegetu,

   hlavně ať máš prachy, cigára a víno,

   pokud vím, tak byla tuhle řeč i vo fetu, jó jó.

 

R: Berem saky-paky, vyjedem si taky,

   vychrupneme sem-tam ňákej pohárek,

   všude tam, kam pudem, kamarádi budem

   za malýho ruma nebo aspoň za párek, jó jó.

 

4. Sebrali nás v Praze na nádraží Středu,

   to když jsme se rafli s Johnym vo pivo,

   ne, že ještě někdy někam takhle jedu,

   když slyším vo trampu, tak jsem celej nakřivo, jó jó.

 

 

 

 

 

Z konce světa – HOP TROP

Interpret/autor: Hop trop

        E                 C#mi            F#mi7     E

1. Leželi jsme dlouho v trávě, když se v dálce objevil

                        C#mi        F#              A

   vlak, co jezdí tudy líně rychlostí snad jen pět mil,

             E             C#mi           F#mi7     E

   z toulek se nám kámoš vracel, jak to slíbil dopisem,

             G#mi        F#mi7         G#mi          H

   každej z nás už léta myslel, že se po něm slehla zem.

 

2. Zamával a hodil pingl, za ním potom skočil sám,

   já v tu chvíli strach měl za něj, ač ho jinak nemívám,

   jen se ohlíd' za vagónem, z čela vlasy odhodil:

  "Vezu jednu dobrou zprávu z konce světa, kde jsem byl!"

 

    G#mi             F#mi7          H

R: Kousek štěstí já tolik jsem si přál,

          E                 G#mi         A          H

   že je ve zlatě, já si, proklatě, donedávna myslíval,

    G#mi                       F#mi7     H

   mít kousek štěstí, který, když se unaví,

          E              G#mi         A     H    E

   třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví.

 

3. Jako blázen můžeš kopat, hory hlíny převrátit,

   třeba stovky tisíc lopat, ale zlato nenajít,

   že mě čeká teď a tady, mohlo mě dřív napadnout,

   jsou to dobří kamarádi, no, a tenhle známej kout.

 

            E              G#mi         A     H    E

R: + třeba najednou se mi náhodou i do cesty postaví ...

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zafúkané - Fleret

 

    Ami       Aadd9    Ami      Aadd9

1. Větr sněh zanésl z hor do polí,

    Ami     C           G      Ami

   já idu přes kopce, přes údolí,

   C           G            C

   idu k tvej dědině zatúlanej,

    F         C        E     Ami Fmaj7 Ami E4sus

   cestičky sněhem sú zafúkané.

 

       Ami   C   G     C

R: [: Zafúkané, zafúkané,

       F          C(Dmi)   Dmi(E) E(Ami)

      kolem mňa všecko je zafúkané. :]

 

2. Už vašu chalupu z dálky vidím,

   srdce sa ozvalo,bit ho slyším,

   snáď enom pár kroků mi zostává,

   a budu u tvého okénka stát.

 

R: [: Ale(-) zafúkané, zafúkané,

      okénko k tobě je zafúkané. :]

 

3. Od tvého okna sa smutný vracám,

   v závějoch zpátky dom cestu hledám,

   spadl sněh na srdce zatúlané,

   aj na mé stopy-sú zafúkané.

 

R: [: Zafúkané, zafúkané, 

     mé stopy k tobě sú zafúkané. :]

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zrádný banjo – KTO

 

1. Slunce pálí jak ďas a za krátkej čas

                       D7

   vzdáš hold suchej švestce,

   sem, do žáru skal, psa bys nevyhnal,

                     G

   a tím spíš žádný jezdce,

   ptáci ani "píp", i čtvernohej můj džíp

                  C

   trávu nechce žrát,

                                    G

   než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,

            D7                   G

   tak mně nezbejvá, než polku hrát.

 

    C                                    G7

R: Zas to zrádný banjo ve svejch rukách mám,

                                  C

   zas to zrádný banjo šátkem utírám,

                                      F

   do dlaní mě pálí tenhle hromskej krám,

                         C

   radši bych ho vzal a do bazaru dal,

          G7                 C D7 G

   jenže pak bych tu zůstal sám.

 

2. Slunce pálí si dál jako horkej tál,

   v prstech praskaj' klouby,

   je-li pondělí nebo snad úterý,

   jó, po tom je mně houby,

   kojot hledá tůň, i vestoje můj kůň

   klidně zůstal spát,

   než bych tu usnul nudou, i když vím, že trable budou,

   tak mně nezbejvá, než polku hrát.

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

Ze všech chlapů nejšťastnější chlap - Hoboes

 

        Dmi                  Ami

*: To znám, to dobře znám, znám, znám,

    E7                       Ami

   na kolejích nejsem nikdy sám

     Ami

1 Shejbni hlavu, kamaráde, tunel před námi,

    Dmi

   veksle tlučou, píšťaly řvou, zvonce vyzvání,

      E7

   v boudě dobrej mašinfíra nejni žádnej srab,

   Ami            Dmi           E7              Ami

   i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,

        E               E7              Ami

   jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap

2. Když z komína vod mašiny letí černej dým,

   na tom světě jenom jednu věc na tuty vím,

   na tom světě širokým věc jednu jistou mám,

   na kolejích chudej hobo není nikdy sám,

   jó, chudej hobo není nikdy sám

        Dmi            Ami

R: To znám, to dobře znám, znám, znám,

    E7                       Ami

   na kolejích nejsem nikdy sám, sám, sám,

        Dmi            Ami

   to znám, to dobře znám, znám, znám,

    E7                       Ami

   na kolejích nejsem nikdy sám

3. Za zádama Frisco, semafor je zelenej,

   vlak to žene do tmy jako bejček splašenej,

   radujte se, občánkové, hoboes jedou k vám,

   na kolejích chudej hobo není nikdy sám,

   jó, chudej hobo není nikdy sám.

 

4. Pod zádama uhlí mám a deku děravou,

   místo lampy večerní jen hvězdy nad hlavou,

   navečer jsem do vagónu zalez' jako krab,

   i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,

   jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap

Ref..

5 Viděl jsem ji u pangejtu vedle dráhy stát,

   usmála se, zamávala, z vagónu jsem spad',

   jářku: hallo! Sklopí voči, udělá to "klap",

   i v tom dešti sazí jsem ten nejšťastnější chlap,

   jó, ze všech chlapů nejšťastnější chlap    

6=2

Ref..

Zvláštní znamení touha – Wabi Ryvola

 

    Ami                    Dmi7

1 Zase vidím za soumraku na pozadí šedejch mraků

    E7                    Ami

   mlčenlivej zástup kamarádů,

                           Dmi7

   siluety hor a stromů, starejch opuštěnejch lomů

     G                     C

   blíží se s duněním vodopádů

    A                    Dmi   G                            Táhnou krajinou strží a tůní, muži z Shakespearových

C

sonetů,

    Ami                   Dmi6   Ami        E7      Ami postavy divnejch tvarů a vůní, přízraky červenejch baretů

 

      C              Emi    Ami                E

R: Zvláštní znamení touha, loukám prostřenej stůl,

    F             Dmi            A

   dálka ruku ti podá, chleba a sůl,

      C              Emi      Ami           E

   zvláštní znamení touha, v nohách tisíce mil,

   F                  Dmi              A

   obzor kdo v očích nemá, nic nepochopil

 

2. Do šedivejch dnů a roků duní rytmus těžkejch kroků,

   vichřice a snih je doprovází,

   maskovaný kombinézy po všech armádách, co lezly

   úbočíma našich hor a strání

 

   Táhnou krajinou podivný stíny,

   muži z Shakespearových sonetů,

   za nechtama smutek rodný hlíny,

   přízraky červenejch baretů

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

Zatím co se koupeš - Jaromír Nohavica 

   

              Hmi       D

1. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,

    G              A7              D

   na největší loupež ve mně se střádá,

   Gdim               Hmi

   tak, jako se dáváš vodě,

   Fdim                A7

   vezmu si tě já, já - zloděj.

 

2. Už v tom vážně plavu, za stěnou z umakartu

   piju druhou kávu a kouřím třetí spartu

   a za velmi tenkou stěnou

   slyším, jak se mydlíš pěnou.

 

                            D        G     D

R: Nechej vodu vodou, jen ať si klidně teče,

                    Emi                        G   D

   chápej, že touha je touha a čas se pomalu vleče,

                 Emi                   G     D

   cigareta hasne, káva stydne, krev se pění,

                 Emi                   G              D

  bylo by to krásné,kdyby srdce bylo klidné,ale ono není.

 

3. Zatímco se koupeš, umýváš si záda,

   svět se se mnou houpe, všechno mi z rukou padá,

   a až budeš stát na prahu,

   všechny peníze dal bych za odvahu.

 

       Emi       A7         D            Emi

R: + zatímco se koupeš, zatímco se koupeš ...

 

 

 

 

 

 

 

 

Zachraňte koně - Kamelot

 

    Emi                               Ami7

1. Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,

    C             D          G C H7

   věř mi, koně pláčou, povídám,

    Emi                                    Ami7

   to byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly

    C          H7          Emi

   hejna kohoutů, a bůhví kam.

 

    G                Hmi              C

R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,

    G                     Hmi             C

   žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,

                 Ami             C

   než přišla chvíle, kdy hřívy bílé

              Ami               H7 (D7)

   pročesal plamen, spálil na troud.

 

2. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal,

   já viděl, jak to hříbě umírá,

   klisna u něj a smuteční děj se odbývá,

   jak tiše pláče, oči přivírá.

 

Ref..

 

    G                Hmi              C

R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,

    G                     Hmi             C

   žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát,

    G                Hmi              C

   zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,

              Emi

   zachraňte koně ...

 

 

 

 

Zpátky o pár let - Kamelot

 

         G                    G/F#

1. Je to zpátky pár let, sedm, šest nebo pět,

        Emi

   kdy ruku mou vzal,

           G                G/F#

   kluk s harmonikou, co voněl arnikou,

       Emi

   mi košili dal,

          C                C/H             Ami

   když promočená, v dešti ubrečená, jsem čekala dýl

    D                    C                    G

   na vlak, co odjel, a poslední podběl se v mokru zavil.

 

2. Řekl:"Chceš se mnou jít, vodu z dlaní mi pít

   a milovat zem,

   z mlhovin spletu šál, tebe v něj zamotám

   jak dítě do plen,"

   já řekla:"Tak pojď, svět je veliká loď,

   co přístavy má,"

   pak hodiny ve zdi skřížily pěsti, a co bylo dál?

 

3. Z pastvin do lesa hloub šli jsme pšenicí plout

   jak kapitán Cook,

   slunce ztratilo dech, vodou nasákl mech

   a džíny na dluh,

   noc přešla k ránu a do větví stanu už nakoukl den,

   on zmizel jak pára, já zůstala sama a zbyl jenom sen.

 

          G                       G/F#

*: Jenže život je trysk, prachy, risk nebo zisk

      C           Ami

   a honička slávy,

       G              G/F#

   co kůži nám dře a do očí lže

      C            Ami

   a motá nám hlavy,

       C                  Ami

   tak utíkám zpět, třeba obejdu svět

      C                    Ami7           G

   a najdu tě zas jako dřív, už mi jede vlak. 4.=1.

 

 

Zlato - Pacifik

 

          D          G             D

R: Není zlato jako zlato, co se třpytí,

                           E          A

   v každým koutku světa svoje zlato máš,

           D                         G

   stačí chatrč a v ní Mary pro tvý žití,

           D              A           D

   který sneseš všechno, co na světě máš.

 

           D         G            D

1. V roce šedesátým jeden kovkop kopal,

                     E          A

   až únavou přitom na kolena kles',

          D                        G

   díru hlubokou, že nevěděl, kde začal,

           D           A           D

   napsal závěť a pak do tý díry vlez'.

 

Ref..

 

2. Jednou u Bílýho potoka měl štěstí

   jeden, co se v písku hrabal dvacet let,

   našel pod balvanem nugget jak půl pěsti,

   jinej zastřelil ho nato minut pět.

 

Ref..

 

3. Každej přijde na to, že je to jen ve snu,

   v kterým velký zlatý pole vídáváš,

   proto do kredence ukliď karabinu,

   střelnej prach, a buď rád, že svůj domov máš.

 

Ref..

 

 

 

 

Zlatý údolí - Pacifik

 

            Ami             G            Ami

1. Mokro v botách, píseň v notách nikdy nepsanou,

                       G         Ami

   slunce pálí, že i skály úpal dostanou,

       G                   F

   jen osamělý balvany, až uslyší tvé přiznání,

       Dmi                           E

   ti řeknou, že jsi dávno ztratil směr

         Ami         G

   a že patříš mezi pohany

      F            Emi         Ami

   a místo na jih táhneš na sever.

 

         C               Emi

R: Zlatý údolí, touha vzdálená,

        F                        G

   je chimérou všech dálek modravejch,

         C              Emi

   zlatý údolí, co jen vítr zná,

         F                     G

   ti v horkým srdci vypaluje cejch,

             Ami          Emi

   jak je vzdálený každý mámení

       F                      G

   a druhá strana řeky nemá břeh,

         C            Emi

   zlatý údolí, zlatý údolí

       F             G           C

   je celej život s rancem na zádech.

 

2. Snad tě k cíli dobrý víly jednou dovedou,

   slunce hoří, zlatí oři z dálky přijedou,

   když zmizí fata morgana, je zpověď dávno napsaná

   do kamene mlčenlivejch skal,

   než se někdo cestou zastaví,

   pak bude psáno, že jsi tady stál.

Ref..

Ref..

 

 

Zvadlo – HOP TROP

Interpret/autor: Hop trop

    D             Emi A7 D            Emi A7

1. Ze schránky vypadlo  běloskvoucí zvadlo,

    D               Hmi           E7         A7

   div, že jsem si nesed', tyhle fóry nemám rád,

    D         Emi A7  D          Emi A7

   nějakýho šlejšku, co študuje vejšku,

   D            Hmi          E7     A7     D

   u vorloje v deset budeš prý si dneska brát.

    F#                 Hmi

   Kouknu po budíku, vlítnu do šatníku,

     E7                          A     E   A A7

   před léty mi v Krasu spíchli senza baloňák,

   D            Emi A7    D           Emi A7

   ozdobím se šlajfkou a mou parádní fajfkou,

       D         Hmi       E7      A7  D

   už voní po Tarasu historickej Staromák.

       F#                       Hmi

R: K snídani mi v krámku párek do rohlíku zapečou

        F#                          Hmi    F#  Hmi

   a s ním pak protlačím se houfem cizích čumilů,

    E7                      A

   povzdechnu si, až tě ze žigulíku vyvlečou,

       E                    A      E    A A7

   že tohle je tvůj konec, Brdská Mary Lou.

 

2. Abys měla fotky, jak tě tlačej' botky,

   jak tě bílej mantl škrtí, cvakne aparát,

   kouli, chomout, kytku, gratulantů bitku,

   chodníkovej rantl, na kterým se budou cpát.

   Nikdo při tý slávě zvědav není právě

   na jednoho cvoka s pochybenou pověstí,

   tak jdu na dvě deci, já neskočím přeci

   kvůli tobě do kašny na Malým náměstí.

    D             Emi A7  D         Emi A7

*: Brzy, až tvůj pan Dr. zarazí ti vandr,

    D          Hmi           E7    A7    D

   nebude to pro mě zas tak velký neštěstí ...

 

 

 

Zrození hvězd - Kamelot 

Capo 2

     G                C

1. Zrození hvězd čas vykřesá kvapem

      Emi               Hmi

   a můžou mě vézt, až vyryju drápem

          C             Emi         D

   staré medvědice do skály větrů tvůj obličej.

 

2. Kraj otěhotněl jak prvnička v máji

   tou padlou tmou a někde ve stáji

   se splaší koně a přiklušou blíž, ke mně blíž.

 

            C                            Emi       D

R: A  březí klisna má oči jako ty a sedlo z něhy,

          C                                Emi      D

   možná se jí stýská, možná je zraněná a možná je ty,

            C                                    G

   všechno možná, všechno možná bude lepší než dřív.

 

3. Let létavice mi do uší zpívá

   píseň panice, co z tváře ti slíbá

   tvůj vodopád slz a měsíční prach, co ty víš.

 

4. Kraj Indiánů mě úsvitem vítá

   a ranní déšť mou rytinu smývá,

   jsi vzdálená víc, co můžu ti říct, můžu říct, jen to.

 

R: Že březí klisna...

 

Ref..

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Žárlím - Nezmaři

 

    G             E7

1. Žárlím, já si žárlím,

                  Ami7         D7          G Emi Ami7 D7

   vím, že se to nemá, mně to nedá, nedá spát,

    G             E7

   žárlím, já si žárlím,

                 Ami7              D7              G G7

   řekni, proč, řekni, na všechno pěkný, i na to tvý.

    Ami7          D7

R: Žárlím si jen tak

          Ami7          D7

   třeba na bouřkovej mrak,

    Hmi           G7 F#7 F7

   žárlím na chvíli

    E7  Ami7      D7

   na křídla motýlí,

    Ami7           D7

   žárlím na déšť, i když studí,

    Ami7              D7

   žárlím na slunce, jak se nudí,

    Hmi                       G7 F#7

   žárlím na svěžest letních vánků,

    F7 E7     Ami7              D7

   žárlím na dopis pro cizí schránku.

2. Žárlím, já si žárlím,

   je mi to líto, vždyť zabolí to akorát,

   žárlím, já si žárlím,

   řekni, proč, řekni, na všechno pěkný, i na to tvý.

 

Ref..

 

R2: Žárlím na světlo i tmu tmoucí,

   žárlím na smích kolemjdoucích,

   žárlím na nekonečno světů,

   žárlím na každou milou větu,

   já žárlím, i když se to nemá,

   žárlím zkrátka, mně to neva,

   žárlím, řekni, proč, řekni,

               Ami7              D7           G

   na všechno pěkný, na všechno pěkný, i to tvý ...

 

Ženy mužů - Epy de Mye

Honza Přeslička                                  kapo V

C                 F          C         G

Svěřit se křídlům falešným a silou nečistou se vznést

C            F             C     G     C

a najít pole božích vín to stojí někdy trest.

    F             C        Ami            G

Čekají na šťastné přistání umět tak směry bouří vést

   Ami   Emi     F    Emi        F    G   C

co ještě všechno musí snést ženy mužů létavých.

 

Ke skále denně přikován a na barevných nitkách svět

těžký vrchol je překonán do sbírky další květ.

Čekající dole na zemi umět tak pevná lana plést

co ještě všechno musí snést ženy mužů lezoucích.

 

Oporu svou mít ve zbrani a domů dálka celý svět

jenom se zítra ubránit a pak se vrátit zpět.

Čekající denně na návrat umět tak zahnat černou zvěst

co ještě všechno musí snést ženy mužů statečných.

 

Svůj svět mít doma v komoře a ze snů z dětství stavět hrad

točí se vláčky v oboře až večer cítit hlad.

Čekající doma v kuchyni umět tak nudu prostě smést

co ještě všechno musí snést ženy mužů domácích.

 

Domů se po schodech potácet a nadávat už i na sebe

před zraky ženy se vytrácet zamčené postele.

Čekající s pláčem v předsíni umět tak znovu chlapa svést

co ještě všechno musí snést ...

 

... ženy mužů létavých ženy mužů lezoucích

ženy mužů statečných ženy mužů domácích.

 

Čekající s pláčem v předsíni umět tak znovu chlapa svést

co ještě všechno musí snést ženy mužů ztracených

 

 

 

 

 

 

 

 

Žízeň – Spirituál Kvintet

         C                   F    Ami G C

1. Když kapky deště buší na rozpálenou  zem,

                             F         C

   já toužím celou duší dát živou vodu všem,

                                  F    Ami G C

   už v knize knih je psáno: bez vody  nelze žít,

                              F           C

   však ne každému je dáno z řeky pravdy pít.

 

           G             C

R: Já mám žízeň, věčnou žízeň,

          F                C

   stačí říct, kde najdu vláhu

                F C       G

   a zchladím žáhu pálivou,

                            C

   ó, já mám žízeň, věčnou žízeň,

          F           F     C

   stačí říct, kde najdu vláhu,

            F C    F C    F C

   a zmizí žízeň, žízeň, žízeň.

 

2. Stokrát víc než slova hladká jeden čin znamená,

   však musíš zadní vrátka nechat zavřená,

   mně čistá voda schází, mně chybí její třpyt,

   vždyť z moře lží a frází se voda nedá pít.

 

Ref..

 

3. Jak vytékají říčky zpod úbočí hor,

   tak pod očními víčky já ukrývám svůj vzdor,

   ten pramen vody živé má v sobě každý z nás

   a vytryskne jak gejzír, až přijde jeho čas.

 

 

Ref..

 

Ref..